Diskuzní fórum železničních modelářů

Milane nechci samozřejmě snižovat tvoje zkušenosti, ale je ta chyba pro stavbu kolejiště na ježdění pro zábavu zásadní? Nevím, možná je. Samotného by mě zajímalo kde je ta chyba. Ale stejně to bude upravovat. Já vím, že v návrzích kolejiště jsi dobrý, ale nějaké to nedodržení NEM je na každém návrhu

vfjr píše:Milane nechci samozřejmě snižovat tvoje zkušenosti, ale je ta chyba pro stavbu kolejiště na ježdění pro zábavu zásadní? Nevím, možná je. Samotného by mě zajímalo kde je ta chyba. Ale stejně to bude upravovat. Já vím, že v návrzích kolejiště jsi dobrý, ale nějaké to nedodržení NEM je na každém návrhu

Kluci je to na vás. Chyba je vlevo dole, jak se sbíhají dvě tratě směrem na most .
-m-

Tak jsem zkusil upravit ten Bohoušov, nevím jestli jsem vyřešil chybu NEM 103
Ale mám tam trochu problém s návazností kolejí. Hlavně ve skryťáku, zaplácl jsem to flexi kolejivem, jen nevím, jestli to je to správné řešení. Zakracujete kusové kolejivo, nebo jen flexi?

začátečník Michal píše:Tak jsem zkusil upravit ten Bohoušov, nevím jestli jsem vyřešil chybu NEM 103

Řekl bych, žes vyřešil dostatečně, vzdálenost kolejí potřeba v oblouku zvětšit kvůli malým poměrům viz mrkni sem

Ohledně plánku - je to víc vláčkodráha než modelová železnice, chápu to, každý máme jiný vkus - ale proč aspoň stanice nemůže mít reálné zhlaví nebo se aspoň trochu podobat nějaké předloze? Stejně tak vedení tratí - vše je tak geometricky přesné, na sebe kolmé... Zkus tímto směrem dále plánek ladit, bude to vypadat přirozeněji.

vfjr píše:....
nějaké to nedodržení NEM je na každém návrhu

Tohle tvrzení je nesmysl.

Ohledně plánku - je to víc vláčkodráha než modelová železnice, chápu to, každý máme jiný vkus - ale proč aspoň stanice nemůže mít reálné zhlaví nebo se aspoň trochu podobat nějaké předloze? Stejně tak vedení tratí - vše je tak geometricky přesné, na sebe kolmé... Zkus tímto směrem dále plánek ladit, bude to vypadat přirozeněji.

Nejde mě jen o vláčkodráhu, jen se snažím maximálně využít prostor, což s nedostatkem zkušeností pak asi tvoří vláčkodráhu Ještě na tom zapracuju, projdu nějaký další plánky a mrknu na to zhlaví a vedení tratí.
A kdyby se našel někdo kdo se "nudí" a chtěl s návrhem pomoct, budu moc rád a dokážu se i odměnit

začátečník Michal píše:se snažím maximálně využít prostor, což s nedostatkem zkušeností pak asi tvoří vláčkodráhu Ještě na tom zapracuju, projdu nějaký další plánky a mrknu na to zhlaví a vedení tratí.
A kdyby se našel někdo kdo se "nudí" a chtěl s návrhem pomoct, budu moc rád a dokážu se i odměnit

Bez nároku na odměnu za tu půl hodinku rychloeditace v Malování na noťasu s touchpadem...


Kdybych měl za úkol trochu tuto prvotní eNkovou variaci na Bohoušov vylepšit v pár bodech (kde jeden je opravdu kritický), tak bych pro začátek:

- zvětšil, a to nutně, osovou vzdálenost kolejí (na mostě a hlavně severně od něj v obloucích)

- na východním zhlaví hlavní stanice udělal kolejovou spojku, možná i dvě pro univerzálnost provozu
(anebo se vrátit k originálnímu řešení, jen trochu prodlouženému - to jsem ještě dopodrobna nepromýšlel)

- vylepšil tu svislou malou stanici na západě (hlavně prodloužil výhybnu atd., místa na to je naštěstí dost)


Dál už to jsou spíše podružnosti (i když užitečné), jako např.:

- napojení kusé koleje na západním zhlaví hlavní stanice

- prodloužení volných tratí (ve směru šipek)

- natočení té svislé vlečky dole vlevo (to kvůli rozbití rovnoběžnosti kolejiště)

- asi bych se dále pokusil trochu "zešikmit" tu dlouhou vodorovnou kolej volné trati zcela nahoře (třeba nějaké vyhnutí se skále těsně u horního okraje), a možná i dole vlevo to trochu zkosit. ať to nejsou jen ty rovnoběžné dva půl ovály


Last but not least:
Ty ostré (a pro potřeby kolejiště nikoli nezbytné) 90stupňové rohy panelů, které vyčnívají do prostoru obýváku, bych zkosil.
Opticky se tím kolejiště zmenší (hlavně ten "tunel", kterým se od dveří vchází okolo kolejiště do obýváku), a taky pak až přijdou prckové a budou ve věku tak 2 až 4 roky, nerozbijou si hlavičky o ty ostré rohy.


