Začátečník mířící na TT, s prostorem cca 208x77

[Trixt]

No s výškami tratí a se stoupáním budeš mít vždy při tomto rozměru problém. Minimálně 1/2 oválu potřebuješ na to, abys vystoupal při sklonu 3% z 0 na 70 mm. Je těžké něco navrhnout tak, abys alespoň v obloucích ty 3% dodržel. Ale budiž ti útěchou, že pokud bys kolejiště prodloužil o půl metru, bojoval bys s prostorem stejně. Možná by to chtělo zkusit něco výrazně jednoduššího.

Obávám se, že pak nevyjdeme s obloukem, který má hned za výhybkou R=310

S tou obloukovou výhybkou jsem to myslel takto (minimální poloměr 310mm), ale bohužel to vůbec nevychází výškově.

[Michal Šuhajda]

Ahoj Michale,

plánek od ruky je krásný, ale bohužel zase naráží na průjezdný průřez v oblouku, pokud jsou sousední koleje v různých výškových úrovních a navíc oddělené zdí. Takto bohužel nelze.

Ahoj Tomáši,
V příspěvku na to upozorňuji, včetně doporučení nedržet se standardního kolejiva. Dále jsem psal, že zveřejněná podoba je sice od ruky, ale ověřoval jsem si geometrii v programu. Vzhledem k výškovému rozdílu 45 mm ( min. výška pr. Profilu pro neelektrifikovane tratě) a zkosení průjezdného profilu by to mělo těsně, ale přece jen, vyjít.
Další možnosti je zvětšit stoupání, na Ramzové je tuším 32 promile a jezdí tam Rychlíky a tratě vést úplně nad sebou. U hrackoveho kolejiště ten rozdíl 30>35 nebude tak markantní, a lokomotivy to zvládnou. Těžkotonážní vlaky se stejně nevejdou do stanice ani do SN.

[Michal Šuhajda]

Díky za reupload plánku .
Scarm plánek Podlesí jsem aktualizoval se správnými výškami - https://drive.google.com/drive/folders/ ... sp=sharing. Zdá se že by tam mohlo být trochu těšnější pod horním nádražím, kdy ho podchází trať z něj vycházející (~52mm). Klesání jinak vypadají v pohodě.

52 mm je dost málo. průjezdná výška dle NEM 102 je 45 cca 5 mm ti sebere kolej, takže ti zbydou 2 mm na nosnou konstrukci .

Oblouková vyhýbka by se tam vlezla jen Kuehn, má kompaktnější geometrii. Ta Tillig má vnější kolej s poloměrem 631mm, v těsnějším prostoru je to skoro jak kdyby tam byla normálně vyhýbka - s Kuehn by to vypadalo takto https://drive.google.com/drive/folders/ ... sp=sharing. Zkusil jsem tam ještě upravit horní nádraží pro prodloužení kolejí.

Horní nádraží bych nenatahoval:
- už tak krátká širá trať mezi stanicemi vyjde ještě kratší (délka bude skoro menší než staniční koleje)
- přišel jsi o kusou kolej pro nakládku (vlastně o dvě koleje pokud budou obě koleje dopravní, neměl by tam být sklad s rampou)
- Lesov je navržen jako zastávka s nákladištěm, kde se potkávají vlaky jen výjimečně. Je to i kvůli blízkosti stanice v Podlesí.
Znamená to že Lesov má jen jednu dopravní kolej, na kterou vjíždějí vlaky. Je to kolej č.1 (hlavní) Pozor není to ta blíž u budovy!
Běžně vlaky projíždějí po koleji č.1. Os. vlaky zastavují, průběžné nákladní projedou bez zastavení. Na koleji č. 2 (u skladu, rampy) a na kusé koleji č. 2a jsou přistaveny nákladní vozy pro nakládku/ vykládku zboží. U nákladiště Lesov jsou vjezdová návěstidla stále na volno. Pouze když přijede Mn vlak, který zde bude přibírat či odstavovat vozy (buď k nakládce nebo na vlečku), Zastaví na kol. č.1. Návěstidla (obě) se přestaví na stůj, aby byl vlak tzv. krytý, tedy aby případný přijíždějící vlak zastavil před návěstidlem a nedošlo k nehodě. Vlak začne posunovat a po dokončení posunu se seřadí opět na kol. č. 1., vjezdová návěstidla se přestaví na volno a vlak odjede.
Bude-li trvat posun dlouho, je možné ho přerušit. v tom případě se uvolní kol. č. 1, lokomotiva a vozy se "uklidí" na vedlejší kolej, nebo vlečku. Návěstidla se postaví na volno, projede vlak (nebo i víc) a pak se opět přestaví vjezdová návěstidla v Lesově na stůj. Mn vlak dokončí posun, přistaví vozy kam patří, (nízkostěnné k nakládce dřeva, krytý vůz k rampě, uhlák na konec vlečky, před něj další krytý vůz, a s odváženými vozy se postaví na hlavní kolej, vjezdová návěstidla se přestaví na volno a vlak odjede.

