Popolová jama

[Rizoto]

Ako vyrobiť popolovú (montážnu, prehliadaciu) jamu. Máte dajaký návrh ako ste ju stvárnili na koľajisku u vas.

[DavidH0]

Keď chceš niečo realistické tak odporúčam lept od Třmínka ( http://obchod.trminek.cz/index.php?act= ... oductId=11 ), alebo samo-domo zo styroduru napríklad.

[alexander]

Výborný návod je Houmrových stránkach, ale bohužiaľ už pár dní nejdú.
Celkom slušný polotovar robí Auhagen:
http://shop.modelovazeleznica.sk/produc ... ts_id=1488

[Rizoto]

Výborný návod je Houmrových stránkach, ale bohužiaľ už pár dní nejdú.
Celkom slušný polotovar robí Auhagen:
http://shop.modelovazeleznica.sk/produc ... ts_id=1488

V TT ich nikdo nema skladom.

[Rizoto]

Keď chceš niečo realistické tak odporúčam lept od Třmínka ( http://obchod.trminek.cz/index.php?act= ... oductId=11 ), alebo samo-domo zo styroduru napríklad.

To sa mi zda byť príliž drahé.

[sco_27]

Mne Houmrove stránky normálne fungujú.

http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galeri ... g00269.htm

[Rizoto]

Mne Houmrove stránky normálne fungujú.

http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galeri ... g00269.htm

Už som to našiel dik. Skúsim a popišem stavbu.

[Rizoto]

Tak som niečo vyrobil podla návodu alá Houmer, natrel som to dajakou šedou Agamou ktorá vyzerá ako plesnivý betón. Hádam to patina ešte schová.

[kecu.p]

možná sis měl zvolit dřevěné pražce, z betonových pražců se popelová jáma nedělá, tedy pokud nevyplníš mezeru mezi pražci třeba tmelen aby to bylo jakoby jednolité.

[radekkrupka]

Já osobně bych při takové výrobě asi také použil dřevěné pražce a ještě bych mezi nimi odřezal ty spojky, které jsou jinak schované pod kolejnicí. Při zaštěrkované koleji nevadí, ale tady budou asi pod kolejnicí vidět? Nebo jako radí kolega - utopit pražce v terénu.

[marian_r]

Nakreslil som si a dal vytlačiť.

Pražce budú pozdĺžne (myslím že boli v brezne).

Tie jamy sa okamžite vyprázdňovali alebo tam nejakú dobu bolo po kolená popola? A kam sa popol vyvážal?

Dôležitejšia otázka je k patine. Existuje nejaká dobrá fotografia jamy z čias keď bola v prevádzke? Súčasný stav čo poznám je asi zmes hrdze a oleja, popol je vymytý. Bolo dno šedé od popola a aj steny? Do akej výšky?

[marian_r]

Pražce sú takéto:

[hank]

Zdejší uživatel Bw_Ig zpracoval a svého času zveřejnil na K-reportu mj. i archivní záznamy o práci uhlířů a popelářů v jeho zájmovém obvodu, kam patří i strojová stanice Telč. Uvádí např. toto:

- v Telči byly ve 30. - 50. letech turnusovány 2 lok. 422.0, později 3 x 423.0
- celkem se provádělo odpopelování (a vyčištění dýmnic a odkalování) 15x denně
- 3 lok. 423.0 spotřebovaly za den cca 7 t uhlí
- podle kvality uhlí může vzniknout spálením 1 t hnědého uhlí 100 - 300 kg popela, u černého uhlí 50 - 150 kg
- takže v průměru mohlo být potřeba uklidit ze 2 popelových jam v dopravních kolejích v Telči 1,5 t popela ~ cca 2 m³ denně
- při délce cca 10 m a hloubce 1 m by za den bez čištění vznikla v každém kanále vrstva popela cca 10 cm vysoká
(Čísla jsou jen orientační, zvlášť v 50. letech bývala kvalita dodávaného uhlí problematická a množství popela kolísalo v širokém rozsahu.)

