H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

[Dovi]

 
Ahoj Dušane,
děkuju za praktický pohled na věc.

Celý ten příspěvek na předchozí straně chápu, akorát na konci si nejsem jistý, jak jsi to s tou "žádnou velkou lácí" vlastně myslel (možná se ale jednalo jen o nezamýšlené opačné použití?)

... si chci spíchnout malou H0 na dvou třech segmentech, projekt o 4 vyhýbkách, žádná velká láce.

Láce nebo dokonce velká láce je ekvivalentem pro něco hodně laciného, něco opravdu velmi levného. A pojem žádná velká láce je toho opakem. Čili žádná láce = drahota, žádná levná věc.

Jenže ten zvažovaný malý H0 projekt se 4 výhybkami jsi možná myslel spíš jako levnější záležitost, nic zbytečně drahého... Je to tak nějak?

P. S.
Zaregistroval jsem se zde loni na jaře a dokončování Tvého "pomezního" minikolejiště (projekt z roku 2016 ala Kameničky) jsem sledoval až od podzimu 2020 - a ani jsem nedutal. Tož teď dutnu; je to parádní dílko, jako živé: viewtopic.php?f=51&t=10484


EDIT 21. 9. 2021

Toto mé dílko po dlouhé úvaze nabízím k prodeji, zatím zde někomu dalšímu, čili pokud by jste někdo měli zájem, ozvěte se mi pro další přes SZ. K odpovědím se dostanu ale až tak za pár dnů.
Člověk míní a život mění..... Tak nějak se to říká
Poslední myšlenku rozšíření tohoto projektu o další část, řešenou ke konci tématu jsem nakonec opustil a rozhodl se dále své plány realizovat v jiném budoucím projektu kolejiště od píky. Myslím, že tohle MINI udělá ještě někomu spoustu radosti, já ho v případě další stavby nevyužiji a nemám prostor na výrobu kolejišť tzv. "na sklad"
Všechny fotky co mám jsou vlastně zde od začátku vlákna.
Ať se daří.

Dušanovo_Pomezí_(ala_Kameničky).jpg (11.95 KiB) Zobrazeno 5343 krát

Dnešním dnem byl obchod dokončen a dílko předáno. POMEZÍ má svého nového a já doufám spokojeného majitele. Pevně věřím, že mu bude sloužit ke spokojenosti a radosti
Tímto je z mé strany tento projekt dokončen a mohu se začít zaobírat něčím novým.
Samozřejmě, pokud bude chtít, může zde nový majitel zde pokračovat svými příspěvky dále.
Ať se daří.

EDIT 17. 11. 2021

viewtopic.php?f=51&t=10484&p=301274#p301264

Myslím, že je čas přiznat barvu. Ten šťastlivec, u kterého skončilo Dušanovo Pomezí, jsem já.

Na kolejišti ještě chybí dodělat pár věcí – osadit komíny na nádražní budovu, natřít, osadit a naplnit popelem kanál ve šturcu, vhodně umístit budku s pulsometrem, osadit námezníky, návěsti Zákaz posunu do šturců a přejezdové kříže, doplnit sloupy vzdušného elektrického a telefonního vedení a další drobnosti; také mě čeká řešení prostoru dost stísněného prostoru volné skládky mezi skladištěm a přijímací budovou, pravděpodobně pro vykládku uhláků. Jezdit se nicméně dá, a to podle realistického grafikonu. Pro plně uspokojivý provoz podle GVD na této mutaci kolejiště Kameničky bohatě stačí jedno nebo dvě hnací vozidla a asi 8 - 10 vozů.

[Dusan]

Ano, myslel jsem samozřejmě, žádná velká investice

[Dovi]

 
Na úvodní fázi s výběrem vhodného měřítka a velikosti navazuje jednoduchá praktická část.
Věnuje se projektu malého jednoúrovňového šínyště H0, H0e a H0f 2x1 metr

odkaz:
viewtopic.php?f=1&t=13407

H0+H0e_196x99cm.jpg (31.87 KiB) Zobrazeno 8962 krát

Kolejiste_H0_H0e_H0f_2x1m_2021-06.jpg (47.79 KiB) Zobrazeno 8042 krát

[Dovi]

 
Něco vody uplynulo, a tak po ohlédnutí se zpět za svým rozhodnutím (měřítko a velikost) musím pro případné další budoucí začátečníky konstatovat, že jsem se svojí volbou spokojen.

