Diskuzní fórum železničních modelářů

Kdo by hledal digitálně remasterované verze: viewtopic.php?f=1&t=7714

fulda: Díky za podporu mé slábnoucí stařecké paměti. A na úklid v mých digitálních archívech nějak nejsou lidi...

Milane, dík za další krásný plánky, musím zaarchivovat! I kdyby jen pro kochání se.
Ta idea se skryťákem přístupným zepředu je dobrá, já ji chci dotáhnout do verze "skryťák ve stolku", už jsem to tady nadhazoval. Prostě před kolejištěm bude ještě pultík (na rozbalování modelů, na skleničku s vínem) a v něm skryťák, horní deska bude odklopná. Klidně skleněná a nemuším řešit detekci obsazení. A ano, některá tehdejší zbožná přání jdou dnes elegantně řešit!

Paráda. Ten úsek se dvěma mosty a stavbami u kolejiště Mlýny si dovedu představit nejen jak jako kousek širé trati v rámci nějakého kolejiště, nýbrž i jako hlavní motiv minikolejiště s přesuvnami mimo zorné pole. Věřím, že i bez jediné výhybky by to byla moc pěkná podívaná.

hank61 píše:Paráda. Ten úsek se dvěma mosty a stavbami u kolejiště Mlýny si dovedu představit nejen jak jako kousek širé trati v rámci nějakého kolejiště, nýbrž i jako hlavní motiv minikolejiště s přesuvnami mimo zorné pole. Věřím, že i bez jediné výhybky by to byla moc pěkná podívaná.

No všk hopeterův Čertův Mlýn je skoro ono!
Já se nemůžu vynadívat, tam je takových nápadů! Tohle by zasloužilo extra díl Plánů kolejišť. Jmenoval by se Počátek všeho.

Teď mám chuť Malou Paku vyhodit. Tady potůček vedle štítové zdi stanice: mostek pro silnici, mostek pro příchod, mostek pro kolejiště.
A dívám se, že Milan má vynesené osy stromů...

Tak tomu říkám poklad ! Moc mě potěšilo tyto plánky vidět.

Zlámalík píše:Jmenoval by se Počátek všeho.

To je ovšem omyl. Počátek všeho je nutno hledat už někdy v polovině 20. století, u pedagoga, výtvarníka krajináře, scénografa a samozřejmě železničního modeláře, organizátora a rozhodčího na soutěžích, vedoucího mládežnických modelářských kolektivů a autora modelářských publikací, pana učitele Vladimíra Zusky. Vladimír Zuska byl v našem prostředí první a dlouho jediný, kdo se desítky let snažil povýšit hodnocení tvorby krajiny na kolejišti (včetně přirozených vazeb trasy dráhy na terén) na úroveň do té doby vyhrazenou modelování vozidel a pozemních staveb nebo elektřině a prvním pokusům o automatizaci na kolejištích. Ať si to příslušníci naší generace přiznávají nebo ne, měl na ni zásadní vliv. Rozdíl mezi Vladimírem Zuskou a Milanem Ferdiánem spočívá podle mého názoru především v tom, že Milan krajinu kreslí, zatímco pan učitel ji maloval. Kromě toho máme to obrovské štěstí, že dnes není tak velký problém publikovat, jako byl v 60. - 80. letech. Nicméně užitečná pro každého z nás může být tvorba obou jmenovaných. To, co tu zůstalo po V. Zuskovi, by se nemělo podceňovat jen proto, že to vzniklo dřív, než se spousta zdejších diskutujících narodila...

zatímco pan učitel ji maloval

A také učil jak má krajina na kolejišti vypadat, viz seriál o tvorbě krajiny v časopisu Železničář a kniha Modely železnice v terénu - NADAS .
Četba mého mládí
Dodnes si pamatuji jeden ze základních axiomů " Když na vaše kolejiště bude pršet, nesmí se udělat jezero bez odtoku a voda nesmí odtéct do tunelu".
Stále platná výzva pro všechny návrhy a také jsem si s tím potrápil mozkové závity při tvorbě krajiny na svém kolejišti

