Diskuse ke III.dílu

[milan ferdián]

A jinak jsem zvědav na povánoční diskuzi nad obsahem a "provedením", protože .....

Jarda to načal,ale odemknu až na Ježíška .

[milan ferdián]

Tak kluci,prosím s ohledem ještě na ostatní,protože já nevím jak ke každému modeláři chodí Ježíšek.Přejeme příjemné čtení,zapnutou fantazii na plné obrátky a sváteční večerní atmosféru.

[radekkrupka]

Nechme si to až na ráno Ale těšim těšim

[modeln]

Tak kluci,prosím s ohledem ještě na ostatní,protože já nevím jak ke každému modeláři chodí Ježíšek.Přejeme příjemné čtení,zapnutou fantazii na plné obrátky a sváteční večerní atmosféru.

Tak na tieto vianoce som sa obzvlast tesil,a opravnene.Knizka splnila moje ocakavania,no na druhej strane som zneistel.Doteraz som sa rozhodoval medzi dvoma planmi z dvojky: hranice-mesto a doupovske drahy a teraz pribudli dalsie min.3.Takze naozaj este neviem.No som nesmierne rad ze sa Milan rozhodol svoje navrhy publikovat,za co mu velmi pekne dakujem.A zelam prijemne prezitie sviatkov,a zaroven moze s mojimi objednavkami na dalsie diely pocitat.Este raz: DAKUJEM

[Dusan]

Když mi ji přinesl pošťák, tak jsem ji rychle projel a konstatoval, že cca polovinu již znám zde z MF. Pak musela k Ježiškovi. Od včera ji pročítám a musím konstatovat, že pro mne jednoznačný přínos v tom, že jsou u plánků detailněji popsány možnosti a zákonitosti provozu. Rovněž i popis provozního využití staničních kolejí je pro mne přínosem, např. v části věnované modulům.
Těšil jsem se na nějaké kresby, které třeba druhý díl posunuly o level výše a zde chybí. Ale chápu, že nelze vše a kreslíři nejsou k mání. Věřím, že do dalších dílů se podaří nějaké zakomponovat.
Za mne opět opravdu velký dík Tobě Milane a ostatním, kteří se tomu věnovali. Jsem rád, že jsem k tomuto měřítku v průběhu roku přešel, dle mého má velkou budoucnost a tato publikace k tomu udělala hodně velký krok.

[czhunter]

Děkuji za pěknou knížku pod stromečkem.

Měl bych k ní nějaké připomínky k sazbě (hlavně na některých stranách příliš malé okraje směrem k vazbě a dolní okraje - to když tak napíšu kde, ale myslím, že to každý vidí, str. 7, 8, 17, 20, 72, ...), které by šly v příštích dílech odstranit, ale celkově je kvalita (sazby a grafiky) o něco vyšší, než u předchozího dílu.

[TTmili]

Já jsem taktéž nadšen. Knížka nejen že splnila očekávání, ale docela dost je předčila. 3D nákresy některých modulů davají hodně dobrou představu, popisy kolejišť spolu s příběhy opět super, a co se týče noých nápadů kolem provozu na minikolejišťátkách, k tomu snad ani nejde nic dodat, to prostě vyráží dech. Docela dost z těhle nápadů můžu čerpat pro oživení kufříkového TTe.
Prostě díky Ti Milane a všem okolo.

Ale abych jen nechválil, bohužel III. díl přinesl i jinou novinku a nevím čím to je. Na funkci to sice nemá vliv, ale když i na obálce knihy je překlep (vzadu, třetí odstavec, "nenásilním" místo "nenásilným"), tak to trošku kazí dojem. Tím nechci rýpat, sám nad tím mávu rukou, ale možná by stálo za zamyšlení nechat IV. díl projít pečlivější jazykovou korekcí, protože věřím že se jedná jen a pouze o autorskou "provozní" slepotu .

[hank]

TTmili: Překlepy i jiné chyby, které utekly korektorovi (třeba chybějící nebo nadbytečné čárky v souvětích a různé řekněme jazykové nebo stylistické neobratnosti) jsou ve všech dílech. Sám jsem do toho nechtěl šťourat, ale když už to tu padlo, tak se přidávám. Ale hledat příklady se mi teď nechce, leda že bych tomu byl přímo vyzván...

[TTmili]

No jak říkám, sám to přehlížím, ale zrovna na tom přebalu mě to tak nějak praštilo do oka, a možná proto jsem se po tom trošku víc pídil. Nicméně na hodnotu obsahu to nemá význam, jak už jsem psal.

