Diskuzní fórum železničních modelářů

Zdravím všechny,

chci se zeptat, zda mi někdo odkáže "občerstvit paměť". Kdysi jsem v nějaké železničně modelářské publikaci viděl doporučení, jak vysoko nad zemí by měl být základní rám kolejiště, aby pohled na hotovou krajinu nevypadal jako z helikoptéry, ale byl co nejpodobnější perspektivě pohledu člověka po okolí. Matně si vzpomínám, že pro H0 tam (snad) bylo 120 cm, pro TT 150 cm a pro N 180 cm.
Bohužel si nepamatuji kde to přesně bylo a nedokážu to dohledat. Neviděl jste to někdo také a nepamatujete si to lépe než já?

No nevím, dívat se na N ze 180 cm, to by k tomu musely být štafle.

No jak jsem psal, moc si to nepamatuji, možná tam TT bylo 140 cm a N 160 cm. Mě stejně nejvíc zajímá ta hodnota pro H0.

Tady je k tomu trochu teorie. (© James Hilton)


Snad to není nutno překládat.

Myslím, že je to dost individualní. Pokud budeš u kolejiště sedět, tak při 140cm neuvidíš nic. Pokud bude obsluha chodit, tak třeba 110cm může vyhovovat. Já mám např. výšku 80cm, protože u toho sedím, ve stoje všude dosáhnu a pod kolejiště se taky v pohodě dostanu. Je to na tobě.

Takže to asi přece jenom bude potřeba trochu dovysvětlit.

Důležitý je ten druhý obrázek. Nezáleží ani tak na modelové velikosti jako spíš na tom, jestli se má divák donutit, aby soustředil pozornost na pohyb vlaku v krajině nebo na detail vlaku samotného, zvlášť když jde ve druhém případě o plochou krajinu nebo scénu bez krajiny (město, tovární dvůr apod.). V tom prvním případě se doporučuje výška cca 50", tj, 125-130 cm, ve druhém případě cca 60", tj. cca 150 cm. (V obou případech to platí pro stojícího diváka.) James Hilton jde ve svých úvahách ještě dál - tu úlohu pozornost přitahujícího protagonisty na scéně kolejiště může hrát i něco jiného než vlak, třeba pozemní stavba, nápadný strom apod.

Ten první obrázek sice neodpovídá přímo na položený dotaz, ale když už tady padla tahle scénografická otázka, bude záhodno zdůraznit, že vztah pozice pozorovatele a velikosti a charakteru kolejiště by se měl hodnotit jako celek, tj. s přihlédnutím k pozici pozorovatele na všech třech prostorových osách a k možnostem lidského zraku, především prostorového zorného úhlu. Z toho pak vyplyne, jak to řešit pro různé modelové velikosti i s ohledem na velikost scénické části kolejiště a na délku modelových vlaků. (A to ještě nepíšu nic o tom, jak se i s tou scénickou částí dá zacházet např. jejím "rozbitím" na více částí modely budov nebo vegetací, případně donucením pozorovatele soustředit se na určitý detail scény třeba osvětlením.)

Edit: Protože Jima Hiltona sleduji dlouhodobě, tak jenom ještě doplním, že on občas vystupuje i jako vystavovatel na různých modelářských show, takže jeho doporučení berou v úvahu i vnímání návštěvníků výstav, které přece jen může být odlišné od pozorování v klidu domova.

Děkuji za podnětné příspěvky. Samozřejmě hodnoty výšky z mého původního dotazu nejsou žádné dogma, určitě vycházejí z výšky stojícího dospělého jedince průměrně výšky v populaci a pro jakoukoli odlišnost (modelář liliput, modelář basketbalista, modelář dítě, nebo obsluha kolejiště v sedě) se musí patřičně upravit. Já vycházím z toho, že při pohledu na přízemní kolejiště z výšky jsou hrozne moc vidět nutné délkové kompromisy (zkrácené staniční koleje, malé poloměry oblouku, různé tratě moc blízko sebe), které se vhodně zvolenou výškou/uhlem pohledu dají dobře eliminovat. Když to doženu do extrému, tak pohledem z výšky modelové figurky stojící před přejezdem mohu vidět poměrně realistický dojem průjezdu vlaku, který se mi vpravo objeví zpoza vegetace a vlevo zmizí za budovou stavidla, což při pohledu z výšky nejde. Tady se mi moc líbí výrok pana hereckého Mistra pana Vinkláře :”Z perspektivy člověka ležícího na úrovni chodníku vypadá přijíždějící sanitní vůz poměrně smysluplněji”.

