Plan kolajiska X

Moderátoři: Abe Simpson, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod MkTT » stř 10 úno, 2016 12:31 pm

Bylo by možné Milane prozradit, co jsou to za budovy označené červeně, případně jejich čísla normálií?

Mirek
Nadrazi_Klise.jpg
MkTT
 
Příspěvky: 483
Registrován: stř 08 úno, 2012 3:46 pm
Bydliště: Praha 10

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod milan ferdián » stř 10 úno, 2016 12:44 pm

Stará zrušena bouda sloužila pro výhybkáře,ikdyž v takové zastávce-nákladišti není třeba.Je jen pro zpestření krajiny testovacího kolejiště.A ta druhá je kůlna na uhlí a nářadí,rozměry 10,65 x 4,0 m.Stavba je hrázděná,chráněná z venku bedněním a postavena je na neomítané cihlové podezdívce.Střecha kryta lepenkou.Má komín.
edice "Plánky kolejišť"
Uživatelský avatar
milan ferdián
 
Příspěvky: 9436
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod hank » čtv 11 úno, 2016 7:56 pm

MkTT píše:Bylo by možné Milane prozradit, co jsou to za budovy označené červeně, případně jejich čísla normálií?

Mirek
Nadrazi_Klise.jpg


Pokud jde o tu kůlnu, tak existuje podobná celodřevěná podle normálie 35/H. Vím jen o jednom jejím použití, a to v bývalé stanici Česká Lípa střelnice, kde doplňovala budovu 16/H místní dráhy do Kamenického Šenova. Plánek mám, kdyby ho někdo potřeboval.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2416
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod Vaclav86cz » úte 23 úno, 2016 9:17 pm

Tomáš píše:
hank píše:"Akátová dráha" Střelice - Hrušovany skutečně kdysi byla rychlíkovou tratí StEG, spodek je nachystaný na druhou kolej, k jejíž výstavbě už nedošlo, do r. 1918 to byla jedna ze dvou konkurenčních tras pro spojení Vídeň - Praha (druhá byla KFJB přes České Velenice). Takže parametry žel. spodku i stanic (především délky kolejí) odpovídají dvoukolejné hlavní trati. Čímž sis předběžně dost zkomplikoval život.

Ve IV. epoše tam po odchodu 354.1 na začátku 70. let skutečně jezdily v osobní dopravě výhradně M 262.0,1 (později i M 286.0,1), většinou až do Znojma a většinou zdvojené (to hlavně kvůli úvrati v Hrušovanech), s různě dlouhými soupravami krátkých i dlouhých balmů, a to i se spěšnými vlaky. (Rychlíky tam v té době už dávno nejezdily.) Do r. 1978 byl podstatným omezením stav starého ivančického viaduktu, takže jen v pátek a v neděli při masových přesunech učňů a študáků z/do Brna jezdily soupravy v klasice, do r. 1978 tažené maloměřickými karkulami T 444.1, pielsticky přišly až po opravě mostu. Jestli mě paměť neklame, tak brejláky a honeckery Bymee (oblíbené zvlášť lidmi nad 180 cm :mrgreen: ) přišly až po převratě. Ještě v 1. polovině 90. let mívaly klasické soupravy běžně 5 vozů.

Nákladní dopravu přes most (pravidelně 2 páry Mn) měly 434.2, po jeho opravě pielsticky. Ale při výstavbě Dukovan byly i Pn vlaky od Hrušovan do Rakšic a na vlečku JEDU, s tím mohly jezdit i břeclavské 556.0, možná dokonce sergeje. (Prověřím přechodnost.) A dnes už do oblasti bohatýrských drážních legend patří uhelný turnus brněnských 556.0 ze Zastávky do elektrárny Oslavany (kde je jí konec... :cry: ) přes Střelice v letech 1971 až 73 - 2 páry Pn/Vn vlaků s ucelenkami Wapek.

Odchod dvaašedesátek, nástup nových motorů a postupný úpadek nákladní dopravy už znáš, to bych nosil dříví do lesa.

