Diskuzní fórum železničních modelářů

Přátelé, je zde někdo, kdo je ochoten se podělit o to, jakým způsobem vyrábí na budovy hromosvody?

PaMi píše:Přátelé, je zde někdo, kdo je ochoten se podělit o to, jakým způsobem vyrábí na budovy hromosvody?

Má to vůbec cenu znázorňovat ve velikosti TT případně N ??
Pokud uvážím, že hromosvod se dělá z 8 mm ( !! né milimetru čtverečných !! ) pozinkované, či hliníkové kulatiny, a od hřebene se dává kolem cca 10 cm.

Uvaž sám jestli to má cenu.

Michal

No, jestli máš dveře s klikou, pak bys měl mít i hromosvod a tel. anténu, ale zatím jsem nad tím taky moc nepřemýšlel.
Drát by až takový problém nebyl, ale kdo a jak bude dělat ty držáčky? Na normálním domečku jich bude určitě nejméně kolem 50-ti. Neumím si tu práci moc představit, ale třeba na to má někdo nějaký "hever".

Myslím Pavle, že hromosvody nepřežijou první provozní setkání? Pokud je to tedy na Projekt X?

Já už za sebou jeden hromosvůdeček mám. A mám k tomu i dost poznatků. V prvé řadě prohlašuju, že hromosvod dá jakékoliv budově efektní akcent. Stejně jako antény a konzoly s el. vedením na zdech. Bez hromosvodu je stavba taková "nedochucená".
Já jsem hromosvod celkem nešťastně převzal z předlohy i konstrukčně. Tedy kus traverzy (evergreen) s navařenou tyčí (zapíchlý měděný drátek) pohozený na střeše. A k tomu přivedený svodič.
Nejprve k jímací tyči. Tu bych už příště řešil jako do budovy hluboce instalovanou a pružnou ohebnou. Možná i tenký ale tvrdý vlasec, nebo struna. Je to právě z důvodu ušetření častých oprav, které jsem už musel řešit.
Svodič je kupodivu velmi jednoduchý i s těmi úchytkami. Dělal jsem ho tenoučkým měděným drátkem. Je třeba opravdu tenký, barvením trochu nabude, a dále odlakovaný, nebo na něm nebude držet barva. Úchytky jsem dělal omotáním jedním závitem kolem svodiče malinko silnějším drátkem. Po ovinutí jsem oba konce stočil do sebe a zkrátil. Tím se vytvořila pohledově sympatická úchytka, která šla po svodiči dle potřeby posouvat za účelem vytvoření pravidelných rozestupů. Úchytky jsem pak vlepoval do předem připravených otvorů v budovičce.
U země je pak svodič na zdi přikrytý vinklem s evergreenu, stejně jako u velkých hromosvodů.
K barvení bych řekl asi tolik. Celé vedení i s jímačem jsem natřel rzí a přepatinoval černým prachem. Vytvoří to dojem silné zašlosti, místy až koroze. Barvit to opačně, tedy nejdřív černá, a pak patina rzí mi nikdy nedělala přirozený efekt. Jak znázorit nový čistý hromosvod, to netuším.

Částečně je můj první pokus vidět tady: http://mirektt.rajce.idnes.cz/ModulyIII/#DSC06888.jpg Sice je to neurvalá prvotina, ale vzhledem k charakteru stavbičky dostatečná a hlavně díky tomu vím jak na to v budoucnu.

PaMi píše:Přátelé, je zde někdo, kdo je ochoten se podělit o to, jakým způsobem vyrábí na budovy hromosvody?

Na hromosvody potřebuješ zásadní materiál - koště s chlupama vhodné barvy. Tím se totiž zajistí dostatečná nahorustojícnost (topořivost) a zároveň odolnost proti "ušmejknutí". Se svodičem je to horší, pokud jsi přesvědčenej o tom, že ho budeš dělat tak jako v reálu - čili kousek nad střechou. Tam se vyplatí zaexperimentovat s nalepením na kousek filmu, nebo ohejbáním na teple. Ani jedno za moc nestojí a hlavně - koštěcí chlupy se strašně špatně lepí k sobě.