[radekkrupka]

Prozatím jsem mohl pouze prolistovat ve zrychleném řízení a pročíst pár úvodních stran. Ale myslím, že i s třetím dílem byla dodržena vzestupná tendence kvality! Troufám si říct, že po obsahové stránce se jedná o skutečně přínosné obohacení českého železničního modelářství. Například promyšlená a zdokumentovaná logika provozu skrytého nádraží o jediné výhybce u prvních kolejišť, to je ta pravá přidaná hodnota. Do toho velmi nenásilné osvětlení návěstní soustavy, jen tak mimochodem vsunuté do popisů kolejišť (čímž se tyto texty nestaly opakováním stálé téhož "zde je stanice o tolika kolejích".

Gramatická úroveň (ač nemám přečteno zdaleka všechno) je myslím o fous lepší než v dílu II. Jsou zde však stále rezervy (překlepy, diakritika, občas chybějící slovíčko). Toto bylo nemocí všech 3 publikací. Na vině je dle mého jako vždy nedostatek času pro korektury. Texty prostě vznikají na poslední chvíli a pokud je kontroluje jediný člověk, nemá šanci vše vychytat. I dobrý korektor potřebuje druhého korektora po sobě, nebo odstup delšího času, aby se mohl k textu vrátit. Po opakovaném čtení totiž již mozek čte co chce a ne to co vidí.

Za mě super, vychytá-li se češtin a dodělá tužší obal pro poštu, bude to příště již vybroušený diamant

[Tkadlec Jaroslav]

na chyby a gramatiku tak trochu kašlu ,ale plánky jsou super snad nějaký použiju s přepočtem na TT ..dík a kresli dál.

[hank]

Jednu věcnou připomínku mám k plánku "Gotartovice" na str. 64-65. V plynárně chybí jedna podstatná věc, a to je kolej na vykládku uhlí a nakládku koksu vedená přímo do objektu plynárny. Když už je řeč o Jablonci nad Nisou, který je uveden jako skutečný předobraz tohoto námětu, tak spíš než plynárnu na Brandlu, která byla součástí skutečného energetického centra Jablonce už dávno za císaře pána, protože kromě plynárny tam byly i tepelná a dvě vodní elektrárny, ten objekt na plánku připomíná svou velikostí - nebo spíš skromnými rozměry - obecní plynárnu v Kokoníně na opačném konci jablonecké aglomerace. A pro její obsluhu skutečně stačil jeden šturc dlouhý 93 m s jednou výhybkou částečně zakrytý přístřeškem. Dokonce jablonečtí měli pro dopravu uhlí do Kokonína a odvoz koksu z něj specialitu - nákladní elektrický motorový vůz upravený z jednoho osobního motorového vozu z první série dodané v roce 1899.

Jinak díky za ten námět, jablonecký systém o metrovém rozchodu připomínal spíš malodráhu podle nějakého německého vzoru než tramvaj (však také veškerou elektrickou výstroj dodala berlínská firma) a provoz na něm byl velice pestrý: Osobní doprava, elektrické nákladní vlaky vedené lokomotivami, kryté nákladní elektrické motorové vozy pro dopravu pošty (5 vozů a měly svůj vlastní jízdní řád "poštovních" vlaků) a několik druhů přívěsných nákladních vozů, z nichž většinu si stavěli sami přímo v dílnách. Výjimkou nebyly ani "smíšené" vlaky, tj. nákladní vozy připojené za osobní motorové vozy. A vše probíhalo v elektrické trakci. I skladba zátěže byla pestrá, celkem bylo v letech 1899-1931 vybudováno 8 nákladišť a až 29 (!) vleček, v Jablonci byly sklárny, textilky, pilařské provozy (vozilo se dokonce i dlouhé dříví na dvojicích oplenů), pivovar, cihelna, kamenolom, dočasné vlečky k velkým stavbám jako byly přehrada a nová radnice, malé živnosti dodávající polotovary pro bižuterní výrobu a především několik set (v roce 1938 se jich uvádí asi 500!) různě velkých exportních firem bižuterii vyvážejících, takže spoustu zátěže tvořily různě velké krabice a bedny odesílané buď poštou nebo jako drážní spěšniny. Proto bylo také přímo u jablonecké hlavní pošty tramvajové nákladiště. Na velkou dráhu a z ní se překládalo na Brandlu a na "hlavním" nádraží, obojí na Liberecko-tanvaldské lokálce, a také na hlavní trati SNDVB v Rychnově u Jablonce. Zlaté časy nákladní dopravy prožívala jablonecká malodráha před WW I, v krizi 30. let značně upadla, znovu se částečně pozvedla za WW II a definitivně skončila v roce 1953 právě obsluhami kokonínské plynárny z Rychnova.

