Diskuzní fórum železničních modelářů

Ještě jsem zkusil zaskoupit hočičné semínko a obarvit. Zatím jen pokus s prvním nátěrem, barva akryl. Docela to jde, ale bude to chtít druhou vrstvu a asi jiný odstín

V TT už to jsou pořádná jablka. Průměr 2 mm už je hodně.

Pravda, chtěl jsem si hrát na Popelku, ale pod jeden a půl milimetru se u semínek nedostanu. Takže, asi mák, pokud není ještě jiný nápad

Kolega modelář (ne-mašinkář) mne požádal o radu ohledně výroby listnáčů pro dioráma. Nakonec z toho vznikl psaný dokument, který víceméně rekapituluje známý postup popsaný zde, ale i jinde. Jsou v tom některé moje praktické poznámky, případně pro někoho "vychytávky", tak rád dávám k dispozici "tomu, koho se to může týkat" (v angličtině mají krásný text: "To whom it may concern").

Postup při výrobě listnáčů

1. Kostry jsou tvořeny ze smyček drátu. Pro typ ovocných stromů a měřítko TT postačuje cca 10 – 12 smyček. Použitý je holý ocelový drát bez izolace nebo laku - tzv. včelařský drátek ocelový – pocínovaný, prům. 0,375. Dodává se také nerez, případně o prům. 0,4mm. Kmen je vyztužen kouskem ocelového drátu prům. 1 mm (např. napínací drát pro montáž plotu – pletiv). Spodní část po dokončení výroby stromku, po zkrácení cca na 20mm a odstranění plastového povlaku drátu slouží k umístění stromku do terénu.

2. Spodní část budoucího kmenu se jistí proti rozmotání při manipulaci nasycením vteřinovým lepidlem. Silnější kmeny vzrostlých stromů lze také ve spodní části obtočit těsně vrstvou vázacího drátku. Tím se také konstrukce zpevní.

3. Po zaschnutí lepidla se postupným tvořením smyček nad kmenem formuje budoucí koruna stromu. Celý postup je popsán např. zde: http://www.mnitka.com/chlape-zasadil-jsi-uz-svuj-strom/ (rozdíl je v použitém drátu, jinak v zásadě odpovídá a lze přizpůsobit požadovanému výsledku). Je vhodné opět zpevnit hotové silnější větve napuštěním vteřinovým lepidlem.

4. Po základním vytvarování koruny nanášíme na kmen a silnější větve lehce naředěný pružný tmel (Ostafix NK, dle doporučení i Ostafix N, možná jsou další varianty). Koncové větve ponecháme bez tmelu, došlo by k jejich nepřirozenému zesílení (měřítko TT, N). Na spodní část kmene je vhodné nanášet tmel opakovaně, po zaschnutí vrstvy, k dosažení dostatečného objemu a k dobrému zakrytí drátěné kostry.

5. Po zaschnutí tmelu finálně dotvarujeme korunu a případně zakrátíme boční a horní větve. (V dalším postupu koruna objemově poněkud nabyde). Upravíme povrch kmene (zdrsnění vyrytím struktury kůry hrotem, případně kouskem hrubého smirkového papíru). V této fázi lze také za stejným účelem na povrch kmene do mokrého lepidla aplikovat posyp (jemné piliny, případně nejjemnější frakci křemičitého písku).

6. Na závěr kostru nastříkáme hnědou matnou barvou ve spreji (korunu a konce větví). Po zaschnutí potom kmen a silnější větve barevně doladíme podle druhu stromu, kůry a vlastních požadavků vhodnou směsí akrylových barev. Zviditelnění zvrásnění kůry můžeme upravit metodou suchého štětce.

7. Koruna stromu (resp. její další nosná část) je tvořena vlákny Poly Fiber (Woodland Scenics). Postup:
a. Kostru v oblasti koruny (kmen zakrýt např. ubrouskem) stříkneme lepidlem ve spreji.
b. Kostru pokrýváme chomáčky velmi roztaženého Poly Fiberu. Postupuje se směrem od spodních větví (zde s pomocí pinzety), boční části koruny a nakonec se překryje horní část koruny.
c. Opatrně prsty i pinzetou dotvarujeme a snažíme se volná vlákna co nejvíc přichytit k větvím. Pozor, aby nepřečnívaly ven nejdelší větve.
Upozornění: používáme opravdu nepatrné množství vláken, koruna zůstane takřka průhledná (jedná se pouze o nosnou vrstvu pro olistění). Je lepší tvar skládat z několika jednotlivých chomáčků, než překrývat větší plochy najednou (výsledkem by byla příliš kulovitá koruna). Není třeba neúměrně pospíchat, doba otevření lepidel ve sprejích bývá nejméně 5 – 10min, některá lepí i druhý den.