Jen dotaz - jakou přesně má roli ve spodní (neskryté) stanici to, že má čtvrtá kolej dvě vyhýbky tak těsně u sebe?

Dříve se připojovaly man. kolej z obou stran, kvůli jednoduššímu posunu a to i ty krátké.
Klidně můžeš dvojici výhybek zrušit, to se dělá v poslední době velice často i v reálu, ale budeš pak muset posunovat "do tunelu"

K prostoru - kolo věším za zadní kolo, v prostoru kolejiště by se nacházely řidítka, a jejich vrchol je cca 112-115cm nad zemí. Na sundání kola potřebují trochu manipulační prostor, a pokud bych natáhl kolejiště na 220cm, je poměrně slušná šance že bych ho tu a tam řidítkama "učesal". Původně jsem kolejiště plánoval jen 200x77, ale při různých verzích mě vždy tu a tam pár cm scházelo, tak jsem zvětšoval v editoru desku až jsem se dostal na 208cm, ale dál se ho z praktických důvodů bojím prodlužovat

A mít tam mít nějakou ochranu - desku, která bude zároveň kulisou, ano zhorší to manipulaci s kolem.
Jak jsem byl poučen od prodejce kol a bývalého závodníka kolům s odpruženou vidlicí věšení za přední kolo škodí, resp škodí právě pružícím a tlumícím prvkům, které se trvale "natahují", takže dobře děláš.

edit:
Pokud je tím myšlen úplně levý oblouk, kde trať z dolní stanice vychází doleva a klesá tunelem, je pravda že v podobě v jaké jsem ho překreslil mezi vnějším a vnitřním obloukem není zrovna moc místa, ale na desce je dost místa o posunutí vnějšího oblouku o cca 3cm doleva, tím by se na vrcholu zatáčky prostor zvýšil na 6 cm, tam by už mělo být dostatek prostoru

Viz předchozí příspěvek.

[Bubakcz]

Možná by to chtělo zkusit něco výrazně jednoduššího.

Myslíš něco v duchu https://drive.google.com/drive/folders/ ... sp=sharing ? Vzadu za terénem by bylo skryté nádraží. Viditelný nádraží je tak od oka, asi by tam dávala smysl i nějaká slepá kolej. Jen tahle verze takhle na papíře (obrazovce) vypadá moc strojeně, pravidelně a nepřirozeně. V praxi by se ten dojem/pocit dal tvarem krajiny a zpracováním trochu rozbít

Dříve se připojovaly man. kolej z obou stran, kvůli jednoduššímu posunu a to i ty krátké.
Klidně můžeš dvojici výhybek zrušit, to se dělá v poslední době velice často i v reálu, ale budeš pak muset posunovat "do tunelu"

Takže aby vlak jel na

situace_1.png (14.8 KiB) Zobrazeno 5500 krát

po trase ABC, posledním vagónem zastavil za B, a pak zacouval, místo toho aby jel AC a víc zavazel vpředu a sahal třeba až na hlavní trať.