Velký dík,za tyto poznatky. Já si právě nejvíc vybabuju tu dobu až po převratě. Nejčastěji jme jezdili do Ivančic 830 s 1+1Balm. Pak si taky vybavuju,že odpoledne ve špičce jezdil Brejlák s 4 až 5 ypsilonů a k tomu byla zapřažená buď 850 s balmem nebo dřív 830. Tuhle sestavu jsem tam viděl nejčastěji. V Bránicích se pak souprava rozdělila. Předek s ypsilony dál do Hrušovan a zadní část do přes Ivančice do Oslavan


Osobně bych řekl, že dokud se jezdilo přes starý viadukt, tak maximálně s T466.0. Brejlovec nebo Zamračená kvůli přechodnosti určitě až po stavbě a zprovoznění nového viaduktu. Ostatně díky tomu zůstalo pár 434 v Brně tak dlouho.
Ze vzpomínek kolegů co jezdili a jezdili a jezdí po této trati.
Do Oslavan většinou jezdila 830. Občas s přívěšákem občas se dvouma. 850 se tam moc nevyskytovali i když pokud byla nouze o motory, tak i 850 tam jela... Do Znojma jezdili 830 nebo 850 většinou ve složení motor - 3 přívěšáky - motor. A to nejen ve složení pouze 830 nebo pouze 850, ale i mixovaně. Co bylo spíše pravidlem bylo nasazení dlouhých balmů (050). I když občas se tam objevili i krátké (020). Pilštiky s klasickou soupravou jezdili pouze v některé dny. Většinou v pátek a v nedělu. I klasická souprava se v Hrušovanech objížděla a pak jela do Znojma. Dokonce jezdila i taková souprava do Ivančic. Oslavany mimochodem v té době sice byly D3 dopravnou, ale obsazenou výpravčím a ten, aby nemusel chodit k lichoběžníkové tabulce měl u sebe na dálku ovládanou tzv. Vojenskou přivolávačku. Červený čtvercový terč orámován bílou barvou a uprostřed lampa, která, když svítila, tak byl vjezd dovolen. Dělění souprav bylo v Moravských Bránicích normální, nicméně zas né tak časté, jak je tomu dneska. Ono taky ostatně nejezdilo tehdy tolik osobních vlaků. Navíc většinou tam před dopolední sedlo a přípoj na spěšňáky dělala právě ona 830 sólo, případně s vozem. A jak se říká v depu Horní Heršpice, ten kdo dojel z Oslavanských pendlů až do Brna, tak už byl dospělej strojvedoucí :-) A nebylo to z důvodu poruchovosti strojů, ale z toho, že prostě mladí leťáci jezdili právě pendle Oslavany - Moravské Bránice (Případně Brno - Zastávka) a až po čase ježdění se teprve dostali na jiné tratě... Když byl postaven nový viadukt, tak místo pielsticků jezdili brejlovci. Zamračené moc né, protože těch v Brně zase tolik nebylo. Možná se tam vyskytla nějáká Jihlavská nebo dvojková, když byla nouze o mašiny. Ostatně z jisté doby se traduje, že T458.1 (721) je rychlíková lokomotiva. Nebyly brejlovci, nebyly zamračené a tak na rychlíku do Jihlavy jel právě tento stroj, který posunoval na záloze v Brně :-D .
Nákladní doprava po zrušení 434 patřila výhradně T444.1 a T466.0. Později T466.2 a 731. Jeden kolega vzal z Ivančic o vůz více, než byla norma a pak s vlakem uváznul v obloukách před Bránicemi... Tak to museli rozdělit a vracet se pro zbytek :-) Jiný kolega zase vzpomínal, jak s pilštikem naboural tehdejšímu Ivančickému Předsedovy MNV (po novu starosta) úplně nového žigula na přejezdu v Ivančicích u stadionu, který byl pouze pro pěší... A vůbec těch vzpomínek z této oblasti je tolik a některé i dnes ještě nepublikovatelné... Ještě jedna k přechodnosti, ale pro vedlejší trať. Vezly prázdné Wapky z Brna do Zastavky a aby nemuseli jet 2x pro plné tak to domluvili, že to mimořádně vezmou sergejem, který nemá do Zastávky přechodnost. No a když dojeli do Zastávky, tak zjistili, že ty Wapky nejsou prázdné a rozhodně nepatří do Zastávky... No a tak potichu jeli se sergejem a těmi Wapkami zpět do Brna (naštěstí je to už přes 30 let co se to stalo, takže naštěstí promlčeno)...
V době, kdy jezdili 434 na nákladních vlacích, tak lokomotivní čety byly z Dolního (depo Brno - Dolní). To stejné platilo pro 556.0 když dělali přetahy mezi Zastáveckou uhelnou pánví a Oslavanskou Teplárnou a nebo Elektrárnou. Nevím ve které době se to změnilo... Motorové vozy patřili pod depo Horní Heršpice a to stejné T444.1 a T66.0 Takže převážná vozba padala právě na strojvedoucí z Horních Heršpic. Možná se tam vyskytovali strojvedoucí z Dolního, nebo z Hrušovan či Znojma, ale to do převratu pravděpodobně nebylo pravidlo. Dokonce i Brejlovce, kteří sice patřili Dolnímu vozili strojvedoucí z Heršpic...
Podstatě až po skončení depa Dolní začali jezdil strojvedoucí z Maloměřic na brejlovcích do Hrušovan n. J. Naposled, kdy tam pravidelně jezdil Brejlovec na osobních vlacích je tak před 6-ti léty. V dnešní době pouze jako mimořádnost. Po zrušení Karkul a Pielsticků v Horních Heršpicích přešla vozba nákladních vlaků do Maloměřic.
V dnešní době ze strany od Brna po Moravské Bránice jezdí 731 a z druhé strany jezdí 742 občas dvojmo. Celkem pravidelně se jezdí do Silůvek pro nějaké Easy se dřevem a z druhé strany do Moravského Krumlova pro Easy se šrotem. Občas nějáká zásilka do Dukovan. Cca 3x za rok jedou vozy do Sila v Rakšicích, onehda jsem křižoval s nákladem právě ze Sila z Rakšic. 44 vozů a 3 lokomotivy :-D . Teď se celkem začalo jezdit do lomu v Rakšicích pro štěrky na obnovu tratí. Když se dělala Břeclav tak ve štěrkovně skoro pořád nakládali vozy. To stejné když se opravovali tratě kolem Brna. 1x za rok do Ivančic do Sila a teď jsem viděl, jak posunovali naložené Resy ze strojírny v Moravském Krumlově. Občas projede v noci nějakej přetah nebo Pn-ka a jinak je to po nákladní stránce dost slabé. 830 a 850 z této trati zmizeli jak pára nad hrncem.

