Podle mne je nejspolehlivějším dodavatelem posypového materiálu příroda. Má to jen jeden háček: Člověk toho musí moc prošmejdit a pak - ten surový materiál je nutné pro kolejiště upravit (vyčistit, přesít atd.). Z letošní dovolené s vnoučkem u Balatonu jsem si dovezl plnou PET láhev tamního super jemného písku. Když jsem si ho lopatičkou nasypával do flašky na pískovišti u břehu mezi 3letými dětmi, byl jsem středem pozornosti maminek dohlížejících na svoje ratolesti... a tak jsem raději jen rozdával úsměvy a krčil nevinně rameny... No, když jsme se vrátili z dovolené a žena nebyla doma (důležitá zkušenost starce, kterou s radostí předávám mladomanželům - viz dále), tak jsem písek z flašky vysypal do plastového lavoru (co má na praní) přes takový velký síto (původem snad na mouku, které jsem si zachoval z dob před řadou let, když jsem "vyráběl" písek pro akvárium. Kde je rybičkám konec...?) Lavor jsem šoupnul do vany, kleknul si (normálně tvrdím, že mi to už nejde kvůli starým kolenům - kdyby mne viděla, hnala by mne vytírat podlahu - bacha!
) a pomalu, velmi opatrně jsem sprchou písek proléval. Proud jsem směřoval tak, že voda písek v lavoru roztočila. Nejdříve se z písku vyplavily všelijaké dřevěné, resp. plovoucí částice. Pak jsem volnou rukou písek mezi prsty nabíral ode dna lavoru a nechalo ho volně "točit". Na povrchu hladiny se tvořil jakýsi špinavý šlem (částečně nejspíš z opalovacích krémů turistů
), který jsem sprchou opatrně strhával přes okraj lavoru. Trvalo to dost dlouho, kolena mne už bolela, ale totou opatrnou manipulací jsem o moc písku nepřišel a fakt perfektně jsem ho vyčistil. Mám ho nyní zásobu dvou sklenic na zavařování. (Nezapomněl jsem vanu umýt a hlavně hadicí od sprchy s odšroubovanou hlavicí jsem pořádně propláchnul sifon - přece jen tam nějaký písek uvíznul.. P.S. ..nic nepoznala...) Jo, po vymytí jsem písek přesypal do staré nádoby (velikosti kýblu) od Primalexu a vysušil na balkoně. Mimochodem, i v letošním parném létě to trvalo snad 3 - 4 dny. V průběhu sušení jsem ho několikrát promíchával ode dna, až byl krásně sypký. Chystám se do nějakého starého vápencového lomu, kde nasbírám kamínky a drť, které vyčistím stejnou metodou. Čerstvý šutříčky lze natlouct na místě paličkou (bacha, ochranné brýle na oči!), na hrubou prosívku mám k dispozici další síto, které jsem si vyrobil tak, že jsem vyštípal a vytahal ze síta na mouku každý truhý (a u dalšího síta každý třetí) drát, a to v obou na sebe kolmých směrech. A až pojedu do lomu, tak si hned s sebou vezmu silikon a opatlám si tam nějaké šutry, abych měl formy pro odlévání skalisek. Od Nocha aj. totiž totéž stojí moc penízků... Takže přátelé, inspiraci hledejme v přírodě, do katalogů koukejme až ve druhém kole
. Zdraví Honza168.