Výzva_téma "VLEČKY"

[MartinMach]

http://zrus-zan-zel.blog.cz/0812/zelezn ... elska-hora

[jirikejzar]

Děkuji

[hank]

Je tohle vlákno ještě živé? Objevil jsem ho až teď... Za 34 let praxe znám dost fabrik zevnitř a myslím, že bych mohl pár věcí napsat, hlavně k vlečkám v různých papírnách, včetně logiky provozu. Tak jestli je zájem, dejte vědět.

[Adam_B]

Myslím, že zájem vždycky bude, když ne teď, tak později určitě....

[milan ferdián]

Je tohle vlákno ještě živé? Objevil jsem ho až teď... Za 34 let praxe znám dost fabrik zevnitř a myslím, že bych mohl pár věcí napsat, hlavně k vlečkám v různých papírnách, včetně logiky provozu. Tak jestli je zájem, dejte vědět.

Vlákno není mrtvé,jen není teď aktuální

[hank]

Tak jo.

Jesti dovolíte, začnu recyklací svého zdejšího příspěvku z června 2011, kdy jsem v eNkařském vláknu pro Jirku Heráčka popisoval provoz na vlečkách Jihočeských papíren Loučovice. Mezitím papírny, kde jsem nechal 5 let svého profesního života (1995 - 1999), bohužel definitivně zkrachovaly , takže vše řečené už je jen historie...

V Loučovicích byly vlastně dvě papírny, Vltavský mlýn (žst Loučovice) a Sv. Prokop (Loučovice nz - od žst Loučovice směrem k Lipnu). Ze žst Loučovice vedly 2 vlečky, v pořadí od Vyššího Brodu Chemická (ano, ta do r. 1963, kdy byla odstavena celulózka, zajišťovala vykládku chemikálií pro celulózku, tj. pyrit či později síru a vápenec a také plynný chlór) a Papírna (hlavně pro nakládku hotových výrobků, zrušena koncem 80. let), v Prokopě byla jedna vlečka zaústěná do nz.

Pro pořádek: Mezi nimi byla ještě vlečka Pila, která vznikla později (v 70. nebo 80. letech - to přesně nevím) a od r. 1990 obsluhuje i novou kotelnu na černé uhlí. Po přestavbě trolejového vedení na 25 kV, 50 Hz je to poslední loučovická vlečka v občasném provozu, teď už však v nezávislé trakci.

Takže zátěže pro/z JIP Loučovice v 70. letech už po zrušení celulózky a ještě před výstavbou nové kotelny koncem 80. let: Vltavský mlýn - Chemická - vykládka: buničina, uhlí, chemikálie pro papírnu, tj. především kaolín, klížidla a síran hlinitý, Papírna - nakládka: balicí, nepromastitelné a hedvábné papíry, Sv. Prokop - vykládka: buničina, uhlí, starý papír pro lepenkárnu, dříví - metrová polena o průměru 8 - 24 cm - pro brusírnu, nakládka: lepenka, lepenkové obaly (v Prokopě bývala i kartonáž). Kaolín a síran se dříve vozily volně ložené v Utz nebo Z, později síran i jako roztok v cisternách, klížidla - v dobách pryskyřičných klížidel taky v tuhém stavu v Z, později (zesílená klížidla) v cisternách, ale po silnici.

V r. 1990 byly odstaveny obě staré kotelny a začalo se navážet černé uhlí do nové na rozšířenou vlečku Pila ve vozech Eas. Na pile patřící taky papírnám se ložily vozy Res/Nas řezivem. Vlečkové vlaky na Pilu a do Prokopa, když obsluhovaly všechny části vleček, měly lokomotivu uprostřed vlaku , na straně k Lipnu vozy pro Sv. Prokop, k Loučovicím vozy pro pilu a do kotelny. V r. 1993 byl ve Sv. Prokopě odstaven jeden lepenkový stroj a byl nahrazen papírenským strojem na výrobu hygienických papírů a místo kartonáže vznikly linky na toaletní papír, ubrousky a papírové kapesníky. Dráha tehdy vycházela papírně vstříc a dost hygienických výrobků se expedovalo do Prahy-Buben (kde v bývalé remíze bubenské výtopny byl tehdy sklad jednoho papírenského velkoobchodu) jako přednostní zásilky, z Č. Budějovic vlaky Rn/Sn.