Když jsem se Tomáši díval na tvoje kolejiště na téma Moravské Bránice, tak bych jen lehce chtěl podotknout, že k typickým znakům této stanice je to, že na straně dvoukolejky jsou za křížem angličany. A aby toho nebylo málo, tak v dobách kdy stál starý viadukt byla za angličanem na dopravní koleje 3 a 5 a manipulační 7 trojcestná vyhybka... Mechanické návěstidla u každé koleje a pro 3. a 5. směrem dvoukolejka bylo skupinové mechanické. Z 5. šlo odjet pouze směrem dvoukolejka. Výtopnu ani depo stanice neměla. Nejbližší byla až v tomto tisíciletí zprovozněná ve Střelicích a v tomto tisíciletí skoro zrušená v Hrušovanech nad Jevišovkou. Pro Ivančickou trať byla výtopna v Ivančicích a byly zde ustájeny 2 parní lokomotivy 422. Zkusím pohledat čísla, ale bylo to něco mezi 130 a 140. Myslím že 135 a 136 :-) Vlečka v Bránicích byla ale na jednokolejné straně. Je to celkem dobře vidět, protože násep postupně klesá a pak opouští trať do zářezu a do nějáké fabriky s portálovým jeřábem. Ono ostatně i ty směry ze stanice máš trochu pomotané jak jsem pochopil, protože Moravský Krumlov a Ivančice, potažmo Oslavany se nacházejí na stejné straně výjezdu. Jednokolejný výjezd je směrem do Brna, nebo by se dalo použít do Silůvek. Jo a Moravský Krumlov má typický znak velice vysoké a košaté listnaté stromy nad 1. kolejí... Tak vysoké a košaté, že každému strojvedoucímu, který tu jezdil, při pomyšlení na podzimní čas vstávají chlupy a vlasy hrůzou, a potí se jak na čele tak i jinde... Neznám nikoho (včetně sebe) komu by se tam vlak na podzim nesvezl...
Já vím, že je to trochu kritické, ale zrovna tuto trať za poslední 4 roky znám už docela obstojně a tak některé detaily mám docela nechutně naštudované...

