II.patro-Styková a úzkorozchodná železnice-charlie
HO/HOe-1:87/PILZ/ELITE-15°-18°
Závěrečná trilogie.Náměty a podklady byli čerpány z knihy "Na úzkém rozchodu "/Karel Just.
Jedno z nejtěžších návrhů tohoto půdního kolejiště.......
Vrátíme se od odbočné stanice ,kde náš motorák již vyjel a stoupá úbočím hor a spirálou pokračuje do vrcholové koncové stanice.Dnes jede, jako Nos,má sebou dvě Zetky do Lovětína pro keramicky závodě v Hlubokodole.Opouštíme spirálu a než si náš zrak zvykne na denní světlo,již se blížime k souběhu dvou rozchodů 1435 a 760.Po ocelovém mostě přejíždíme velmi hluboké údolí a vjíždíme do koncové stanice ,která je styková (společná pro dva rozchody).Zastavujeme a cestující spěchají na sólo motoráček do Černovic u Tábora.Ten po nástupu cestujících ihned odjíždí a my se vracíme k našemu motoráku /Nos.Motorový vůz objíždí dvě zetky ,aby je znovu připojil a napodvalníkoval je,kde již stojí připravené nedočkavé Túčko.Túčko stahuje vozy z podvalníkové jámy a dokončuje připravovaný manipulant.Vlak je řazen T47.0/brzdící vůz Dú / Ztr /Ztr/Vtr/Otrd/Dú.Slušná délka.Manšífira dostává od výpravčího návěst volno a souprav se pomalu rozjíždí.Opět jsem na ocelovém mostě a všimneme si ,že v dráze úzké musel být též určitě most.Ale dovídáme se ,že družstvu došli peníze,takže zde jen zůstaly nepoužité vyzděné pilíře.Vlak sebou škubne ,jak pře splitku vyjíždíme na mateřskou trať.Túčko si brouká a závratnou rychlosti 40km/h si to šine do Lovětína.A Lovětín,kapesní stanička s kapesní skladištěm a ještě jednou dopravní kolejí pro případné vykřižování s MOs/ú.Zastavujeme ,abychom přistavili zetky na vlečku překladiště keramického závodu.Ke vlečce vede drážka o rozchodu 600mm,po které přímo z továrny z Hlubodole se dopravují výrobky.Ukončili jsme manipulaci a mířime do Černovic.Trať obklopují pestré louky ,přejíždíme mostkem zurčící potok ,abychom se po chvíli vnořili do hlubokého lesa.Mrkneme na svá místečka, zda již nerostou.Přivítá nás strniště posečeného obilí a přes chráněný železniční přejezd ,odbočujeme ve stanici Černovice u Tábora na druhou kolej,protože na první koleji stojí onen sólo motoráček,připraven k odjezdu.Koncová stanička o dvou dopravních kolejí ,jedné manipulační skládkové.Kusé koleje vedou na volnou skládku ,kde vidíme dlouhé dříví a na druhé straně vlečka hospodářského družstva v dávné době majitele F.Doležala.Koukáme ,že traťovákům někdo nenápadně odebral jejich výhybku z druhé koleje a oni se teď musí lopotit s Muvkou a ostatní prostředky, přes točnu na kusou kolej tratě.Ještě ,že mají tu kočku.Nastupujeme do sólo motoráčku a loučíme se s touto malebnou lokálkou,zatlačíme slzičku v oku a někdy nashle………