Čekárna u nás na konci světa
Napsal: stř 03 čer, 2015 5:37 pmTak mi to nedalo a musel jsem to zkusit.
Předloha této prosté boudičky je na slavné zastávce v Otovicích, na lokálce do Starého Města pod Sněžníkem se vyskytuje hned dvakrát (byl jsem si ji oměřit u hanušovického lomu, další je ve Vysokých Žibřidovicích), modifikovaná s kamrlíkem pro pokladní a komínem stojí v Hodkovicích u Trutnova. Letopočet na betonovém fundamentu v Hanušovicích hlásá 1940, takže se dá důvodně předpokládat, že šlo o Musterzeichnung Říšské dráhy, tj. u nás epocha IIc až VI.
Model v eNku (ano, můj úlet do diamantového měřítka
pokračuje) na půdorysu 35x16 mm je z knihařské lepenky 1,5 mm, peřejky z kancelářského papíru jsou hrubší než ve skutečnosti ( 2 mm - ve skutečnosti je šířka viditelné části peřejek 11 cm, ale to bych se v eNku asi musel zbláznit, řezal a lepil jsem je po jedné ), střecha je vyztužená a vytvarovaná žebry z ofsetového papíru 120 g/m2 a polepená texturou rezavějícího pozinkovaného plechu, kterou jsem našel někde na netu a vytiskl na kancelářský papír. Olištování rohů v reálu už není, ale fotky z Hodkovic ukazují, že tam kdysi bývalo. Natíral jsem temperami. Bílý pruh pod střechou je náznak německého nápisu zamatlaného jen tak nahrubo vápnem hned po válce.
Ještě dodám, že ve skutečné budově jsou zbytky futer i pantů ve všech otvorech. Tzn., že kdysi tam bývaly dveře i okna.
Kdyby někdo potřeboval skutečné rozměry, stačí říct, pošlu.
Předloha této prosté boudičky je na slavné zastávce v Otovicích, na lokálce do Starého Města pod Sněžníkem se vyskytuje hned dvakrát (byl jsem si ji oměřit u hanušovického lomu, další je ve Vysokých Žibřidovicích), modifikovaná s kamrlíkem pro pokladní a komínem stojí v Hodkovicích u Trutnova. Letopočet na betonovém fundamentu v Hanušovicích hlásá 1940, takže se dá důvodně předpokládat, že šlo o Musterzeichnung Říšské dráhy, tj. u nás epocha IIc až VI.
Model v eNku (ano, můj úlet do diamantového měřítka
pokračuje) na půdorysu 35x16 mm je z knihařské lepenky 1,5 mm, peřejky z kancelářského papíru jsou hrubší než ve skutečnosti ( 2 mm - ve skutečnosti je šířka viditelné části peřejek 11 cm, ale to bych se v eNku asi musel zbláznit, řezal a lepil jsem je po jedné ), střecha je vyztužená a vytvarovaná žebry z ofsetového papíru 120 g/m2 a polepená texturou rezavějícího pozinkovaného plechu, kterou jsem našel někde na netu a vytiskl na kancelářský papír. Olištování rohů v reálu už není, ale fotky z Hodkovic ukazují, že tam kdysi bývalo. Natíral jsem temperami. Bílý pruh pod střechou je náznak německého nápisu zamatlaného jen tak nahrubo vápnem hned po válce.Ještě dodám, že ve skutečné budově jsou zbytky futer i pantů ve všech otvorech. Tzn., že kdysi tam bývaly dveře i okna.
Kdyby někdo potřeboval skutečné rozměry, stačí říct, pošlu.