Když se ještě vrátím k tématu spojnice Brno - Vídeň, tak jak psal hank, veškeré stavby jsou připraveny na zdoukolejnění. Dokonce na Rakouské straně, když pojede po dálnici do Vídně tak v jednom místě právě dálnice podjíždí tuto trať. A docela mě překvapilo, že i když je to asi nereálné, tak most má opěry připraveny i pro druhou mostovku... Jeden nikdy neví :-D
Vaclav86cz
 
Příspěvky: 286
Registrován: pon 03 lis, 2014 9:33 pm
Bydliště: Brünn

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod Tomáš » stř 24 úno, 2016 1:27 pm

Václave moc díky ! tolik informací jsem zatím nikde nesehnal.
Mimo jiné k tomu křížení: ano vím,že tam mají být ty dva angličany,jenže z konstrukčního hlediska (kolejivo Kuehn) to nešlo a tak jsem zvolil kompromis a použil (i tak doma vyrobené) dvojité křížení. Ono to sice kolejově připomíná "Bránice",ale trochu jsem si to musel upravit k obrazu svému. Např. délka kolejí není dostatečná a tak ani ta délka koleje před staniční budovou není dostatečně dlouhá. Tím pádem se mi větvení přiblížilo víc ke straně "Silůvek". No a tu vlečku a malé depo,jsem si tam čistě namyslel,jen pro zpestření. snažil jsem se tam mít alespoň ty hlavní prvky a to se "snad" povedlo. Respektive já jsem spokojen,protože tak velké nádraží a podobné originálu jsem v domácích podmínkách nikdy neměl.
http://tauvec.rajce.idnes.cz/STAVBA#DSCN0895.jpg
http://tauvec.rajce.idnes.cz/STAVBA#DSCN0894.jpg

Kdysi jsem ještě slyšel,že starý most měl pouze omezenou nosnost a tak na Krumlovské straně hned za mostem byla "výhybna" kde se vlaky rozpřahovaly (je tam nějaká stará ubytovna či co),přetahovaly po částek a v Bránicích se zase skládaly do soupravy,nebo naopak. Může to být pravda?
"TT" - NYNÍ UŽ DCC - IV 1985-1995 (pád ČSD)
Uživatelský avatar
Tomáš
 
Příspěvky: 3148
Registrován: pon 02 črc, 2007 8:36 pm
Bydliště: Brno - Bosonohy

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod milanbobo » stř 24 úno, 2016 2:53 pm

Velice pěkně bitelně (udrží dvě děti) udělané kolejiště s možností využití i se zbytků dřevotřísky. Líbí se mi využítá stará kuch. linka pod kolejištěm a prostor nad to já nemám :mrgreen: Fakt pekné !!!!!!!!!!
milanbobo
 
Příspěvky: 25
Registrován: pát 11 lis, 2011 6:46 pm

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod Tomáš » stř 24 úno, 2016 4:00 pm

milanbobo píše:Velice pěkně bitelně (udrží dvě děti) udělané kolejiště s možností využití i se zbytků dřevotřísky. Líbí se mi využítá stará kuch. linka pod kolejištěm a prostor nad to já nemám :mrgreen: Fakt pekné !!!!!!!!!!


