KOLEJIVO

[Martin70]

Dobrý den, jsem tu na fóru nový. Pročítám toto vlákno a přemýšlím, které kolejivo vybrat pro H0. Měl jsem v dětství papírové s U profilem a to je již pasé (po letech opravdu rezlo). Kolejiště bylo v devadesátých lezech rozebráno. Nyní mě zaujalo z nabídky firem kolejivo PECO bez podloží, akorát nevím pro které se rozhodnout? CODE 75 nebo 100. Jelikož jsem zatím nenavštívil modelářskou prodejnu, je mimo Zlín, tak nevím jak to vypadá naživo. Dá se to asi kombinovat pomocí spojek, no je to drahé, zbytečné a nestetické. Ten nižší profil CODE 75 vypadá modelověji? Na profilu CODE 100, lokomotivy více "sedí" čili potenciálně menší pravděpodobnost dření okolků o podloží? Jak je to se spolehlivostí a nabídkou jednotlivých kolejnic a vyhýbek? Je nabídka stejná a je předpoklad, že bude do budoucna? Viděl bych to na nákup několika komponentů na zkoušku, kde bych si vyzkoušel na jednoduchém oválu, třeba se dvěmi vyhýbkami jak vše pracuje a pak bych případně pokračoval a přikupoval. Chce to však od začátku vybrat ten jeden systém. Otázka se možná již řešila, ale nedospěl jsem k nějakému závěru. Děkuji předem za jakoukoliv radu.

[IRIS]

Kolejivo PECO 75 jsem používal před 15-lety a potřebuje důkladné překolení všech používaných vozidel, v součesné době preferuji ROCO 2,1 či Tilig, oba systémy zatím po dvou letech provozu bez závad a Peco 100 není špatné, ale tak na skryťák.

[Polabský]

Dobrý den, jsem tu na fóru nový. Pročítám toto vlákno a přemýšlím, které kolejivo vybrat pro H0. Měl jsem v dětství papírové s U profilem a to je již pasé (po letech opravdu rezlo). Kolejiště bylo v devadesátých lezech rozebráno. Nyní mě zaujalo z nabídky firem kolejivo PECO bez podloží, akorát nevím pro které se rozhodnout? CODE 75 nebo 100. Jelikož jsem zatím nenavštívil modelářskou prodejnu, je mimo Zlín, tak nevím jak to vypadá naživo. Dá se to asi kombinovat pomocí spojek, no je to drahé, zbytečné a nestetické. Ten nižší profil CODE 75 vypadá modelověji? Na profilu CODE 100, lokomotivy více "sedí" čili potenciálně menší pravděpodobnost dření okolků o podloží? Jak je to se spolehlivostí a nabídkou jednotlivých kolejnic a vyhýbek? Je nabídka stejná a je předpoklad, že bude do budoucna? Viděl bych to na nákup několika komponentů na zkoušku, kde bych si vyzkoušel na jednoduchém oválu, třeba se dvěmi vyhýbkami jak vše pracuje a pak bych případně pokračoval a přikupoval. Chce to však od začátku vybrat ten jeden systém. Otázka se možná již řešila, ale nedospěl jsem k nějakému závěru. Děkuji předem za jakoukoliv radu.

Velmi stručně: Dnes "zastaralé" modely z produkce DDR ale stejně tak i modely jiných výrobců z té doby, jsou schopny bezpečně jezdit pouze na výšce 100, na 75 budou drkotat po upevňovadlech
Hezký večer

[Martin70]

Děkuji, za obě odpovědi na můj dotaz. Dám přednost funkčnosti a raději zvolím vyšší profil. Jen mám upřesňující otázku na první odpověď. Do skryťáku kvůli vzhledu?
Co se týká sortimentu a druhů segmentů, tak na tom není PECO 100 špatně ne?

[Ronoath]

Nedávno jsem si pořídil, právě na vyzkoušení, něco málo kolejiva Peco code 75.

Nepoužívám takřka žádné vozidla z NDR, ale všechny "Y" (lůžková a jídelní Mitropa, maďarská "jednička") okolky nedrhly. Potíž nemá ani pára Kleinmodelbahn, ani pára Fleischmann z přelomu 80. a 90. let. Asi by bylo vhodné jmenovat konkrétní problematická vozidla.