A dnes dokonce ještě o stupínek víc než na začátku, neboť:

1)
V tomto měřítku jsem kromě úzkorozchodné železnice H0e pro sebe "objevil" i tu ještě menší (ještě užší) a rovněž měřítkově kompatibilní polní-lesní (též průmyslovou) drážku H0f - v provedení německé firmy BUSCH dobře funkční s použitelným modelovým rozchodem 6,5 mm.

H0_H0e_H0f.jpg (31.59 KiB) Zobrazeno 8038 krát

2)
Přirozeným chodem věcí (-> postupné rozšiřování vozového parku) zjišťuju to, co zkušenější vědí už dávno - že i přes naše občasné stesky v diskuzích je nabídka zejména H0, ale částečně i H0e modelů od různých výrobců hodně bohatá. A že to, co v obchodě třeba momentálně k mání není, lze se štěstím pořídit z druhé ruky. Nebo když si na to zájemce "chvíli" počká, tak se toho i dočká - protože v případě tohoto měřítka to zase bude (velmi pravděpodobně) dříve či později vyrobeno.

Jenže pokud je řečeno A, mělo by se říci i B.

Ona ta široká nabídka (asi nejširší v oboru) může být zároveň i trochu zrádná - člověk by chtěl "všechno", a ty oblíbené typy vozidel mít ideálně ve více verzích (různá technická i barevná provedení, jak šel vývoj během času)..

Takže postupně, jak rozbíjíme prasátka, hromadí se nám horníci v dolech
 

[Dovi]

 
Ohledně vývoje preferencí - poučen zkušenostmi předpokládám, že vývoje možná ne zcela uzavřeného...

Mám velké sympatie ke zdařilým typickým českým předlohám (a u některých vozidel až obdiv a úctu k jejich tvůrcům) spojeným s provozem poválečných ČSD i nástupnických ČD, jako jsou např. živoucí legendy T478 (jak Barča, tak i Brejlovec), veleúspěšný T669 Čmelák včetně jeho výroby mnoha tisíců kusů (!!) na export, světový skvost S489/499 Laminátka apod.

A nakonec vlastně i ten populární nepopulární malý motorák M152.0 (zvaný též Autobus, Orchestrion, Šukafon, Kufr, Plevel, Splašená bedna, Skleník atd.) - byť to zrovna nebyl technický zázrak, ani to nebylo žádné extra světlo pokroku. Jenže shodou okolností se stal historicky vůbec nejpočetnějším typem vozidla u ČSD/ČD, a je provozován dodnes.

__

Ale mám taky v oblibě i různé speciality (klidně i zahraniční) a zvláštnosti až exoty (radost mi nedávno dokázala udělat například i taková drobnost jako spolehlivě fungující a cenově přístupná malá motorizovaná ruční drezína - můžu se potom třeba podělit o zkušenost).


A tak nyní ke stávajícímu ČSD modelu od BRAWA, ztvárňujícímu původně protektorátní a následně pak "naši" tmavomodrou (opravdu velmi tmavě modrou) T334.001 s černým pojezdem, přibyla její dobře jezdící (a též i dobře zvučící) německá sestřička V36.102 od Roco, černá s červeným pojezdem.

Ta je pro změnu už vybavena praktickou, dodatečně instalovanou rozhlednou, a v ní až nahoru prodlouženými strojvůdcovsky nejdůležitějšími řídícími a signálními funkcemi.

Zasvěcený výklad z úst asi nejpovolanějších je k tomu zde:
https://www.youtube.com/watch?v=pGxb4wcJKpk

https://www.youtube.com/watch?v=8fWFNoKW-ZI

A tady dvojice V36 v akci - s rozhlednou a bez rozhledny:
https://www.youtube.com/watch?v=LHiR7EOW13Q



T334.0 (I), (WR360 C14) V36 DR
http://www.kzmhk.eu/Zmlok/zahrmlok.htm

Německé stroje pro vojenské a válečné účely byly postupně nasazovány na strategicky významné vlečky v celé okupované části Evropy, čili i u nás. Po válce z nich bylo 6 strojů přiřazeno k ČSD, další zůstaly na vlečkách. Provozovány byly v traťové službě. Do konce padesátých let prodány. Většina jich skončila na vlečkách skladů n.p. Benzina, kde byly ještě v r. 1980 v provozu.

