Průzkum - kolejiště / liborj

[liborj]

dobrý večer,

jako úplný začátečník, mohu se zeptat na způsob provozu kolejiště Pereš? Rád bych s ním začal, jako se svojí první větší stavbou, byť v H0. děkuji a zdravím.
l.j.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
kolejiště Pereš má dvě části viditelnou a skrytou (ta bez krajiny). Skrytá část je oddělena kulisou a vzrostlým lesem.
Kolejiště zobrazuje místní trať, která končí v dopravně Pereš. Na trati jezdí pouze motorové vozy, které zajišťují i nákladní dopravu. V případě jízdy s nákladním vozem je tento vůz sunut před motorovým vozem do ze skryté stanice do stanice Pereš. V opačném směru je vůz "normálně" tažen motorovým vozem.
Pro výměnu nebo odstavení nákladního vozu slouží ve skryté části odstavná kolej.
Provoz vypadá tak, že mezi stanicemi pendluje motorový vůz na pravidelných osobních vlacích. Vybrané vlaky (klidně to můžou být všechny) mohou přepravovat i nákladní vůz.
Na výkresu je v Pereši motorový vůz ř.810, který stojí u nástupiště. U skladiště/rampy je odstavený zavřený vůz. Na výměnu je ve skryté stanici připraven otevřený vůz.
To je můj pohled na situaci. Pokud tam je nějaká "specialita", bude to vědět Milan.

[liborj]

Velice děkuji a zdravím,
tak a nyní do stavby, resp. zahájit přípravy a nejdříve přepočítat na H0.
L.

[hank]

liborj: K tomu všemu je ovšem nutno dodat, že takovou provozní situaci ve skutečnosti u veřejné dráhy v období ČSD neznám - snad s výjimkou dopravny Harrachov před zprůjezdněním trati do Polska a po odebrání jedné výhybky v 80. letech - a od vzniku ČD/SŽDC vím jenom o jednom podobném případu, a to je nákladiště se zastávkou Loket předměstí, kde jsou obě koleje slepě ukončeny ve vzrostlé vegetaci kvůli neúdržbě úseku trati Loket předměstí - Horní Slavkov-Kounice ze strany SŽDC/SŽ. V obou případech tratě byly/jsou bez nákladní dopravy. To už spíš bys našel takové situace na vlečkách, včetně vleček s osobní dopravou. A pak ještě jednu věc: Kdyby ses chtěl vyhnout sunutí vlaků, můžeš zkusit posun funkčním navijákem. V TT ho vyrábí Auhagen, ale umím si představit použití jeho funkčních "střev" i v H0 - s tím, že by sis příslušný domeček a pacholíky postavil ve správném měřítku sám. Další možností by pak byl posun lokomotivou pomocí lana. Kdysi se v takových případech používal i posun trhnutím, ale jeho modelové provedení si neumím představit a u nás je už desítky let zakázaný.

Odkaz na model navijáku: https://www.vlakyzezulka.cz/velikost-tt ... gen-13348/

Odlišná situace byla v Německu po r. 1945, kde podobné šílenosti vznikly na některých tratích přerušených vnitroněmeckou hranicí. Za všechny uvedu jako příklad nákladiště se zastávkou Zwinge West, o kterém jsem referoval v jiné zdejší diskusi.Tam se skutečně jedním směrem vždy sunulo. Viděl jsem nicméně záběry z kolejiště australských modelářů, kteří si to postavili a posunovali tam lokomotivou s pomocí lana.

[liborj]

zdravím a děkuji velice za info,

stavba je pro mne prvním pokusem o samostatné kolejiště, tak jsem zvolil co nejméně komplikované, vyzkoušet prostě postup co zvládnu a co ne, navíc teď nějak si nejsem úplně jistý schopností přepočítat TT na H0. Vrátek mne vůbec nenapadl.

[StandaR]

Na rychlo jsem to přehodil do H0 ve dvou variantách s využitím (převážně) kusovek z nabídky Tillig Elite

Levá (sjízdnější) 1350 x 950cm - používá nejmenší poloměr R2=425mm, zaručuje tím bezproblémovou sjízdnost naprosté většiny vozidel co se na trhu vyskytují
Pravá 1300 x 850 - používá nejmenší poloměr R1=366mm nabízený výrobcem, ze zkušenosti velká většina vozidel projede tento poloměr bez problému, ale už to nemusí být stoprocentní.

Trošku mě i štve výrobce s geometrií obloukových výhybek. Používá šílené úhly odbočení a kolejiště v menší variantě je tedy nutné stavět z flexi, nebo zkrácením kusových obloukových kolejí. Levá "větši" varianta stačí poskládat z existující nabídky

[liborj]

Dobré ráno,

velice děkuji za udělené rady a pomoc, připadám si být téměř rozmazlován. Děkuji ještě jednou, nyní tedy je nutno začít pracovat.
l.

[prcek]

Kdysi se v takových případech používal i posun trhnutím, ale jeho modelové provedení si neumím představit a u nás je už desítky let zakázaný.

