Plánky kolejišť,které téma?

[milan ferdián]

Kolega myšpulín má pravdu,kdo ví jaké téma příští rok vyhraje.Tímto ukončuji hlasování a děkuji Vám všem.

No a ve snění můžete svými příspěvky pokračovat dále.

[milan ferdián]

Tak trochu mi bylo vyčiněno,že jsem předčasně uzavřel tuto anketu,byť výsledek byl a je jasný.Proto jsem vyhrané a vybrané téma odstranil z hlasování a jestli máte chuť a čas,můžete opět vybírat a hlasovat.Resetem se zrušili výsledky posledního hlasování a zde je máte pro svoji kontrolu.Můžete opět označit 1 možnost.
Ještě poznámka,jestli vás napadne i jiné téma,než jsou zde uvedena,napište je.


IV.díl-souhrn.............................................................6......................8%
V.díl-Železniční vlečky,lokomotivní depa............................56....................74%
VI.díl-Ostravsko.........................................................0....................Žádná hlasování
VII.-Tramvajová.........................................................1......................1%
VIII.-Úzkorozchodná.....................................................5......................7%
IX.-Praha.................................................................3......................4%
X.-Slovensko.............................................................5......................7%
Celkem hlasů : 76

[hank]

Beru tě za slovo a navrhuju téma zde neuvedené. Už minule jsem navrhoval zpracovat jako samostatné téma z pohledu modeláře některou velkou soukromou trať. Za sebe jsem navrhoval ferdinandku, protože byla a je pestrá z hlediska provozního, infrastrukturního i architektonického. Ještě i dnes se v jejím obvodu dají vystopovat trati hlavní, vedlejší i lokálky. A v neposlední řadě ji znám nejlíp a mám k ní asi nejvíc dokumentace. Ale aby se nenaštvali příznivci (třeba) StEG nebo ÖNWB, tak to téma navrhuju širší.
Edit: A hlasoval jsem pro směsku. Na nejcennější poklady se obvykle narazí při vymetání šuplíků.

[TTmili]

Zatím jsem ještě nehlasoval, uvidím co řekneš na mnou navrhovanou verzi. Jelikož i úzkorozchodná i tramvajová kolejiště nenabízí až tak moc témat jako zbytek (nebo si to alespoň myslím) nestálo by za úvahu tyto dvě témata spojit do jedné knihy? Koneckonců úzkorozchodných tramvajových systémů u nás nebylo zrovna málo, nabízí se i kombinace obou rozchodů, a k tomu by bylo pěkné doplnění nějakou menší úzkorozchodnou drážkou. Ale nevím, možná to tak geniální nápad není, spíš jen bych obě tahle témata a nevím pro které z nich hlasovat spíš.

[milan ferdián]

adHank:
Jako bývalý majitel KFNB,Báňské dráhy a dolů v ostravsko-karvinské pánvi ,jsem proto navrhoval téma Ostravsko.KFNB z historie víme, že vedla z Wienny do Krakowa.Tu knihu od Josefa Honse a jeho kolektivu mám zrovna před sebou a koukám se na tu mapu.Otázkou je jak to myslíš,protože mě se nechce sklouznout do historických dat.Jakou epochu třeba myslíš,zrovna tu kdy KFNB byla v největší rozkvětu?Dle tvých prezentovaných příspěvků,zde na DF vím,kterou cestou by jsi se rád ubíral.Jenže moji hlavní náplní jsou plánky,takže jak by se to dalo zkloubit.Ono potom,když se do tebe pustí historici,když uvedeš něco nesprávně,je zle.

adTTmili:
Spojit tyto dvě témata do jedné publikace není problém.No já potřebuji též vědět zda i o to téma tramvaje někdo stojí.Ty máš určitě na mysli tramvaj v Jihlavě spojené s nákladní dopravou (rozchod 1000 mm).Ono totiž přišlo dilema,kam zařadit lesní,polní a průmyslové drážky?Do vleček nebo do úzkorozchodných ?

[greenery]

... no já myslím, že čím úžeji bude téma vymezené, tím míň lidí ji koupí. Vlečky se podle mne jako jediné vymykají.
Já bych spíš preferoval mix, a konkrétní nápady, než úzce vymezené téma.
V knize může být plán průmyslové drážky ala Mladějov, kolejová splítka - téma JHMD, lesní železnice třeba v kombinaci se svážnicí, ostravské vlečky a průmyslové železnice, kořenovská nebo tisovecká zubačka koncipovaná jako kolejiště s odbočnou tratí, jablonecké tramvaje aj.
Nějak se mi nezdá, že by každé z vyjmenovaných témat uneslo jednu celou knihu, ale všechna tato velmi konkrétní témata v jedné knize - bylo by to pestré.
Určitě se dá vymyslet mnoho plánků na téma úzká, ...... ale úzká to byly lesní železnice, průmyslové železnice, vnitropodnikové drážky, tramvaje, železnice kvůli úsporám či komplikovanému terénu (JHMD, Osoblaha), horské drážky (Tatry, Alpy).... aj. Stejně se to prolíná.