8. Olistění. Pro olistění používáme sypaný Naturex (pro TT střední) firmy Polák, v barevném tónu podle druhu stromu. Postup:
a. Celou korunu stromu nastříkáme lakem na vlasy (postačuje ten nejlevnější co se sežene, typ 5 – pevný), shora, z boků i odspodu). Kmen přitom chráníme ubrouskem.
b. Jemně a z větší vzdálenosti posypáváme (spíš jemně cukrujeme) Naturexem. Je dobré začít úplně odspodu – kostru kmenem vzhůru, aby se posyp dostal jakoby dovnitř koruny a něco se též zachytilo na nejspodnějších větvích. Následně cukrujeme při otáčení kostry z boku a nakonec shora. Dbáme na pravidelnou hustotu.
c. Ponecháme zaschnout (do druhého dne).
Upozornění: není vhodné to přehnat s hustotu posypu. Koruna by měla být stále poloprůhledná, bez shluků a chomáčů. Tento krok lze s výhodou aplikovat ihned po předcházejícím, některé listy se přichytí i na větve, které dosud lepí po aplikaci Poly Fiberu.

9. Konečná fixace. Celá koruna je dosud velmi citlivá a listí fixované lakem na vlasy nedrží příliš dobře. Proto je nutná konečná fixace nástřikem ředěným lepidlem. Vyzkoušen je ředěný Mod Podge (1:3 s vodou) a Polák Sprayfix (1:3 s vodou). Pravděpodobně by fungovalo i ředěné disperzní lepidlo (Pattex, Duvilax…) - nevyzkoušeno. Nanáší se ručním rozprašovačem ze vzdálenosti cca 30cm, aby se co nejméně poškodila koruna a olistění. V podstatě se celá koruna (strom) postupně opatrně prolije ředěným lepidlem. Nutno nechat schnout nejméně 1 den. Po aplikaci je koruna dostatečně pevná a olistění neopadává.

10. Konečná úprava. Po zaschnutí lze odstříhat případná přesahující vlákna, odstranit posyp z kmene, nebo odštípnout přesahující větve. Hotovo!

Tak jsem zkusil obarvit bílý mák (modrý nemá cenu). Nevypadá to velikostí zle. Na zkoušku jen temperou. Dal jsem to na jeden z mých prvních stromků na zkoušku.

Nevypadá to zle. Ovšem purex by stromku slušel líp.

Michal

Ahoj.
Kdyz resite jabka tak neco z moji zahradky. Obarveny klasicky mak. Postup jsem tu uz prezentoval.


Cipisekmp.

mizl píše:Nevypadá to zle. Ovšem purex by stromku slušel líp.

Michal

Určitě souhlasím. Se stromky si hrají pár týdnů. Takže jablka jsem dal někam, kde by to tolik nebolelo pořád zkouším jak na samotné tělo stromů, kmen, olistění...

cipisekmp píše:Ahoj.
Kdyz resite jabka tak neco z moji zahradky. Obarveny klasicky mak. Postup jsem tu uz prezentoval.

Postupem na vašem webu jsem se inspiroval, děkuji. Meruňkový sad je parádní

Barvil jsem v kalíšku (taky bylo jen pár kuliček), tempery jsem zkusil, líp krejí, ale nevýhoda, že se snadněji setře barva. Po obarvení jsem dal na alobal. Měl jsem trošku strach, jak se to bude lepit k sobě. Ale v průběhu sušení (na topení) to šlo pěkně od sebe, bez ztrát barvy (asi jen na třech zrnkách z padesáti)

Dobrý den, nemáte prosím někdo zkušenost se sušeným měchem? Dal by se použít na stromky a keře? Balení je po 50 g] za 50 Kč.

Trošku toto téma vytáhnu na horu a oživím dotazem.
Postup při výrobě stromků, jejich "olistění" je tu popsán celkem dobře, ale co jsem moc nevyčetl, je jaké barvy použít na kmen. Nemyslím druh, tady to budou většinou akrylky, ale mám na mysli odstín. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Každého napadne, že hnědá, ale pokud se kouknete na strom, tak to čistě hnědá vážně není. Hlavně listnaté jsou spíš černé s výjimkou osiky a břízy. Máte někdo vyzkoušenou barvu, či poměr barev pro míchání pro různé druhy stromů? Zkoušel jsem míchat hnědou a šedou, černou a hnědou a pořád to nějak není ono. Přiznám se, že nejsem zdatný míchač barev a tak by mi, a asi nejen mně, nějaké rady pomohly.