I zkratky na vlaky mimo Os. (to mě ještě docvaklo ) jsem si musel dohledat (https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1kladn%C3%AD_vlak). Tak nějak jsem ani nepředpokládal že bych tam s vlaky manipuloval takhle detailně ručně (analogově), spíš jsem předpokládal že by to v konečné podobě bylo schopný plně digitálního provozu, kdy by se vlaky dokázaly ve stanicích samy potkávat a čekat na volný úsek (předpokládám že toho je digitál schopen, za předpokladu že budou úseky správně rozdělený a nastavený, detaily toho jak se pracuje s digitálem neznám). Stav kdy by to bylo plně dokončený by byl minimálně několik roků daleko, i vzhledem k tomu že mám i další koníčky/zájmy. Zatím jsem ani moc neřešil co bych s tím dělal až bych to plně dostavěl, spíš jsem nepředpokládal že by nastala doba kdy by tam už nebylo co vylepšit. Možná zkusit něco novýho, zatím si zkouším načmrkat jak by se na ten prostor dala dostat napodobenina dvou kolejnýho koridoru , ale je otázka jestli v té době budu bydlet tam kde bydlím.
Co se týče provozu/osazení, představoval jsem si tak brejlovce s osobním vlakem, pak menší nákladní vlak tažený 743 (nebo podobnou; na nákladní dopravu bych využil asi některý z vagónů https://drive.google.com/file/d/1LPfmDy ... sp=sharing (po důkladné údržbě - soukolí, spřáhla atd; nalezeno u rodičů ve sklepě, původně strejdovo)), a 810/840/842/850 (možná s vlečným vozem, pokud se u typu, u kterého nakonec skončím, používal)

52 mm je dost málo. průjezdná výška dle NEM 102 je 45 cca 5 mm ti sebere kolej, takže ti zbydou 2 mm na nosnou konstrukci .

Zkoušel jsem teď, že pokud by klesání začalo už za výjezdovou vyhýbkou z nádraží, dalo by se dostat na 60mm při nějakých 3,1%. Ale. Netuším jakou silou do toho "hodí vidle" nutnost mít začátek/konec klesání pozvolný, aby tam nebyl moc schod. Zatím jsem neodolal a už si pořídil lokomotivu (https://www.rkmodel.cz/TT-MTB-754-023-CD-d8154.htm), tak asi doplním 2-3 flexi koleje, nějakej ořezatelnej materiál na simulaci stoupání/klesání a podjezdů. Nebo možná jednodušeji, zeptám se , jaká vzdálenost je tak potřebná na změnu sklonu o 1%, aby to nebylo moc do očí? Zatím se mě to nepodařilo dohledat.

Jak jsem byl poučen od prodejce kol a bývalého závodníka kolům s odpruženou vidlicí věšení za přední kolo škodí, resp škodí právě pružícím a tlumícím prvkům, které se trvale "natahují", takže dobře děláš.

Jsem si vědom, proto to věším tak jak to věším

[JanoH0e]

Ja by som skúsil ako prvé niečo ako "Kameničky" alebo niečo na ten štýl - detské. V plánkoch od M.F. je ich spústa. Oveľa menšie, menej nákladne a "hneď" jazdiace, kde si natrenúješ stavbu, prevádzku, zapojenie elektriky atď. Koľaje a príslušenstvo potom môžeš znovu použiť.
Ak máš rad jazdenie, automatickú prevádzku bez zásahu obsluhy , dá sa to. Je niekoľko spôsobov ako to dosiahnuť, len s tím treba počítať pri budovaní koľajiska -izolované úseky, zapojenie elektro atď. Zase záleží od tvojich predstáv a konkrétnych požiadavkoch na systém.
Ak máš rad jazdenie a nie posun, zrušil by som dolnú stanicu u tunelu a postavil by som iba výhybňu so zastávkou. Tam by prebiehalo krížovanie vlakov automaticky, zatiaľčo v nákladisku hore by sa iba posunovalo na ruku "podľa potreby" t.j. chuti prevádzkovateľa. Výhybňa nemusí byť ako najdlhší vlak, stačí ak bude dlhšia ako najkratší vlak. Napr. pre 840 + 840, aj keď v reále bude iba jedna jednotka. Čo sa stúpania týka 1% - 10 promile, na jeden meter trate sa odporúča 20-40 promile, niekedy aj 50 promile. Pokiaľ je možnosť, stúpanie stanovovať podľa záťaže, lokomotív atď. Takže ľahké lokomotívy alebo mot. vozy môžu mať problémy už so stúpaním aj relatívne malým, zatiaľ čo ťažké lokomotívy utiahnu na tom istom stúpaní ťažký a dlhý vlak.

