H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

[Dovi]

 
H0 srdcem, TT / N rozumem
(aneb tak už se chlape konečně nějak rozhodni)

Zdravím vespolek,

ve svém věku už bych měl mít rozum a nezakládat vlákno s takto kontroverzním tématem, ale...
Ale když ono to všechno souvisí se vším, a jak člověk stárne, tak se mění jeho možnosti a priority.

Na úvod pro udělání si obrázku o člověku, který pokládá takovýto těžko řešitelný dotaz:

Připadá mi, že je to nedávno, co jsem vystudoval, oženil se a založil rodinu - protože to všechno další pak uteklo jako voda a najednou už vyhlížím důchod (mám to za pár).

Takže: v dětství "PIKO vláčky" (vše tehdy na U plechu z NDR) - ve druhé polovině 60. let jsem jako malý kluk dostal od rodičů k Ježíšku "PIKO vláček" ve velikosti H0, a ten kupodivu vydržel i zacházení nešetrných dětských rukou. A vzpomínám, že bylo moc krásný a romantický položit hlavu na koberec a dívat se ze žabí perspektivy, jak ta levná dvouosá kvedlající se malá tendrovka (asi nápravově i rozvodama ošizená BR 80) vyjíždí ze zatáčky na rovnou kolej.. A potom, jak se zase vlak zmenšuje v dálce a zahýbá do oblouku, až zmizí i poslední železniční vagon.

Jenže v menším bytě byl problém s disponibilním prostorem, a tak jsem pak v první polovině 70. let vyměnil hánulu za N (něco jsem si našetřil z kapesného a hlavně dostával postupně "vagónky a nějakou tu mašinku" ve formě dárků k narozeninám, Vánocům apod.)

Potom před pubertou začala funkční letecká modelařina pod vedením nestora Luboše Koutného (za mlada Wakefieldy, v šedesátkách pak spoluzakladatel kategorie dvacetinek a následně Oříšků u nás), nadšence a guru přes pokojáky (pohon gumovou nití, celková hmotnost éra u expertů cca 1 gram s potahem křídel mikrofilmem anebo u dětí pár gramů s potahem modelšpanem), dále dvacetinky (létající makety letadel v měřítku 1:20 poháněné gumovým svazkem) a oříšky (Penauts - bezměřítková menší obdoba dvacetinek) s rozpětím limitovaným do 33 cm. Pamatuju na "svoje" závody pokojáků v největším pavilonu Z na brněnském výstavišti, na dvacetinky a pak i oříšky na letišti v Brně Medlánkách, na oříšky v Praze spolu s panem Koutným a s tehdy mladým Tondou Alferim ve sportovní hale u Klokanů atd., v dospělosti pak RC, ale to už jen rekreačně.

Tolik pro stručné představení se a teď už k mému příběhu.

Dám to ale raději do několika samostatných příspěvků. Ne že bych honil jejich počet (toto je teprve čtvrtý za celý měsíc od mé registrace zde), ale dlouhé pasáže bývají nepřehledné a nikdo asi není moc zvědavý se jimi složitě probírat...

____________________

EDIT 24. 4. 2021

Projekt malého jednoduchého H0 + H0e kolejiště 2x1 metr:

viewtopic.php?f=1&t=13407

H0_TRIX+H0e_Roco-Fleischmann_196x99cm-best-in-covid.png (15.81 KiB) Zobrazeno 8927 krát

____________________

EDIT 21. 9. 2021

Po vyšetření trochy místa nyní navíc uživatelsky volitelné rozšíření o připojitelný malý úzký poloskrytý segment cca 0,3 x 1,5 metru s doplňkovým odkladištěm vlakových souprav a koncovou stanicí (malým hlavovým nádražím)

viewtopic.php?f=1&t=13407&start=45

2021-09_H0+H0e+H0f_198x99cm+28x148cm.png (43.73 KiB) Zobrazeno 6927 krát

[Dovi]

