Plan kolajiska XV/....... pro potěchu oka

[jafobe]

...
2. Milane: prosím není mi úplně jasné jak to myslíš s tou dvoukolejkou dál v tunelu? Nemusíš to pracně kreslit - stačí slovy, dvěma větami.
3. Přidám odkazy zdánlivě nesouvisející s tématem, hádejte proč...

Když se nad tím trochu zamyslím... a vezmu to třeba podle toho co jsem tu kdysi navrhoval já byť k jinému tématu a v jinému měřítku ale princip by mohl být podobný... http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=4182&hilit=jirkov&start=15#p77935 takže může dost záležet i na tom odkud trať začne klesat... Pokud v mém případě začne klesat skoro kolem odbočky a v místě kde se tratě dostanou nad sebe (červeně označené včetně délky na které mohou klesat) je už ta vrchní ve finálním sklonu tak než se otočí nasbírá už o hezkých pár mm navíc než kdyby v tom samém místě byla ještě v rovině...
Ano bude taky záleřet i na tom jestli bude trať elektrifikovaná (což pro Raijet asi bude potřeba) s tím že pantografy budou vytažené nahoru, ale í samotná kontrukce místa kde se tratě budou podjíždět... nikdo přeci neříká že v tom míste to nemůže být konstrukčně udělané jinak než jsme zvyklí z většiny jiných kolejišť...
Pro lepší představu jsem to trochu naskicnul jak to mám na mysli...

Pláň pod šterkovým ložem nemusí být přeci z kusu z překližky jako všude jinde i kdyby jen 5 mm ale stačí tem plech 0.5 mm který na těch pár cm bude dostatečně pevný a poslouží i jako podklad pro krajinu kolem (můžeme tam udělat terénní vlnku třeba s přejezdem polní cesty, nebo hrbolkem pod zrušených návěstích... která schová příkopy kolem tratě) V tunelu nemusím mít trakční vedení komplet na sloupech jako na pocrchu ale stačí mi jeden drát nebo plech pod spodkem vrchní nosné překližky který bude držet sběrač pantografu vytažený nahoře třeba jen 0,5 mm pod plechem. ale můžeme ho v daném místě ještě trochu stlačit dolu (podobně jako se v reálu stáhne pod mostem nebo v tunelu...) tak aby to nestlačilo do spodní polohy ale pružinky ho drželi pořád nahoře (dalších pár mm k dobru možná i oproti průjezdnému profilu NEM...)...
Pokud jeětě dvokolejku stáhnu do jedné koleje jako na mém návrhu, můžu využít v tunelu i měnší poloměr kterým taky ušetřím na hloubce panelu a tím krajině kolem a i rozdíl mezi podjezdem dvou nebo jednokolejné tratě může mít na pár věcí kolem průjezdného profilu i samotné konstrukce vliv...
Takže v průjezdném místě mohu počítat nad minimálním průjezdným profilem skoro o tloušťku překližky míň... a to už za cenu trochy konstrukčních komplikací může vyřešit i větší problémy...

Takže i pro ostatní.
Možná by občas stálo za to trochu se zamyslet než budu něco komentovat, jak se dá něco vyřešit jinak než jsme zvyklí, než jak tvrdí druzí že to musí být... aby to nebylo na úkor finálního výsledku, než začít s tím že někomu něco nevychází podle toho jak to máte kdo na svém kolejišti vyřešené, nebo jenom na mysli... Pak se dá předejít zbytečným nedorozumněním i nařknutím...

Jaromír

[Střelec]

[quote="michal_n_cz"]Zdravím všechny!
0. Pozoruhodné...
1. Proč se tak intezivně vymezujete proti Honzovi?

Protože násobnou zpětnou editací svých příspěvků podle své momentální představy dělá bordel v diskusích a několik jich takhle zaříz.
Možná touží spáchat asistovanou sebevraždu a tak doufá, že se z jeho manipulací někdo zvencne a ukončí jeho existenci.