Díky za tipy a názory. Ten můj dotaz byl spíše obecný, protože jsem málokde viděl na modelech hromosvody. Proto jsem se chtěl optat na zkušenosti než něco začnu bastlit. Myslím si, že právě detaily jako jsou oplechované komíny, komínové lávky, hromosvody apod. pozvednou model o úroveň výš (je to stejné jako oblečení - detaily a drobnosti dělají dojem).
O víkendu se do nich pustím a dám tady vědět, jak to dopadlo.

fulda píše:Na hromosvody potřebuješ zásadní materiál - koště s chlupama vhodné barvy.

Také jsem to někde viděl popsané a hned jsem šel na balkon obhlédnout domácí zdroje - jedno košťátko (SK: metlička) pro celý Zababov a zbyde i pro soudruhy z NDR. Chlup ("silonový") z koštěte je skutečně nezničitelný. Stačí ho pořádně přilepit (kyanoakrylát) ve stopořené poloze. V žádném případě nehrozí ulomení, vždy se vrátí do původní polohy. V reálu nejspíš seženeš košťátko s ochupením černým, nebo průsvitným. (Ale i modré, červené - brr - nebrat ... ani průsvitné). Pro použití zůstává černé. Barvu bych vůbec neřešil, nový hromosvod je sice pozinkovaný, ale starý, blízko komína, určitě bude taky černý ... No a svodiče už popsal MirekTT.
Edit: ad barva - vyzkoušel jsem, jak z černého chlupu vyrobit nový, pozinkovaný. Stačila laková fixka stříbrné barvy. Drží jako helvétská víra. Jestli se mi to povede vyfotit tak, aby to bylo vidět, nevím. Ale přinesu ve čtvrtek do hospody.

BohousP píše:

fulda píše:Na hromosvody potřebuješ zásadní materiál - koště s chlupama vhodné barvy.

Také jsem to někde viděl popsané a hned jsem šel na balkon obhlédnout domácí zdroje - jedno košťátko (SK: metlička) pro celý Zababov a zbyde i pro soudruhy z NDR. Chlup ("silonový") z koštěte je skutečně nezničitelný. Stačí ho pořádně přilepit (kyanoakrylát) ve stopořené poloze. V žádném případě nehrozí ulomení, vždy se vrátí do původní polohy. V reálu nejspíš seženeš košťátko s ochupením černým, nebo průsvitným. (Ale i modré, červené - brr - nebrat ... ani průsvitné). Pro použití zůstává černé. Barvu bych vůbec neřešil, nový hromosvod je sice pozinkovaný, ale starý, blízko komína, určitě bude taky černý ... No a svodiče už popsal MirekTT.
Edit: ad barva - vyzkoušel jsem, jak z černého chlupu vyrobit nový, pozinkovaný. Stačila laková fixka stříbrné barvy. Drží jako helvétská víra. Jestli se mi to povede vyfotit tak, aby to bylo vidět, nevím. Ale přinesu ve čtvrtek do hospody.

Všiml jsem si že hodně modelářů využívá (včetně mě) jako staniční budovu Klingenberg-Colmnitz. Přidávám proto dobové foto této budovy s hromosvody. Po zvětšení zjistíte že je jich 6. Jinak díky za ten tip s koštětem. Už jsem si pořídil nový smetáček a těším se na osazení ,,nezničitelných ,, hromosvodů.

Hromosvod z koštěte, svodič Cu lakovaný vodič 0,1 mm. Střešní držáky kulatý evergreen 1,5 mm (hodily by se ještě menší, nebo obrousit...), svislé úchyty na stěně drát 0,3 mm, ochranný kryt tenký Al plíšek (plechovka od piva). Vše nabarvené metalickou fixou. Špička hromosvodu chce ještě přistřihnout, až na fotografii jsem si všiml kapku barvy na špičce ... . Velikost TT.

Ahoj, vypadá to super, ale minulý týždeň som mal akurát školenie vyhlášky elektrotechnika a o tomto sme sa bavili..
Blesk má cestu najmenšieho odporu a preto by to nemalo byť ohnuté, ale čo najbližšie k okapu. Inak aj okap by mal byť uzemnení (ak je akože z plechu), pretože po údere blesku by v tomto prípade okap bol ako zvodič.