 
Železnice mě vždycky už od raného dětství fascinovala, měl jsem k celému tomu ajznboňáckému fenoménu velký respekt a zároveň obdiv ke stavitelům tratí a spol. v 19. století, a zážitkem byla nejenom samotná jízda vlakem, ale hlavně pohled na jedoucí vlak, výhybky, drátovody, závory, návěstidla, kolejová zhlaví, výtopny v depu v Brně Horních Heršpicích (a snad i točna tam byla, jestli si to ještě dobře pamatuju) - můj prastrýc, železniční inženýr a taky projektant v SÚDOPu, bydlel v posledním domě na ulici s příznačným názvem Výpravní; na jedné straně bylo nádraží a na druhé straně domu byla "vlečka" s malým depem na konci a za tou pro nás děti "vlečkou" jsme měli zahrádku do doby, než ji na konci 60. let vykoupili nebo zabrali a ty všechny zahrádky se tam byly zrušeny). A jako děcka jsme byly každou chvíli očumovat na nádraží; tenkrát ještě nebyla pára žádnou zvláštností.

Otec jako projektant měl dráhu asi úplně zadarmo a zbytek rodiny mohl jezdit levně na režijku (tuším za desetinu ceny normálního jízdného nebo tak nějak). A než jsme se zmohli na auto, jezdívali jsme skoro každý víkend tu za jedněmi prarodiči do Českých Budějovic, tu za druhými kousek blíž na Vysočinu - to pak byl přestup v Horní Cerekvi nebo v Počátkách Žirovnici z rychlíku na osobáček (a pak v Jihlávce nebo v Horním Vilímči už poslední přestup, a to na autobus). Pamatuju páru a v ty páteční večery roje jisker z lokomotivy viditelné vepředu v oblouku. Taky si vzpomínám na oblíbenou klasiku rodičů v "úvraťové" Jihlavě: "děcka, pozor, couváme zpátky do Brna!"

A teď po 50 letech, nevím, co se stalo, mě moje žena sama od sebe vybídla, abych se teda "k těm vláčkům" vrátil.

Prý že kdy už, když ne teď; částečně kvůli vnoučatům a i kvůli sobě.

A ještě věc, která je myslím dost důležitá pro klid v rodině - je si vědoma finanční a časové náročnosti, i nároků na prostor.
 

[Dovi]

 
Takže moje přání a tužby - snad nejsou až tak moc nereálné...

Rád bych se pohyboval pokud možno co nejvíce v našich domácích ČSD/ČD vodách, ale přitom současně:

- Epochy ve svých nesoutěžních podmínkách až tak striktně nehrotím

- Kvůli místu a kvůli poloměrům oblouků preferuji spíš menší regionální tratě a ještě lépe lokálky

- Zda analog či digitál mi bylo (zřejmě z neznalosti) až donedávna celkem fuk. Ale jak to tak pomalu nasávám, za ta desetiletí od mých začátku se toho hodně změnilo a digitálu se proto nijak zásadně nebráním (minimálně ve formě hybridu - loko digi, kolejiště analog případně něco i manuál, třeba ruční točna nebo tři čtyři výhybky na úvodním/zkušebním minikolejišti)

Ohledně převažujícího charakteru tratí a skladby vozového parku (dáno i prostorwm, který je k dispozici):

Než rychlík s šestinápravovým motorem a několika (ideálně tak pěti až osmi) Y ve tvaru skládacího metru (a kvůli němu ještě dlouhé staniční koleje - viditelné i ve skryťáku), tak to ho raději oželím. Železniční modelařina je jeden kompromis vedle druhého, a těch kompromisů je tím víc, čím míň prostoru a možností člověk má. Takže spíše kratší loko a více dvojosých vozů na úkor čtyřosých.
Z toho už zhruba vyplývá ta epocha (spíš nižší II, III, IV než vyšší V, VI - ale není to až tak zásadní).
 

[Dovi]

 
Co se týče měřítka, nedá se nic dělat, léta se holt hlásí, a protože se kvůli postupně slábnoucímu zraku (v budoucnu to nebude lepší, spíš naopak) nechci uchylovat k lupě, jsem zřejmě nucen držet se "větších" měřítek H0 a TT.
To N by bylo fajn z hlediska možnosti mít trochu složitější kolejiště na menším prostoru, ale kromě zmíněných očí je zde zřejmě i druhá nevýhoda v podobě skoro nulové nabídky českých (ČSD, ČD) předloh. Ale jestli je tomu jinak, budu rád za opravu a navedení správným směrem. Např. kolegové (mohu-li si jim já jako podruhé začínající dovolit tak říkat) Milan Ferdián a HonzaM jsou o něco starší než já a Nko jim vyhovuje. A jistě je takových mnohem víc. Ale třeba zase kolega hank61, který je možná o něco málo mladší než já (soudím dle 61 v nicku) přešel (mj. nebo hlavně kvůli zraku) od N k H0. Takže je to hodně individuální.