Všem děkuji za vyjádření a vaše slova mě potěšila.
hank, jamik22
Byl jsem na tom přesně stejně, jak to oba popisujete. I já jsem byl jeho žákem. Seriál v železničáři, A-4, A-3 a když v roce 1988 vyšlo od pana učitele V.Zusky malá drobná knížka "Modely železnice v terénu", byl jsem uchvácen a následující v roce 1992 "Lokomotivní depa a jejich modely" byla třešničkou na pomyslném dortu.
Jen tak na okraj, ve stručnosti a v dnešní době už za to nestojí zmínka. Nikdo z nás v té době nevěděl o roce 1989, tak se každý modelář snažil svým způsobem po svém realizovat. Po roce 1989 přišli nevídané možnosti. Já jsem dlouhou dobu nosil myšlenku o československém kolejivu podle podkladů od fa RÖWA. Byly zpracovány v modelové velikosti TT a N. U TT existovalo naše známé kolejivo BTTB, tak proč nevyužít nabízenou příležitost. Vznikl kolejový systém podle fa RÖWY, ale protože vzniklá firma TILLIG uvedla na trh své kolejivo, dál jsem nepokračoval. U N-ka, to bylo trochu jiné. Vznikl projekt KS pro běžné uživatele (v té době o kolejivo PECO jsem neměl ani zdání). Po konzultacích s D. Buchtelou a L.Schmidtem mi bylo doporučeno nepokračovat, nenapadlo mě v té době cca 2005, že oba pánové mluví o kolejivu pro moduly a né pro běžné uživatele. Pokračoval jsem o kolejivu pro modulový provoz. Projekt byl zpracován a sjednocen tak, aby šlo vytvořit zhlaví rakouského typu. Znamenalo to jednotnou jednoduchou výhybku, sloučit symetrickou a nesymetrickou, využit stejné parametry pro anglickou výhybku. Spolupracovalo se s kolegou Jens Emmermanem. O stavbu výhybek jsem se pokoušel já a D.Buchtela. Jeho dvě výhybky můžete vidět na modulu "Mračínová Lhota". Já jsem zkrachoval na tehdejších frézách a na nevyhovujícím technickým nářadím fa PROXXON. Jako památka mi zůstaly šablony pro kolejivo ČSD a tehdejší stavba stanice Třemešná skončila v kotelně. Dál jsem se už nezajímal o vývoj česko/slovenského kolejiva. Přešel jsem na publikační činnost, kterou znáte od roku 2008. Později jsem zjistil, po studiu kolejiva PECO, že z jeho výhybek v určité toleranci os souběžných kolejí, lze postavit zhlaví rakouského typu, velmi známé na našich nádražích.
Odkazy:
KS ČSD - II.díl/25 Tachov/TT/, 27 Hrubá Voda/N/
PECO/rakouské zhlaví - III.díl
foto z roku 2005/FREMO PRAHA/joj to jsme byli ještě mladící plní elánu, nadšení, chutí a života

Vše skončilo v propadlišti času . Velká škoda těch dob.
-m-

Notorické známé snímky z nedokončené stanice Třemešná s novým českým kolejovým systémem. Mám pocit, že už tu byly zveřejněny. Na slovo "kdyby" se nehraje a lituji, že jsem se s tím více nepopral a nehledal jiné technologické řešení výroby výhybek N/1:160. PROXXON a frézy zcela zklamaly. Ve hře bylo i kolejivo Ne/G - 4,5 mm.
-m-

Kolega hank začal a já něco úsměvného doplním . V té době jsem byl HO-nulkař a měl jsem kolejivo PILZ (kolejivo zatím z dnešních výrobců nikdo nepřekonal).
edit rok 1980
-m-

pokračování...

Psal se rok 2002 a po nějakém ZABABOVU v té době nebylo vidu ani slechu v České republice (DF/Pandora) a přes to její pozdější vznik měl velký vliv na mně. Já se chystal na stavbu domácího kolejiště a chtěl jsem si vyrobit své kolejivo .
-m-

Koukám že jsem to tu málem přehlédnul...
Milane, krásné doplněni vývoje Tvé tvorby.
Je na tom hezky vidět jak se postupně propracováváš. I když na něco má vliv i to jak přicházelo nejen na svět i na trh různé kolejivo. Být tehdá k dispozici dnešní materiály a možnosti, 3D tisk, lepty... nejspíš by se nejen české kolejivo realizovat dalo a možná by se to dalo prosadit i v Jičínkém ZPA že by se toho lisovalo víc než jen vagónky...
Jaromír