Zlom vaz, a i kdyby jsi nakonec celý ten Bohoušov zavrhnul a zrealizoval třeba i něco úplně jiného, nebylo by to všechno předtím zbytečná práce - při tom "projektování" se toho spoustu naučíš a ten čas s tím strávený nebude ztracen.
 

A není lepší upravovat a vylepšovat plánek, který je v základu lépe navržen než ten Bouhoušov?
I po těch úpravách to bude pořád vlakodrom.
Třeba takové Bezdružice od MF http://www.zeleznicni-normalie.cz/piwigo/picture.php?/255/category/100
To je podle mě opravdu hezké modelové kolejiště a neměl by být problém ho upravit do Nka.

Modelář si musí ujasnit co od domácího kolejiště očekává, jestli chce mít možnost mít současně v provozu více vlaků s možností je nechat jezdit bez obsluhy a kochat se, za cenu že kolejiště vůbec nebude interpretovat skutečnost, nebo kolejiště které co nejvíce odpovídá reálu, ovšem s koncovými stanicemi, což znamená nutnost se aktivně věnovat provozu (posun, objíždění soupravy atd.). Podle zkušenosti s mými vnuky jim vyhovuje první varianta, posun je nebavil pokud byli ve věku kdy je mašinky bavili, dnes už mají jiné zájmy, druhá varianta je vhodná pro modeláře který to staví především pro sebe a vyžívá se v aktivní činnosti. Mně rozhodně lépe vyhovuje ten Bohoušov než zmíněné Bezdružice.
Pro co největší věrnost reálu stavím modulové stanice, tam je ovšem modul stanice Sklené nad Oslavou v N dlouhý 4,4 m.

HonzaM píše:Modelář si musí ujasnit co od domácího kolejiště očekává, jestli chce mít možnost mít současně v provozu více vlaků s možností je nechat jezdit bez obsluhy a kochat se, za cenu že kolejiště vůbec nebude interpretovat skutečnost, nebo kolejiště které co nejvíce odpovídá reálu, ovšem s koncovými stanicemi, což znamená nutnost se aktivně věnovat provozu (posun, objíždění soupravy atd.). Podle zkušenosti s mými vnuky jim vyhovuje první varianta, posun je nebavil pokud byli ve věku kdy je mašinky bavili, dnes už mají jiné zájmy, druhá varianta je vhodná pro modeláře který to staví především pro sebe a vyžívá se v aktivní činnosti. Mně rozhodně lépe vyhovuje ten Bohoušov než zmíněné Bezdružice.
Pro co největší věrnost reálu stavím modulové stanice, tam je ovšem modul stanice Sklené nad Oslavou v N dlouhý 4,4 m.

Honzo, tady jsi mi docela pomohl více si ujasnit, co od kolejiště očekávám. Je pravda, že si momentálně nedovedu představit, že mě bude bavit převážně posun ve stanici. Takže v tomhle budu asi blíže tvým vnukům. Nejvíc se těším na modelování krajiny a celého kolejiště. Takže mě bude bližší možnost nechat jezdit jednu - dvě soupravy a kochat se. Ale byl bych rád mít možnost si do budoucna vyhrát i s nějakým posunem a reálnějším provozem (až se do toho víc dostanu).

Přidám jeden pokus o realističtější využití prostoru. Šířku obou ramen L-ka jsem zvětšil ze 75 cm na 85 cm, pro usnadnění manipulace předpokládám možnost rozdělení na hlavní rám 200x85 cm a druhý rám 90x85 cm. Skryté nádraží možno dát k zadní stěně do tunelu na hlavní trati (červeně). Do hlavní stanice vede kousek dvojkolejky, za stanicí se tratě rozdělují, hlavní trať vykoukne u paty kopce a zamíří zpět do skrytého nádraží, vedlejší trať stoupá do malé staničky na kopci a pak se vrací zpět do hlavní stanice. Nemám pořádně zažitou geometrii N kolejiva, tak je to takové neučesané a bojoval jsem s výškami v místech kde se kříží tři tratě nad sebou.
I bez vratných smyček máš možnost pro simulaci reálného (nákladního) provozu na hlavní trati použít dvě stejné lokomotivy, jednu s plnými vozy jedním směrem, druhou s prázdnými vozy opačným směrem. Vedlejší trať je pouze ovál - aby šel simulovat provoz podobně jako na hlavní trati, musela by se napojit do druhého zhlaví skrytého nádraží.