Ještě pro jistotu jedna hodně důležitá věc - když si totiž člověk projde diskuse v začátečnické sekci a hlavně množství diskusí k modelovým kolejištím, musí si všimnout toho, že spousta případů, možná i většina, se bohužel sobě hodně podobá. Na začátku jsou vždycky velká nadšení, nerealistická očekávání a až megalomanské požadavky u domácích kolejišť začátečníků - kolejišť o rozměrech nezřídka i přes 10, 15 nebo i přes 20 metrů čtverečních, jejichž realizace (pokud by na to vůbec bylo trvalé místo) by si vyžádala statisícové částky plus stovky až tisíce hodin práce. A skončí to jako přes kopírák - bohužel skoro vždycky stejně, jen v různé fázi vystřízlivění.

Protože se znám a protože jsem se snažil poučit z opakovaných chyb druhých, stanovil jsem si pro začátek stavbu minimálního kolejiště, řekněme do 1 m2 až maximálně do 1,5 m2. A to buďto jako uzavřený projekt nebo případně s možností rozšíření, bude-li realizace úspěšná a budou-li v budoucnu k rozšíření podmínky a chuť (moje a/nebo vnoučat).
Co se plánku kolejiště týče, mám jako asi každý nadšenec v šuplíku spoustu jednak svých vlastních návrhů ještě z dětství nebo i nynějších, jednak i spousty úspěšnějších nebo i méně úspěšných příkladů od zkušenějších kolegů. Ale když jsem se probíral plánky Milana Ferdiána a uvědomil jsem si, kolik práce a času jim celkově věnoval, a že z těch mnoha a mnoha desítek (nebo spíše stovek - dvě stě, tři sta?) plánků bylo dosud realizovány (myslím tím prokazatelně realizováno dle zpráv zde na tomto nejnavštěvovanějším diskusním fóru) jen malé procento kolejišť, rozhodl jsem se, že si vyberu jeden z plánků MF, ať se rodina jeho kolejišť trochu rozroste.

Mimochodem, udělalo mi radost, když jsem narazil na Milanovo "dětské" kolejiště Sluníčko - jeho prenatální variantu (pochopitelně s trochu jiným řešením stanice a terénu, jen s jednou vlečkou namísto dvou a bez poloskryté výhybny) jsem si jako mladý cca 13letý "projektant" navrhnul pro své tehdejší Nkové kolejiště. Vzpomněl jsem si na to, když jsem u Sluníčka uviděl zcela vzadu (nahoře kolejiště) ty dvě výškově se míjející dlouhé koleje, kdy jedna stoupá a druhá paralelní naopak klesá (uprostřed mají stejnou niveletu).
 

[Dovi]

 
Závěr (zatím otevřený):

Po dlouhém sbírání informací a zvažování výhod i nevýhod si ale stále připadám skoro jako na začátku. Nedokážu to (sám) rozčísnout.
Konkrétní kolejiště rozhodnu až po zodpovězení kardinální otázky - H0 nebo TT (N)?

Mám k dispozici plochu 300x90 cm (pro začátek myslím zbytečně dlouhou) přístupnou zepředu a zboku.
S tím, že hloubka 90 cm by se případně dala za určitých (ale splnitelných) podmínek zvětšit na 95 až 100 cm (případně i 105-110 cm, ale to už by asi měl zajistit přístup i zezadu, a to i kdybych event. nepoužil SN).

H0 mi zatím alespoň v prvním nástřelu přijde možná vhodnější (?) pro mne jakožto staršího uživatele (pro mne více než dostatečná maketovost) a snad je zde i širší nabídka loko a jsou zde i o něco lepší výchozí podmínky pro digi (více prostoru uvnitř atd.). Rovněž samovýroba staveb a všeho dalšího je trochu snazší.

