Diskuzní fórum železničních modelářů

Já mám na půdě volnou délku 19 metrů... Žeby?

Zlámalík píše:Já mám na půdě volnou délku 19 metrů... Žeby?

No zrovna pár dnů zpět jsem si ve wintracku dával dohromady Brno hl.n. v relativně skutečné délce z kolejva Weinert, ještě ti tam cca metr zbyde , ale zaposunuješ si

Sakra to je výzva! Je to i s odstavnýma?
Já ale uvažoval (a dlouho mě to drží) o úseku Ostopovice - Střelice - Omice (- Radostice). Asi ne jako přesný model, spíš se tím inspirovat.
Asi bych to udělal k současnosti, tedy s dráty do Střelic a jednokolejkou do Zastávky. To dovolí tahat kotle do Čepra elektricky.

Zlámalík píše:Sakra to je výzva! Je to i s odstavnýma?
Já ale uvažoval (a dlouho mě to drží) o úseku Ostopovice - Střelice - Omice (- Radostice). Asi ne jako přesný model, spíš se tím inspirovat.
Asi bych to udělal k současnosti, tedy s dráty do Střelic a jednokolejkou do Zastávky. To dovolí tahat kotle do Čepra elektricky.

To ovšem znamená nemít ty dvě ikonické mechaniky ve Střelicích...

To ovšem znamená mít všude beton... Ano, vím. Já rád VI. epochu
Video z reko určitě znáte, ale třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=CuAPf_BYpaw

Bečva IV zima Lokálka N/1:160 4400 x 600 - 300 -600 KATO UNITRACK/15°
Námětem kolejiště se stala čáslavská lokálka z Čáslavi do Třemošnice. Pro tvar kolejiště, byly stanice Ronov, Žleby a Třemošnice upraveny než ve skutečnosti vypadají. Krajina má napodobit tamní zemědělskou oblast s charakteristickými prvky.
SN-skrytá stanice má krátké staniční koleje, protože tuto lokálku jsme upravili pro krátké nákladní vlaky, sólo motoráky, občas s jedním posilovým přípojným vozem.
Viditelný traťový oblouk napravo je společný pro vratnou smyčku a pokračující lokálku do úvraťové stanici. Traťový úsek nad mezilehlou stanici musíme kombinovat skály s opěrnými zdmi, abychom zvládly stavebně pokrýt výškový rozdíl tratí lokálky.
-m-

Bečva V N/1:160 4400 x 600 - 300 - 600 KATO UNITRACK/15°
Poslední kolejiště z řady Bečva. Krajinu,lokomotivní depo a městskou zástavbu s hlubinným dolem, si modelář doplní sám. Kolejiště je určeno pro ty co si pohodlně sednou do křesla, v ruce se skleničkou červeného, kávičky nebo pivínka a slastně pozorují kroužení vlakových souprav.
-m-

milan ferdián píše:2 příloha - Jsou hodně úsměvné dotazy na kup nebo předání, jen tak, mého softwaru/kreslící program. Hlavním mozkem softwaru a dovolte mi ji představit, je vlevo dole moje dívenka/múza, která spolu s manželkou, rozvíjejí moji fantazii, aby vy jste měli čím se kochat a zapnout svoji mysl.
-m-

Ach jo, nebudu dokazovat, že kreslím vše ručně a vyvracet mýtus o tom, zda používám kreslicí software nebo ne . Kreslit kolejiště, ručně, jsem začínal daleko dříve než od roku 2008 co vy znáte. Když vynechám mé dětské malůvky, pokračoval jsem na čtverečkovém papíře, protože jsem chtěl, aby kolejiště, šli navrhovat podle podle toho to rastru. Tehdy vznikly projekty kolejových systémů, které se nedostaly do další fáze. Nějaké práce/plánky kolejišť má ve vlastnictví MALÁ ŽELEZNICE (nikdy je nevytiskly) a nevím o tom, že bych doma v roce 1990 měl už PC a příslušenství (scener/tiskárna) při jejich tvorbě pro MŽ.
Co dodat na závěr, jen pokrčení ramenou .
-m-

 

milan ferdián píše:2 příloha - Jsou hodně úsměvné dotazy na kup nebo předání, jen tak, mého softwaru/kreslící program.

milan ferdián píše:Ach jo, nebudu dokazovat, že kreslím vše ručně a vyvracet mýtus o tom, zda používám kreslicí software nebo ne . Kreslit kolejiště, ručně, jsem začínal daleko dříve než od roku 2008 co vy znáte.
[...]
Co dodat na závěr, jen pokrčení ramenou .
-m-

Nic si z těch řečí, Milane, nedělej.