[dfrolek]

Jestli jsem to pochopil správně, je v tunelu smyčka, kde se trať zatočí a podjede samu sebe? Taková spirála na malém poloměru, kdy to podjetí určí velikost stoupání. Kouzlem stoupání ve spirále je, že mašinka neprokluzuje. pojezd se jakoby vzpříčí v prohnutí a k horní adhezi se přidá boční adheze okolků. Někde jsem to četl v odborném článku. Spíše si nedokážu představit těch 7 zalomených dlouhýh vozů. to musí vyjít aspoň na dvě spirály nad sebou. Představuji si, že váha jednotlivých vozů stahuje jeden druhý dovnitř spirály, kdy poslední vůz skoro stojí a mašinka poctivě táhne. Toliko má laická představa. Honza má u svého profilu odkaz na www. stránky, kde se prokazuje celkem značnou praxí a tudíž zkušenostmi. Myslím si, že je to konstruktivní kritika, ať se to někomu líbí, nebo ne (osobně ho neznám, jako většinu vás zde) . Za tu dobu, od roku 2008, kdy jsem začal sledovat Milanovy plánky, si myslím, že to Milan posunul neuvěřitelným způsobem kupředu. Jak formou, tak obsahem. S každým jeho plánkem si říkám, že snad nejde už vymyslet nic lepšího nebo prostě dalšího. A Milan mě vždy znovu a znovu překvapí. Milan je (dle mého názoru) tvůrčí člověk a přirozeně nemůže prohlédnout všechna úskalí, i když mu to "na papíře" vychází. Ta originalita je často za cenu kompromisů. Chtělo by to prostě vyzkoušet, či předvést na existujícím příkladu zda to na tak velkém stoupání možné je, či nikoliv.. V posledním mém příspěvku u Zlámalíka jsem zmínil, že na takové smyčce jezdím s br86 v TT. A to tam mám snad poloměr R253 a nad tunelem (nadjezdem koleje) jsem nadložím nešetřil. Mašinka zvládá stoupání s přehledem i s několika krátkými vozy, jakmile za ně ale zapřáhnu ještě dlouhé "patro" Kuehn, souprava spadne do spirály Je to asi i o spoustě jiných faktorů, jako hmotnost jednotlivých vozů, jestli mají "kinematiku", či v jejich pořadí. Jenom jsem to zkoušel.

[HonzaM]

Možná touží spáchat asistovanou sebevraždu a tak doufá, že se z jeho manipulací někdo zvencne a ukončí jeho existenci.

K žádné faktické změně příspěvku nedošlo, jednalo se pouze o úpravu pro lepší srozumitelnost. Ale ok, pokud někdy budu potřebovat určité zpřesnění, pak jen dalším příspěvkem. Ve svém příspěvku jsem jen požádal o upřesnění některých řešení. Pokud mne někdo požádá o upřesnění čehokoli co jsem napsal, jednoduše odpovím a vysvětlím jak jsem to mínil a proč jsem volil takové řešení. Modelářům nejvíc pomůže podrobné vysvětlení použitých řešení.

[RSC]

Pro lepší představu jsem to trochu naskicnul jak to mám na mysli...

kolejnice1.jpg

Pláň pod šterkovým ložem nemusí být přeci z kusu z překližky jako všude jinde i kdyby jen 5 mm ale stačí tem plech 0.5 mm který na těch pár cm bude dostatečně pevný a poslouží i jako podklad pro krajinu kolem (můžeme tam udělat terénní vlnku třeba s přejezdem polní cesty, nebo hrbolkem pod zrušených návěstích...
Jaromír

Takto to mám léta udělané s plechcem tak, aby se i sběrače stáhly a tímto místem elektrická lokomotiva bezproblémů projela. Cil je samozřejmě minimalizace sklonu (na několika místech). Kdysi jsem to zde ukazoval a lze to nalézt u mne ve vláknu, když by někdo chtěl vidět více než náčrt...

[Dusan]

Milanovi předložené dva plánky, za mne super využití úzkého prostoru. Už na první pohled mne napadlo, že kdybych toto stavěl, tak bych se nezalamoval žádnými složitostmi v podobě spirál a skrytých částí pod viditelnou. Hlavně ne v eNku s mizerným přístupem. Než řešit oddělávací kusy hotového terénu, přidal bych na šíři a postavil SN klasicky vzadu ve dvou rovinách, bohatě přístupné na čištění a případné havárky. Vše je o kompromisech a každý si jistě dovede další řešení domyslet dle svých možností a na co se cítí.
Ať se daří....

