mek píše:• Peco N Code 55 – výhody: nižší profil koleje vypadá více modelově.
Nevýhody: spojením dvou výhybek se dosáhne vzdáleností mezi osou dvou rovnoběžných kolejí 27 mm, Fleischmann má vzdálenost 33,6 mm. Výhybky mají menší úhel, to vede na delší zhlaví.
Milan Ferdián v tomhle vlákně v roce 2013 psal: „…hodí se jen pro velmi velké kolejiště,moduly a vyloženě je nejpoužívanější.Bohužel,čím více pracuji na III.díle,tím více zjišťuji,jak toto kolejivo je zcela nevhodné pro malé domácí kolejiště.“
Otázky:
• jaká je správná osová vzdálenost kolejí v nádraží? Je to 33,6 mm?
• jak to řešíte při použití Peco N Code 55?
• jak řešíte viditelnost přestavníků u výhybek Fleischmann?
Tohle Ferdiánovo tvrzení je hodně přehnané. Několikrát jsem měl s ním o tom spor. Pokud jde o osovou vzdálenost kolejí v nádraží, na svém kolejišti mám v nádraží vzdálenosti kolejí i 26 mm, případně 29 mm. Kolejivo PECO Code 55. Tam kde jsem chtěl vzdálenost zvětšit jsem jednoduše vložit vyrovnávací kousek koleje. To by samozřejmě u kolejiva s podložím nešlo. Viděl jsem dost domácích kolejišť v N s kolejivem PECO.
U těch 26 mm je problém s umístěním návěstidel nebo lamp mezi kolejemi, prakticky všechna vozidla zde projedou bez problému, problém jsem měl jen s čisticím vozem CMX (před úpravou způsobu upevnění čisticiho pásku) a s čisticí lokomotivou Fleischmann, všechna ostatní hnací vozidla i vozy projedou bez problému. Zhlaví pro nádraží s šesti kolejemi má délku 50 cm, pro kolejiště N ale stačí šířka 60 cm a může tak být snadno zapuštěno do skříňkové stěny, což umožní využít velkou délku. Tohle není v TT možné, o H0 nemluvě. Větší osová vzdálenost je nutná jen u dvojkolejku, pokud počítáme s provozem vozů Y.
Pozor na to, že není jednoduché kvůli většímu úhlu odbočení použít výhybky Fleschmann a spojit je s kolejivem PECO.
