Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj Milane,
koukám do jaké dokonalostí vše dotahujes. Nebo je to velká náhoda
Kolibov je část naší vesnice kde žiju posledních 7let a Tlučeň je vesnice cca 2-3km nad náma směrem na Litoměřice.
Teď jak to je?...
Já se teď do konce týdne nedostanu do mojí vlackarny tak aspoň v hlavě plánuju.
Jirka

Jirka1984 píše:Kolibov je část naší vesnice kde žiju posledních 7let a Tlučeň je vesnice cca 2-3km nad náma směrem na Litoměřice.

Ahoj Jirko, no název stanice Sebuzín nemohu, protože leží na pravobřežní labské dvojkolejné trati. Tak musím prozkoumat okolí a tak jsem našel Kolibov, potkal Tlučeňský potok, šel jsem podél toku a narazil na vísku Tlučeň. Původně jsem chtěl koncovou stanici nazvat Litoměřice-předměstí, ale to by jste mě čepicemi utloukli .

Kolibov skrytá přízemí H0/1:87 3260 x 3900 ELITE/15° zdroj: rám Jirka 1984
Prostor dovoluje omezené možnosti, skrytá stanice má jen čtyři průjezdné a dvě kusé staniční koleje (jen doporučení). Na průjezdné máme dva nákladní vlaky + dva osobní vlaky. Na kusé motorový osobní vlak a můžeme si dovolit rychlík v moto-
rové verzi, ale jako soupravu, kde na začátku a na konci budou motorové vozy nebo ucelenou soupravu. Zde vidíte jen přízemí a stoupání tratí do odbočné stanici. Jistě jste si všimli popisky "Dětská spojka". Tato spojka dovoluje kroužit vla-
kovým soupravám oběma směry mimo odbočnou stanici.
-m-

Ahoj Milane,
tvůj plánek skrytého nádraží je parádní. Nemůžu se vynadivat a s úžasem koukám na to jak to jde udělat. Prstem po něm jezdím do kola a zkouším varianty míjení vlaků-je to bomba. Hlavně ta dětská spojka je úžasná. To je vše dle mých představ.
Jinak jestli nevadí měl jsem v plánu jednu stanicí nazvat Sebuzín- sem jsem se přiženil a druhou Nehvizdy-tam jsem se narodil a 29let žil.
Mockrát děkuji za tvůj cas.
Jirka

Koukám, že s takovými nápady se člověk musí narodit


Já také pořád plánuji a né a né přijít nápad : viewtopic.php?f=1&t=13244

ondřej001 píše:Koukám, že s takovými nápady se člověk musí narodit.

Taky si říkám, že komu není dáno, v drogerii nekoupí. Já se s tím mým plánem trápil a pořád to není nic moc a z Milana padá jedna perla za druhou.

ondřej001,Jirkátor
Oba dva přeháníte, ale slova potěší . Celé je to o tom, že nemusím přemýšlet o námětu od modeláře. Prostě si tam zasadím svoji myšlenku, to je celý. Proto pel-mel.

ondřej001
Ondro, ty máš tyto překážky
1 - Michal Šuhajda ti zpracoval kvalitní kolejový plánek šitý na tvoji míru Co bylo na něm špatně, když jste spolu spolupracovali, jak jsi psal
2 - sice v novém vlákně napíšeš rozměry, ale co tak ve svém vlákně vložit skicu místnosti nebo rámu, přístupy k budoucímu kolejišti
3 - kolejivo PECO Největší žrout prostoru, existují pro návrhy kolejových plánů jen šablony od výrobce nebo sada v programu wintrack. Opět by ti musel plánek kolejiště navrhnout někdo, kdo umí s programem pracovat.
-m-

Jirka1984 píše:Ahoj Milane,
tvůj plánek skrytého nádraží je parádní. Nemůžu se vynadivat a s úžasem koukám na to jak to jde udělat. Prstem po něm jezdím do kola a zkouším varianty míjení vlaků-je to bomba. Hlavně ta dětská spojka je úžasná. To je vše dle mých představ.
Jinak jestli nevadí měl jsem v plánu jednu stanicí nazvat Sebuzín- sem jsem se přiženil a druhou Nehvizdy-tam jsem se narodil a 29let žil.
Mockrát děkuji za tvůj cas.
Jirka

