Diskuzní fórum železničních modelářů

JanoH0e píše:Hojné boli, aspoň na niektorých tratiach zákazy chodenia po trati. Potom boli rôzne zákazy podľa situácie, napr. zákaz vstupu na určité miesta.

Díky

Další špičkový modelář, opět se i tobě klaním a smekám pomyslný klobouk před tebou. Krásně vypiplaný můj námět . Až kolejiště dokončíš, pamatuj, budeš mít svoji perlu .
-m-

Děkuji Milane, moc si tvého názoru vážím. Když jsem viděl tvůj návrh poprvé, tak mě tak chytil za srdce, že jsem musel tu krásnou atmosféru vytvořit.

Nechci být za rypáka mezi pochvalnými příspěvky, ale koňské spřežení by se dalo vymazlit lépe

Michal

Budu za šťouru, ale současný výskyt některých detailů v jedné stanici nejde dohromady. Dřevěný přednosta podle normálie VI/U s lucernou nebo někdy i bez ní se osazoval na neobsazené zastávky (případně s nákladištěm) na lokálkách, kde jinak nebylo buď vůbec nic nebo jenom dřevěná čekárna. A výhybkářská budka s hekafonem naopak patří do stanice na hlavní trati s výpravčím a nějakou formou SZZ, tj. přinejmenším vjezdovým a často i odjezdovým mechanickým návěstidlem.

Vůbec tím nechci znevažovat řemeslnou úroveň, která je samozřejmě bez diskuse...

Jindřichu, až na drobnost. Osazení je správné, protože vidíme stanici a zastávku .
-m-

milan ferdián píše:Jindřichu, až na drobnost. Osazení je správné, protože vidíme stanici a zastávku .
-m-

No jo, to z těch detailních fotek není moc poznat... Moje chyba, měl jsem se podívat na tvůj plánek.

Mé druhoepochální a veteránistické srdce je tímto vláknem velmi potěšeno. Úžasné je také provedení detailů v tomto měřítku. Jen nerozumím těm dvojjazyčným nápisům. Jedná se o inspiraci skutečným městem Kyjov? To leželo v čistě českojazyčném prostředí a německé nápisy v něm za první republiky tudíž nebyly. Jazyková hranice ležela vzdušnou čarou přes 20 km daleko, až zhruba na linii Hustopeče - Břeclav. Tam už dvojjazyčné nápisy byly. Pokud by se jednalo o nějaký fiktivní Kyjov, tak by zřejmě měl i nějakou německy psanou formu názvu. Například v severních Čechách, v Českosaském Švýcarsku je malá obec bez železnice, které se dnes také říká Kyjov, ale do roku 45 se jmenovala Khaa. Tady se ale jedná pouze o nový, za národního obrození uměle vytvořený český název, který patrně našel inspiraci na Moravě. Před rokem 45 se tam česky nemluvilo...

Jihmoravský Kyjov se německy jmenoval Gaya nebo Geyen.

Ony jsou i další Kyjovy; třeba na Vysočině u Pelhřimova, tomu se německy říkalo Kühhof. Další Kyjov na Žďársku se za císařpána jmenoval Kyjow. A Kyjov je i na Tachovsku (německy za císařpána údajně Khoava).

hank píše:...Ony jsou i další Kyjovy...

Ano, jistě. Chtěl jsem jen autorovi kolejiště poradit, chce-li věrohodně používat historizující kouzlo prvorepublikových dvojjazyčných cedulek, měl by zvolit předlohu na nějaké trati za jazykovou hranicí. Nápis Kyjov zastávka-Haltestelle nezní věrohodně. V čistě českém jazykovém prostředí byly cedule pouze české. Takových tratí, i dnes už zrušených, je velká spousta. Ale zůstaneme-li ve fiktivním světě, potom by si i nádražní budova s fiktivním názvem Ronov zasloužila fiktivní německou verzi názvu. Například Rohnau, Ronow, Ronnendorf, podle toho, jakou legendu by chtěl autor do názvu ukrýt...

Pro odchyt názvů obcí doporučuji "Retrospektivní lexikon obcí". Jinak je třeba dávat pozor - německé názvy obcí za mocnářství a za protektorátu se dost často lišily! Jako novější verze téhož může (alespoň pro Západní Čechy) posloužit "Porta fontium", konkrétně matriky, kde jsou podchyceny i názvy farností v celé šíři.

Zdravím kolegové,

vzhledem k rodinným starostem se nic moc neděje, jen jsem se pustil do pletení košů z nití napuštěných z vnitřní strany sekundovým lepidlem viz foto.

Dva koše jsou vypletené silnější nití, bylo to rychlejší, ale není to měřítkově

Já nehraju, to nemá cenu...
(mimochodem, svěrák na skleněném stole je taky pro fajnšmekry )