Děkuji. (s materiály MDF,DTD a OSB zde opatrně,na to jsou tu někteří citliví :mrgreen: ) Ano jak jsem psal mockrát,pokud se použije dostatečná síla 15,18mm a kolejiště nestěhuješ 2x do roka není problém. Řezání,vrtání broušení lepení vše ok. Dostupnost a taky cena je výborná.

http://tauvec.rajce.idnes.cz/STAVBA#DSCN00011.jpg
"TT" - NYNÍ UŽ DCC - IV 1985-1995 (pád ČSD)
Uživatelský avatar
Tomáš
 
Příspěvky: 3148
Registrován: pon 02 črc, 2007 8:36 pm
Bydliště: Brno - Bosonohy

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod Vaclav86cz » stř 24 úno, 2016 6:23 pm

Tomáši:
To bude vždycky problém kolejiště. Pokud na něj nemáš dostatek místa a neděláš námět, který ho nepotřebuje (například vlečka ve fabrice, i když i zde je to zavádějící).
Proto jsem se vydal cestou modulů a domácí kolejiště odpískal. Zde si můžeš udělat stanici s reálnou délkou kolejí a vyhybek a s pravím přepočtem poloměrů oblouků.
Uznává, že udělat dvojitou kolejovou spojku, která je na jedné straně místo výhybek zakončená angličanem není jednoduché, ale uspoří to místo a byl to důvod, proč to bylo použito i v Moravských Bránicích. A kdyby jsi ho použil, tak by jsi zase dokázal udělat o trošku delší to nádraží. No co už. Tak třeba příště :-)
Starý most ani neměl tak omezenou nosnost celkovou jako spíše nosnost na nápravu. Proto bylo nasazení těžkých lokomotiv vyloučeno. Problém, který ovšem most měl bylo nestabilní podloži a to hlavně na krumlovské straně. Rychlost přes most byla 30 a u vozů třídy přechodnosti 3 dokonce myslím 20. A jak říkali kolegové, tak když jsi na něj najel, tak jsi měl pocit, že se ten most vlní a že pořád někam uhýbá... Nicméně právě jeho technický stav a nestabilní podloží byl důvodem k vytvoření nového mostu. Přes ten se jezdí traťovou rychlostí 60 km/h. Já si dokonce ještě pamatuji dobu, kdy ze starého mostu bylo odděláno pouze první, respektive část prvního pole směrem na Hrušovany. Ten objekt, co je za mostem je bývalí tábor pro děti železničářů. Podobný tomu co je na Prudké. A protože bylo potřeba tam ty děti a nejen je dopravovat, tak je tam docela obstojné nástupiště z betonových panelů. Dokonce jsem někde četl, že tato zastávka měla jednu dobu název Němčice. Nicméně pro dopravu obyvatel této vesnice snad ani nesloužila. Jeden z kolegů vzpomínal, jak vezl děti z tábora a na M286 mu spadly klínové řemeny na pohon dynamostartu a kompresoru. A tak je asi 3/4 hodiny na tom mostě nasazoval :-) O vyhybně za mostem nic nevím. Zkusím se zeptat zasvěcenějších ale asi tam nebyla. On docela mate ten prostor kolem tratě a všude to vypadá, jako kdyby tam bylo místo na jednu kolej. Což je taky pravda, protože ač je trať jednokolejná, tak veškeré pozemní práce byly dělány na dvoukolejnou trať. Takže asi proto to mohlo vypadat, že za mostem by byla vyhybna. Nicméně do Moravského Krumlova je docela táhlé stoupání (promile z hlavy nevím) a tak je možná pravděpodobné, že i kdyby most zvládl více unést, tak by to lokomotiva, která je schopna jet přes ten most, v rozumném čase stejně nahoru nevyvezla...
K použití materiálu MDF, DTD, OSB a jiných dřevěných, nebo dřevovláknitých. Pokud použiješ rozumnou tloušťku a nebudeš ten materiál dlouhodobě vystavovat mokru a velkému vlhku, tak je to v pořádku. Ať si říká kdo chce co chce. Pořád je to dřevo a má docela obstojnou pevnost v tahu, tlaku i ohybu. Já osobně spíše nechápu lidi co dělají kolejiště pouze z polystyrénu. A tím myslím co dělají podloží pod kolejemi a další nosné prvky z tohoto materiálu. A to ať už jde o klasický a nebo třeba styrodur, který je daleko pevnější, než klasický polyš. Někteří tomu říkají pokrok. Já tomu říkám vyhozený čas a peníze a nejednou jsem se přesvědčil, že tento směr i přes sebelepším opracování není ten správný. Naposled při tvorbě jednoho nejmenovaného kolejiště s nádražím pro jedno nejmenované muzeum ve stověžatém městě. Smyčka, který nebyla ve stejné výšce byla položena na polystyrenu a dělení rámů nebylo dřevem, ale mezerou... No nakonec co vím, tak jedna strana už má překližkové podloží pod kolejemi a uvažovalo se i o druhé straně... Ale asi, jak jsem se onehda dozvěděl, jsem zabedněnec a nevidím tu výhodu v použití polystyrenových nosných konstrukčních materiálů...
Vaclav86cz
 