[milan ferdián]

... no já myslím, že čím úžeji bude téma vymezené, tím míň lidí ji koupí. Vlečky se podle mne jako jediné vymykají.
Já bych spíš preferoval mix, a konkrétní nápady, než úzce vymezené téma.
V knize může být plán průmyslové drážky ala Mladějov, kolejová splítka - téma JHMD, lesní železnice třeba v kombinaci se svážnicí, ostravské vlečky a průmyslové železnice, kořenovská nebo tisovecká zubačka koncipovaná jako kolejiště s odbočnou tratí, jablonecké tramvaje aj.
Nějak se mi nezdá, že by každé z vyjmenovaných témat uneslo jednu celou knihu, ale všechna tato velmi konkrétní témata v jedné knize - bylo by to pestré.
Určitě se dá vymyslet mnoho plánků na téma úzká, ...... ale úzká to byly lesní železnice, průmyslové železnice, vnitropodnikové drážky, tramvaje, železnice kvůli úsporám či komplikovanému terénu (JHMD, Osoblaha), horské drážky (Tatry, Alpy).... aj. Stejně se to prolíná.

Třeba proto tebe ne,ale vyloženě většina modelářů si přeje právě tyto vyprofilované témata,protože se v tom líp orientují.Když bude mix,tak není třeba ankety. Tady je neustále snaha vám vyjít vstříc.
Pro mě není problém uveřejnit ediční plán v této formě,příklad:
Plány kolejišť - V.díl
Plány kolejišť - VI.díl
Plány kolejišť - VII.díl
Plány kolejišť - VIII.díl
Plány kolejišť - IX.díl

A co ti tato forma sdělí a vše může být mix .

[greenery]

asi jsem to blbě napsal, mě jsem na mysli sdružit např úzkou, tramvaje a průmysl do jedné knihy - to nazývám tím mixem.
Ale máš to rozmyšlené, nebudu do toho žvanit - jen můj názor........

[milan ferdián]

Ale máš to rozmyšlené, nebudu do toho žvanit - jen můj názor........

To je vlastnost,která se mi moc u vás nelíbí.Ty témata jsou pro Vás,ne pro mne.Proto ty ankety a možnost se vyjádřit.

[greenery]

jj, hlasoval jsem, už jsem se zklidnil

[rawen]

Hlasoval jsem pro úzké.
Zajímá mě Milanovo podání např. již zmíněného Mladějova - relativně velká dopravna, závod, sousední nádraží ČSD vs. dlouhá vinoucí se trať. Samozřejmě na moduly ideální, ale na panelu nevím. Milan určitě něco vymyslí.
Anebo naopak podniková úzká v Ústí anebo hutích. Samozřejmě, že lze modelovat "náladově" určitý výsek kolejové spleti, ale doprava potom bude postrádat smysl...

Tož takový zvědavý mám postoj.

Radek

[milan ferdián]

Hlasoval jsem pro úzké.
Zajímá mě Milanovo podání např. již zmíněného Mladějova - relativně velká dopravna, závod, sousední nádraží ČSD vs. dlouhá vinoucí se trať. Samozřejmě na moduly ideální, ale na panelu nevím. Milan určitě něco vymyslí.
Anebo naopak podniková úzká v Ústí anebo hutích. Samozřejmě, že lze modelovat "náladově" určitý výsek kolejové spleti, ale doprava potom bude postrádat smysl...

Tož takový zvědavý mám postoj.

Radek

A právě zde je zádrhel o kterém jsem už viz.výše zmínil.Kam zařadit lesní,polní a průmyslové drážky Dle rozchodu do úzkých nebo dle charakteru do vleček

[TTmili]

......
adTTmili:
Spojit tyto dvě témata do jedné publikace není problém.No já potřebuji též vědět zda i o to téma tramvaje někdo stojí.Ty máš určitě na mysli tramvaj v Jihlavě spojené s nákladní dopravou (rozchod 1000 mm).Ono totiž přišlo dilema,kam zařadit lesní,polní a průmyslové drážky?Do vleček nebo do úzkorozchodných ?

Jak tě mohlo napadnout, že zrovna já, a něco kolem Jihlavy . Ne teď vážně, trošku jsem na Jihlavu myslel, ale tou už jsi se inspiroval v prvním díle, mám zrovna na té stránce otevřenou knihu a kochám se. Navíc pokud mě paměť neklame, tak obvzlášť v meziválečném a ranném poválečném období bylo takovýhle tramvajových systému kombinovaných s vlečkami více, a tím směrem jsem tak nějak mířil. Takovou tramvajovou trať už pak lze bez nadsázky nazvat klasickou úzkorozchodkou s elektrickým provozem, a proto by mohla i spolu s jinými tramvajovými tratěmi být bok po boku s regulérními úzkorozchodkami. Každopádně spolu s lesními drážkami bych je asi dohromady nedával, přecejen lesní drážky víc patří k vlečkám, nebo aspoň já bych to tak viděl díky absenci osobního provozu. Ale pokud to ostatní vidí jinak, klidně na lesní a průmyslové drážky počkám do některé z dalších knih.