Neděkuj, jestli se rozhodneš, nevíš co tě čeká . Chybí I.patro a II.patro a zapoměl jsem dokreslit dva tunelové portály na trati.
-m-

Ahoj Milane,
co mě čeká trochu tuším-hodne práce ale pěkně práce. Už se těším na víkend až se budu pokoušet o plánování nástaveb nad SN co jsi vymyslel ty. Prvně ho musím překreslit k sobě do PC.
Ještě jednou díky.
Jirka

Jirko, pokračujeme v jízdě . Jedna poznámka k jednoduchým výhybkám. V nabídce jsou dva druhy podle délky a to
85321/85322 - 178 m/15°
85341/85342 - 228 mm/15°
Obě jsou použité v projektu.
Kolibov skrytá I.patro výhybna Nové Mlýny H0/1:87 ELITE/15°
Výhybna Nové Mlýny je umístěna nad hlavním skryťákem a u servisnímu otvoru. Zde vždy zůstává stát jeden ze zvolených vlaků a druhý vlak je buď křižuje nebo předjíždí.
-m-

Milane to je fakt jízda.
Tohle jsem vůbec nečekal. S tou výhybnou to je pěkné vymyšlené. Už si ani netroufnu představit kam stoupa kolej z výhybny.
Tohle bych v životě nedokázal vymyslet.
Ty výhybky se pokusím rozluštit až si to budu prekreslovat do PC...
Jirka

Kolibov IV.epocha H0/1:87 3260 x 3900 ELITE/15° zdroj: rám Jirka 1984
Kdo by neznal a neměl rád pohádky a takovou jednu vám budu vyprávět. Velmi známé jsou iniciativy verneřických podni-katelů a jejich snahu zpřístupnit železnici do své oblasti. Hlavní větev do Verneřic byla zprovozněna 18. srpna 1890 a odbočka do Úštěku 11.září 1890. Historii popisovanou dráhu známe, byla i publikována a část zfilmována (Páni kluci). Díky iniciativě občanského sdružení „Zubrnická muzeální železnice“ byl na části tratě do Zubrnice obnoven provoz. Nadšenci pokračují nadále svoji prací a úsilím k obnovení tratě až do Lovečkovic.

V minulosti hlavní větev tratě pokračovala do Verneřic a odbočná trať do Úštěku, ale málo se vypráví o jiné tajuplné lokálce. Vycházela též stejným směrem na Úštěk, odbočkou Červená trasa lokálky obkroužila vrch Mešník, překročila mostem silnici 240. Držela se neustále na vrstevnici, aby zbytečně nebyly zvýšené náklady pro stavbu tratě. Obloukem se přiblížila nad obec Lhotsko, zde byla zřízena zastávka s nákladištěm. Trať se prosmykla sedlem mezi vrchy Malé Sedlo a Sedlo. Překročila Kotelický potok a stočila se k Hornímu Týnci. Zde byla stanice. Přes Luční potok podél silnice trať dospěla k městu Třebušín, kde majestátně na železnici vzhlížel vrch Kalich. Následovala zastávka Všeradice, zastávka nákladiště Rydeč, další zastávka Ovčárna a jsme v městečku Tašov. Ta měla stanici. Trať se stočila doleva a po úbočí hory Kamenného vrchu jsme se vystoupali do nejvyššího bodu lokálky zastávky Čeřeniště. Trať pak už rychle klesala podél potoku Rytina a v místech Kolibov byla zřízená stanice, protože rakouská severozápadní dost prskala a o nějakém společném užití stanice Sebuzín, nepřipadalo z jejich strany v úvahu. Lokálka byla tedy napojena na jednu z kolejí sebuzínské stanice a to na kolej 6 (dnes snesena). Další iniciativou byly obce Tlučně a dalších v okolí na vybudování železniční spojky ze stanice Kolibov přes Tlučeň, Hlinnou až do Litoměřic. Sice do Litoměřic by jsme se dostali též po trati rakousko-severozápadní, ale ta vede podél toku Labe a obchází levou část českého středohoří.