TT se mi jeví jako asi více univerzálnější a velmi rozumný kompromis mezi zachycenými detaily a ještě použitelnou velikostí pro stárnoucí oči a s možností realizovat kolejiště s větší "kilometrovou délku tratí" na menší ploše.

Ohledně digitálu - dle názorů více lidí zde na foru jsem si říkal, že pro mé skromné potřeby bych asi neudělal chybu s MM a s malou bílou z21start (od Roco). Často se zde objevují informace (možná je to už minulost?), že se to dá pořídit za 2 až 2 a půl tisíce, že to prodejci vybírají z cenově výhodných setů a prodávají to samostatně (nové nepoužité). Zatím jsem se ale s podobnou nabídkou (nyní, jaro 2020) nesetkal. Ale možná to funguje, jen jsem se neptal těch správných prodejců? Pokud je tomu tak, dokázali byste mě nasměrovat, kde to pořídit?
Jinak na rok 2020 je u Roco hlášeno několik digitálních H0 setů (z TT velikosti firma Roco vycouvala) obsahujících ovál s výhybkou v Geoline kolejivu, MM + z21start, loko a několik čtyřnápravových vozů. Pokud bych si na to počkal (možná to chystají na předvánoční trh), znamenalo by to volbu H0.

Obecně (bez ohledu na měřítko), bych chtěl jednu páru (nejlépe asi malou tendrovku, aby se s ní dalo jezdit do/z koncové stanice bez točny), menšího diesla (troj- či čtyřnápravového - Rosničku, Kocoura, v "nejhorším" případě Brejlovce, ale ten už je na lokálky možná na hraně), motoráčka (Hurvínka nebo 810 apod.) a případně i nějaký lokotraktůrek. Ideálně všechno české vzory nebo aspoň na našich drahách aspoň krátkou dobu jezdících (napadá mě např. z Německa do Česka dotlačený diesel V100? - ten by např. mohl být z toho H0 setu).

V TTčku mě zase láká např. BR55 od PIKO (resp. česká řada 413 s černým pojezdem) - vím, není to ta preferovaná tendrovka, je to delší nákladní čtyřosá (D) lokomotiva se samostatným tendrem, ale má dobré jízdní vlastnosti a holt by musela z koncové stanice bez točny šupajdit tendrem napřed, což by se Vlastovi Burianovi nelíbilo

Nákladní vozy obou velikostí bych pro začátek nijak složitě neřešil, i ty čtyřosé se vyskytují použitelně kratší (rozhodně kratší než Y osobní vozy), a nijak by mě nepohoršovalo provozovat na české trati pár "cizích" nákladních vozů (myšleno vozů nějaké evropské zahraniční železniční správy - buďto projíždějí naší vlastí nebo vezou něco někomu k nám).

--

Uff, omlouvám se všem za delší referát.
Ale pokud se tím prokouše někdo z vás zkušenějších, kdo si třeba taky prošel takovýmto rozhodováním, budu vděčný za opravdu jakýkoliv upřímně vyřčený názor/doporučení.

Např. zrovna to vázání se na MM + z21 od Roco je sice možná logická volba z pohledu začátečníka (ověřené řešení, v Česku rozšířené a oblíbené, s dostupnou radou/pomocí v případě nejasností), ale třeba je stejně tak dobré nebo i lepší jiné řešení, třeba dražší(?) Lenz nebo něco možná i levnějšího (Tillig, PIKO, NanoX, DR5000 s nějakou ovladačkou - jakou?).

A prosím, vůbec mě nešetřete.
Budu moc rád i za opravení event. některého mého špatného předpokladu, za nakopnutí správnějším směrem nebo i za případný pohlavek, když si ho zasloužím.
 