Můj otec začal kreslit plány kolejí jako projektant už v 50. letech, a můj prastrýc (ročník 1907) a zároveň kmotr dokonce již za První republiky - a tehdy pochopitelně oba dva taky všechno ručně tužkou na papír a/nebo tuší na pauzák.

A nejenom kruhové oblouky (skoková změna křivosti) jako typicky v železničním modelářství u kusového kolejiva, ale pro reálnou železnici samozřejmě i s přechodnicemi (a ty zpravidla zároveň ještě i se vzestupnicemi), se zaoblením lomu sklonů, s podélnými (výškovými) a příčnými profily, s odvodněním, s výpočty kubatur pro náspy a zářezy, se staničeními a geodetickými niveletami (u TK a spol. na milimetry přesně) atd. atd.

To vše samozřejmě ještě bez kalkulačky - měli jen papír a tužku (nebo násadku, pero a kalamář s inkoustem; teprve až později propisku, a místo ořezávací dřevěné tužky versatilku), plus logáro pro rychlejší výpočty nahrubo, a občas došlo i na logaritmické a matematické tabulky.

No a před nimi stovky a možná i tisíce dalších projektantů po celém světě, a všichni taky jen s pomocí papíru, tužky nebo rýsovacího pera, pravítka či příložníku, kružítka a popř. křivítka.
 

Náhodou jsem zakopl o tohle starší téma, a tak si jenom trochu poťouchle dovolím reagovat na tuto větu:

"No a před nimi stovky a možná i tisíce dalších projektantů po celém světě, a všichni taky jen s pomocí papíru, tužky nebo rýsovacího pera, pravítka či příložníku, kružítka a popř. křivítka."

V některých románech ze středověkého prostředí se popisuje práce raně středověkých stavitelů katedrál. Architekti byli tehdy zároveň stavbyvedoucími a problémy včetně dílčích výpočtů a konstrukcí řešili - dnes bychom řekli - v reálném čase přímo na stavbách. Jaké tehdy měli nástroje? Pět základních eukleidovských konstrukcí (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eukleidov ... konstrukce) a tři věty z antické geometrie: Pythagorovu, Thaletovu a Eukleidovu. Papír se tehdy v Evropě ještě nevyráběl a použitelné obdobné materiály (pergamen, papyrus) byly těžko dostupné a příšerně drahé, takže se kreslilo klacíkem do hromady vlhkého písku nebo bláta. Místo kružítka posloužil provázek přivázaný ke klacíku. Pokrokem pak byl kousek plátna nebo kůže natažený na zemi nebo na stole do čtverce nebo obdélníku mezi 4 laťky, na který se nanesla slabá vrstva nepříliš husté sádry; kreslit zaostřeným klacíkem se muselo rychle, než ta sádra ztuhla... Zato takový výkres s trochou opatrnosti vydržel i řadu dnů nebo dokonce týdnů...

Pomůcky pro konstruktérsko-projektantskou práci takového Leonarda da Vinci pak umožňovaly ve srovnání s prací románských architektů/stavitelů např. opatství v Cluny nebo katedrály v Hildesheimu úplný luxus...

 
hanku, nic ve zlém, ale celý ten příspěvek ze 17. ledna 2022 včetně jeho závěrečné věty, která Ti byla podnětem k (jak říkáš) poťouchlé reakci, se týkal způsobu práce a tehdy používaných/dostupných pracovních pomůcek předchozích generací projektantů železnic. Čili typicky období řekněme 19. století a větší části 20. století.