Příspěvky: 286
Registrován: pon 03 lis, 2014 9:33 pm
Bydliště: Brünn

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod mikinko » pát 26 úno, 2016 11:09 pm

U nás stavba tiež pokračuje. Dovolím si pridať pár fotiek:

http://mikinko51.rajce.idnes.cz/Prestaba_stanice/

Na prvých troch fotkách : Keďže sa pri prestavbe stanice (vrátane nových zhlaví) potrebujeme trafiť do už existujúcich tratí, je presné plánovanie nevyhnutné. Aby osadenie koľají bolo presné, bol vytlačený plán v "životnej veľkosti", podľa ktorého sa bude pokladať. Na obrázkoch len položenie na nečisto, po premeraní a orezaní bude plán presne osadený a následne vyrobené šablóny pre flexikoľaje (z lepenky 2 mm).
Posledný obrázok - Južné zhlavie stanice je už hotové, zapája sa elektroinštalácia. Aktuálne toto zhlavie slúži ako odkladačí priestor pre materiál a stavebné pomôcky ... :-).
mikinko
 
Příspěvky: 929
Registrován: ned 06 pro, 2009 7:05 am
Bydliště: Žilina

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod freekey » ned 13 bře, 2016 3:21 am

Jak dopadlo to kolejiště, co je v úplně prvním příspěvku tohohle vlákna?
freekey
 
Příspěvky: 327
Registrován: sob 11 dub, 2009 11:28 pm
Bydliště: Brno

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod milan ferdián » ned 13 bře, 2016 2:50 pm

freekey píše:Jak dopadlo to kolejiště, co je v úplně prvním příspěvku tohohle vlákna?

To se neví.Je soukromé.
edice "Plánky kolejišť"
Uživatelský avatar
milan ferdián
 
Příspěvky: 9436
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod freekey » ned 13 bře, 2016 3:02 pm

A plánek je i nadále neveřejný?
freekey
 
Příspěvky: 327
Registrován: sob 11 dub, 2009 11:28 pm
Bydliště: Brno

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod milan ferdián » ned 13 bře, 2016 3:04 pm

Ano.
edice "Plánky kolejišť"
Uživatelský avatar
milan ferdián
 
Příspěvky: 9436
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod freekey » ned 13 bře, 2016 3:24 pm

A předpokládá se někdy jeho zveřejnění?
freekey
 
Příspěvky: 327
Registrován: sob 11 dub, 2009 11:28 pm
Bydliště: Brno

Re: Plan kolajiska X

Příspěvekod milan ferdián » ned 13 bře, 2016 4:10 pm

Svolení není a nebude.
edice "Plánky kolejišť"
Uživatelský avatar
milan ferdián
 
Příspěvky: 9436
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

PředchozíDalší

Zpět na Diskuze k plánkům kolejišť

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník