Jaká je správná adjustace jednotlivých druhů spřáhel TT, tj. prehistorického Zeuke, očkového BTTB a současného Tillig? Jaké tolerance jsou přípustné? Přičemž pod pojmem adjustace myslím správnou výšku podélné osy spřáhla (tj. osy rovnoběžné s podélnou osou vozidla) nad temenem kolejnice. K tomu doplňující dotaz: A když tedy bude osa spřáhla ve správné výši, jak vysoko nad rovinou horní plochy pražců bude horní rovina rozpojovače (myslím toho umístěného v koleji) v pracovní poloze, aby došlo k bezpečnému rozpojení jednotlivých druhů spřáhel? Bude možné rozpojovat různé druhy spřáhel jedním rozpojovačem? Jestli na to existuje nějaká norma NEM, prosím o odkaz na ni, ale jestli se v historii tovární výroby spřáhel příslušné hodnoty nějak postupně měnily, přivítal bych spíš vaše konkrétní zkušenosti.
Děkuji předem za odpovědi.
Edit: Kdyby to náhodou někdo měl doma, tak příslušný článek je v MIBA 09/1964, str. 404 a dále, tzn. že nejstarší spřáhla TT od Zeuke a taky od Rokalu už tam jsou v tomto smyslu popsána.