[milan ferdián]

Ahoj kluci, když jsem vkládal originál příspěvek od uživatele HonzaM, domníval jsem se že porovnáte originál s upraveným příspěvkem. Bohužel nestalo se, zaměřili jste se na poloměry, světlost průjezdu a při tom stačí se podívat do NEM102. K těm otázkám, hlavně k prvnímu kolejišti:
- kolejiště byli prezentovány pod názvem "...pro potěchu oka" -
- dvojkolejka na levé straně přechází do jednokolejné trasy, kde plynule klesá do SN v poměru 1:30 (tento poměr stoupání/klesání je určen u všech modelových velikostech H0/TT/N pro hlavní tratě) . Nevím na co potom cipísek shromáždil tyto údaje a vložil na DF, které jsou nahoře (Diskuse k plánkům) -
- to že Railjet nedokáže pomalu vyjet nic, je problém výrobce a né můj (zde vidíte co to je, když se šetří na nákladech a v soupravách se používá čínský brak). To by všechny kolejiště by musely být vyprojektováné na rovině bez žádného stoupání nebo s takovým stoupáním, že prostorově není možné kolejiště navrhnout s danými sklonovými poměry na kolejištích -
Poznámka: Je zde kolejiště pro bavorské dráhy v N-ku, které modelář postavil dle mého projektu a testovalo se jak dlouhá souprava vyjede ono kritizované stoupání.
- výškový rozdíl 50 mm -
NEM 102 - H5 - 37 mm
NEM 122 - h - 6 mm
podpěrný materiál v místě křižování - 7 mm (jde upravit podle obrázku jafobe)
Protože neznáte plánek s kolejivem, v tak kritizovaném místě na pravé straně je výškový rozdíl 59 mm - (+173 čitelný údaj na výkresu, nezveřejněný směr SN +114) -
- dvojkolejná trať napravo přechází, taktéž do jednokolejky a plynule klesá -
- poloměry klesající/stoupající tratě R261,8 mm -
- SN (výškový rozdíl +/-0 na +120) -
a - průjezdné koleje o 2 kolejích pro vlaky Railjet, Regiojet cca délka 1,8 m -
b - průjezdné koleje o 2 kolejích pro vlaky nákladní cca délka 1,8 m -
c - průjezdná kolej o 1 koleji cca délka 1,0 m -
d - průjezdná kolej -
e - sloučená odjezdová/příjezdová/objízdná pro vlaky z vedlejší tratě -
f - průjezdné kolej pro vlaky z vedlejší tratě -
g - kusé koleje 2 pro osobní CITYELEFANT -
h - kusé koleje pro vedlejší trať v počtu 4 - jedna pro odstavení Regionovy Trio a 3 pro obměnu nákladní zátěže -
- soupravy se obracejí ve smyčkách -

Toliko ke kolejišti, kdybych chtěl znát vaše otázky, kompletně bych kolejiště vložil do vlákna Pel-mel, které jak už víme uživatel HonzaM, jak bylo trefně napsáno, zaříznul.

Největší napáchanou škodu vidím v poslední větě, která byl uživatelem dvakrát upravena. Citace-" Ale chápu, že to není určeno pro skutečnou realizaci".
Co si má myslet laik nebo i odborník nad tímto vyjádřením Pro mne tato věta znamená znehodnocení mé práce pro vás, ztráta času. Já se nebojím konstruktivní kritiky, kterou posune laťku dál, ale uživatel HonzaM to není.

Celá situace je mi trapná a nikdy jsem o ni nestál, ale musel jsem se nějak bránit proti nařčením a přitom stačit mít základní znalosti železničního modeláře. Své vlákna jsem dal uzamknout, ikdyž mi bude chybět vaše zpětná vazba. I toto vlákno bude po chvíli uzamčeno, aby se nepokračovalo v diskusi, která nesouvisí s tématem vlákna. Nakonec poděkování těm, co se kolejiště líbí.
-m-

edit:odemčena všechny má vlákna, pochopil jsem, že diskusní fórum je vaše, né moje.-m-

[HonzaM]

Rád bych Milanovi poděkoval za tato vysvětlení k plánkům a omluvil se za nesprávná tvrzení.

[milan ferdián]

Vezmu to jedním vrzem .

Rád bych Milanovi poděkoval za tato vysvětlení k plánkům a omluvil se za nesprávná tvrzení.

Dobře beru na vědomí.

Ostatním uživatelům, kteří krásně se pokusili popsat jak může být kolejiště navrženo ve skrytých prostorách a kolejiště se jim líbila, ještě jednou děkuji a jak sami už vidíte, můžete porovnat svoji psanou představu s plánkem kolejiště.

Plan kolajiska XIII
Původní text obsahoval, že kolejiště vám budou prezentována v podobě textů. Svůj závěr jsem přehodnotil a kolejiště zvěřejnil.

Publikace V.díl/Střípky z archívu/
Nemám na prosto žádné informace v jakém stavu publikace je. Neznám ani termín vydání. Důvody mohou být problémy s papírem, s jeho cenou nebo s termínem a cena tisku v tiskárně. Je to jen můj dohad.

