Průzkum - kolejiště / liborj

[hank]

Dej hladovému rybu a najít se na den, nauč ho rybařit a má co jíst celý život…

Já jsem čerpal odtud:
Stanislav Pavlíček - Naše lokálky, vydalo Dokořán Praha 2002, ISBN 80-86569-13-6

[hank]

Pokud bys chtěl pátrat samostatně, doporučuji Atlas drah od Z.Hudce. V elektronické verzi je přístupný…

...ve formátu dwf, takže pro mě jako uživatele linuxu k ničemu. A nedaří se mi ani konvertovat soubory dwf do nějakého rozumnějšího formátu.

Edit: Zřejmě jediný fungující postup pro linuxáky je stáhnout si dwf soubory z odkazovaného atlasu na místní disk a poslat je ke konverzi na pdf do cloudu sem:
https://www.coolutils.com/online/DWF-to-PDF

[liborj]

Vážení pánové,

velice děkuji, některé jsem tedy odhadl správě, ale děkuji velice moc za další jména a lokality. Nějak se mé úvahy od kolejiště Pereš posouvají k většímu (o něco) projektu, tak uvidíme jak to dopadne. Zajímavé jsou ty Židlochovice, president T. G. Masaryk pobýval několikráte na zámku v Židlochovicích na zámku, snad se tam dodnes dochovala koupelna z té doby. V Národním archivu ve fondu Policejního presidia a ministerstva vnitra jsou dochovány sestavy oficiálních vlaků TGM při cestách na Slovensko a na Podkarpatskou Rus. Byla to první velká cesta TGM tam tuším v letech 1920 nebo 1921. Tam se na vagónech vezly i prezidentské automobily. Otázka zní jestli prezidentský vlak (v tomto případě menší) zajížděl také do malého nádraží do Židlochovic a nebo byl odstaven v Hrušovanech a potom se jelo autem. Fotky co jsem zatím viděl jsou pouze z obce a ze zámku. Teda ty co jsou u nás v archivu, ale vzhledem k tomu, že jich je skoro 9 tis., tak bych věřil, že se jiná nedochovala.

Tak hezký podvečer
Libor J.

[Jarda H.]

.... Zajímavé jsou ty Židlochovice .....

Asi jen (zrušenou) vlečkou do prostor bývalého cukrovaru, kde byla další zajímavost - úzká drážka, spojující cukrovar s okolím. Ta (úzkokolejka) nebyla malá , měla přes 20 km a byla tam údajně více než 60 vozů ?! I vlečka samotného cukrovaru byla velká, větší než žel.stanice Židlochovice.
Mimochodem současný stav je klasický, odpovídající dnešní době !

[liborj]

myslím, že dojížděli asi opravdu jen tím autem, ale možná ne, uvidíme časem, no právě se upravuje (optimalizuje) nádraží u nás, už před lety zmizela kolejová váha, definitivně padlo skladiště a z kolejí je tak 1/3, normovaná nástupiště, takže je ze všeho taková úzká divná "nudlovka".
l.

[liborj]

V předvečer Vánoc takový malý dárek všem, odkaz na část našeho elektronického muzejního archivu. Železniční stanice Včelná při průjezdu Edvarda Beneše při návratu z pařížské mírové konference /1919/ po konci "Velké války". Tak ať je zítřek krásný, požehnaný a mír mezi námi.
Libor J.

https://vademecum.nm.cz/nm/Zoomify.acti ... canIndex=0

[liborj]

tak jsem se podíval na nějaké knihy o hospodaření v okolí železnice Lhotka - Střednice. Mimo cukrovou řepu, občas nějaké dřevo a příležitostné obchody se ze Střednice a blízké Vysoké ve velkém vyvážel zdejší proslulý chmel (srovnatelný s chmelem žateckým) a sušené ovoce, především třešně, ořechy, třešně byly žádaným artiklem i ve Vídni. Naopak zanikl zbytek vinic. A v okolí bylo několik prosperujících menších cihelen. V samotné Vysoké bylo několik hospod, řemeslníků, prodavačů lihovin atd. Snaha o prodloužení železnice až do Dubé dávala jistě smysl, právě Dubá byla dalším producentem velkého množství chmele (dubský zelenáč), dnes ovšem nic z toho neexistuje. Velká byla i produkce mléka a mléčných produktů.