[milan ferdián]

Jak tě mohlo napadnout, že zrovna já, a něco kolem Jihlavy . Ne teď vážně, trošku jsem na Jihlavu myslel, ale tou už jsi se inspiroval v prvním díle, mám zrovna na té stránce otevřenou knihu a kochám se. Navíc pokud mě paměť neklame, tak obvzlášť v meziválečném a ranném poválečném období bylo takovýhle tramvajových systému kombinovaných s vlečkami více, a tím směrem jsem tak nějak mířil. Takovou tramvajovou trať už pak lze bez nadsázky nazvat klasickou úzkorozchodkou s elektrickým provozem, a proto by mohla i spolu s jinými tramvajovými tratěmi být bok po boku s regulérními úzkorozchodkami.

Vidíš a někde hluboko v šuplíku leží její pokračování.

Každopádně spolu s lesními drážkami bych je asi dohromady nedával, přece jen lesní drážky víc patří k vlečkám, nebo aspoň já bych to tak viděl díky absenci osobního provozu. Ale pokud to ostatní vidí jinak, klidně na lesní a průmyslové drážky počkám do některé z dalších knih.

No a co ty slovenské,kde byla osobní doprava?Nechat je v tématu "Slovensko"?Nebo TEVŽ

[hank]

Milan F.: Ale ono je na té ferdinandce ještě i dnes vidět - aspoň na architektuře pozemních staveb - ten vývoj:

- páteřní tratě - dnes koridory - pozůstatky prvního období
- Moravsko-slezská severní dráha - tj. Brno - Přerov, Nezamyslice - Olomouc - Šternberk - mohutné staniční stavby architekta Hoffmanna typu Vyškov apod., i v malých stanicích velkoryse dimenzované (Chropyně, Bedihošť, Vrbátky...), význam dráhy pro cukrovarnictví - období kolem roku 1870
- Dráha moravskoslezských měst - Kojetín - Ostrava - krásné typové budovy z neomítnutých cihel architekta Dachlera, po roce 1890
- lokálky - typizace pozemních staveb architekta Fischela z přelomu století navazuje na předešlé
- období po zestátnění - zahušťování dopravy, nové stanice/nové a delší staniční koleje, hodnotné secesní budovy i urbanistické celky drážních obytných budov jednotného typu - např. Nedakonice, Hladké Životice apod. - práce architekta Bobrowskyho z let 1908 - 1914

Tj. patří sem nejmíň 4 soubory pozemních staveb z různých období, z nichž se některé dochovaly téměř v původním stavu

Je úplně jedno, kterou epochu si modelář zvolí, mně jde o to, že ferdinandka ve všech epochách poskytuje náměty pro tratě všech možných kategorií od koridorů až po chcíplé lokálky typu Vranovice-Pohořelice, a ve všech epochách odpovídající široký rozsah vozidel, od Gölsdorfových hrbounů až po 310.1, od luxusních 3osáků pro "vlajkové rychlíky" Moskva - Cannes až po ušmudlané kupáky a 4okeňáky dosluhující někde v Hradci nad Moravicí, ale podobně tomu bylo i v epochách III a IV, které jsou srdci zdejších diskutérů zřejmě nejmilejší, ať se podívám do kterékoli výtopny nebo stanice, najdu tam něco zajímavého. Takže v takto pojaté publikaci by klidně mohly být třeba:
- nácestná stanice někde mezi Hulínem a Valmezem v době konce páry a nástupu dieslů
- koncová stanice typu Hradec nad Moravicí někdy ve III. epoše s navazující úzkokolejkou do fabriky
- kousek Brna v okolí mostů přes Svratku ve kterémkoli období, jakkoli pojatý - s ohledem na průběžný provoz nebo cvrkot v heršpické výtopně nebo manipulace na odstavných nádražích a v přilehlých vykládkových areálech (Amerika, bramborové koleje, uhelné hráze u Svratky)
- nějaká stanice na jednokolejce na Hané s navazující vlečkou do cukrovaru v době podzimní kampaně ve kterékoli epoše až do r. 1989
- kus dvojkolejky na širé trati na páteřní větvi nebo na koridoru
- nakládka štěrkopísku a jeho odvoz ucelenými vlaky od Tovačova
- průmyslový areál a vlečky v baťovských Otrokovicích
- a schválně vynechávám život na báňské, protože ten znáš ty mnohem líp než já.

A podobně široký rozsah témat sjednocených stylem budov a v určitých dobách i vozidel by se určitě našel i na StEGu nebo na ÖNWB nebo na Buštěhradské nebo...