Publikace VI.díl/Lokomotivní depa, železniční vlečky/
Budu upřímný, je to noční můra a kdybych neměl okolo sebe partu nadšenců, tak nevím zda by vůbec publikace vznikala. Posouváme se krůčkem za krůčkem. Jejich postřehy, poznámky, podněty, materiály, fotografie mi hodně pomáhají, protože každý z kluků má svůj individuální pohled. Nechtěl jsem kopírovat osnovu, kterou má Vojtěch na svém webu, kde tuto oblast krásně popsal a ilustroval doprovodnými fotografiemi. To že vy uživatele nemůžete vidět jak se s tím pereme je podmínka jako doporučení od nakladatele. Asi má své důvody, které sice respektuji, ale moc nechápu. Zde je vidět, že autor a nakladatel máme rozdílné pohledy. Občas vidíte z mé strany plány kolejišť, jsou to takové oddychovky, než se opět zakousnu do knížky. Kdy vyjde, záležet bude, kdy odevzdám podklady a texty. Touto publikaci, jak už jsem dávno avízoval, chci ukončit řadu. Co bude v budoucnu, nevím. Mým přáním je dokud mě nesemele covid nebo omikron, či jiná havěť, vrátit se na chvíli k modelařině, která mi skutečně chybí.

Zda ve vlákně se bude pokračovat, je jedna velká neznámá.

Kdo jste dočetli až sem, děkuji za trpělivost a strávený čas .
-m-

[milan ferdián]

Ani nevím jak a spadl jsem do pracovního procesu VI.dílu. Malá pracovní ukázka .
-m-

[milostt]

já si myslím že spousta znás si na knihu o vlečkách počkají , je to něco co opravdu chybí , a upřimně pohybuji se kolem vlaků spoustu let , a někdy je problém se i na vlečku v areálech dostat a pořídít nějakou fotodokumentaci

[RSC]

Jejda, to já se již na ni těším... Nejen, že v tom rád listuju a připomíná mi dobu, kdy jsme místo poslouchání o předpisech, mašinkách..., kreslili v lavici kolejiště. Ale i nějakou inspiraci, která by mne nenapadla.
Nejen pro tu knihu, ale můj poslední segment, který jsem stále nevyrobil (prkna na něj leží pod kolejištěm), tam má být jen vlečka. Sice tento segment velký nebude, zde by to asi bylo nazváno minikolejiště, ale jako vlečka bude dobrý.
Já věděl, že mám skončit jen vyhýbkou na předposledím segmentu zatím a nehrnout to stavebně dál, že se to má nechat uležet-

[milan ferdián]

já si myslím že spousta znás si na knihu o vlečkách počkají , je to něco co opravdu chybí , a upřimně pohybuji se kolem vlaků spoustu let , a někdy je problém se i na vlečku v areálech dostat a pořídít nějakou fotodokumentaci

Děkuji. Mým zájmem je představit vám atraktivní, zajímavou publikaci. Škoda, že jsem musel přejít do utajeného režimu . Informativně - Bečva V zima VI.epocha s textem a s obrázkem s popiskami, dokončena. V přípravě Bečva VI - zubačka a Bečva VII - Lokálka, železniční vlečka, tak trochu pro elévy .
-m-

[hank]

Všem, kdo hledají inspiraci pro modelování vleček, mohu jenom doporučit cizojazyčná fóra. Některá prostředí není ani moc potřeba počešťovat - třeba znárodněné britské uhelné revíry z dob National Coal Board (1946 - 1987) se na pohled vůbec neliší od těch ostravsko-karvinských z téhož období; stačí vyměnit vozidla. Odhadem nějakých 80% mikrokolejišť publikovaných na internetu je z prostředí vleček.

[Petr S.]

V roce 1979 , cestou na kongres Morop v Mylhůzách+Bordeaux , jsem se náhodou octnul na stanovišti strojově jedoucí lokomotivy mezi stanicemi Bar-le-Duc a Nantes . Nevěděl jsem , kam se mám dívat dřív , ale doopravdový šok byl na konci mělkého údolí , kdy trať vjela do tunelu a vedle se klikatící plavební kanál také . A nyní , po 43 letech se mi vrací vzpomínky a tento kouzelný zážitek mohu ukázat své paní i vám .
https://forum.e-train.fr/trains/viewtop ... =2&t=81138
To nejde zapomenout .
Petr