Z toho lze usuzovat, že bylo především ve vlastním zájmu uhlířů/popelářů udržovat pro usnadnění práce kanály čisté; Bw_Ig uvádí, že v Jihlavě se popel z kanálu vybíral ihned po vyčištění popelníku každé lokomotivy.

Edit: Popel (škvára, mour) se v Telči ručně překládal do koleček (na Moravě: do kotoučů, slovensky: do fúrikov ) a odvážel na skládku vzdálenou 35 m, což zabíralo asi 2 pracovní hodiny denně; 1 m³ popela ~ 16 koleček. Skládku spravoval odbor udržování dráhy (traťovka), který materiál používal pro údržbu tratí nebo ho prodával mimo dráhu, především pro zimní údržbu silnic. V hlavní výtopně Jihlava byla vedle kanálu tzv. škvárová kolej, na které stály 2 vozy na popel a odbor si je odvážel podle potřeby po jejich zaplnění.

Barvy: Různé odstíny od černého a tmavošedého mouru přes šedý popel až po skoro bílý kotelní kal.

A ještě jeden detail: Ve 30. - 50. letech, o kterých je řeč, ještě většina lokomotiv neměla sklopné popelníky; ty se čistily klapkami z boku, takže popel padal nejen do kanálu, ale i mezi koleje.

[jipol57]

hank: Zajímavé počtení. Viděl jsem, v popelové jámě takové vozíky, na kolejničkách. Popel se sypal do nich, ne na dno kanálu. Ale jakým způsobem se vozíky vyprazdňovaly, netuším. Víte nějaké podrobnosti?

[BohousP]

Odpověď AI na předchozí dotaz:
Odstraňování popela z jam, jeho následné nakládání a odvoz vagony prošlo během éry parního provozu technologickým vývojem – od čistě ruční dřiny až po plně mechanizované systémy ve velkých depech.
Způsob, jakým se popel z jam dostával do vagonů, závisel na velikosti stanice či depa:

1. Ruční vyklízení (Malé stanice a výtopny)

V menších depech se popel z popelníku lokomotivy vysypal do klasické betonové nebo kamenné jámy mezi kolejemi.
• Postup: Popel se v jámě nejprve uhasil vodou, aby neprášil a neničil pražce. Následně jej dělníci (popeláři) ručně lopatami vyhazovali z jámy ven na hromadu vedle koleje.
• Nakládání do vagonů: Z této boční skládky se popel opět ručně lopatami přehazoval přes bočnice přistavených otevřených vagonů (nejčastěji nízkostěnné nebo vysokostěnné uhláky řad Vtr, Nd, později Vsa/Eas).

2. Jámy s popelovými vozíky a výtahy (Střední depa)

Aby se eliminovala dřina s dvojím přehazováním lopatou, stavěly se tzv. popelové jámy s kolejnicemi na dně.
• Postup: Na dně jámy pod lokomotivou byly umístěny speciální úzkorozchodné kovové vozíky. Popel z lokomotivy padal přímo do nich.
• Nakládání do vagonů: Vozík se po naplnění podzemním kanálem vytáhl stranou mimo kolej. Zde byl instalován mechanický nebo elektrický šikmý výtah (dopravník). Vozík vyjel po rampě nahoru nad úroveň vedlejší koleje, kde se automaticky překlopil a vysypal popel shora přímo do přistaveného vagonu.

3. Hluboké jámy s jeřáby (Velká depa a uzlové stanice)

Ve velkých depech, kde se denně odbavovaly desítky lokomotiv, by ruční práce nestačila. Zde se využívaly hluboké vodní jámy.
• Postup: Jáma byla hluboká několik metrů a plná vody, která žhavý popel okamžitě hasila.
• Nakládání do vagonů: Podél jámy (nebo přímo nad ní na portálu) se pohyboval kolejový či portálový jeřáb vybavený drapákem. Jeřábník periodicky spouštěl drapák na dno vodní jámy, nabral mokrý popel se škvárou a přesunul jej nad sousední kolej, kde stála souprava vagonů. Drapák se nad vagonem otevřel a popel vysypal. Tento způsob byl nejrychlejší a z hlediska prašnosti nejčistší.