Přátelé, kamarádi. Ještě před časem jsem netušil, že
modelářské stromy jdou vytvořit ze starého vodiče, lepidla a posypu. To proto, že jsem měl v našem oboru absenci. Zhruba 30 (možná 40) let. V dobách, kdy jsem kupoval první mašinky a vagonky od PIKO, byl největším hitem techniky tranzistorák T60! Pamětníci vědí, o čem hovořím, děcka si skočí do Národního technického muzea. Tak, tohle přeskočme.
Stromečky: Geniální nápad motat je z odizolovaných vodičů jsem si samozřejmě vyzkoušel taky. Ale - a to zdůrazňuji - až poté, co jsem si trošku ujasnil botaniku - tedy přesněji kapitolu stromy. Přiznávám, že tahle vědecká disciplína (botanika) mne nebavila už na devítiletce. Koupil jsem si proto (k velkému údivu své ženy) super publikaci "Nový průvodce přírodou - STROMY" (autoři jsou jakýsi cizáci - Margot a Roland Spohnovi - ale odvedli pěknou práci; kdybych mohl, vyseknul bych jim poklonu; fakt dobré. V Česku to vydal česky Knižní klub v Praze - ISBN978-80-242-2044-4).
Takže, celé letošní léto, kudy jsem chodil, tudy jsem pozoroval stromy a porovnával je s vyobrazeními v cit. publikaci. Žena si už ze mě dělala srandu, leč já vytrval! No, a teď už, konečně, v šedesáti letech věku, rozeznám olši od topolu. (POZOR: Odboník ví, o čem mluvím!).
V nabídkách tuzemských i zahraničních webů je přemnoho "modelářských" produktů, které se stromům podobají velmi věrně, ale i také velmí vzdáleně. Dusil jsem smích, když jsem na jednom webu našel rozdělení na stromy "dokonalé", "výhodné" a "úsporné". To je fakt pro úplné blbce! Dokonalý je Topolánek, výhodný je Paroubek a úsporný je Kalousek? Nebo je to obráceně? Blbost na n-tou, samozřejmě!
Modelářské stromy jsou buď kvalitní, nebo nekvalitní (těch je bohužel víc). A já teď nechci recenzovat. Leč k metodě zkrouceného drátu a posypu mám jednu zkušenost, kterou buď berte, nebo nechte.
Metoda s pískovým posypem větví z drátu potřených lepidelm mi nevyšla. Asi jsem to všechno špatně namíchal. Zdálo se mi totiž, že ten písek, který má jistě za cíl vytvořitl hrubší struktúru (jako šmirglpapír) - a zdůrazňuji, že jsem použil super jemný písek od Balatonu -, mi zapříčiňoval, že se mi směs NElepila k drátěným větvičkám. Možná jsem měl celý poloprodukt namočit do roztoku s kapkou saponátu, aby se z drátků odmočil můj pot uplpělý při motání stromečku? Nevím! Už nikdy však metodu s pískem nebudu opakovat. Sorry.
Rozhodně lepší (byť pracnější) se mi jeví obalování základních drátěných kmenů a větví toaletním papírem následně prosycovaným Herkulesem (žena řvala, že jí ničím strategické rodinné zásoby).
Nicméně, jelikož jsem byl po chvilce obalování kmenu a větví hajzlpapírem upatlaný jak včelka při snůšce medu (tedy nikoliv proto, že milostivá měla "zásadní" přípomínky), vymyslel jsem Ameriku. Namíchal jsem si PAPPMACHÉ - v naší modelářské praxi naprosto opomíjený a velmi účelný produkt (nejspíš proto, že název pochází s francouštiny?!) - do kterého jsem přídal trošku tuzemského Herkulesu a kapku jakéhosi sajrajtu na nádobí. Konzistenci medové hmoty (regulováno přídáváním substance z pytlíku "Pappmaché") jsem štětcem s ostřejšími chlupy nanášel na větve stromku (česky řečeno patlal), který jsem za spodní část kmene držel ve volné ruce. Práce byla bez problémů, po uschnutí první vrsty jsem totéž zopakoval. Nevím, proč tohle někdo nepopsal dříve? Ten Pappmaché (nebo "ta" Pappmaché, nebo dokonce "to" Pappmaché? Ovej? Bohužel, Jakykový ústav nám nepomůže... viz jinde...) je fakt užitečná věc.
Faktem je, a to je báječné zjištění, že Pappmaché je relativně levný sajrajt. Jako debil jsem ho (ji) objednával v nejmenovaném e-obchodu na konci republiky, když největší položkou u kusovky bývá poštovné, a oni to mají na pultu v kdejakém papírnictví. (Poznámka: Doporučuji zkamárádit se se slečnami-prodavačkami v úplně nejbližším papírnictví z pohledu vašeho bydliště. Dám krk na to, že tam mají víc prospěšných věcí pro modeláře, jak ve všech modelářských prodejnách v kraji dohromady
.
Takže, nakroucené větvě stromku z drátků jsem pokryl Pappmaché, do kteréhož rozmíchaného hustého roztoku jsem přidal trošku Herkulesu a opravdu pidi-kapku saponátu (prý zajistí dokonalé vzlínání).
Šlo to normálně, jako každá modelářská práce v měřítku, kdy brejle jsou na nic. Pravda, na některé větvičky jsem se musel po zaschnutí první vrstvy vrátit a trošku lépe je domodelovat.
Pak jsem "věc" napatlal barvou (barvami) - tady bych rád odkázal na odborníky, které jsem stejně kopíroval. A hotovo.
Mezi tím jsem ještě vymyslel postup pořizování pařezů i s kořeny - ale o tom někdy jindy. Zdraví Honza168.