[ohruska]

Mám to hodně podobné.
V mládí vláčky na koberci, taky H0, pak vláčky vystřídala RC modelařina všeho druhu a nyní zpátky k vláčkům.
Zvolil jsem TT, protože už na to moc nevidím a cit v prstech taky nic moc, takže na N jsem si netroufl.
Nyní zjišťuji, že jsem to měl zkusit, jsem omezen prostorem do L 180cm x 240cm, při hloubce panelu tak max 80cm.
Takže soupravy budou max 600mm dlouhé.
K řízení mám dělané moduly s arduinem. Láká mě automatický provoz přes PC, momentálně se učím ROCRAIL, ale chtěl bych i ruční ovládání, něco jako Multimaus.
Takže jsem v režimu zkušebního kolejiště, tři okruhy, 8x výhybka, na kterém si ověřuji funkčnost a možnosti řízení. Co mě zatím nejvíc zaskočilo, je nutnost rozdělení úseků na dva, tři až čtyři části, je to hrozně moc senzorů obsazenosti kolejí a tahání nekonečného množství drátů.
Ale bojuji a těším se jako malý kluk, když to začne fungovat a vláčky začnou samy jezdit.
Ota

[Stanin]

Ahoj,

každé měřítko má svoje příznivce a odpůrce. To můžeš mimo jiné vidět i v mém vlákně hned vedle. Oproti mně máš výhodu v tom, že ti stačí lokálka a ta je, dle mého, na 300 x 100 cm realizovatelná i v H0. Je jen na tobě, co ti padne do oka. Já nemám nic proti žádnému měřítku, ale nejvíc mi vyhovuje H0. Ideální by bylo, aby sis všechna měřítka osahal osobně a rozhodl se. Papír snese všechno, ale osobní zkušenost kolikrát jiná. Kdybych začínal od nuly, tak bych šel do TT. Nabídka modelů tuzemských předloh je slušná a několik zdejších kolegů dělá tétéčku svou prací pozitivní reklamu. Tak jsem to taky v minulosti udělal, když jsem se k modelaření vracel. Ale tak nějak to nebylo ono. Nutno zmínit, že nebyla ještě taková nabídka českých vozidel, jako je dnes a o zvuku jsem ještě nepřemýšlel. Skončil jsem tedy u H0 a to opakovaně. Důvod, proč jsem vždy znova zkoušel menší měřítko (TT/N), byly nároky na prostor. Ale to je podle mě jediná nevýhoda H0, i když podstatná.
Doma už nic z TT a N nemám, ale pokud by sis chtěl zkusit H0, tak to mohu sloužit. Případně se můžeš stavit do KŽM Brno, pokud jsi poblíž Brna a pokecat tam. Část kluků tam dělá i TT. Kdyžtak napiš zprávu a domluvíme se.

[Trixt]

No, koukám Dovi, že řešíš stejný problém jako já přede dvěma lety. Mně též žena položila otázku, zda se nechci pustit do kolejiště, že jí v obýváku nebude vadit (jinde místo nebylo). Navíc i syn chtěl tenkráte pomáhat (dnes již má ale jiné zájmy). Jelikož jediný použitelný prostor, který se v obýváku dal využít byl asi 2,6 x 1,05 m, rozhodl jsem se nakonec pro TT. U N mně vadilo to, že na to nevidím, nedostatek ČD vozidel a také hlavně se mi zdály ceny za kolejivo, zvláště za výhybky, docela vysoké. H0 jsem nakonec také zavrhl, neb jsem chtěl modelovat alespoň trochu provozně složitější kolejiště a v daném prostoru se nic kloudného nedalo vymyslet. Pozitivem H0 je, že když něco modeluješ, nestojí tě to tolik nervů, jak v TT nebo dokonce v N, když chceš mít něco uděláno detailně. Ale jak jsem již napsal, vrtl jsem se k TT. Také mě tenkráte zaskočilo, kam se ovládání kolejišť posunulo. Jelikož ale já mám rád technické novinky, prakticky ihned poté, co jsem trochu pochopil principy, jsem se rozhodl, že kolejiště budu řídit plně digitálně a nejlépe pomocí nějakého programu. A doteď si myslím, že to u domácího kolejiště je asi nejlepší volba. Navíc máme ještě jednu společnou vlastnost a tou je Brno.

P.S: Jedinou nevýhodou stavby kolejiště v obýváku (předpokládám, že ty na to máš jiné prostory) je skutečnost, že člověk neustále vše uklízí, aby obývák vypadal jako obývák, a ne jako dílna. Jinak naopak výhodou je to, že když někdo přijde, tak může sledovat kolejiště i z pohodlí sedačky.