Kolega hank to ještě doplnil informací v tom smyslu, že víceméně pravidelně mohly být WR 360/T334.0 na trati k vidění koncem 40. let na kouřimské lokálce spolu s M133.0 a M234.001 (ten byl jediný své řady - unikát, prototyp).

(celý hankův příspěvek zde: viewtopic.php?f=1&t=13407#p294260)

Pěkně si ty motory pochrochtávají (a ozvučený model taky, včetně přípravy před spuštěním a následným vlastním nastartováním):

https://www.youtube.com/watch?v=LjyNwrSvYLg

https://www.youtube.com/watch?v=vOEeJCee6Q4


===

Pro zajímavost:

Model BRAWA T334 váží 154 gramů (jen o 10 g více než malá parní dvounápravová Gláskisna).
Model Roco V36 má v DCC orig. ozvučené verzi hmotnost 231 gramů (o polovinu víc než ta BRAWA).

(doplněna hmotnostní tabulka v příspěvku z 28. 11. 2020 na předchozí straně)

[Dovi]

 

...radost mi nedávno udělala spolehlivě fungující a cenově přístupná malá motorizovaná ruční drezína

Pro případnou inspiraci - na H0 železnici dějou se věci..

BACHMANN_H0_rucni_drezina_(koleje_H0+H0e+H0f,_vzadu_H0f_BUSCH).jpg (31.76 KiB) Zobrazeno 7431 krát

Vlevo inspektor státních drah dr. Václav Kulihrach, který si právě na drezíně odváží domů:
 - uprostřed v koši pampeliškové mlíčí (zabavené pro své statné české strakáče)
 - vpravo pak pro sebe zabavenou Marii Rezkovou, s očima jak zrcadlo, přestrojenou za švarného mládence.

Zde jest pak dopodrobna zrekonstruován a s historickou přesností krok za krokem vylíčen celý tento poutavý železničářský příběh s divokým průběhem, ale se šťastným koncem:

https://m.youtube.com/watch?v=2wQZ26nf4CQ


Jinak ještě omluva za moje letmé a nepříliš dokonalé paparazzi snímky.

Tady je proto kvalitnější ateliérová fotografie jiné barevné varianty modelu ze stránek dodavatele drezíny:

drezina_image_Conrad_LILIPUT_BACHMANN.jpg (31.64 KiB) Zobrazeno 7431 krát

Vypadá to dost solidně a robustně provedeno, téměř celé z kovu, a jezdí to překvapivě pěkně a tiše.

A dokonce je to schopné pohybu při napájecím napětí úplně nejnižším ze všech mých analogových mašin (včetně těch s dobrými 5pólovými motory) - tato drezína si pro svůj nejpomalejší pohyb vystačí i s napětím jen lehce přes 2 volty (ostatní moje analogová trakční vozidla začínají fungovat od cca 2,35 až 2,5 voltu výše, a některá další od 2,6 až 2,7 voltu)

Originální (1:1) ruční pohon drezíny je funkční - obě H0 postavičky totiž, chtějí-li se svézti, musejí sobě poctivě pumpovat.
Při pomalejší jízdě jest to konání docela věrohodné, při rychlé již oba makají jak fretky, a při testovacím pokusu o stíhání rychlíkového expresu už pak člověk to synchronizované kmitání paží a kývání těl nestačí ani sledovat.

Celá tato funkční dvoumužní aparatura váží velmi solidních 40 gramů, a tu hmotnost lze dobře pocítit už i při zběžném potěžkání modelu na dlani.
(byla aktualizována hmotnostní tabulka v příspěvku z 28. 11. 2020 na předchozí straně)

Jak moc dobrá je to hodnota si uvědomíme také po fiktivním zvětšení tohoto malého modelu do skutečné velikosti - dělalo by to potom na první pohled stěží uvěřitelných 26 tun...


A v takovémhle originálním výrobním balení a s dokumentací se to dodává (bez těch sirek ze SOLO Sušice):

Výrobcem je americký BACHMANN, a je to v té "naší" správné velikosti H0 v měřítku 1:87, nikoli v "britské" neproporcionální (pseudo H0) velikosti 00 v měřítku 1:76, posazené na "našem" standardním H0 rozchodu 16,5 mm

Tady v Evropě a v Česku to (pře)prodává Conrad jako údajný výrobek rakouské firmy LILIPUT:

https://www.conrad.cz/p/liliput-46223-h ... ni-1601888

Kdyby něco, cena s DPH je 1.321,- Kč, a po registraci emailu (pro občasné zasílání nabídek zaregistrovaným zákazníkům) ještě sleva 120,- Kč. Takže je to za výsledných 1.201,- Kč i s dopravou zdarma, a to i v případě event. zvolené platby dobírkou při převzetí zásilky.


EDIT 16. 8. 2021

Doplněn video odkaz na scénku o tom, kterak šel na mlíčí Berka Karel, takto hradlař ve službě, a co všechno z této pracovní nekázně povstalo
 

[Dovi]

 
Opačný konec H0 spektra rozšířil před pár dny model těžkého šestinápravového Sergeje (ČSD řada T679.1), kterýžto jezdí krásně pohodově, s vypnutým zvukem i pěkně tiše, a i přes výhybky (přímé i obloukové) plynule a spolehlivě.

Model má na délku cca 200 mm a v provedení firmy Roco hmotnost 533 gramů (varianta DCC + zvuk).
(byla doplněna hmotnostní tabulka v příspěvku z 28. 11. 2020 na předchozí straně)

H0_Sergej_T679.1.jpg (23.77 KiB) Zobrazeno 7099 krát

Podle čísla lokomotivy a i podle velkého pařeniště na střeše je to ta nejrozšířenější verze již s osazeným tlumičem zvuku, posléze u nás i v dalších zemích nejdéle a běžně provozovaná (u nás donedávna, jinde doposud).

Do té doby (typicky v dřevních 60. letech - bez tlumiče výfuku) to vzhledem k použitému přeplňovanému 150 litrovému dvoutaktnímu (!!) vznětovému nezatlumenému motoru krmenému z naftových nádrží o objemu skoro 4 m3 byla sice potěcha šotoušů, ale jinak postrach širokého dalekého okolí.

U nás se mu říkalo familiárně Sergej, ale ne nadarmo tenkrát tomuto jinak úspěšnému exportnímu artiklu SSSR začali železničáři i ostatní obyvatelé NDR přezdívat výstižně "Taigatrommel" (Buben tajgy), a ty nejsmělejší skryté síly (též zvané oportunisticko-revizionistické podvratné živly) dokonce i "Stalins letzte Rache" (Stalinova poslední pomsta)...

H0_Sergej.jpg (31.81 KiB) Zobrazeno 7099 krát

P. S.
Pro zajímavost k ozvučené verzi - startovací zvuková sekvence u stojícího stroje (simulace nastartování a následného ustálení pohonné jednotky Sergeje) trvá v souladu se skutečností dlouhé desítky sekund (téměř minutu), a v rámci věrnosti předloze se po tuto dobu, tedy až do "zprovoznění" diesel-elektrického agregátu, s modelem nepohnete z místa.

Jinak ovšem (jestliže z nějakého důvodu na tu jízdu se zvukem opravdu moc spěcháte) lze ten motor v případě potřeby "nastartovat" až za jízdy, což je u tohoto modelu (stejně jako u podobných jiných ozvučených typů) dílem okamžiku - zvuk spalovacího motoru obratem po aktivaci F1 naběhne do stavu typického pro aktuální provozní režim.


A ohledně pojezdu:
Na rozdíl od ještě o trochu detailněji provedeného konkurenčního modelu firmy PIKO, navíc i velkoryseji osvětleného (s více LEDkami a s možností jejich samostatného ovládání), má Roco poháněno všech 6 náprav, přičemž všechna 4 krajní kola lokomotivy (na obou od sebe nejvzdálenějších "vnějších" nápravách) jsou bandážovaná.