Johnny_z_Montany píše:”Z perspektivy člověka ležícího na úrovni chodníku vypadá přijíždějící sanitní vůz poměrně smysluplněji”.

Když už zmiňuješ to ležení - mysli taky na přístup - zda bude kolejiště zdvihatelné, odklápěcí anebo pod něj polezeš při každém servisním zásahu, stavbu nepočítaje.
(Mým osobním mementem je obří panel kolegů H0kařů, který má světlou výšku cca půl metru a kde veškeré zapojování a pájení dělají v poloze ležmo nad sebou...)

Radek

Johnny_z_Montany píše:Děkuji za podnětné příspěvky. Samozřejmě hodnoty výšky z mého původního dotazu nejsou žádné dogma, určitě vycházejí z výšky stojícího dospělého jedince průměrně výšky v populaci a pro jakoukoli odlišnost (modelář liliput, modelář basketbalista, modelář dítě, nebo obsluha kolejiště v sedě) se musí patřičně upravit. Já vycházím z toho, že při pohledu na přízemní kolejiště z výšky jsou hrozne moc vidět nutné délkové kompromisy (zkrácené staniční koleje, malé poloměry oblouku, různé tratě moc blízko sebe), které se vhodně zvolenou výškou/uhlem pohledu dají dobře eliminovat. Když to doženu do extrému, tak pohledem z výšky modelové figurky stojící před přejezdem mohu vidět poměrně realistický dojem průjezdu vlaku, který se mi vpravo objeví zpoza vegetace a vlevo zmizí za budovou stavidla, což při pohledu z výšky nejde. Tady se mi moc líbí výrok pana hereckého Mistra pana Vinkláře :”Z perspektivy člověka ležícího na úrovni chodníku vypadá přijíždějící sanitní vůz poměrně smysluplněji”.

Ano. To je dobrá konkretizace obecných zásad, které jsem tu přeříkal minule. Přiznávám své ovlivnění Jamesem Hiltonem, který při plánování kolejišť zvažuje i tyto věci předem. Dobrý způsob, jak na to, je položit před začátkem stavby na základní desku/rám/modul nejen koleje "nasucho", ale mít i jasno ve věci terénních útvarů, pozemních staveb, výrazné vegetace apod. a předem si nanečisto vyzkoušet jejich prostorové rozvržení i vnímání pozorovatelem pomocí jednoduchých papírových maket.

Při návrhu a následné stavbě kolejiště je také potřeba vzít v úvahu nejen proveditelnost stavby, ale také fakt, že může v nepřístuoném skrytém nádraží dojít třeba k vykolejení nebo rozpojení vlaku, ale také například k poruše výhybky a nutnosti ji vyměnit. Zejména u menších měřítek N nebo Z, ale i TT může také docházet ke ztrátě kontaktu s kolejemi a je tedy nutné je čistit. Je hazard třeba postavit rozsáhlé skryté nádraží a nad ním vybudovat neodnímatelnou viditelnou část.

Důležitá informace, ale nevím jak souvisí s výškou kolejiště nad zemí?

Miloš_P píše:Důležitá informace, ale nevím jak souvisí s výškou kolejiště nad zemí?

Pokud máš přístup do skrytého nádraží spodem, tak to souvisí hodně.

ahoj
napíšem pár skúsenosti z mojej praxe (neviem či je to správný výraz), základná úroveň môjho koľajiska je 96cm nad podlahou, na tejto úrovni je medziľahlá stanica z ktorej jedným smerom trať mierne klesá (asi 3 cm) do skrytej stanice umiestnenej pod odnímateľným kopcom. Druhým smerom zo stanice zasa trať stúpa (asi 2 cm) do koncovej stanice, ktorá ale je tak trochu za kopcom, takže ak chcem mať rozhľad po celom koľajisku a sledovať jazdu vlaku krajinou ovládam ho po stojačky čo zodpovedá asi tak prvej pozícii na druhom obrázku a popisu v príspevku od "hank", ak mám chuť si len tak posunovať po stanici alebo v depe ovládam koľajisko v sede na taburetke ,ktorá je vysoká asi 40 cm takže pohľad na koľajisko zodpovedá asi tak druhej pozícii v spomínaných príspevkoch, takže ,teda asi tak ako som napísal moje skúsenosti