[liborj]

Před časem jsem slíbil nějaké povídání o cukrovarech, celý vánoční a novoroční čas jsem ovšem trávil prací nad jinými texty, které se vůbec nedařily. Nicméně jsem našel alespoň dvě krátké citace s tématem cukrovarů, resp. cukrovarských vleček. Asi to většinou budete znát. Jeden je o vlečce cukrovaru Mělník:

"Spojovací dráha ze stanice Mělnické dráhy severozápadní do cukrovaru v Mělníku byla otevřena 28. října 1889 a je 1.697,3 m dlouhá, na ní nalézá se u silnice mladoboleslavské, přes kterou přejíždí, domek s mostní kolejní váhou na odvažování železničních vozů. Doprava veškerého zboží na této dráze činila od jejího otevření do konce roku 1889 148 300 q. Správu obstarává cukrovar sám."
Ludvík BÖHM, Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, Mělník 1892, s. 109

další je podobný o Byšicích:
"Spojovací dráha ze stanice Byšické, dráhy Turnovsko-kralupské do cukrovaru v Byšicích otevřena byla v roce 1872 a je dlouhá 335 m, mimo dva malé mostky jde přes potok Klokoč (dnes Košátecký potok) dřevěný most 21 m dlouhý. Ve dvoře cukrovaru náleží k dráze domek signální. Doprava po dráze té v roce 1889 činila 146 000 q. Správu spojky té obstarává cukrovar sám."
tamtéž, s. 111

Více podrobností o vlečce v Byšicích a provozu na ní: http://www.vlakregion.cz/trate/070/vlec ... itana.html
v podstatě je tam i výše uvedený citát, citovaný z bakalářské práce J. Sisáka (svět je malý, kdysi mne učil na gymnáziu).

Případné otázky: jak mohl vypadat signální domek a kolejová váha?

Poznámka: 1q by měl být skutečně metrickým centem (100 kg) a nikoliv centem celním (50 kg), případně rakouským centem o hmotnosti 56 kg

[liborj]

ahoj všem,

tak jsem včera večer (9. 1. 2024) konečně zahájil práci na kolejišti Pereš dle M. Ferdiána. Zatím pouze práci na papírovém projektu, ale už to je opravdu činnost. Budu průběžně informovat, včetně nákupu materiálu, finančních nákladů, času a spol. ať je to zábavné a prosím zkušené modeláře o shovívavost a děkuji za dosud udělené rady. Bude to můj první pokus, před zamýšlenými projekty do budoucna.

Držte mi palce a pěkný den přeji
Libor J.

[liborj]

P. S. Ještě jedna naivní otázka, jaké to mám vlastně pořídit ty dvě výhybky od Tillig TT?

[Ivan]

P. S. Ještě jedna naivní otázka, jaké to mám vlastně pořídit ty dvě výhybky od Tillig TT?

Jestli se stále bavíme o plánku Peres, tak dvě levé obloukové Tillig, neboli IBW.

Koleje doporučuji z flexi, budeš mít méně spojů, ale můžeš samozřejmě i z kusové.

[liborj]

díky, ano stále to samé, rozhodl jsem se nejdříve zkusit toto kolejiště a když se práce povede pokračovat vlastními projekty a díky za radu, ještě jaký přestavník, myslím, že pro začátek asi zvolím něco velmi jednoduchého, možná ruční?
l.

[Ivan]

Myslím, že na počáteční test fajn volba námětu.
Taky bych na takový projekt uvažoval o ručním. Netřeba se však bát i přestavníků. Já měl také obavy, nakonec jsem vybral MP1 pro jednoduchost montáže a nelituji. Najdou se asi i lepší, nebo hodně lidí používá serva, já jsem s nimi však ve výsledku spokojen. Výhodou je, že mají koncové vypínání polohy. Takže je můžeš jednoduše zapojit ke zdroji a ovládat jen třeba páčkovým přepínačem.
Na netu najdeš však pár zajímavých návodu na ruční ovládání, nebo můžeš vymyslet něco svého

[Tomáš10]

Také jsem pro své první kolejiště zvolil MTB Mp1 a nelituji.
Ty novější mají i dekodéry pro případný digitál.

[Střelec]

Přestavníky lze ovládat i ručně bowdenem, osobně využívám bowdeny pro letecké modeláře, určené k převodu pohybu od serva na kormidla. Jsou přijatelně ohebné a včetně pláště mají průměr silnějšího drátu.
Jinak doporučuju vyštěrkovat i skryťák a mezi odstavnou a příjezdovou kolej ve skryťáku píchnout malou výhybkářskou boudu od Modelscene. Možná tam i podél hrany naznačit sypaný perón, pak to bude koukatelné ze všech stran.