PIKO má oproti tomu poháněny 4 nápravy ze šesti možných, a z těchto 8 hnacích kol jsou celkem obandážována 2 kola - vždy jedno kolo na každé z obou třínápravových podvozkových skupin, a to střídavě na "vnitřních", od sebe nejméně vzdálených nápravách.

[hank]

Ještě se vrátím k lokomotivám V 36. Těch lokomotiv s nástavbou na střeše kuchyně (něm. Kanzel, tj. kazatelna) bylo jenom pár, ale zato byly u DB pravidelně nasazovány i v osobní dopravě. Viz např. tzv. Samba-expresy na 11 km dlouhé lokálce Burgholzbahn na předměstí Wuppertalu nebo v okolí Bemerhavenu, které se vyznačovaly i další specialitou, a to provozem vratných souprav. Bremerhavenské soupravy byly složené z červeně natřených plecháčů (Donnerbüchse), řídící vůz suploval upravený služební vůz řady Pwgif 41/52 a lokomotiva byla pro lepší výhled vždy otočená tak, aby stanoviště strojvedoucího bylo na začátku (nebo na konci) vlaku. Soupravu 2 červených plecháčů a řídícího vozu bez lokomotivy před časem prodával Tillig členům TT-klubu pod kat. č. 501395 a pod č. 501495 bylo možno dokoupit i zelenou lok. V 36.111 s kazatelnou a ještě jeden plecháč a tím soupravu zkompletovat do historicky věrné podoby epochy IIIb. Ve Wuppertalu jezdily s lok. V 36 soupravy složené ze 4nápravových řídících vozů VS 145 (původně určených k motorovým vozům VT 137, model vozu správy DB dělal Tillig jako kat. č. 13300) - buď lok. a jeden vůz nebo 2 lok. a mezi nimi 2xVS - a ještě později soupravy (cca od 1955) motoráky VT 95/98 (Kres 9802) s příslušnými přívěsy (Kres 9812). Krátké nákladní vlaky - často jenom jeden nebo dva vozy - vozily na Burgholzbahn lok. DB řady V60/BR260/261 (viz Kühn 32612).

Zdroje:
http://www.der-cronenberger-samba.de/story1.htm
https://de.wikipedia.org/wiki/Burgholzbahn
http://www.bahnen-wuppertal.de/html/cro ... recke.html

Stručně o provozu vratných souprav s řídícími vozy u DB v epoše III viz tady:
https://www.modellbahn.net/index.php/st ... fehlswagen

Více o provozu lok. V 36 koncem 50. let u DB viz tady:
https://db58.de/category/triebfahrzeuge ... eihe-v-36/

[Dovi]

 
Děkuju Ti, hanku,
i když ji mám jako ČSD a DB dvojmo v různých provedeních, a i když ta V36 zde (v Česku) není/nebyla nějak extrémně rozšířená a vyloženě všudypřítomná, tak přesto zanechala i u nás svoji nepominutelnou stopu. A minimálně jako spolehlivá posunovací lokomotiva je mezi modeláři a mezi staršími železničáři a pracovníky vleček velkých závodů známá.

Prošel jsem se zájmem všechny ty materiály, a je fajn, že nadšenci do železnic jak v Česku a na Slovensku, tak v Německu i jiných zemích, nejsou lhostejní k dědictví, které v potu tváře vybudovali a zanechali nám naši předkové..

Navíc v Tebou odkazovaných podkladech je i ta 102, kterou si firma Roco vybrala právě jako předlohu pro svůj model(*) z příspěvku výše (ned 01 srp, 2021).

https://db58.de/2015/12/27/v-20-und-v-36/

V20-V36-FdE-1958-Mai-Dezember.jpg (23.61 KiB) Zobrazeno 6697 krát

1- Einmann-Bedienung durch Führerhausaufsatz „Typ Nürnberg“ (N) oder durch „Typ Steinbeck“ (S) [Daten nach „Lauscher“ (EK-Buch)]
2- Wendezugfähig (W), spezifiziert durch K für Klingelleitung, H für Hagenuk- , D für direkte Steuerung [Daten nach „Lauscher“ (EK-Buch)]

- Wendezugfähige V-Lokomotiven besaßen insgesamt 4 Bremsschläuche pro Seite.
- Ob alle Hagenuk-indirekt-steuerbaren V 36 im Jahr 1958 tatsächlich mit einem Hagenuk-Gerät ausgestattet waren, ist noch fraglich, da wenige Loks schon aus dem Personenzugdienst abgezogen waren.
- Die mit direkter Wendezugsteuerung (frisch) ausgestatteten Wuppertaler V 36 wurden auf jeden Fall im Wendezugdienst eingesetzt.

