Plánky kolejišť VI.díl

[hank]

Nevím sice, zda je to míněno jako dotaz do pléna, ale přesto si dovolím za sebe odpovědět.

Mně z pochopitelných důvodů (věk a zdraví) záleží na tom, jak která varianta půjde rychle. Jestli bude rychlejší rozdělit to na dvě části, dal bych přednost variantě 3 a začít vlečkami, protože k těm je dostupných podkladů málo. Kdyby ale "bible" mohla světlo světa spatřit v dohledné době, hlasoval bych samozřejmě pro ni.

[Fox]

Taká se přimlouvám za rychlost - to nesouvisí se zdravím, ale s nedočkavostí.

[Kajinek11]

Ano, stejne tak i ja... Cim vice podkpadu, tim vetsi sance, ze se to nekde zasekne. Vlecky napred prosim..

[polarniliska]

Také se přimlouvám za dvě publikace. Bude toho víc

[mariov8]

Mně by se líbila první varianta, ale osobně mám rád když mi to pod rukama "odsýpá" a nemám rád zbytečné komplikace. Takže co bude autorovi nejbližší a nejsnazší k realizaci. Jako zákazník se v tomto případě rád přizpůsobím.

[Kavka_]

Jakákoli varianta bude správně. Beru vše co přijde s radostí a vděkem... A na vlečky se těším...

[mariov8]

Na vlečce je krásné, že na ni stačí menší prostor nebo lze na stejném vybudovat věrohodnější scenérii a kolejiště, lze provozovat roztodivnější vozidla i poněkud volněji řídit provoz. Ale reálie vlečky, pokud nejsem z oboru nebo nemám někoho k ruce, jsou pro laika náročnější. I tady ve fóru se mihlo hodně užitečných informací. Depo je taktéž vysoce atraktivní a zmapované, i pro laiky, v literatuře či na internetu... kdo jede především v lokomotivách, má možnost se realizovat. Já už pomalu začínám mít jasno, co budu v suterénu stavět. Tedy, pokud mne příval nové inspirace a informací neposune jiným směrem. Dílna je hotová, příští zimu se nebude jenom snít...

[milan ferdián]

Děkuji za vaše podněty. Přišel mi velmi zajímavý email a doporučení na vznik varianty
4 - Recyklace
Se svolením autora emailu si dovolím zveřejnit jeho nápad.
Ahoj Milane,
velmi těžkou otázku jsi položil, je těžké nehlasovat pro druhou možnost, tj. bibli. Ale neudělám to, a naopak navrhnu čtvrtou možnost, která bude sice bezvýznamná, ale třeba někdo bude smýšlet podobně. Prvně se ale zkusím vyjádřit k tebou navrhovaným možnostem mým pohledem.
1) Společná/skromná publikace - podle mého názoru má taková kniha největší šanci prorazit, samotného by mě zajímaly výsledky hlasování, podle mě to tahle možnost vyhraje. Sám bych pro ni hlasoval, odrazuje mě pouze skladba předpokládaných plánků.
2) Bible - krásná myšlenka, ale myslím si že by to stálo zbytečného úsilí, které by asi málokdo ocenil. Nemluvě o tom, že mnohdy například v depech ale i na mnoha vlečkách dochází k neustálému opakování stejných motivů, zákonitostí a celků, které by se pro knihu staly snad až zbytečným balastem.
3) Dva díly po cca 40 pláncích - dost podobný problém jako u bible by podle mě nastal i tady, to podstatné z knihy by se zmínilo ze začátku, a pak už by se stále nabalovaly další a další znovu se opakující motivy s minimem změn. O časovém rozestupu obou titulů ani nemluvě, přitom se jedná o dost provázané a v lecčem podobné "organismy".
Moje vize pro Plány kolejišť VI. - Depa a vlečky by byla asi taková. Vrátit se zpátky k myšlence prvního dílu, z dostupných podkladů čtenáři vysvětlit základní rysy a zákonitosti vleček a dep. Z úplného kraje i třeba "zrecyklovat" některé již použité plánky se zvýrazněním vleček a dep na nich, s popisem jejich obsluhy a postupů provozu v nich. Následně uvést kapitolu s plánky vleček jako takových. Obsahem by pak měly být ve skromnější počtu samotné vlečky, popřípadě předávací kolejiště a dál vlečka, a to především takové, které se dají reálně provozovat samostatně, jako kolejiště do vitríny, nebo minikolejiště, případně i větší kolejiště pokud by se jednalo o papírny, chemičky, doly a podobně.
V kapitole o depech shrnout odlišnosti od vleček, zmínit některé z běžných postupů ošetřování a odstavování vozidel, rozdíly napříč epochami a opět uvést nějaké plánky s menšími depy (pro použití modelářem na budoucím kolejišti nebo do vitríny), ale i s rozsáhlejšími depy které by mohly zahrnovat i železniční dílny a opravny pro použití jako samostatné kolejiště.
Pro zpestření a rozvíření modelářovi fantazie by mohlo být na závěr použito pár plánků, aby bylo jasně ukázáno zakomponování hotových vleček a dep, plus jeden dva větší plánky s vícero vlečkami a různě velkými depy.
Snad jsem všechny své myšlenky správně zformuloval, na nic nezapomněl a je to i srozumitelné. Prostě by kniha měla osvětlit základní principy dep a vleček a nabudit modelářovu fantazii k činnosti.
Přeji dobré pořízení, pevné nervi a zdraví a měj se, užívej léto.
Petr M.