Na první pohled provozně zajímavé, ovšem výškové rozdíly jsou v řadě případů příliš malé a roh je prakticky nedosažitelný. Do hlavního nádraží bych přidal jednu další kusou kolej, možná i dvě a tím by byla k dispozici možnost posunu. Skrytou stanici v zadní části v žádném případě, kolejiště bude u stěny a výškový rozdíl proti viditelné koleji je tak malý, že by přístup byl prakticky nulový.

t29 píše:Přidám jeden pokus o realističtější využití prostoru. Šířku obou ramen L-ka jsem zvětšil ze 75 cm na 85 cm, pro usnadnění manipulace předpokládám možnost rozdělení na hlavní rám 200x85 cm a druhý rám 90x85 cm. Skryté nádraží možno dát k zadní stěně do tunelu na hlavní trati (červeně). Do hlavní stanice vede kousek dvojkolejky, za stanicí se tratě rozdělují, hlavní trať vykoukne u paty kopce a zamíří zpět do skrytého nádraží, vedlejší trať stoupá do malé staničky na kopci a pak se vrací zpět do hlavní stanice. Nemám pořádně zažitou geometrii N kolejiva, tak je to takové neučesané a bojoval jsem s výškami v místech kde se kříží tři tratě nad sebou.
I bez vratných smyček máš možnost pro simulaci reálného (nákladního) provozu na hlavní trati použít dvě stejné lokomotivy, jednu s plnými vozy jedním směrem, druhou s prázdnými vozy opačným směrem. Vedlejší trať je pouze ovál - aby šel simulovat provoz podobně jako na hlavní trati, musela by se napojit do druhého zhlaví skrytého nádraží.

Tady rozhodně musím říct, že to je mnohem lepší, než co já asi ještě dlouho budu schopen vytvořit. Proto vás taky žádám o pomoc. Moc děkuji za návrh.

Jak psal:

HonzaM píše:Na první pohled provozně zajímavé, ovšem výškové rozdíly jsou v řadě případů příliš malé a roh je prakticky nedosažitelný. Do hlavního nádraží bych přidal jednu další kusou kolej, možná i dvě a tím by byla k dispozici možnost posunu. Skrytou stanici v zadní části v žádném případě, kolejiště bude u stěny a výškový rozdíl proti viditelné koleji je tak malý, že by přístup byl prakticky nulový.

Nedokážu posoudit jak je to s výškami. Ale roh bude určitě hůře dosažitelný. Sice plánuji mít kolejiště na kolečkách, ale asi je lepší v rohu provoz co nejvíc omezit a zajistit co nejlepší průjezdnost. (Jestli se pletu, tak mě prosím opravte. Jen bych nerad několikrát během dne poodjížděl od zni, kvůli vykolejení, nebo jiným problémům na trati.)
A skryťák by asi byl ideální v přední části, kvůli přístupu. Zase mě určitě opravte, jestli se pletu.

Jestliže předpokládáš (nebo nevylučuješ) v budoucnosti stěhování a třeba i jiné umístění, bylo by dobré s tím počítat při návrhu a stavbě. Já mám rohové kolejiště, ale rozdělené. Usnadňuje to i vlastní stavbu.

Návrh mi připadá dobrý, ale osobně se mi nelíbí rozdíl nivelit tratí 45 mm, ačkoliv je to podle NEM102 v pořádku (pouze pro motorový provoz), ale osobně si to neumím představit. Zejména když je nutné připočítat ještě podkladový materiál plus korkové lože, apod. S elektrickou lokomotivou to nebude možné.

Tak návrh kolejiště je stále v řešení a přibila i nová varianta, až se doladí, hodím to sem.
Teď mám otázku ohledně kolejiva. Jaké máte zkušenosti s kombinováním FLM bez podloží a Peco code80? Například využít na viditelných části Peco se servo přestavníky a ve skrytých částí FLM bez podloží a jejich přestavníky?