Diskuzní fórum železničních modelářů

dal jsem do vyhledavace a celkem nic jsem nenasel.
Potrebujem par kusu do meho soupaliste a stavebni navody chybi.
Potreboval bych par stavebnich udaju, abych nemusel xperimentovat.
Chtel bych to udelat jako prechod pres koleje pro pesi a stanicni voziky.
Jaky je zdvih toho udelatka ?

TT, ockova sprahla: Doraz mam presne od oka, cca 3-3.5mm. V podstate horni plocha rozpojovace do vyse pevne casti sprahla precnivajici vagon. Dokonce je zadouci, aby plocha rozpojovace mirne trela o spodek sprahla. Doporucuju nejakou nehladkou povrchovou upravu, zlepsi to spolehlivost odveseni.

Zamerne pisu vagon, protoze ruzne loko maji pluhy a sprahla upevnena nizko v podvozku; s nimi je pak problem - typicky Rosnice. Kryt prevodu nizko, loko lehka, plocha rozpojovace hrozi nadzvednout lokomotivu a ta pak uz nikam neodjede. Zatim mne napadlo jedine reseni - "mekky" rozpojovac. Pouzivam serva, takze pohon pres tenkou strunu (0,3mm) ohnutou do Z (pruzi).

dodatek,
potrebujem to pro scale 1:87
---
dodatek:
poslali mi Milanove reseni s umelohmotnou paskou a to asi pouzijem.
Je to proste, jednoduche reseni, perfektni do skrytaku.
Pokud se udela zkoseni na obe strany, je to pro loko prujezdne obema smery.
A co je dulezite, nepotrebujem ovladani.

Dá se využít přechody v kolejišti, a kde není přechod, tak se nechá zvednout vyříznuté pražce mezi kolejnicemi včetně podloží. Jako pohon se dá využít relé 24V ze starých zrušených rychlíkových vozů německé výroby. Je to levné a spolehlivé.
Zdvih si stačí změřit, hlavně aby to fungovalo na tom, co chceš rozpojovat.

nejdrive vyzkousim ty pasky, na co vymyslet vymyslene
Nasel jsem doma prusvitne obaly od foliaze, vyzkousim.
---
jsem rad, ze jsem nezacal sterkovat, to bude snadna montaz.

Dal by se ten postup s umelohmot. paskou zverejnit i v tematu ? Sice si nejak patlam "radoby prechody" z kousku umele hmoty, ale urcite je i lepsi postup

uz jsem dal a odzkousene, pro moje pouziti super,
teda do skrytaku na objizdeni s loko.
To nema chybu, zabavne je aj to, ze se loko odpoji automaticky za jizdy.
Pokud se neda pozor, tak dojedou vagony za loko na kusou kolej. Kazdy sam

Uznavam, ze blby dotaz - ale: z ceho je ta paska, ze tak dobre drzi tvar ? Nebo jsi nejaky prouzek nahral + ohnul a pak uz drzi ?

Zdeno píše o obalech od foliáže, podle mé zkušenosti jsou to ony. Taky je používám pro různé (jiné) účely. O rozpojovačích asi začnu přemýšlet.

Michal Šuhajda píše: O rozpojovačích asi začnu přemýšlet.

toto bude fantasticke do koncovych stanic a skrytaku, ktere konci tocnou.
Obrovska vyhoda obalu od foliaze je, ze to nebude skoro videt a omezi se sahani na modely, na ktere jsou nekteri velmi haklivy.
---
Jinak nektere loko bez ocek maji hacik zahnuty smerem k loko a nerozpoji se to automaticky.
Musi se vagony stlacit ako v realu, aby se to rozpojilo. Vagony toto nemaji a rozpoji se vzdycky.

Kdybyste nekdo resili jak jej stahnout zpatky dolu, tak jako zavazi se mi osvedcila uriznuta dutinka se sroubkama z elektrikarske cokolady. Jde nasunout na strunu, na drivko (tahlo rozpojovace) a da se s ni k tahlu pripojit dalsi struna napr. od serva nebo pohonu.

Michal Šuhajda píše:Zdeno píše o obalech od foliáže, podle mé zkušenosti jsou to ony. Taky je používám pro různé (jiné) účely. O rozpojovačích asi začnu přemýšlet.

To znamena ze 'klidovy' stav rozpojovace je aktivni-napruzeny, a pro 'vypnuti' se musi silou (servo, mech. rele, ...) stahnout dolu ?

belgarat píše:To znamena ze 'klidovy' stav rozpojovace je aktivni-napruzeny, a pro 'vypnuti' se musi silou (servo, mech. rele, ...) stahnout dolu ?

No, já to pochopil jinak. Plast je natolik pružný, že lokomotiva i vozy ho při přejezdu stlačí. Spřáhlo ho ale stlačit nedokáže (je lehké) a je tím kouskem plastu nazvednuto a dojde k rozpojení. Jak psal Zdeno, to je výhodné všude tam, kde musí dojít k rozpojení, tedy například při přepráhnutí lokomotivy na druhý konec vlaku v koncové stanici.

Milan se sem asi nepodívá, tak odpovím za něj. Ten původní rozpojovač byl určen do malých SN s jednou výhybkou a se šikmou rampou. Měl tvar ležaté 7. Z jedné strany byl šikmý nájezd, z druhé byl kolmo dolů.
Vlak přijel do SN na kusou kolej. Za posledním vozem byla výhybka na šikmou rampu. Hnací vozidlo (HV) z kusé koleje vytlačilo vůz zpět proti hrotu výhybky na šikmou rampu, pod kterou byl rozpojovač. Z dolní strany (šikmé) se dal rozpojovač přejet a odpojil vůz, z druhé (kolmé) strany fungoval jako zarážka pro vůz na šikmé rampě. Po přestavení výhybky HV vyjelo po druhé větvi. Po sklopení rozpojovače vůz mohl samotíží sjet na kusou kolej a HV se připojilo z druhé strany.

Michal Šuhajda píše:Z dolní strany (šikmé) se dal rozpojovač přejet a odpojil vůz, z druhé (kolmé) strany fungoval jako zarážka pro vůz na šikmé rampě. Po přestavení výhybky HV vyjelo po druhé větvi. Po sklopení rozpojovače vůz mohl samotíží sjet na kusou kolej a HV se připojilo z druhé strany.

Mam blby dojem, ze to nikdy nebylo vyzkousene v realu.
Tim myslim, ze pokud loko nema ocko, tak za zlomem sprahlo spadne a vagon se zase pripoji.
A pokud ma ocko, tak zalezi na tom, ktere je naspodu. Pokud je naspodu ocko od vagonu, tak se to taky nerozpoji.
----
dodatek:
jinak se musi brat ohled na vzdalenost mezi trny sprahel. Ta je ruzna podle toho, ci su to kratke nebo dlhe sprahla.
Zjistil jsem, ze to kolisa od 2 do 4 cm, teda ta rovna ploska, ktera zdviha trny musi byt dlouha podle pouzitych sprahel.