[RadekH0]

4 - Recyklace

Za mě dost zajímavá varianta. Čtenářům (včetně mě) by určitě hodně pomohl celkový popis provozů a postupů při práci v depech a na vlečkách klidně za použití již vydaných plánků. Určitě by bylo fajn se zaměřit i na několik základních epoch (3-4/ 5-6), mezi kterými se provoz (hlavně v depech) hodně změnil. K tomu pak přidat několik nových plánků pro nabuzení fantazie.
Milanovy knihy se mi líbí, ovšem např. já nikdy nevycházím z "celých" jeho plánků, nýbrž si vždycky od něčeho vezmu kousek a plánky v rozumné míře kombinuji a lehce měním ke svému obrazu.

Tím chci říct, že pokud by měl čtenář k dispozici kvalitní popis těchto provozů a pochopil jejich pravidla, bude moci o dost lehčeji vytvářet své vlastní vlečky a depa, ať už z vlastní hlavy, anebo za použití inspirace ve formě Milanova plánku.

Radek

[belgarat]

Za mě dost zajímavá varianta. Čtenářům (včetně mě) by určitě hodně pomohl celkový popis provozů a postupů při práci v depech a na vlečkách

Podepisuji. Naucnych materialu o bezne / denni praxi (v ruznych dnes uz historickych udobich) na zeleznici, zejmena pro lidi mimo obor, neni moc.

[hank]

K tomu si dovolím jenom několik poznámek.

1. Nutnou podmínkou vypracování reálné technologie obsluhy vlečky je aspoň rámcová znalost technologie výroby a skladování.

2. Pro každou vlečku - i tu nejjednodušší v podobě jedna veksle - jeden šturc - existuje dokument zvaný PPŘ čili Provozní a přípojový řád, který schvaluje drážní orgán. Mám a nabízím k dispozici kopie několika desítek PPŘ z přelomu století, tj. z epochy V, tzn. ještě z období unitární dráhy, ale v zásadě použitelných jako podklad pro tvorbu dopravních technologií i pro jiná období, pro vlečky různého rozsahu, včetně rozsáhlých vleček typu Hněvice/Štětí nebo Lovochemie.

3. Po rozdělení unitární dráhy zůstala zařízení lokomotivního a vozového hospodářství součástí dopravců, tj. především ČD a ČD Cargo. Zařízení lokomotivního a vozového hospodářství mají ve vztahu ke Správě železnic už skoro 15 let postavení vlečkařů; tzn., že v epochách V a VI jsou služebny lokomotivního a vozového hospodářství vlečkaři a bývalá depa, později DKV, dnes vlečky OCÚ/SÚ ČD a SOKV/OKV ČDC, mají své vlastní PPŘ.