__________
(*)
- H0 DC: Roco 73068
- H0 DCC se zvukem: Roco 73069
- H0 AC se zvukem: Roco 79069

[hank]

Dovi: Těší mě, že tu je o moje povídání zájem.

Provoz Wendezüge neboli souprav vratných vlaků u obou poválečných německých železničních správ je téma, které si zaslouží bližší ohledání. Zvlášť epocha III je v tomto ohledu zajímavá, protože v ní do provozu vratných souprav zasáhly částečně ještě i parní lokomotivy. V on-line antikvariátu ZVAB (http://www.zvab.com) jsem narazil na monografii k tématu, tak jsem si ji objednal. (Název: Wendezüge, autor: osvědčený Erich Preuss, ISBN 9783613711655, vydal Transpress v r. 2001.) Kromě toho k vratným soupravám v r. 2015 vyšlo i 100stránkové monotématické číslo řady Eisenbahn Journal Exklusiv pod názvem Wendezüge in Deutschland. Příležitostně se z toho tady pokusím udělat samostatné téma.

[Dovi]

V tomto měřítku jsem "pro sebe objevil" polní-lesní (též průmyslovou) drážku H0f..

Dnešním nebo budoucím právě začínajícím kolegům by se snad mohla hodit malá úvodní informace v oblasti modelové úzkorozchodné H0f železnice.

Označení velikosti "H0f" udává, že se jedná o úzkorozchodnou dráhu ve standardním měřítku 1:87 a s modelovým rozchodem 6,5 mm...

H0f+H0e+H0.jpg (31.95 KiB) Zobrazeno 6405 krát

V podání německé firmy BUSCH se nabízejí ne plastové atrapy, ale funkční:
 - trakční a nákladní vozidla
 - kusové kovové kolejivo přímé a obloukové s poloměry 115 a 175 mm
 - výhybky normální "přímé" dvoucestné (klasické s odbočením vlevo a s odbočením vpravo)
 - pravoúhlé kolejové křížení využívané zejména ve stísněných továrních areálech, a dle potřeby i v extravilánu.

Kolejivo a vozidla jsou k dispozici jak v cenově výhodných kompletních setech(*), tak i samostatně(**) - i když dnes s ohledem na výkyvy výroby a dodávek vyvolané covidovou pandemií není vždycky a všude dostupný celý výrobní sortiment; podobně je tomu u ostatních výrobců, a nejenom v oboru železničního modelářství.


V několika bodech pár stručných poznámek:

- Jmenovité napájecí ss napětí je cca 3 Volty, a při něm jezdí lokomotivy i celé soupravy velmi klidně, spolehlivě, plynule a realisticky pomalu

- Odběr proudu jedoucí lokomotivy je velmi malý, s příkonem motorku jen okolo 0,1 Wattu (100 miliWattů)

- Dva obyčejné (alkalické) tužkové články proto vydrží napájet kolejiště desítky hodin jízdy (v praxi mohou klidně přečkat i déle než rok u nepříliš náruživého modeláře)

- Některé lokomotivy (samostatné i v setech) jsou vybaveny funkčním čelním LED osvětlením

- Spřáhla jsou tvořena jednoduchou kovovou osmičkou (2 očka za sebou) přichycenou vždy na jedné straně každého z vozíků a volně nasaditelnou na svislý trn předchozího vozidla

- Zejména vzhledem k nízkému trakčnímu napětí se pro přítlak lokomotivy (potřebný pro zajištění spolehlivosti přenosu proudu z kolejí na kola) výrobce nespoléhá jen na gravitaci, ale s velkou rezervou ho dosahuje magnetickou silou mezi lokomotivou (osazenou na jejím spodku zapuštěným malým permanentním magnetem) a podložím kolejí (s proužkem plechu přichyceným pod středem pražcového pole); v důsledku toho je lokomotiva schopna spolehlivé jízdy dokonce i "vzhůru nohama" (tedy vlastně kolama).


