rozpojovace vagonu

[zdeno]

dal jsem do vyhledavace a celkem nic jsem nenasel.
Potrebujem par kusu do meho soupaliste a stavebni navody chybi.
Potreboval bych par stavebnich udaju, abych nemusel xperimentovat.
Chtel bych to udelat jako prechod pres koleje pro pesi a stanicni voziky.
Jaky je zdvih toho udelatka ?

[belgarat]

TT, ockova sprahla: Doraz mam presne od oka, cca 3-3.5mm. V podstate horni plocha rozpojovace do vyse pevne casti sprahla precnivajici vagon. Dokonce je zadouci, aby plocha rozpojovace mirne trela o spodek sprahla. Doporucuju nejakou nehladkou povrchovou upravu, zlepsi to spolehlivost odveseni.

Zamerne pisu vagon, protoze ruzne loko maji pluhy a sprahla upevnena nizko v podvozku; s nimi je pak problem - typicky Rosnice. Kryt prevodu nizko, loko lehka, plocha rozpojovace hrozi nadzvednout lokomotivu a ta pak uz nikam neodjede. Zatim mne napadlo jedine reseni - "mekky" rozpojovac. Pouzivam serva, takze pohon pres tenkou strunu (0,3mm) ohnutou do Z (pruzi).

[zdeno]

dodatek,
potrebujem to pro scale 1:87
---
dodatek:
poslali mi Milanove reseni s umelohmotnou paskou a to asi pouzijem.
Je to proste, jednoduche reseni, perfektni do skrytaku.
Pokud se udela zkoseni na obe strany, je to pro loko prujezdne obema smery.
A co je dulezite, nepotrebujem ovladani.

[zaplef]

Dá se využít přechody v kolejišti, a kde není přechod, tak se nechá zvednout vyříznuté pražce mezi kolejnicemi včetně podloží. Jako pohon se dá využít relé 24V ze starých zrušených rychlíkových vozů německé výroby. Je to levné a spolehlivé.
Zdvih si stačí změřit, hlavně aby to fungovalo na tom, co chceš rozpojovat.

[zdeno]

nejdrive vyzkousim ty pasky, na co vymyslet vymyslene
Nasel jsem doma prusvitne obaly od foliaze, vyzkousim.
---
jsem rad, ze jsem nezacal sterkovat, to bude snadna montaz.

[belgarat]

Dal by se ten postup s umelohmot. paskou zverejnit i v tematu ? Sice si nejak patlam "radoby prechody" z kousku umele hmoty, ale urcite je i lepsi postup

[zdeno]

uz jsem dal a odzkousene, pro moje pouziti super,
teda do skrytaku na objizdeni s loko.
To nema chybu, zabavne je aj to, ze se loko odpoji automaticky za jizdy.
Pokud se neda pozor, tak dojedou vagony za loko na kusou kolej. Kazdy sam

[belgarat]

Uznavam, ze blby dotaz - ale: z ceho je ta paska, ze tak dobre drzi tvar ? Nebo jsi nejaky prouzek nahral + ohnul a pak uz drzi ?

[Michal Šuhajda]

Zdeno píše o obalech od foliáže, podle mé zkušenosti jsou to ony. Taky je používám pro různé (jiné) účely. O rozpojovačích asi začnu přemýšlet.

[zdeno]

O rozpojovačích asi začnu přemýšlet.

toto bude fantasticke do koncovych stanic a skrytaku, ktere konci tocnou.
Obrovska vyhoda obalu od foliaze je, ze to nebude skoro videt a omezi se sahani na modely, na ktere jsou nekteri velmi haklivy.
---
Jinak nektere loko bez ocek maji hacik zahnuty smerem k loko a nerozpoji se to automaticky.
Musi se vagony stlacit ako v realu, aby se to rozpojilo. Vagony toto nemaji a rozpoji se vzdycky.

[belgarat]

Kdybyste nekdo resili jak jej stahnout zpatky dolu, tak jako zavazi se mi osvedcila uriznuta dutinka se sroubkama z elektrikarske cokolady. Jde nasunout na strunu, na drivko (tahlo rozpojovace) a da se s ni k tahlu pripojit dalsi struna napr. od serva nebo pohonu.

[belgarat]

Zdeno píše o obalech od foliáže, podle mé zkušenosti jsou to ony. Taky je používám pro různé (jiné) účely. O rozpojovačích asi začnu přemýšlet.

To znamena ze 'klidovy' stav rozpojovace je aktivni-napruzeny, a pro 'vypnuti' se musi silou (servo, mech. rele, ...) stahnout dolu ?

[Trixt]

To znamena ze 'klidovy' stav rozpojovace je aktivni-napruzeny, a pro 'vypnuti' se musi silou (servo, mech. rele, ...) stahnout dolu ?

No, já to pochopil jinak. Plast je natolik pružný, že lokomotiva i vozy ho při přejezdu stlačí. Spřáhlo ho ale stlačit nedokáže (je lehké) a je tím kouskem plastu nazvednuto a dojde k rozpojení. Jak psal Zdeno, to je výhodné všude tam, kde musí dojít k rozpojení, tedy například při přepráhnutí lokomotivy na druhý konec vlaku v koncové stanici.

[Michal Šuhajda]

Milan se sem asi nepodívá, tak odpovím za něj. Ten původní rozpojovač byl určen do malých SN s jednou výhybkou a se šikmou rampou. Měl tvar ležaté 7. Z jedné strany byl šikmý nájezd, z druhé byl kolmo dolů.
Vlak přijel do SN na kusou kolej. Za posledním vozem byla výhybka na šikmou rampu. Hnací vozidlo (HV) z kusé koleje vytlačilo vůz zpět proti hrotu výhybky na šikmou rampu, pod kterou byl rozpojovač. Z dolní strany (šikmé) se dal rozpojovač přejet a odpojil vůz, z druhé (kolmé) strany fungoval jako zarážka pro vůz na šikmé rampě. Po přestavení výhybky HV vyjelo po druhé větvi. Po sklopení rozpojovače vůz mohl samotíží sjet na kusou kolej a HV se připojilo z druhé strany.

[zdeno]

Z dolní strany (šikmé) se dal rozpojovač přejet a odpojil vůz, z druhé (kolmé) strany fungoval jako zarážka pro vůz na šikmé rampě. Po přestavení výhybky HV vyjelo po druhé větvi. Po sklopení rozpojovače vůz mohl samotíží sjet na kusou kolej a HV se připojilo z druhé strany.

Mam blby dojem, ze to nikdy nebylo vyzkousene v realu.
Tim myslim, ze pokud loko nema ocko, tak za zlomem sprahlo spadne a vagon se zase pripoji.
A pokud ma ocko, tak zalezi na tom, ktere je naspodu. Pokud je naspodu ocko od vagonu, tak se to taky nerozpoji.
----
dodatek:
jinak se musi brat ohled na vzdalenost mezi trny sprahel. Ta je ruzna podle toho, ci su to kratke nebo dlhe sprahla.
Zjistil jsem, ze to kolisa od 2 do 4 cm, teda ta rovna ploska, ktera zdviha trny musi byt dlouha podle pouzitych sprahel.