4. Pro úplnost ještě dodám, že tam, kde je do stanice, dopravny nebo nákladiště zaústěna vlečka, je dobré znát i navazující staniční řády (nebo obsluhovací řády nákladišť) a v případě dirigovaných tratí řízených podle předpisu D3 i PND3, tj, Prováděcí nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy pro dirigované tratě; oba druhy dokumentů (tj. PPŘ vleček a SŘ/OŘ nákladišť resp. PND3) na sebe navazují.

5. Pro obsluhu kolejišť při svých akcích mají podobné předpisy zpracovány v Zababově.

[milan ferdián]

Nic ve zlém, každý podnět je dobrý, ale bavíme se ještě o železničních vlečkách a lokomotivních depech na modelových kolejištích/modulech/dioráma/ nebo v reálu Již v minulosti jsem poukazoval a upozorňoval, že kamenem úrazu u železničních vleček jsou body, které popisuje hank. Kdo z modelářů využije tyto podklady pro svůj provoz vlečky na svém modelovém kolejišti Jsem realista a jak se zmiňuje Petr M. více jak 40 plánků na každý samostatný díl nebude Rád bych, aby i ty samostatné díly byly skromné, pro mé podmínky zpracovatelné a pro Vás stravitelné.

Předkládané téma je vhodnou formou zpracované na web stránkách https://www.mojett.cz/ (autor VoVo).
-m-

[milan ferdián]

Dlouho do noci jsem přemýšlel, přebíral a několikrát pročítal vaše podněty, připomínky a doporučení. Všechny vaše příspěvky se dají shrnou do těchto bodů.
1 – přejete si dva samostatné díly
2 – přednostně železniční vlečky
3 – trochu komplikace vnesli doporučení od Petr M. a hanka
U hanka souhlasím se vším co napsal, jen u modulářů nejsou žádné listy jako Provozní a přípojový řád, ale podobný Datový list. Další problém je, že prostě neexistují zánikem dané vlečky její PPŘ, takže zde můžeme jen dedukovat podle nerostného bohatství nebo konečným výrobním produktem, co se vlastně na vlečce produkovalo. Skoro všechny podklady skončily ve sběru. Sice mám zajímavou vlečku, ale bez podkladů surovin import/export.
U Petra M., recyklace ze starých plánků kolejišť, nevím, nevím, zda by po vydání publikace by byli modeláři nadšeni, kdyby viděli opětovně, ty části kolejiště, které již vyšli, jenom podrobněji popsané. Co s citaci „a pak už by se stále nabalovaly další a další znovu se opakující motivy s minimem změn.“ Citaci jsem pochopil, že by bylo zbytečné kreslit velký počet železničních vleček, protože by se od sebe nepatrně lišily a nakreslit jen ty základní z různých oblastí produkovaných komodit a tečka.
To platí i u lokomotivních dep. Stačí jen tři základní plánky podle trakce. Parní, dieselová a elektrická, tečka.

V tom případě, jestli jsou vaše představy takové, jak je popisuji dle vašich příspěvků, pak stačí jeden společný skromný díl. Stačí jeden popis provozu u železniční vlečky a lokomotivního depa. Pár základních plánků železničních vleček a tři lokomotivní depa. Upozorňuji, že giganty jako NHKG, VŽKG, SONP KLADNO a další, jdou mimo obsah publikace.
Akorát, já jako autor jsem měl kapku jinou představu, ale budiž, vy jste zájemci.
-m-

[hank]

Milane, takhle jednoduše to taky nemůžeš smést ze stolu. Mezi vlečkami typu veksle + šturc a Vítkovickou závodní dráhou jsou i malé a středně velké areály, které by se podkladem pro model stát mohly, buď celé nebo jejich části, případně včetně přípojných malých stanic nebo nákladišť. Navíc takové areály často obsluhují i vedlejší vlečkaře, takže tam může být několik druhů přepravovaných komodit, tedy i více druhů vozů. Příkladem je třeba Jednota + ZZN Uherský Brod. Některé vlečky jsou dlouhé i několik km, třeba Kájov - JIP Větřní, a jako samostatné téma by se dala modelovat jejich mezilehlá předávací stanice - v konkrétním případě Hrotová úvrať. O papírnách už jsem tady koneckonců kdysi psal, papírna by zrovna mohl být zajímavý námět pro samostatný model vlečky, který by ani nemusel být moc rozsáhlý a přitom by byl dost různorodý s ohledem na přepravované náklady. Ne každá papírna s vlečkou je takový kolos jako Štětí.