Ještě bych snad měl dodat, že v Jablonci se až do roku 1945 mluvilo skoro výhradně německy, což bylo kritizováno za I. republiky - české nápisy (tj. v hlavním úředním jazyce) se na vozech jablonecké malodráhy začaly objevovat až po opakovaných intervencích ministerstva železnic v roce 1924 a i potom se v dobovém česky psaném tisku objevovaly méně či více jedovaté narážky na neznalost úředního jazyka u místního personálu. To jenom kdyby to někdo chtěl modelovat ve II. epoše - českých nápisů bude pomálu i na vozidlech a na budovách ve městě v podstatě žádné.

[Jarda H.]

.....Například promyšlená a zdokumentovaná logika provozu skrytého nádraží o jediné výhybce u prvních kolejišť, to je ta pravá přidaná hodnota. ....

Taky mně vlastně nejvíce oslovil úvod knihy, protože to považuji za velmi dobrý nápad tedy konkrétně ta "poloautomatika" rozpojování a manipulace s přívěsným vozem. Vzhledem k velikosti by se některá ta kolejišťátka mohla objevit (i v jiných měřítkách) například jako součást pracovního koutku nebo malé místečko kdesi v bytě - buď jako zpestření nebo pro odreagování, protože na větší kolejiště není doma místa atd ...
Taková Sluková nebo Kameničky by mohly být jako zkušební kolejiště nováčka, zda zmákne doma něco většího a finančně náročnějšího ... bohužel většina nováčků hned vidí "velké" domácí kolejiště, nejlépe s točnou, depem atd. Ale to odbočuji.
V každém případě v knize nacházím nápady a postřehy i pro jiná měřítka.

[milan ferdián]

Čtu velmi pozorně vaše připomínky.Dle mne se ještě spoustu lidí nevyjádřilo.

[MirekTT]

Dobrá tedy, i já se vyjádřím. (elaborát je spíše pro Milana, nemusíte číst )
Nejprve si ujasním koncept, čili proč, pro koho a kdo ji dělal a za jakých podmínek. A podle toho knihu posuzuji. Tímpádem vyloučím kritiku drobných překlepů a hrubek, neboť je zaprvé dělám sám, za druhé mne u takto pojatého konceptu zajímá nejprve obsah a až pak forma sdělení, která je vzhledem k cílovému čtenáři naprosto dostatečná. Obrazová, respektive obrázková forma je vynikající. Doprovodné texty a popisy uspořádání kolejišť jsou výborné. Co já osobně moc nekonzumuju, jsou povídky. Ale budiš, nevadí mi tam. Klidně ať tam jsou dál.
Možná by bylo zajímavé k nějakým plánkům doložit zapojení. Nemyslím si, že kniha zůstane pouze v okruhu nás diskutérů na tomto fóru. Určitě si ji sem tam pořídí i nějaký laik hledající nejen inspiraci, ale možná hotový projekt. Co si budem povídat, nejdůležitější je layout a hned na to jeho zapojení. Počet šprušlí v rámu bych už v knize neřešil. Schema by nemuselo nutně být kreslené do posledního vodiče, ale aspoń koncept, co kde oddělit a proč.
Dále by bylo fajn jednotlivým epošně laděným kolejištím doporučit i výpis možných vozidel. To sice už je, ale sólo pro M152 je málo. Jsou i větší náčtrky, současná nabídka vozidel je také již zajímavá a krabic nalezených na půdách začínajícími nadšenci je také dost. Tito nadšenci by si měli uvědomit, že půdní nález krabice s vláčky patří na aukro a zbytek do popelnice. Nostalgické kusy pak do vitríny. Oni by se pak měli nejprve vyprofilovat jak modelově, tak epošně. O měřítku ani nemluvím. A kniha by je k tomuto měla nenásilně vést. Ono mít nádherný náčrtek kolejiště je jedna věc. Mít k němu ale rozpis kolejiva, seznam doporučených vozidel, rámcové zapojení, popis provozu a další užitečnosti, dá neznalému čtenáři rozumný obzor o tom, co to bude obnášet.
Současná tři vydání už podávají dostatek informací a je na všech knihách znát mimo jiné i obsažený pokrok v informacích. Určitě bych neškatulkoval čtenáře na začátečníky a jim věnoval nějakou zvlášť vydanou knihu, kde by byla i schémata. proč by se začátečník nemohl pustit i do většího projektu, když bude mít kvalitní podklady.
Ať už bude příští kniha od Milana jakákoli, opět koupím, a za sebe doporučuji následný výtisk rozšířit nejen o ta schémata, vozidla atd, ale i o větší okruh čtenářů, než jsme my tady na fóru.