Pozor: Na lipenku nesměly nápravové vozy s delším rozvorem než 6 m. Vozy Zts/Gbgs s rozvorem 8 m tam neměly přechodnost kvůli ostrým obloukům. Podvozkové vozy tam však vždy mohly. Po vyřazení vozů Ztr a Vtr koncem 80. let tam už jezdily výhradně 4osáky, tj zmíněné Eas, ale hlavně se surovinou a na výrobky Gags, Hadgs, Taes a jejich různé varianty.

Všechny loučovické vlečky byly zatrolejované a v dobách provozu na 1,5 kV ss se obsluhovaly zásadně v závislé trakci, a to vždy výhradně drážními náležitostmi, papírny nikdy svoje vlečková vozidla neměly. (Ve Sv. Prokopě byl pro provizorní posun u rampy nakládky hotových výrobků naviják.) Na trati byly vždy dvoje náležitosti pro nákladní vlaky, jedny vozily dva páry Mn vlaků denně, druhé obsluhovaly loučovické vlečky.

Kdysi jsem měl i kolejová schémata, ale jak se pořád stěhuju, asi jsem o ně definitivně přišel... podívám se po nich.

Ještě: Myslím si, že papírna z dob od císaře pána až po 70. léta je docela dobré téma, protože a) nabízí slušně různorodý sortiment nákladních vozů, b) vybere si každý podle nároků na místo i podle své zručnosti, od jedné koleje ve šturcu u nějaké malé kartonážky až po celé vnitropodnikové dráhy, viz Štětí nebo obecně papírna se všemi myslitelnými provozy - celulózkou, brusírnou dřeva, vlastní výrobou papíru a jeho zpracováním třeba zrovna na ty škatule, což tedy dnes znamená nejen kartonážku, ale i zvlňovací stroj, tj. výrobu vlnité lepenky.

A ještě: V některých papírnách byly i úzkorozchodky ve funkci vleček, třeba v Žimrovicích u Opavy byla dost dlouhá 600 mm - ze žst Hradec nad Moravicí. A v Jindřichově na ramzovské dráze byl ještě užší rozchod, 500 mm, poháněný třemi trakcemi - postupně animální (koně), důlním dieslem a nakonec i trakorem Zetor 3011 Snad se k nim i k dalším postupně vrátím podrobněji.

[mlha]

A co vlečka do Letu Hanku...

[hank]

mlha: ... neboli tzv. komunistická železnice, to proto, že a) měla i osobní dopravu z Kunovic-zastávky, kde byla zaústěna do vlárské dráhy, do tzv. nového Letu vystavěného v 1. polovině 50. let (proto se dřív jmenoval SPP - Strojírny první pětiletky, nový Let proto, aby se odlišil od starého Letu, vybudovaného v období ohrožení republiky ve 2. polovině 30. let přímo u vlárské dráhy), b) ta osobní doprava byla zdarma nejen pro zaměstnance. Odjezdy byly pochopitelně na šichtu a ze šichty od vlaků a k vlakům na vlárské dráze. Ale asi tě zklamu, o ní toho moc nevím a o organizaci provozu už vůbec nic, snad jen hnací vozidla, pamatuju 310.041 snad do r. 1964 nebo 65, pak nějakou rosničku a v 80. - 90. letech M 240.0, to už asi pamatuješ i ty, takže bys mohl upřesnit její číslo (neměli jich tam náhodou víc?), a potom ještě osobní vozy, ta rosnička jezdila s 2-3 německými kořistními rychlíkovými 4osáky, které vždycky v jednom směru ( ze zastávky do fabriky) sunula, zatímco singrovka kromě osobní dopravy později vozila i těch pár nákladních vozů, které do fabriky chodily. A taky bys líp než já mohl vědět, jak to bylo s mrazírnami, které byly vybudovány v 70. letech vedle nového Letu - vždyť ani nevím, jestli byly vedeny jako vedlejší vlečkař (řekl bych, že jo).