Inu slovo dalo slovo, zlaťák ke zlaťáku, navýšili se akcie L.G.W.A. a pokračovalo se se stavbou lokálky dále. Stanice Kolibov původně mezilehlá má čtyři staniční koleje, z toho tři dopravní, jednu manipulační ke skladišti s rampou a volnou skládkou. Pro lokálku bylo založeno samostatné malé nádraží a to bylo napojeno na čeřenišském zhlaví. Původně měla být vložená druhá anglická výhybka, ale pro ušetření finančních nákladů se od koupi upustilo a místo dvou se koupila jen jedna anglická výhybka, která při budování malého nádraží byla vložena do zhlaví původní/velké stanice. Malé nádraží má tyto koleje. Kolej 13 je odstavná pro osobní vozy Be (7) a přípojné vozy Blm. Kolej 11 je objízdná s napojením na koleje 15 a 11b. Kolej 9 je hlavní a kolej 7 dopravní. Počítá se s velkým provozem, takže zatímco osobní vlak čeká na odjezd z koleje 7, na 9 může přijet buď manipulant nebo druhý osobní vlak. Zastavíme se u strojové stanici. Nepříznivé terénní podmínky strojovou stanici rozdělilo na dvě části, ale nějak tato komplikace provozu nevadilo, protože bylo napojeno na objízdnou kolej 11. V levé části se soustředilo vše pro zbrojení parních lokomotiv, tj. pískovací věž, popelová jáma s vodním jeřá-
bem, vodárna, točna (posáz.pacifik/délka mostovky 13,65 m), uhelný výtah a potřebná skládka uhlí. Později přibyla kolmo k točně kusá kolej pro čerpání nafty se skladem paliva do motorových vozů. Napravo je umístěná remíza o dvou stání na koleji 11b. Ve strojové stanici Kolibov, mají domov parní lokomotivy a motorový vůz M131.1/Hurvínek má svůj domov ve strojové stanici Tlučeň.

Momentálně máme na lokálce připraven k odjezdu osobní vlak složený parní lokomotivou řady 423.0/433.0/, služebním vozem a dvěma vozy Be(7). Čeká se na motorový rychlík, který teprve zastavuje ve stanici složen z motorového vozu řady M262.0 a dvěma zbrusu novými přípojnými vozy Balm (Studénka). Netrpělivě též na rychlík čekají oba osobní vlaky, tažené parními lokomotivami řady 464.0 (ušatá), služebním vozem a čtyřmi vozy Be (9,4). Stanice má čtyři stavědla, dvě na hlavním a dvě na místním nádraží. Je vybavena mechanickými odjezdovými návěstidly, vidíme i seřaďovací. Z místního nádraží nejsou vedené přímé vlaky na Třebušín a proto je kryto seřaďovacím mechanickým návěstidlem. Nákladní zátěž se přestavují z velké stanice na malé nádraží a opačně. Většinou se odstavuje na části manipulační koleje 5.
Skupinové mechanické odjezdové návěstidlo na místním nádraží nám dává rozkaz k odjezdu. Lokálka se vine krajinou českého středohoří. Pro hustý provoz, vlaky křižují ve výhybně Nové Mlýny, trať stoupá a dominantou kolejiště je ocelový příhradový železniční most s horní mostovkou nad údolím. Míjíme zbytky hradu (ty brďo to budou v budoucnu pokuty) a jsme ve stanici Tlučeň. Stanice o třech průjezdných kolejí. Počítalo se zde se křižováním vlaků, proto dvě dopravní koleje 1 a 3. Kolej 2 slouží jako manipulační. Kolej 5 manipulační vede ke skladišti s rampou a volnou skládkou. Je zde lokomo-
tivní remíza (typ Ledečko), točna 13,65 m a vybavení pro zbrojení jak parních lokomotiv, tak i motorových vozů.

Proč stavba tratě nepokračovala dále, protože rakouská severozápadní se zalekla, že by přišla o část nákladní zátěže a po domluvě ústeckou-teplickou dráhou o nenapojení lokálky v Litoměřicích přímou styčnou stanici na trať ústecko-teplické dráhy. Verneřičká akciová společnost usilovalo o klasické napojení na trat než má ve stanici Úštěk horní nádraží na UTD.
Čas běžel, po nedomluvě a nedohodě zůstala nakonec stanice Tlučeň koncovou. Přesto tato trať je hodně turisticky využívaná k návštěvám této oblasti českého středohoří i přítomnost nedalekého obnoveného hradu Kamýk. Drobný průmysl a zemědělské statky hojně využívají naší lokálku.

No a zazvonil zvonec a pohádky je konec…..