Ukázka vozidel z kompletních setů, která jsou uložena v dodávaných průhledných pouzdrech:

''vitrinova''_baleni_vozidel_v_H0f_start_setech_firmy_BUSCH.jpg (31.33 KiB) Zobrazeno 6405 krát

_________

(*)
Součástí prakticky každého kompletního "ready to run" BUSCH setu je:
- Samostatné průhledné (vitrínové) balení lokomotivy a sady 2 nebo 3 vozíků
- Základní 10kusový kolejový ovál s osovými rozměry cca 230 x 363 mm
- Napaječ kolejí s přepínačem jízdy do obou směrů a se středovou nulovou polohou, kde
     - zdrojem el. proudu jsou standardně 2 tužkové (AA) články uložené v napaječi
     - alternativně přes zabudovanou zdířku i síťový 3V adapter (nebývá součástí setů)
- Několikakusová dokumentace

detail_baleni_H0f_vozidel_v_kompletnich_setech_firmy_BUSCH.jpg (23.95 KiB) Zobrazeno 6405 krát

(**)
Jak lokomotivy (dieselové a parní), tak i vozíky lze pořídit buďto hotové anebo levněji jako funkční "polotovar".

Vozíky kupované samostatně zvlášť (ne jako součást velkých kompletních setů s lokomotivou, vozy, kolejemi a napaječem) bývají zpravidla k dispozici v malém setu dvou vozíků.

Polotovarem je v případě lokomotivy myšlen plně funkční dvounápravový pojezd (s pohonem všech 4 kol), stejně kvalitní resp. identický, jaký je výrobcem instalován v jeho hotových kompletních lokomotivách.

U vozíků je tím polotovarem myšlena lehce zkompletovatelná "zacvakávací stavebnice" dvou kusů dvouosých vozíků (bez nástaveb a/nebo bez nákladu).

[hank]

Označení velikosti "H0f" udává, že se jedná o úzkorozchodnou dráhu ve standardním měřítku 1:87 a s modelovým rozchodem 6,5 mm...

Jenom malé upřesnění: To "f" vzniklo jako zkratka z Feldbahn, tj. polní dráha. Německé vydání normy NEM 010 uvádí, že správné označení (které tady ale snad prakticky nikdo nepoužívá...) by mělo být H0i (jako zkratka z Industriebahn, tj. průmyslová dráha) a že "f" se místo toho může používat hlavně v německojazyčném prostoru. A to nejdůležitější jsi nenapsal: Modelová velikost H0f (nebo H0i, komu se to tak líbí líp...) znázorňuje předlohy o skutečném rozchodu 400 - 650 mm.

[Dovi]

A to nejdůležitější jsi nenapsal...

Ahoj, nechci polemizovat o tom, jestli je to ta nejdůležitější informace. Ale faktem je, že i pro některé začátečníky může být užitečná, a děkuji Ti za doplnění.

Na vysvětlenou:
Jsem zde na fóru jen asi rok a čtvrt, čili služebně něco jako elév. Při psaní svých příspěvků se dost krotím, a i tady jsem váhal, do jak velké hloubky zabíhat, neboť to tady čtou nejenom začátečníci, ale občas i (hodně) pokročilí modeláři, a dokonce i chodící studnice informací, mezi které jsi, hanku, všeobecně (a právem) řazen i Ty.

Nerad bych proto působil jako všeho znalý, zvlášť když jsem po těch dlouhých skoro 50 letech modelářské pauzy začínal před rokem a čtvrt znovu skoro od píky a musel se v tom zase zorientovat a spoustu nových nebo změněných věcí nastudovat - hlavně aktuální situaci na trhu, DCC, nové materiály a pracovní postupy a vůbec celkové dnešní možnosti.