BTW, podobně se jezdilo z Třebčína na Hanáckém pacifiku do Sigmy Lutín, tam byla v dobách reálného socialismu na vlečce T 211.0 a vozila kromě nákladů taky lidi v různých 4osácích, např. ve 4dveřových Bai z konce 50. let a v "calmech", tj. vozech Balm (tehdy celých červených) se středním vstupem.

[mlha]

hanku jako učeň pamatuju rosničku a rybáky,když začala jezdit singrovka už jsem v Letu nebyl,musel bych hledat.Ale v novém závodě se v kotelně topilo uhlím,takže předpokládám dost nákladních vozů,jinak osobní doprava jezdila tak 3-4x za směnu,převážely se díly do výroby,nářadí z přípravkárny atd.

[Vladimír_B]

hank: tak to je super! Moc děkuji. Měl bych dva dotazy:
1. jak se vykládali volně ložené chemikálie z vozů? Lopatou, nebo nějakým sofistikovanějším způsobem?
2. k čemu byla v papírnách brousírna dřeva?
Děkuji

[jafobe]

2. k čemu byla v papírnách brousírna dřeva?

brusírny dřeva sloužily k přípravě suroviny pro papírny – ze smrkových klád brousily za pomocí pískovcových brusných kol dřevěnou vlákninu, a některé papírny měli brusírnu svoji přímo v areálu, takže odpadlo navážení dřevěné vlákniny (což by bylo asi komplikovanější) a jen naváželi dřevěnou kulatinu kterou si zpracovali dál na místě
co se píše o papírně u nás:
... Později zde byla postavena Röslerova papírna s dlouhými zastřešenými sušárnami lepenky. Hned na kraji, poháněná vodou z náhonu, byla stoupa, kde se zbavovala polena kůry, dál se brousila a jemná vlákna se zachycovala na sítech… Továrna, spíše manufaktura, fungovala od roku 1912 a byla po roce 1991 zrušena. ...
dne z ní zbyl jen náhon, na kterém je malá vodní elektrárna, a betonová torza základů

[hank]

Vladimír_B + jafobe: Papír je materiál, který drží pohromadě díky chemické vazbě mezi vlákny celulózy. Celulózu můžeme ze dřeva buď izolovat tak, že ze dřeva odstraníme necelulózový "dřevěný" podíl (lignin a spoustu dalších dosud nedoceněných látek, jejichž čas možná brzy přijde v souvisloti s vyčerpáním některých neobnovitelných surtovin, ale to je OT). K tomu slouží chemická várka v celulózce, jejímž produktem, striktně řečeno, není celulóza (celulóza je chemicky čistý produkt), ale buničina. (Spousta lidí to nerozlišuje, ale takhle je to správně. Angličtina taky rozlišuje "cellulose" od "pulp".) Nebo můžeme použít vlákna dřeva tak, jak jsou, a to se dělá způsobm, který v podstatě správně popsal jafobe. Snad bych jen doplnil, že ty brusné kameny byly otáčející se válce o průměru až 4 m a brousilo se za mokra. Papíren vyrábějících dřevitý papír ubývá celosvětově (dřív se dřevovina používala hlavně do novinového a některých tiskových papírů a do některých druhů lepenek) a řekl bych, že dnes už se v ČR nevyrábí vůbec (mohu se pochopitelně mýlit).

Většina papíren v ČSSR postupně celulózky zrušila z ekologických důvodů v 60. - 80. letech a buničinu nakupovala usušenou a nařezanou na archy v balících. Teď už jsou tu jen dvě, ve Štětí a v Paskově, na Slovensku v Ružomberku a ve Vranově nad Topľou. Ale k tomu víc zase příště. Dnes ještě vydělávám na chleba, tak teď není čas víc se rozepsat...

