Jasně, taky znám co znamená kochat se výtvorem - vydrží mi to tak týden, dva, někdy i dýl abych pak zjisitil že se to dá udělat ještě líp
Paradoxně z tohohle důvodu mám z těch set modelů co jsem od r. 1983 postavil, jen 35 - a to max 8 let staré! Vždycky se nechám ukecat a někomu to prodám
, takže začínám na novo... Takhle jsem přišel už 3x o slušnou sbírku něm. letadel WWII, moderny a RAF... Dřív to bylo z důvodu blbých barev, pak absence olejové patiny, pak zase z důvodu přechodu na menší měřítko, teď když mám barák a blbý oči zas z důvodu přechodu na měřítko větší atd atd! U těch vláčků už snad zůstanu nezlomný...
S tím celkem máš naprostou pravdu - je lepší to předdělat a vzákladu dokončit než si po pár týdnech říci že na to kašlu a mít rozdělané nic... Někdy si člověk nasadí laťku nekriticky vysoko...
Jen si neodpustím jednu věc poradit - jestli počítáš s patinováním (tj. "dotáhnout" ty zdi, mosty aj.) určitě se ti to bude dělat lépe před nalepením na panel. Navíc když to zkazíš mimo, určitě tě to bude stát míň nervů než když se ti pixla s pigmentem vysype na foliáž a rybník!
Jinak čím jsem starší, tím víc se mi nějak vybavuje ta atmosféra venkovských tratí, když jsem s rodiči jezdil o víkendech na výlety - pohoda, vlaky bez zpoždění (těch pár minut vzhledem k dnešnímu chaosu nezmiňuju), ucucávání Pomely z kelímku u okénka osobáku Praha-Plzeň-Horažďovice, jindy romantika houbaření pod zkoumavým okem bdělé hlídky PS a PSVB na Šumavě, bujarý návrat s bandou kamarádů z trampu o pár let později, a celé dětství očumování Delfína z portálu Vyšehradského tunelu a nesplnitelné přání svést se s ním... Ani se nedivím že je nás tolik co sní o "svém" kolejišti - pro mě to je určitě jak návrat do doby dětství, tak i útěk z tohohle bince někam kde se svět bude řídit podle mého gusta...
ČSD 1970-1988 v HO, jinak kitařina (éra, tanky), zakázková patinace a stavba modelů