E27 píše:Ahoj, vypadá to super, ale minulý týždeň som mal akurát školenie vyhlášky elektrotechnika a o tomto sme sa bavili..
Blesk má cestu najmenšieho odporu a preto by to nemalo byť ohnuté, ale čo najbližšie k okapu. Inak aj okap by mal byť uzemnení (ak je akože z plechu), pretože po údere blesku by v tomto prípade okap bol ako zvodič.

Máš naprostú pravdu. Hoci skúšku z noriem mám tiež, hrubo som ich porušil ... Neuzemnil som dokonca ani oplechovanie strechy ... Len sa mi nechcelo celú strechu zadrátovať, ani by to nevyzeralo dobre, a bolo by to chúlostivé. Ten ohyb zvodiča som nechal preto, že som najprv robil bleskozvody a až potom odkvapy. Skúsim to napraviť.

E27 píše:Ahoj, vypadá to super, ale minulý týždeň som mal akurát školenie vyhlášky elektrotechnika a o tomto sme sa bavili..
Blesk má cestu najmenšieho odporu a preto by to nemalo byť ohnuté, ale čo najbližšie k okapu. Inak aj okap by mal byť uzemnení (ak je akože z plechu), pretože po údere blesku by v tomto prípade okap bol ako zvodič.

.. a ještě doplním, že dle ČSN máš i špatnou soustavu . Měla by být mřížová jelikož střecha je plochá a veškeré kovové oplechování či komínky by měli být chyceny k vedení. U mřížové soustavy se jímače nedělají. Ovšem někteří projektanti dávají pomocné jímače. Jediné co se nezemní k vedení hromosvodu dle nové ČSN jsou stojany na antény klimatizace a jiné elektrické věci. Ty mají přivedené zemnící lano zvlášť ze zemnícího bodu takzvané HOP.

Jinak práce hezká

Michal

PS. jen doplním pro informaci. Hromosvody se navrhují pomocí takzvané valivé koule, která má cca 20m (teď si nejsem jist, zda v průměru či poloměru) Touto koulí se válí po celé budově a samotná koule se nesmí dotknout střechy a žádné její čísti. Pokud se dotkne, přidává se další vedení. Někdy je možné vidět u moderních průmyslových staveb velké jímací tyče i několik metrů a v půlce mřížová zavěšená soustava. Dřív tato norma byla v podobě A5 brožůrky o pár stranách. Dnes s toho udělal firma DEHM (Tvůrci této normy a zároveň hlavní výrobce komponentů hromosvodů) obrovskou vědu a normu A4 o několik stran (bifle jak hrom). Bez programu je prakticky nemožné touto metodou hromosvod navrhnout. Program se skládá i s modelování budovy a válení koule po modelu. To jen pro informaci, jak se navrhují moderní hromosvody dnes.

U mřížové soustavy není jímač žádná vyjímka. Dává se běžně na cokoli co vykukuje nad střechu o víc jak 20 cm. Tzv. projektantská zkratka čili: "Když projektant neví, nebo je líný počítat."
Jiná otázka je, zda v 50-tých letech věděli o mřížové soustavě. Taky se na spoustu objektů hromosvody (správně "bleskosvody") vůbec neinstalovaly. Bralo se, že objekt může být krytý čímkoliv vyšším. Třeba i stromem, nebo el. vedením. Nejvyšší bod čehokoli kryl vše, co se vlezlo do kužele od tohoto bodu dolů pod úhlem 30 st. Na mém domě mi nařídili hromosvod až v 90-tých letech, kdy po rekonstrukci se zvednul o patro a vykouknul z tohoto "stínu". Do té doby byl kryt stromy v parku přes ulici.

Mřížová soustava je výmysl poslední doby. Vtloukaj nám to do hlavy už asi 6 let. Dřív se to tak, jak to má být dnes, nedělalo.Takže to chce klid.Oblouk kolem okapu je špatně, jak píší kolegové a okap by měl bejt čaplej, otázka jak to bude proveditelné na modelové budově velikosti TT.