Diskuzní fórum železničních modelářů

Málem bych zapoměl,nemohu příjít na to jaké prezentační foto na titulní stranu obalu publikaci.Páni kluci ze Slovenska,poradíte nebo dáte mi prosím tip
Předem děkuji.
Milan

Naj-fotogenickejšia trať je údajne Č. Skala - Margecany. To je také klišé. Ale pekný je aj "Čertov viadukt" u Tisovca. Inak pekné žánrove obrázky sú aj z trate Vrútky - Zvolen, či B. Bystrica.

Alebo taký Koprášsky viadukt na nedobudovaných Gemerských spojkách.

Zajímavé náměty pro fota.Přemýšlel jsem o foto i z webu historických fotkách Slovenska,ale jak to je tam s autorskými právy Nerad bych se dostal do konfliktu s vašimi úřady.
Milan

A takto vypadá aktuální stav.K plánkům kolejišť se průběžně doplňují texty.
Milan

Po krátkém oddychu se vracíme dle známého rčení "...pachatel se vrací na místo činu.." .Tak trochu se vám všem omlouvám,netušil jsem,že V.díl a manželčiny změny mi zaberou více času než jsem plánoval,ale jsem zpátky.Tak hurá do toho a půl je hotovo,ať IV.díl stihnu hypoteticky do letošních vánoc. .
Milan

Kluci ze Slovenska,potřebují prosím opět od vás radu.Pročetl jsem horu dostupného materiálu o lesních železnic.K mému překvapení,se dočtete o všem možném,ale dvě základní věci v podkladech chybí a to:
- výhybka - délka /úhel
poznámka:
U H0e používám výhybky TILLIG-18°/Peco-14°/PECO-10°
U TTe používám výhybky MÄRKLÍN-13°/DKMODEL-10°/TTEM-7°30´
U Ne používám výhybku DV-7°
- osová vzdálenost kolejí ve stanicích,nákladištích -
Zatím jsem se držel osové vzdálenosti 4500 mm,kvůli podvalníkové dopravě,ale na lesní to je už moc.Narazil jsem na osové vzdálenosti 4,0 m/3,0 m.Takový příklad je Čierny Balog,kde je několik osovost kolejí.
Můžete mi upřesnit parametry u skutečné výhybky a osové vzdálenosti kolejí ve stanicích nebo nákladištích
Předem děkuji

Milan

K výhybkám - bolo niekoľko typov výhybiek. Asi najzákladnejšie rozdelenie krátke 9 m, dlhé 18-20 m. Uhly odbočenie 7,5 stupňa, 12 stupňov, šplhacie výhybky. To sú iba základne typy. Boli používane aj rôzne iné, napr. 7 st. 15 min dĺžka 16,8 m. Osová vzdialenosť - kľudne aj 4500 mm - dvojica oplenov mala aj 25 m, takže bola aj takáto. Ale bola aj ako píšeš 4 m, 3,5 m a výnimočne mohla byť aj 3 m, ale to len u tratí s krátkymi vozňami. Pod 3,5 m by som nešiel. Takže by som šiel na to takto, povedz akú trať chceš, dodáme parametre. Bavíme sa predpokladám samozrejme o rozchode 760 mm, motorová prevádzka.

JanoH0e píše: - dvojica oplenov mala aj 25 m, takže bola aj takáto.

JanoH0e píše: Bavíme sa predpokladám samozrejme o rozchode 760 mm, motorová prevádzka.

Ano.
Jano díky,protože právě řeším Čierny Balog,protože mě tam zaskočila realita versus poměr modelová výhybka.
Milan

Predpokladám, že sa pýtaš na osovú vzdialenosť. Dvojica oplenov ložených dlhým drevom mala 25 m. Takže dosť vyčuhovala v oblúku do strán. Ak bola časť stanice, nákladiska alebo výhybne v oblúku (dosť často), rozširovala sa aj osová vzdialenosť. Všetko bolo prepočítane a normované už v projekte, poprípade pri rekonštrukciách. K Čiernemu Balogu len toľko, že z hľadiska stavebného je to mix noriem a úprav od starého zákona z roku 1880 až po ŽSR. Dnes je to v podstate múzeum, lepšie povedané zbierka.Aj čo sa týka výhybiek. Bol to v podstate aj zámer už od vzniku múzea. Modelové výhybky vyrába možno iba Filigran, railboys a podobný maloseriový výrobcovia. A v podstate nie sú pre bežnú prevádzku potrebné, iba pre fajnšmekrov. V zásade platilo, že dlhá výhybka bola v dopravných koľajách, krátka v manipulačnej časti, často sa znižovala rýchlosť na a pod 10 km pri ich prejazde.

Staří páni inženýři Binder a Skatula uvádějí v učebnicích stavitelství lesních železnic pro výhybky rozchodu 760 mm úhel odbočení 6° a poloměr oblouku 50 - 70 m. Osová vzdálenost sousedních kolejí ve stanicích a výhybnách má být 3 - 3,5 m, tak, aby mezi průjezdnými profily obou kolejí byl volný prostor min. 80 cm.

Kdybyste to někdo potřebovali, skeny obou VŠ učebnic lesnických fakult ze Zvolena a Brna z 50. let mám a mohu poslat. Jsou tam i užitečné informace o stavbě železničního spodku, například o přípustných sklonech svahů náspů a zářezů, o konstrukcích mostů a propustků apod.

Osová vzdialenosť 3m sa požívala na podradných nákladiskách a tratiach. Tam sa nepočítalo s plným obrysom, profilom vozňov, iba síce s najrozšírenejším, ale nie plným. Tento fakt bol zohľadnený už v projekte, povolení, koncesii, prevádzkovom a staničnom poriadku atď. Na plný profil musela byť vzdialenosť min.3,5 m a aj to v rovnej koľaji. Táto sa ešte rozširovala, za určitých podmienok - stanica v oblúku, osvetlenie a objekty medzi koľajami a pod. Takže stanice na kmeňovej trati mali 3,5 m a viac. Takže stanica Čierny Balog a stanice a nákladiska na kmeňových tratiach mali - majú min. osovú vzdialenosť 3,5 m a viac. 3 m mali možno nejaké málo používané nákladiska na odbočných vetvách. Aj keď o tom dosť pochybujem.

JanoH0e: Já za to nemůžu... Takhle to v těch učebnicích pro lesnické fakulty stojí psáno, černé na bílém. Binder sám navíc jako mladý inženýr ve 20. letech vedl na ČHŽ stavbu odbočky do Kamenisté doliny, takže to jistě nebyl žádný papírový teoretik.

Ja viem. To aby Milan vedel, prečo je niekde 3m, 3,5 m, 4 alebo 4,6 m. Jednoducho aby neprojektoval stanice nezmyselne. Nič viac. Všetko malo svoju logiku.

Super kluci,díky.Opět se pohnu dál o kousek dále .Milan