[Bubakcz]

Nemyslel jsem jaký stoupání vlak zvládne, ale spíš jaká vzdálenost je orientačně potřeba pro plynulou změnu z roviny třeba do soupání 2%. Normálně to nebude hrát žádnou zásadní roli, ale pokud je průjezd na hraně už při návrhu v programu který změnu stoupání/klesání lomí ostře, může to hrát roli, a nevím zda má cenu to zohledňovat nebo ne.
Stavba kolejiště které by neumožňovalo kroužení na kochání (vím, samo o sobě nestačí, ale nějak by mě chybělo), mě tak úplně neláká, což by byl problém Kameničky. Plánky se mě podařilo dohledat v nabídce Moravské Zemské Knihovny, ale k zapůjčení jen prezenčně, a zatím jsem nezjišťoval jestli by to vůbec v dnešní covidové době bylo možné.

Ještě jsem pokračoval v úpravách svého plánku - trochu jsem ho přeorganizoval a podařilo se mě skryté nádraží dostat na okraj plochy, aby bylo přístupný (resp je tu malé dvojkolejné, a dvě delší slepé koleje, v každém patře jedna)
https://drive.google.com/drive/folders/ ... sp=sharing. Zadní klesající trať má sice ostřejší klesání, ale většina jí je skrytá v tunelu, takže nebude moc bít do očí. Možná bych mohl přidat lehčí zavlnění směrem dolů, abych měl možnost prodloužit tu dvojkolejku u skrytého nádraží (edit: dá se to, znamenalo by to nárust klesání v tunelu z 4% na nějakých 4,6% a mimo tunel z 3,5% na 3,9%, ale asi bych to i bez zavlnění musel udělat prudší abych se bez problémů vlezl pod silnici. Přidáno do složky jako _13 a upravené_podzemi.png)

Edit2: Ještě jsem se díval na Michalovo, a pokud by klesání doleva z horního nádraží začalo hned za vyhýbkou a bylo agresivnější (3,4%), tak by se v momentě podjíždění vyhýbky mohlo dostat na 6,5 cm. Což už by se dalo

Edit3: Když jsem se na ně teď tak znovu díval, tak se můj plánek začíná trochu podobat tomu Michalovu (jen je potřeba si jeden z nich zrcadlově přehodit)

[JanoH0e]

Orientačne ber 30 promile na meter. Tím nič nepokazíš. Ale všeobecne platí, čím menej, tím lepšie. Hlavne v oblúku. Zopár plánikov nájdeš aj tu http://www.zeleznicni-normalie.cz/piwigo/ . Keď tak, postav si na začiatok iba 8, aj na menšej ploche, kde sa naučíš základne veci a zapojenia, poprípade krajinu. Čas takto strávení sa vráti pri veľkej stavbe.

[Trixt]

Nemyslel jsem jaký stoupání vlak zvládne, ale spíš jaká vzdálenost je orientačně potřeba pro plynulou změnu z roviny třeba do soupání 2%.

No já to řešil jednoduše. Přechod do stoupání byl vcelku se základovou deskou. Tak jak se prohnula 8 mm překližka, tak jsem položil koleje a žádný problém s přechodem z roviny do stoupání jsem neměl,