Poznámka:
Byly provedené dvě drobné korekce tratí. První napravo hlavní trať, T.K. +/-0 původně 177,12 mm nově 137,12 mm. Hlavní kolej na malém nádraží T.K. +130, původně 102,52 mm nově 161,52 mm. Dodatečné úpravy byly provedeny na výkresích.
-m-

Kolibov /skrytá část/ H0/1:87 3260 x 3900 ELITE/15° zdroj: rám Jirka 4984
-m-

Ahoj Milane,
Já s údivem žasnu. Máš mojí poklonu. Vše je jako skutečné.... Hlavně ten příběh. Jezdím po těch vesnicích a městečkách skoro denně a úplně si to preedstavuju. Zbytky tratě do Verneřic jsou stále viditelne. Představa že Rytinou vede trať je taky zajímavá i když tam by byla potřeba spíše zubačka-je to krpal.

Ten rozvrh trati je dokonalý a obsahuje vše co jsem si představoval na mém kolejišti. Hlavně ta dominanta- železniční most je udivující a přesně co jsem si představoval.
Muselo ti to dát hodně práce a zabrat hodně času.

Nebude vadit když se budu řídit tvoji předlohou? Sám bych tohle nevymyslel.

Jen otázka: je reálný provoz na takové tratí motorovou trakcí viz brejlovec, sergej atd?
Moje představa byla mít kolejiště v období 80tych letech minulého století. Jsem vyučený automechanik tak motory jsou moje krevní skupina:)

Parní lokomotivy jsem už nezažil i když jsou taky krásné. Jedná by mohla někde odpočívat a dělat víkendové jízdy do Tlučně jako občas jezdí z Ústí nad Labem do Zubrnic.

Závěrem ti ještě jednou děkuju a snad se nebudeš zlobit když půjdu cestou tvého plánku a občas budu mít nějaké dotazy.
Děkuju Jirka

Jirka1984 píše:Ahoj Milane,
Já s údivem žasnu. Máš mojí poklonu. Vše je jako skutečné.... Hlavně ten příběh. Jezdím po těch vesnicích a městečkách skoro denně a úplně si to preedstavuju. Zbytky tratě do Verneřic jsou stále viditelne. Představa že Rytinou vede trať je taky zajímavá i když tam by byla potřeba spíše zubačka-je to krpal.

Ahoj Jirko, díky Na těch mapách, to moc nejde vidět jak ty toky vypadají v reálu .

Jirka1984 píše:Ten rozvrh trati je dokonalý a obsahuje vše co jsem si představoval na mém kolejišti. Hlavně ta dominanta- železniční most je udivující a přesně co jsem si představoval.
Muselo ti to dát hodně práce a zabrat hodně času.

Nebude vadit když se budu řídit tvoji předlohou? Sám bych tohle nevymyslel.

Ne, nevadí.

Jirka1984 píše:Jen otázka: je reálný provoz na takové tratí motorovou trakcí viz brejlovec, sergej atd?
Moje představa byla mít kolejiště v období 80tych letech minulého století. Jsem vyučený automechanik tak motory jsou moje krevní skupina:)

Parní lokomotivy jsem už nezažil i když jsou taky krásné. Jedná by mohla někde odpočívat a dělat víkendové jízdy do Tlučně jako občas jezdí z Ústí nad Labem do Zubrnic.

Závěrem ti ještě jednou děkuju a snad se nebudeš zlobit když půjdu cestou tvého plánku a občas budu mít nějaké dotazy.
Děkuju Jirka

Když ti plánek pomůže realizaci svého snu a dotazy, když budu mít čas odpovím. Motorová trakce v pohodě, jen jestli ti ten Sergej utáhne dvoumetrový nákladní vlak Brejlovec na osobních vlacích s pěti ypsylóny. Pozor na křižování dlouhých osobáku, ať si nepřejedeš cestující. Na lokálku 810 a 735. Když bude motorový provoz, tak ty točny klidně můžeš zrušit. Geometricky s kolejivem si musíš poradit už sám. Poloměry oblouků tam máš. Nezapomeň na ty dva typy jednoduchých výhybek. Tak se kochej .
-m-

Milane, opět smekám. V Há-nule, a dokonce dvě točny, které dávají smysl. Kvůli nim je důvod si pořídit nějakou páru. Teda to musela být pusa. Já ti prostě závidím.

Jirka1984: Tak to je velké sousto. Pokud se ti to podaří realizovat, budu sledovat, jak to roste.