[milan ferdián]

Dobrý den,
děkujeme za vaší přízeň a zájem. Manželovi se líbí váš nadpis a ač je N-kař, doporučuje vám H0/1:87, ikdyž se na tento prostor moc kolejí nevejde. Samozřejmě manžela, klidně oslovujte kolego a v počtu kolejových plánků jste se skoro trefil cca 300. Plánky kolejišť slouží jako inspirace pro železniční modeláře. Není třeba, aby byly přímo stavěny podle nakreslených předloh. Stačí, když modeláře zaujme a vybere si svoji cestu realizace, tam kam si přeje.

Na váš skoro prostor plánek kolejiště v H0 existuje, ale má rozměry 3000 x 1200. Při hloubce minimální aspoň 1000 mm, musíte jít v H0 do pater. Hloubka 900 mm se skutečně hodí pro modelovou velikost TT nebo N. Námětem kolejiště zůstává regionální dráha ve sledu / vratná smyčka se skryťákem / mezilehlá stanice / koncová stanice /. Minimální poloměr traťových oblouků na širé trati R425/ELITE.

Regionálka
H0/1:87
epocha III/IV
3000 x 1000
ELITE/15°

S rozhodnutím nespěchejte, zvažte všechny možnosti daných modelových možností.
S pozdravem
V.F.

[sidlo]

3 × 0,9 m -- v H0 s tím se dá pracovat

Start set Roco pro rok 2020 je to bída, nečekám že to bude lepší
https://www.roco.cc/en/productsearch/0-0-0-0-0-0-0-001001-0/products.html

Digitál:
z21 bílá + multiMAUS -- pro začátek dobrá volba, prodraží se zpětný ohlas (až na to přijde řeč)
DR5000 -- výborný poměr cena/výkon, nějaký ovladač (multiMAUS) se musí koupit zvlášť, pokud se uživatel nespokojí s telefonem nebo tabletem

Vozidla:
422.0 -- Brawa, dost drahé
354.1 (Br 64) -- stále se opakují, více výrobců
455.2 (Br 86) -- stále se opakují, více výrobců
T435.0 (720) -- PMT, PIKO
T458.1 (721) -- MTB
T466.2 (742) -- MTB
M152.0 (810) -- Roco, MTB

[hank]

354.1 (Br 64)

BR 64 byla u ČSD řada 365.4. 354.1 byla u DR BR 77.3.

[sidlo]

Moje chyba, omlouvám se. Mě ty německý stroje nic neříkají a mám to popletené.

[Rocktime]