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Nevím, co myslíš ručním analogovým posunem? Posunovat ručně můžeš i v digitálu a asi to půjde o něco líp (např. lokomotivy lépe zvládnou pomalou jízdu).
Rozdíl v digitálu a analogu je ve způsobu předávání povelu mezi zdrojem (obsluha) a cílem (lokomotiva). V analogu měníš polaritu a napětí v kolejích (nebo šířku pulzu u pulsní regulace) a na to reaguje motorek změnou směru a rychlosti otáčení. V digitálu máš v kolejích konstantní napětí, ale navíc tam posíláš informaci tedy složený povel:
- adresu => který dekodér - většinou lokomotiva*, má reagovat
- co má udělat - např. rozsvítit světla, nebo upravit proud (upravit šířku pulsu) pro motor (zrychlit, zpomalit) apod.
Zda je zdrojem PC, nebo člověk s ovladačem v ruce nemá je celkem jedno.
Jestliže už teď plánuješ plně automatizované kolejiště, kde bude vše řídit PC, to opravdu na posun příliš není. Ale automatické řízení vlaků se dá s ručním řízením na DCC kombinovat. Tedy klidně Ti do Podlesí může plánovaně přijet vlak řízený PC, který zůstane na 3. koleji. Převezmeš si ruční řízení a proházíš vozy, a vlak zase automaticky odjede.
Ale pokud plánuješ, že budeš stále jen jezdit a točit stejné soupravy beze změny, tedy nebudeš měnit sestavu souprav, tak fakt ty výhybky nemusíš řešit. Jen nevím, jak dlouho Tě to bude bavit.
Víš, vždycky si představuju, že kolejiště je kus reálného světa. Mně se občas stane, že se do něj v duchu i přestěhuju (viz "pohádka ke kolejišti na DF v sekci PF 2021) . V reálném světě se s vozy posunuje, protože železnice většinou převáží nějaké zboží, nebo lidi. Modernější epochy jsou na to blbější, protože u spousty nákladních přeprav jsou vlaky nahrazeny nákl. auty, ale to si zase modelují RC autíčkáři.
Jestli máš chuť, zkus si představit situaci na obrázku v příloze (ve větším je zase naRajceti ).
Ve stanici je chladící vůz (I) u rampy, čeká na cestu zpět do A, dále tu stojí vyložený nízkostěnný vůz (K) ,který bude přesunut do Lesova k nakládce dříví, na vlečce Uh. Skladů je prázdný vůz Ea, který pojede zpět do A. Na vlečce u sila stojí vyložený vůz T, který bude pokračovat do B
V Lesově jsou naložené dřívím vozy S do B a 2x E do A, na vlečce je krytý vůz G do A a vůz od uhlí E, který bude přesunut k nakládce dřeva.
Do Podlesí Ti přijel manipulační (Mn) vlak po trase A ->Podlesí->Lesov-> B v sestavě lokomotiva 742 (Tranzistor), služební vůz (D), Zavřený vůz (G) na vlečku do továrny v Lesově, nízkostěnný vůz (S), dva vozy s uhlím uhelných skladů a jeden na vlečku továrny v Lesově.
Zkus si na papíře rozposunovat vozy na správná místa a seřadit vlak, který poveze vozy dál do B. Mn vlak v opačném směru pojede později, takže vozy do A zůstávají na místě. Pro porovnání zkus verzi s omezeným počtem výhybek
- zaměstnáš nejen ruce, ale i hlavu
- zjistíš, že výhybek a kolejí je málo : ), zejména, když si přidáš proti sobě dva motoráky, které budou křižovat v Podlesí.
- utekla spousta času aniž bys to zaregistroval

A co se týká sklonů, přestože platí čím menší tím líp, zase bych takové obavy neměl do 40 promile. vyjdeme-li opět ze skutečnosti , podobné sklony měly některé lokálky, které byly vždy pouze adhezní provoz. Nebylo to často, ale byly.

[Bubakcz]

Principy toho jak funguje digitál znám, ale neznám vše co umožňuje nebo neumožňuje - zastavení před semaforem, přesměrování na volnou kolej, atd (předpokládám že to umí, ale nezjišťoval jsem jak se to nastavuje atd. Vím jen že bude potřeba mít kolejiště elektricky rozdělený na segmenty)