Ta vazba mezi vlákny celulózy ke svému vzniku potřebuje spoustu vody, v nátoku papírenského stroje má látka koncentraci 1% a hotový papír mívá sušinu 92 - 96%, takže celá technologie je o tom, jak tu vodu dostat do procesu a pak zase ven a jak ji účinně recyklovat a čistit. Kdybyste někdo stavěli model vlečky do papírny, tak podstatnou a nápadně viditelnou částí by měla být čistírna odpadních vod. Viz třeba (dnes už zrušená) papírna v Jindřichově, kde je ČOV a její 3 Dorrovy usazováky krásně vidět z vlaku na ramzovské dráze.

jafobe: Rösslerova papírna - myslíš tu v Desné v Jizerkách?

[milan ferdián]

Pánové patří vám poděkování a kolego hanku,jen houšť,jen houšť...

[jafobe]

jafobe: Rösslerova papírna - myslíš tu v Desné v Jizerkách?

patrně to bude stejný majitel, tato je v Jesenným (poblíž oné hospody co dělám model). Rössler koupil zdejší bývalou huť ( http://www.oskovo.cz/kovak/2011/PDF/30_11.pdf o ní je psané na čtvrté stránce), kterou nechal přestavět na papírnu, ta ještě trochu fungovala za mého mládí, pamatuji si tam sušárny na papíry snad i s kusem úzkých kolejí mezi halou a sušárnama,, dělal se tam silnější karton, nejspíš z té dřevité hmoty ne ze samotné celulosy, čističku odpadní vody si tam nepamatuji, ale dřív se to nehrotilo tak jako dnes ...
na mapách je to zhruba v těchto místech, označené i s jezy
http://www.mapy.cz/#!x=15.328974&y=50.660519&z=14&l=15&rp=m&m=9ie0Ox1JXffiPgO7W5fZKImeyUgOegfwYig6WBQgn6fgRggug3AhHSGwPqfLeekr8NfjBgYDf1E
ta jižnejší část je prostor bývalé huť na té severnejší části si v prostoru vlevo v místě kde jsou vedle cesty řady stromků pamatuji ty sušárny, druhé starší které ale nebyli moc vidět z cesty byli nejen podle starých fotomap v nejjižnějším výběžku který tam je označený, ale později se už nevyužívali tolik, v areálu jsou dva jezy s náhony, jeden v jižní starší, druhý v severní novější části, u obou jsou dnes funkční malé vodní elektrárny,, v jižní částu je dochováno pár budov, i když už trochu přestavěných, v severní části je postaven nový dům v místě kde bývala výrobní hala nejspíe i s brusy, je asi přes polovinu původní budovy, zbytek betonového základu je vidět na fotomapě před tím domem k jihu
o papírně toho je na netu minimum, spíš jen zmínky, to z čeho jsem kus vložil v příspěvku výše:
Za klidnou hladinou vody před jezem je již cesta lepší. Je to zásluhou knížete Rohana, který až sem zřídil v roce 1909 vozovou cestu. V Jesenném (Engentál) stávala vysoká pec a slévárna s těžkým bucharem. Ignác Loubal zde proměňoval rudu na kujné železo od roku 1798 způsobem podle starých vlašských havíren. Pak se zde střídali majitelé: Baron Dejma, milostpán Veit a naposledy to byla firma „Knížecí Rohanovy železárny v Egentálu“ s vyhlášenými pilníky. Později zde byla postavena Röslerova papírna s dlouhými zastřešenými sušárnami lepenky. Hned na kraji, poháněná vodou z náhonu, byla stoupa, kde se zbavovala polena kůry, dál se brousila a jemná vlákna se zachycovala na sítech… Továrna, spíše manufaktura, fungovala od roku 1912 a byla po roce 1991 zrušena. Dnes je náhon využíván malou vodní elektrárnou Ing. Vyskočila. Tyto objekty musíme obejít po přeložené značené cestě.

fotky z doby kdy papírna fungovala ale na netu nejsou snad žádné, pár fotek z doby kdy se likvidovala by se našlo, ale ne na netu

[hank]

jafobe: Podle tvého popisu se tedy v Jesenném zřejmě vyráběla tzv. ruční lepenka, to byla opravdu spíš manufakturní technologie, nijak těžkotonážní, a dost se divím, že se udržela tak dlouho. Ale když se pořádně usušila = nezkroutila se, tak pro některé účely - třeba pro uměleckou knihařinu - bývala nejlepší.