Plan kolajiska XVII

Na webu Zababova byl napsána a vyslovena myšlenka "Návrat ke kořenům". Ta myšlenka má něco do sebe. Inspiruje mě k návratu před rok 2016, kdy jsem měl pocit, že vše bylo normální, pohodové a přátelské. Podzimní vynucená přestávka mě vedla k hlubokému zamyšlení co bude dál. Nutí mě k tomu i věk, ale hank by určitě řekl "...je to jen číslo"
. Vrátit se k původní myšlence, proč vznikla tato řada (založil ji sco-27) a co jsme dokázali z ní v náš prospěch vytěžit a využít ke svým kolejišim. Poztracené kapitoly jsem návratil do původní kolébky a ty novější, jako "Pel-mel" a "...pro potěchu oka" jsou zde taky.
Na pokračování v kapitolách už bude záležet co mi tělesná schránka dovolí. Jedna věc se, ale zásadně určitě změnila. Tyto náměty, které zde byly prezentovány byli na váš popud zpracovány do knižních podob a nikdo nereklamoval, že plánky jsou na DF a že je znáte i s příběhy. Hodně z vás se vyjadřilo, že rádi při sklence vína nebo piva, zachumlání pod dekou si sednou k lampě, při podzimních plískanic nebo při sněhové chumelenici či vánicí si rádi otvevřou knížku a ponoří se myšlenkově do našeho malého světa.
Omrzelo mě to neustále čekání a utajování obsahu publikace, nám starším se čas nezastaví a splašeně běží. A proto už nechci vydávat publikace, ikdyž mám horu dalších námětů, nápadů a prázdných ploch od modelářů, kteří sní svůj sen. I přes to mé lamentování (někdo napíše uplakánek)
nechávám pro některé z vás aspoň malou jiskřičku naděje
.
A opět vřelé a srdečné poděkování za vaší trpělivost, přízeň patří VÁM, protože vy jste tím hnacím motorem.
-m-

Na pokračování v kapitolách už bude záležet co mi tělesná schránka dovolí. Jedna věc se, ale zásadně určitě změnila. Tyto náměty, které zde byly prezentovány byli na váš popud zpracovány do knižních podob a nikdo nereklamoval, že plánky jsou na DF a že je znáte i s příběhy. Hodně z vás se vyjadřilo, že rádi při sklence vína nebo piva, zachumlání pod dekou si sednou k lampě, při podzimních plískanic nebo při sněhové chumelenici či vánicí si rádi otvevřou knížku a ponoří se myšlenkově do našeho malého světa.
Omrzelo mě to neustále čekání a utajování obsahu publikace, nám starším se čas nezastaví a splašeně běží. A proto už nechci vydávat publikace, ikdyž mám horu dalších námětů, nápadů a prázdných ploch od modelářů, kteří sní svůj sen. I přes to mé lamentování (někdo napíše uplakánek)


A opět vřelé a srdečné poděkování za vaší trpělivost, přízeň patří VÁM, protože vy jste tím hnacím motorem.
-m-