K příkladu, tipuju že v reálné praxi by tam bylo dost kolejí kde nechat vozy, vlak by tam nabral to co by vezl směr Lesov (ty by předtím seřadila posunovací lokomotiva, kterou bych na nádraží kde je uhelný sklad i silo, předpokládal), a po cestě zpátky nabral ty do A. Jak by se to řešilo reálně, nevím. Pokud bych to měl řešit jako hlavolam, potřeboval bych dodefinovat pravidla . Služební vůz by to dělal trochu tricky.
V zásadě jsem ani neměl plány co s tím budu dělat až to dokončím (protože to předpokládá že to nejdřív dokončím). Zatím si nedovedu představit že by mě úplně bavilo (možná by mě to po vyzkoušení bavilo. zatím nevím) vytvářet si tam vlastní situace na posunování a přepravu vozů. Než se moje myšlenky stočily na modelovou železnici, uvažoval jsem o plastových modelech letadel, ale pak jsem si řekl proč ne vlaky, když na ně mám teď místo, a k vlakům mám kladný vztah (nebo jsem si to alespoň myslel než jsem začal číst tohle fórum. Teď spíš vím že o nich nic nevím).

Sklony trati - zkoušel jsem si teď brejlovce na simulovaných 5%. 5 BTTB/Zeuke vagónů dokázal do kopce docela rozjet, byť bylo poznat že to nejde snadno (trochu mě zarazilo jak je jeho mechanika hlasitá i když jede sám na rovině. Edit: mezi BTTB/Zeuke vagóny byly i dvě lokomotivy a pozůstatky třetí. Jedna z těch lokomotiv byla dokonce ochotná rozjet se , i když občas potřebovala postrčit, a oproti tí je brejlovec tichý jako myš). To může být i problém se stavem těch vozů, protože vagóny bez lokomotivy se začaly rozjíždět až tak ve 3% (jeden z nich, když jsem zkoušel koleje den zpátky ještě bez zapojení, zůstal stát i v 5% ). Na mým plánku (pracovní název Mudlov) s úsekem kde je 4,6% by to mohl být problém. Na Podlesí by to problém nebyl, tam není žádnej úsek přes 4%, jen mě tam přijde líto že podzemní úsek má na projetí cca 8m, zatímco nadzemí jen zhruba 6,4m.
Za plánek každopádně díky

K lokomotivě - doplňky z přiloženého sáčku stačí jen natlačit na určená místa (v což doufám), nebo se mají i lepit? Trochu si nedovedu představit že bych měl dostat lepidlo do tak malýho prostoru aniž bych riskoval zasvinění celýho čela lokomotivy

Mírně offtopic (nějak si to nedokážu nechat pro sebe)
možná jsem měl jít raději do těch plastových modelů letadel. Ty bych teď alespoň mohl dělat pořádně s airbrush pistolí, a ne mít na letadlech stopy po štětci jako kdysi. S vlakama si člověk víc vyhraje, ale srážka s realitou (cena, dostupný prostor VS složitost trati, otázka co s tím vlastně pak budu dělat) je nepříjemná, a když pak ještě původně nadšený nováček narazí na diskuze jako viewtopic.php?f=27&t=11350 nebo i vedlejší "Vzkaz všem začátečníkům" (pokud vadí že si nováčci dopředu nenastudovali literaturu o jejíž existenci dopředu neměli pořádně jak vědět, nebo že dělají stejné chyby, o kterých nevěděli že jsou to chyby nebo že jsou za chyby považované, není problém aby moderátor do sekce pro začátečníky přidal oznámení s odpověďmi na časté dotazy a odkazy na užitečné zdroje. Spousta dotazů sice už pravděpodobně byla v minulosti někde na tomto fóru zodpovězená, ale dokud bude vyhledávání v phpBB jen "hloupý" fulltext search (což bude vždycky, implementace něčeho schopnějšího by byla netriviální, přínos by neospravedlnil náročnost, a účící se/kontextové algoritmy by ani neměly na diskuzním fóru dost vzorků (provedených vyhledávání) pro učení se)), nadšení trochu opadá a začátečník začne mít pocit že to asi není pro něj

[Trixt]