Na kolejivu oceňuji možnost přehazovat směr prstem (není nutné mít přestavník - pružiny drží jazyk výměny samy), výhoda pro analog může být izolování výhybek. V provedení code 75 se vyrábí jen s izolovanou srdcovkou, která je v továrním provedení zapojena tak, že napájí se jen ta část za výhybkou, kam výhybka vede (tedy při přepnutí do odbočky se napájí kolej do odbočky a přímý směr je bez proudu)

Jinak používám Geoline. Výhodou je výborná dostupnost, i z různých startsetů na bazarech a podobně, kde se dá nakoupit vše potřebné vcelku levně. Výhoda je stálé napájení obou kolejí bez zkratů, takže se ve stanici mohou křižovat dvě zamračené se svými vláčky a obě budou po celou dobu dunět

[pavolb]

Aj ja požívam Geoline zaštrkoval som ich a nastriekal aby nesvietili tak hnusne šedo a bolo vybavene

[SettO]

Ahoj, dám to sem, i když si myslím, že trojcestná výhybka by si asi zasloužila samostatné vlákno, a to, jak " ve skutečnosti", tak v modelu. Pár odkazů je i zde na fóru...Je jedno, ve které velikosti, ale napadlo mě, proč se dělá (v modelu) symetrická a asymetrická? /Ve skutečnosti se asi jednalo vždy o asy nebo ne?/ Napadlo mě, že ta symetrická se asi hodí více do SN než do viditelné části, ale třeba je to jinak..Děkuji. /Zajímavý článek je na webu Honzíkovy vláčky, ale toto jsem tam nenašel/..

[michal_n_cz]

Ahoj, dám to sem, i když si myslím, že trojcestná výhybka by si asi zasloužila samostatné vlákno, a to, jak " ve skutečnosti", tak v modelu. Pár odkazů je i zde na fóru...Je jedno, ve které velikosti, ale napadlo mě, proč se dělá (v modelu) symetrická a asymetrická? /Ve skutečnosti se asi jednalo vždy o asy nebo ne?/ Napadlo mě, že ta symetrická se asi hodí více do SN než do viditelné části, ale třeba je to jinak..Děkuji. /Zajímavý článek je na webu Honzíkovy vláčky, ale toto jsem tam nenašel/..

symetrické vícecestné byly a jsou i v reálu. Je to spíše zvláštnost - jsou třeba na nájezdu na trajekt - pěticestná:


Tady je takový ojedinělý exeplář co byl v provozu relativně do nedávna na normálním rozchodu - sneseno 2005:
http://www.laenderbahn-forum.de/galerie ... zburg.html



To že to někteří výrobci v modelu vyrábějí je jedna věc - ale dávat to na kolejiště bez nějaké konkrétní předlohy je fakt na pováženou. Dokážu si to představit někde na vlečce nebo když budeš stavět konkrétní stanici např. Lenzburg Stadt http://195.186.81.31/seeta4/24168.html, případně nějaký úzký rozchod - průmyslová či důlní dráha a podobné škarpolezy. Troufám si říci, že ve střední Evropě je to ve vyšších epochách na normálním rozchodu prakticky jen v modelu a to jen díky těm výrobcům modelové železnice.

[SettO]

Dík za info a odkazy...Zajímavé a krásné obrázky, děkuji..

[Pulec]

Ahoj všem.Jak prosím resite výhybky a jejich ovládání v kolejivu Roco line? Mám miltimause a chtěl bych to ovládat jím.Dekuji

[Polabský]

Ahoj, dám to sem, i když si myslím, že trojcestná výhybka by si asi zasloužila samostatné vlákno, a to, jak " ve skutečnosti", tak v modelu. Pár odkazů je i zde na fóru...Je jedno, ve které velikosti, ale napadlo mě, proč se dělá (v modelu) symetrická a asymetrická? /Ve skutečnosti se asi jednalo vždy o asy nebo ne?/ Napadlo mě, že ta symetrická se asi hodí více do SN než do viditelné části, ale třeba je to jinak..Děkuji. /Zajímavý článek je na webu Honzíkovy vláčky, ale toto jsem tam nenašel/..