Na vlastní (dětské) oči jsem viděl provedení v modelu proveditelné v Malé Morávce někdy v 1. polovině 80. let.
Trik je v tom, že trať do MM klesá. Tedy vůz byl vysunut do stoupání (s někým u ruční brzdy) mašina se honem rychle schovala do stanice, výhybka byla přehozena a vůz sjel do stanice. Vozem byl asi krátký Balm, lokomotivu si nepamatuju.

Edit: Proč to dělali takto, když by tam mělo být možné normálně objet, netuším. Já záviděl tomu borcovi v Balmu :D

[liborj]

...tak začínám lehce hodnotit domácí prostorové možnosti, to bude ještě boj mezi H0 a TT...
... začátečnická klasika...

[hank]

...tak začínám lehce hodnotit domácí prostorové možnosti, to bude ještě boj mezi H0 a TT...
... začátečnická klasika...

Já ti k tomu jako podpůrný argument napovím, ať se podíváš do této diskuse, kde jsme rozebírali, do jakých až poloměrů se dají znásilnit TTčkové flexy a co ti pak v takových obloucích bude jezdit.

[mariov8]

Ještě je tu neméně populární velikost N, pokud jde i o kolejiště, možností se proti H0 s plochou zčtyřnásobují.

[hank]

Kdysi se v takových případech používal i posun trhnutím, ale jeho modelové provedení si neumím představit a u nás je už desítky let zakázaný.

Na vlastní (dětské) oči jsem viděl provedení v modelu proveditelné v Malé Morávce někdy v 1. polovině 80. let.
Trik je v tom, že trať do MM klesá. Tedy vůz byl vysunut do stoupání (s někým u ruční brzdy) mašina se honem rychle schovala do stanice, výhybka byla přehozena a vůz sjel do stanice. Vozem byl asi krátký Balm, lokomotivu si nepamatuju.

Edit: Proč to dělali takto, když by tam mělo být možné normálně objet, netuším. Já záviděl tomu borcovi v Balmu

To by mě taky zajímalo.

Na švýcarské alpské lokálce Aigle-Ollon-Monthey-Champéry měli do r. 1990 koncovou stanici bez objízdné koleje. Pro převěšení přívěsu se používal podobný způsob: Z příjezdové/odjezdové koleje odbočoval šturc do stoupání. Elektrický motorový vůz vytlačil přívěs vybavený ruční brzdou a obsazený brzdařem do šturcu, uhnul na vedlejší kolej, přívěs sjel samospádem na příjezdovou/odjezdovou kolej a EMV tam na něj posléze najel. Podobný postup se používal i pro manipulaci s nákladními vozy. Více včetně názorné grafiky viz zde.

Edit: Podobnou technologii gravitačního posunu používají na ostrově Man.

No jo, teď se budeš muset rozhodnout, jestli chceš vycházet z tuzemské či zahraniční skutečnosti nebo jestli si vymyslíš nějaký příběh what-if. Aj tak možno aj ináč.

[Jarda H.]

Dobré ráno,

velice děkuji za udělené rady a pomoc, připadám si být téměř rozmazlován. Děkuji ještě jednou, nyní tedy je nutno začít pracovat.
l.

Možná zvaž, zda koncová stanice nebude ala "Otovice zastávka" ?! Tenhle plánek minikolejiště se tu taky objevil .... Jedna kusá kolej, a výhybkou imitovaná vlečka na opačnou stranu.
(?! nebo něco odtud - viewtopic.php?f=51&t=12945&p=279908&hilit=koleji%C5%A1t%C4%9B+otovice#p279908 )

[liborj]

díky za inspiraci, no asi zůstanu v domácích vodách, napadlo mne jestli obě koleje v dopravně neprodloužit na stejnou délku (tj. dorovnat). Příběh by byl následující: rok 1945/1946 lokální trať, kde jezdí pouze motorové vozy, trať je dočasně v celé délce mimo provoz a tak vlaky končí v této dopravně a obsluhují nádraží střídavě jedním uzavřeným a jedním otevřeným nákladním vozem. Na trať bych rád přidal jednu malou zastávku.
l.

[hank]

díky za inspiraci, no asi zůstanu v domácích vodách, napadlo mne jestli obě koleje v dopravně neprodloužit na stejnou délku (tj. dorovnat). Příběh by byl následující: rok 1945/1946 lokální trať, kde jezdí pouze motorové vozy, trať je dočasně v celé délce mimo provoz a tak vlaky končí v této dopravně a obsluhují nádraží střídavě jedním uzavřeným a jedním otevřeným nákladním vozem. Na trať bych rád přidal jednu malou zastávku.
l.

Modelování epochy IIIa (1945-49) má jednu výhodu: U ČSD jezdilo značné množství kořistních vozidel německého původu, která tovární výrobci ve všech hlavních modelových velikostech často nabízejí, někdy i se správnými dobovými nápisy ČSD (nebo se k nim dají sehnat odpovídající obtisky ČSD). Pro lokálky jsou vhodné např. M 140.3, 365.4, T 334.0 (1. obsazení řady - ex WR 360/V 36), s přivřením oka i T 200.2 (ex Köf II). A kdybys nepochodil u prodejců nových modelů, sleduj eBay a Aukro.