Jirkátor píše:Trošku toto téma vytáhnu na horu a oživím dotazem.
Postup při výrobě stromků, jejich "olistění" je tu popsán celkem dobře, ale co jsem moc nevyčetl, je jaké barvy použít na kmen. Nemyslím druh, tady to budou většinou akrylky, ale mám na mysli odstín. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Každého napadne, že hnědá, ale pokud se kouknete na strom, tak to čistě hnědá vážně není. Hlavně listnaté jsou spíš černé s výjimkou osiky a břízy. Máte někdo vyzkoušenou barvu, či poměr barev pro míchání pro různé druhy stromů? Zkoušel jsem míchat hnědou a šedou, černou a hnědou a pořád to nějak není ono. Přiznám se, že nejsem zdatný míchač barev a tak by mi, a asi nejen mně, nějaké rady pomohly.

Vyzkoušeno nemám, ale nepoužil bych černou, leda ke ztmavení, a přikápnul zelenou. Aspoň ty lípy před barákem do zelena trochu jsou.
Také se hodně liší mladý a starý strom nejen drsností kůry, ale i barvou. Třeba dubové větve jsou íš do hněda, kdežto kmen spíš šedivý. Určitě bude záležet i na ročním období a stanovišti stromu.... Inspiroval bych se v přírodě.

Jirkátor píše:Trošku toto téma vytáhnu na horu a oživím dotazem.
Postup při výrobě stromků, jejich "olistění" je tu popsán celkem dobře, ale co jsem moc nevyčetl, je jaké barvy použít na kmen. Nemyslím druh, tady to budou většinou akrylky, ale mám na mysli odstín. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Každého napadne, že hnědá, ale pokud se kouknete na strom, tak to čistě hnědá vážně není. Hlavně listnaté jsou spíš černé s výjimkou osiky a břízy. Máte někdo vyzkoušenou barvu, či poměr barev pro míchání pro různé druhy stromů? Zkoušel jsem míchat hnědou a šedou, černou a hnědou a pořád to nějak není ono. Přiznám se, že nejsem zdatný míchač barev a tak by mi, a asi nejen mně, nějaké rady pomohly.

Rada nebude jednoduchá... Ona není hnědá jako hnědá a je jich vícero odstínů, nejen na stromech ale i v barvách. Já míchám podle toho co chci za strom, a obšas to není na ani na druhou, třetí dobrou než s tím jsem spokojený a to netvrdím že jsem úplnýlaik co o tom nic neví.
Je dobré vycházet třeba z fotky stromu který chceme, podle barev které mám k dispozici si vybrat tu nejpodobnější dominatní barvu a tu dotónovat dalšími barvami... musí se ale opatrně, některé barvy dokáží ve větším množství zhatit naše plány, a když to s jednou barvou přepísknem tak se to špatně vrací, takže přidávat opravdu s citem, radši víckrát po malých troškách a vždy dobře pomíchat... třeba červené a černé barvy to změní o hodně rychleji...
Taky se musí brát v potaz jakou barvu mícháme se kterou další, nejdou míchat úplně všechny dohromady, teda jdou ale výsledek může pak být pořád do šediva místo jasné čisté barvy...
Není se třeba ani bát že by ty barvy dřív zaschly, i na to jsou přípravky které zpomalují schnutí (retadery) takže na míchání je víc času, ale musí se počítat s tím že barvu trochu naředí, podobně jako voda...
Není od věci kouknout do nějakého obchodu s uměleckými potřebami kde se dá vybrat z vícero odstínů jednotlivých barev už v základu, dá se míchat i ze tří základních barev ale na to je potřeba už víc zkušeností, ale i malíři raději některé barvy koupí než aby se s nimi míchali, a některé se prostě namíchat ani moc dobře nedají.
Taky i záleží na podkladu na jaký barvu nanášíme, když ji namícháme na bílé podložce a namíchanou natřeme na tmavý základ, tak v jedné slabší vrstvě může být ve výsledku o dost tmavší, nejen proto že některé barvy hůře kryjou.
Je to prostě víc o zkoušení a vlasním citu než o tom že by Ti někdo dal konkrétní recept kolik které barvy dát aby jsi dosáhl té správné kterou chceš, třeba i proto že různí výrobci mají různé odstína barev, takže by jsi to musel dělat ze stejných.
Prostě to ja taková alchymie.
Jaromír

Já o tom už taky přemýšlel a míchání mi přijde zbytečně složité a navíc se vždycky snažím jít cestou nejmenšího odporu. Takže jsem hledal nějaký univerzální šedohnědý odstín a nejlíp mi vycházela syntetika Revell č 87.