Jsme myslím asi cca stejně staří a máme podobné preference a představy. Rovněž jsem před časem prošel obdobným rozhodováním, už nějakou dobu čerpám spoustu informací z tohoto oboru a tak možná mám několik závěrů a zkušeností, které jsem udělal a které by ti mohly být nápomocné při tvém rozhodování:
1) Měřítko
Pokud si chci občas něco upravit nebo postavit (minimálně později to jistě přijde), nedovedu si představit, že bych se svým v tomto věku již vetchým zrakem (a lepší to už nebude) šel do něčeno menšího než 1:87. Takže za mě jednoznačně H0. Nebo neuvažoval jsi o H0e - vozidla a krajina ve velikosti 1:87, ale kolejivo cca s prostorovými možnostmi měřítka N? V H0e je sice velice úzký sortiment vozidel, ale něco na lokálku se dá sehnat. Dalo by se udělat i smíšené kolejiště s jednoduchou částí nebo jen stanicí v H0 (tam provozovat ta oblíbená vozidla) a pak rozsáhlejší část jako lokálka v HOe, se kterým se už v tvém prostoru dá docela kouzlit. Sám doma nakonec provozuji z těchto důvodů H0 i H0e.
2) Ovládání
Myslím si, že pokud nemáš staré zásoby vozidel a teprve hodláš nakupovat, minimálně v oblasti vozidel bych jednoznačně šel do digitálu, jehož přednosti jsou nesporné a cenový rozdíl není tak veliký. A když lokomotivy v digitálu, tak na doma raději i menší počet, ale se zvukem, který přináší úplně jiný zážitek. Sám jsem to podcenil a teď neozvučené ozvučuji nebo se se ztrátou zbavuji těch neuváženě nakoupených bez zvuku. Pro ovládání příslušenství to mám tak 50:50 a spíše asi na malém jednoduchém lokálkovém kolejišti preferuji běžné analogové ovládání.
Sám provozuji centrálu Roco z21 s MM a wifi routerem pro ovládání mobilem. Protože mám hlavně zvukové lokomotivy, nejsem si schopen zapamatovat tlačítka na zvukové funce na MM a proto jsem MM už hodně dlouho nevytáhl a zjistil, že ji vlastně nepotřebuji - na aplikaci v mobilu jsou všechny funkce s ikonami a tedy krásně přehledné, na ovládání jízdy se dá také zvyknout, zvlášte na jednoduchých jízdách na lokálce. Takže dnes bych šel asi spíše do nákupu centrály DR5000 ovládanou mobilem/tabletem a obešel bych se bez MM.
3) Vozidla
Začínal jsem s podobným názorem jako ty - zpočátku mi stačí "nejaký" startset, "nějaké" i cizí levné vagony, "nějaké" budovy atd. a teď mi to čím dál více vadí a se ztrátou se toho zbavuji a snažím se pořídit to, co spíše odpovídá ČSD, tématu lokálky a vybrané epoše. Doporučuji nespěchat, být spíše hned na začátku náročný a raději nakoupit i třeba postupně to, co se mi opravdu do mé představy, epochy, tématu hodí. Kdo to myslí s modelařením vážně, stejně by k tomu dospěl a takto si v důsledku ušetří spoustu peněz a nervů z neuvážených nákupů.
Nešel bych dnes za každou cenu do nějakého startsetu, kde si koupím zřejmě i to, co jsem vlastně nechtěl. Raději bych se pořádně rozhlédl a nakoupil třeba i postupně "definitivní" sestavu vozidel. Dnes jsou nebo brzy budou k sehnání opravdu zajímavá vozidla, která myslím splňují naše nostalgické představy - řada jich byla již výše uvedena. Možná bych přidal Rosničku, kterou už nějakou dobu nabízí pan Klement v různých barevných mutacích na Modelbazaru.cz (nevím jak dlouho ještě vydrží zásoby). Za povšimnutí stojí také třeba běžně dostupná sada Roco 44001, která je sice v trochu "hobby" provedení, ale za tu cenu přináši slušnou startovní výbavu lokálkových nákladních vozů - přidáš nějakou cisternu a máš slušný základ do začátku. Např. na Modelbazaru se často objevují opravdu zajímavé (a často úplně nové) lokomotivy i vozy, které by mohly plně splňovat tvoje představy, chce to nespěchat a bohužel někdy také nešetřit...

Tak asi tak za mě - již vytrestaného za neuvážené a zbrklé "levné" nákupy. Jsou to ovšem mé subjektivní poznatky, ale třeba mohou napomoci, i když člověk si asi stejně nakonec musí takovéto věci objevit sám ...

[ladiznet]

Z mých zkušeností bych dnes nešel do ničeho jiného, než do domácí modulovky - rozebíratelných modulů, které si poskládám doma v obýváku a dle potřeby je zase složím a uklidím do skříně. Není potřeba se držet zajetých norem modulářů, ale inspirovat se a vytvořit si svoje v domácích podmínkách. Kolejiště "napevno" jsem začal kdysi dávno na půdě u rodičů stavět (H0), ale je v něm řada nevýhod. Nakonec jsem byl stejně nucen, abych to zase celý rozřezal, zboural a spálil.
Vedu kroužek pro děti, kde máme taky jednu velkou placku a na ní postavené kolejiště (H0), které ještě rozšiřujeme. Pokud bych měl vrátit čas, žádnou placku bych dnes s dětmi nedělal, ale věnoval bych se čistě modulům - modulovému kolejišti a už je jedno co by bylo motivem a v jakém měřítku. Prostě mobilita celého kolejiště je velké převýznamné plus!

[Tomáš10]

Přesně tak, já už bych podruhé panel nestavěl, nikdo nejezdí každý den.

Koukni třeba na trainmania.info, má tam někde fotku svých segmentů s obrovským rozlišením, ale já bych si udělal trať z částí tak 95x25 cm, takových dám do skříně 200 x 50 x 100cm klidně 20 to je 20 metrů trati.
Buď na to mít místnost, nebo složit.
Jezdit už můžeš po stavbě 2 - 3 částí.

To jsou mé zkušenosti, byť mnozí nebudou souhlasit.