O ceně a prostoru nemá smysl diskutovat, oba tyto faktory jsou problém. Co se ale týká tebou zmíněného diskuzního vlákna, z toho si hlavu nedělej Na všech diskuzích, ať to jsou online hry, železniční modelářství nebo třeba akvaristika, nově příchozí pokládají pořád stejné nebo obdobné dotazy a vždy občas nabyde někdo dojmu, že jsou nováčci líní hledat, neb vše již bylo zodpovězeno. Ale na všech fórech, kde jsem působil, se vždy najde spousta lidí, kteří jsou ochotni na tyto dotazy opakovaně odpovídat a v podstatě i ti, kdo si na neschopnost nováčků postěžovali, nakonec opět pomohou. A navíc ti, co jsou dnes nováčci, budou třeba jednou odpovídat na dotazy těch co přijdou po nich. To je koloběh života na každém fóru. Co je mnohem důležitější je to, zda tě vlaky baví natolik, že jsi ochoten hledat řešení problémů. Pokud ano, tak nakonec k nějakému, pro tebe použitelnému, řešení dojdeš. Tak hlavu vzhůru. Já se k vlakům vrátil po pár desítkách let a baví mě, i když často nevím jak co zrealizovat. Nakonec se vždy najde někdo nebo něco, co mi pomůže.

[chameleon]

ahoj, ten poslední odstavec je takový smutný, jako začátečník na tvém místě bych to cítil podobně, ale časem určitě narazíš na fajn lidi z tohoto oboru, zkamarádíš se s nimi, a zjistíš, že je vše OK a realita je jiná

Abych to trochu odlehčil, reaguji na tuto část:

......V zásadě jsem ani neměl plány co s tím budu dělat až to dokončím (protože to předpokládá že to nejdřív dokončím). Zatím si nedovedu představit že by mě úplně bavilo (možná by mě to po vyzkoušení bavilo. zatím nevím) vytvářet si tam vlastní situace na posunování a přepravu vozů. Než se moje myšlenky stočily na modelovou železnici, uvažoval jsem o plastových modelech letadel, ale pak jsem si řekl proč ne vlaky, když na ně mám teď místo, a k vlakům mám kladný vztah (nebo jsem si to alespoň myslel než jsem začal číst tohle fórum. Teď spíš vím že o nich nic nevím)...

Netuším, jestli je rozumné stavět něco, nad čím si nejsi jistý co s tím budeš dělat a jestli tě to bude bavit... Ale co oba druhy modelaření propojit? Udělej na větší části plochy letiště s krásnými letadly, a vpředu panelu jen projíždějící dráhu - může na ní být vlečka k letišti - zavážení cisteren s leteckým benzínem, atp. Pod letištěm skryté nádraží.
Není nutné stavět nádraží a vlečky, jedno myslím německý prezentační kolejiště byl jen ovál - pár metrů přímé dvojkolejky mezi tunely, a zezadu skryté nádraží. Posadíš se, otevřeš pivko, a koukáš jak před tebou projíždějí vlaky a nemusíš dělat nic

[Zippich]

možná jsem měl jít raději do těch plastových modelů letadel...

Nevzdávej to Bubáku! Železniční modelářství je velkolepá hra, která stojí za to. Vyřádíš se nejen ve tvůrčí činnosti, ale potom si vyhraješ i v provozu. Navíc lze provozovat společnou hru se stejně postiženými jedinci. A to nemluvím o královské disciplíně klubového hraní na modulech, která poskytuje nekonečné možnosti layoutů a provozních situací...

[pekl024]

ahoj, ten poslední odstavec je takový smutný, jako začátečník na tvém místě bych to cítil podobně, ale časem určitě narazíš na fajn lidi z tohoto oboru, zkamarádíš se s nimi, a zjistíš, že je vše OK a realita je jiná

Jako opravdu , jo ?

Bubáku neboj , ono se to podá

[Fox]

Přidávám se s morální podporou . Bubáku, vezmi na vědomí, že na první pokus stejně nedozraješ k optimálnímu řešení. Já už teď vím, co bych udělal jinak, kdybych znovu začal... Ale doporučuji:
- začít s malým projektem
- ale od začátku řízení v DCC
Praxe Ti ukáže i to, co by Tě bavilo nejvíc. Já například s odstupem zjišťuji, že mne daleko víc baví kolejiště stavět, než na něm jezdit