Zajímavé jsou jistě i dlouhé vlečky typu Černá Voda nebo Benátky nad Jizerou, kde chybělo málo, aby se staly veřejnými dráhami, i takové, které se veřejnými dráhami staly, např. Mochov, nebo naopak veřejné dráhy, které přešly do kategorie vleček. A nesmím zapomenout na dost dlouhé vlečky s pravidelnou neveřejnou osobní dopravou, namátkou Zbrojovka Vsetín, Let Kunovice nebo Sigma Lutín.

Taky přemýšlím, za který konec to chytit a podle jakých typických kritérií vlečky z modelářského hlediska roztřídit. Pak už by jenom stačilo zpracovat od každého typu jednoho typického zástupce. Taková kniha by opravdu nemusela být moc tlustá.

A ještě: Na stejné vlečkové kolejiště (myslím tím stejné kolejové uspořádání) se jistě dá napasovat X různých druhů průmyslových objektů, včetně poloplastických nebo plochých kulis, a tím se odliší X druhů výroby i přepravovaných surovin, polotovarů a výrobků. Takhle to taky bývalo ve skutečnosti; např. vlečka Šlapanice vedla do areálu, kde se za 130 let postupně vystřídaly cukrovar, Dehtochema a kartonážka, přičemž změny kolejiště byly jen minimální. Takže si umím představit model "3 v 1", kde vyměnitelné objekty mohou znázornit různé historické podoby vlečkového areálu.

Pokud jde o výtopny/depa, modeláři obvykle mají snahu rozmáchnout se, což ale skutečnosti často neodpovídá. Víckrát jsem tady uváděl příklad strojové stanice Skalice nad Svitavou, kde za parního provozu v areálu s jednou výhybkou a dvěma kusými kolejemi bylo vše potřebné pro ustájení, dozbrojení a provozní ošetření 7 parních lokomotiv. Od r. 1957 dokonce bez remízy, která vyhořela, a dalších 20 let vše probíhalo pod širým nebem, přičemž některé objekty (sklady materiálu a ND) byly vlastně jenom vozové skříně. Tady opravdu méně často znamená více. Čímž nikoho nechci odrazovat od stavby velkých areálů s dílnami pro vyvazovací opravy atd. Skoro bych řekl, že takových plánků dep/výtopen už jsi vytvořil dost, většinou při kreslení větších kolejišť, ale i jako samostatných plánků. Jestliže však publikum dospěje k názoru, že jich dost není nikdy, tak jako podklad pro další inspiraci bych doporučil "samizdaty" Pavla Korbela, kde vedle přehledů provozu parních lokomotiv jednotlivých vycházejí i další dvě řady publikací nazvané Ztracená depa a výtopny a Uhelné dráhy a jejich vlečky.

[Ivan]

Ahoj,

Přidám i krátce za mne. Myslím, že poslední dva příspěvky to hezky shrnuly. Dle mého je vhodnější jedna publikace s méně planky, ale větším popisem provozu. Samozřejmě zas ne úplně do detailu, ale prostě v dostatečné míře pro modeláře. Aby každý věděl, která co kde nesmí chybět a kolik čeho dle plánovaného počtu lokomotiv v depu, nebo oběhu vozů na vlečce. Jak hezky podotkl hank, i malé depo se může postarat o větší množství lokomotiv. O tomto mám já jen velmi malé znalosti a zas shánět vyloženě odbornou podrobnou literaturu se mi nechce. Milan (s kolektivem) nám je jistě schopen toto naservirovat v objemu vhodném pro modeláře.

Hanku , ty samizdaty P. Korbela lze někde sehnat? Díky