symetrické vícecestné byly a jsou i v reálu. Je to spíše zvláštnost - jsou třeba na nájezdu na trajekt - pěticestná:


Tady je takový ojedinělý exeplář co byl v provozu relativně do nedávna na normálním rozchodu - sneseno 2005:
http://www.laenderbahn-forum.de/galerie ... zburg.html



To že to někteří výrobci v modelu vyrábějí je jedna věc - ale dávat to na kolejiště bez nějaké konkrétní předlohy je fakt na pováženou. Dokážu si to představit někde na vlečce nebo když budeš stavět konkrétní stanici např. Lenzburg Stadt http://195.186.81.31/seeta4/24168.html, případně nějaký úzký rozchod - průmyslová či důlní dráha a podobné škarpolezy. Troufám si říci, že ve střední Evropě je to ve vyšších epochách na normálním rozchodu prakticky jen v modelu a to jen díky těm výrobcům modelové železnice.

Hezký den,
symetrické výhybky se častěji užívaly v pouliční dopravě. V Čechách a na Moravě se převážně využívaly nesymetrické pro jednodušší řešení přestavovacího mechanismu a také pro možnost využití částí běžných výhybek. V provozu byly například v Praze Libni - dolním. Donedávna byly v provozu na některé lokálce na Moravě. Do současnosti se užívá v Zubrnicích.
O využití těchto výhybek na vlečkách nemám dostatek podkladů ale jejich předností byla úspora místa.
Na té fotce z trajektu je zajímavé, že zřejmě v běžném provozu se užívala jako trojcestná. Jako pěticestná musela být užitá ve zvláštním režimu, protože v místě upevnění jazyka není dostatek místa, žlábek pro okolek.
Zdravím.

[TomasM]

Na té fotce z trajektu je zajímavé, že zřejmě v běžném provozu se užívala jako trojcestná. Jako pěticestná musela být užitá ve zvláštním režimu, protože v místě upevnění jazyka není dostatek místa, žlábek pro okolek.
Zdravím.

A neni nahodou jen trojcestna, ale aby byla zachovana prujezdnost silnicnich vozidel ma i na "vnitrni strane" kolejnici ktera tvori neco jako zlabek u tramvaji kdyz jsou v asfaltu (obrazne receno)?

[greenery]

V Čechách a na Moravě se převážně využívaly nesymetrické pro jednodušší řešení přestavovacího mechanismu a také pro možnost využití částí běžných výhybek. V provozu byly například v Praze Libni - dolním. Donedávna byly v provozu na některé lokálce na Moravě. Do současnosti se užívá v Zubrnicích.

jedna je dodnes v Lužné, řada zdejších čtenářů šla určitě kolem ní https://mapy.cz/s/YmIs . A asi jde o její nejtypičtější využití.

[michal_n_cz]

A neni nahodou jen trojcestna, ale aby byla zachovana prujezdnost silnicnich vozidel ma i na "vnitrni strane" kolejnici ktera tvori neco jako zlabek u tramvaji kdyz jsou v asfaltu (obrazne receno)?

Ano, bude to jen trojcestná.

[Polabský]

A neni nahodou jen trojcestna, ale aby byla zachovana prujezdnost silnicnich vozidel ma i na "vnitrni strane" kolejnici ktera tvori neco jako zlabek u tramvaji kdyz jsou v asfaltu (obrazne receno)?

Ano, bude to jen trojcestná.

Vážení přátelé,
též jsem byl na počátku stejného názoru, ale.
Ty kratičké jazyky jsou mírně jednostranně projeté železničními koly, hlavně vpravo.
To nemůže být způsobené šířkou kola, to by tam naloďovali křížence s válcovačkou .
Pokud by se jednalo o trojcestnou, tak to tam vyplnili a zavařili a nevymýšleli tam takové vifikundace.
Chtělo by to obhlídnout podrobněji, nebo nějaké lepší vyobrazení.
Hezký večer Všem.