Aby mi pak třeba ještě někdo neřekl (jako doktor Štrosmajer doktoru Cvachovi):
"Poslyšte, pane kolego, nechtěl byste si laskavě ty svoje vyčteninky strčit někam?"

---------------

Ale OK, a když už tedy hank jinak nedal (myšleno v dobrém), spáchal jsem ve Wordpadu textovou tabulku s malým osvětovým popisem. A aby se nerozházelo formátování, sejmul jsem to pro jistotu printscreenem a vkládám jako obrázek:

rozchody_H0_H0m_H0e_H0f_(plus_dalsi_meritka_a_velikosti).png (5.59 KiB) Zobrazeno 6025 krát

Indexy "m", "e" a "f" (případně též "i"), uváděné za označením základních modelových velikostí, charakterizují danou oblast úzkorozchodné modelové železnice.


Např. v němčině takto:

- "m" jako "Meterspur" = metrový rozchod

- "e" jako "enge Schmalspur" = úzká úzkorozchodka, doslovně těsný úzký rozchod

- "f" jako "Feldbahn" = polní dráha
   (totožné s "i" jako "Industriebahn" = průmyslová dráha, jak o tom již psal hank)


Poznámka:
Ta vyčárkovaná místa v tabulce u menších velikostí TTx, Nx a Zx by pochopitelně šla zaplnit - analogicky jako u těch větších. Čili teoreticky existují i velikosti TTf, Ne, Nf, Zm, Ze a Zf, ale prakticky se s nimi málokdo v životě potkáme - spíš vůbec.

Standardně se takto malé úzkorozchodné kolejivo (= s extrémně malými rozchody a s řidšími pražcovými poli) nevyrábí, a podobně ani vozidla pro takto malé rozchody (speciální "japonskou" normálně rozchodnou velikost T v měřítku 1:450 s modelovým rozchodem 3 mm pomiňme).

Kromě náročnosti při výrobě jsou s tím spojeny i technické a provozní problémy - velmi malá hmotnost a přítlak vozidel plus jejich citlivost na prach a nečistoty komplikující spolehlivost dodávky el. proudu do vozidel a způsobující (dlouhodobě) nespolehlivost jízdy a následně nespokojenost až frustraci obsluhy. A oproti větším velikostem, za dlouhá desetiletí existence již dobře zavedeným a technicky zvládnutým, by dalším důvodem byla i velmi malá, pro výrobce zanedbatelná klientela u těchto fiktivních titěrných modelových velikostí.

[Ivan]

Tak zrovna to TTf ti tam docela chybí , toto měřítko totiž není úplně mrtvé, dokonce jsou stavebnice Bodyho i pojezdy pana Malinovského. Rozchod 4.5 mm

lepty Bodyho
fotky z modulovky včetně lomu s drážkou TTf

pravda je, že i já tvoje příspěvky spíš prolétnu očima a filtruji slova s informacemi od omáčky - nic ve zlém, každý má svůj styl

a technická, aby se to nerozházelo, použije se export do pdf nebo jpg, ale print obraovky je taky fajn

[Dovi]

 

Tak zrovna to TTf ti tam docela chybí , toto měřítko totiž není úplně mrtvé, dokonce jsou stavebnice Bodyho i pojezdy pana Malinovského. Rozchod 4.5 mm

Netvrdil jsem, že tyto miniaturní velikosti jsou mrtvé či dokonce úplně mrtvé.
Ale že se standardně nevyrábí a prakticky se s nimi málokdo potká..

Jinak ovšem díky za doplnění a připomenutí informace o výskytu leptů a pojezdů ve velikosti TTf - na to tu ty diskuse (taky) jsou.

pravda je, že i já tvoje příspěvky spíš prolétnu očima a filtruji slova s informacemi od omáčky - nic ve zlém, každý má svůj styl

To je v pořádku; sto lidí, sto chutí.
Jsem si vědom, že když je to vhodné a momentálně i možné dát si s tím tu práci, trpím vysvětlovací mánií. Měl jsem asi být učitelem.

Podrobnější informace mám zažity ze své profese, aby nevznikaly dohady, jak bylo co myšleno.
A taky je to něco jako splátka dluhu - aby člověk jenom nesosal, ale čas od času se podělil o to, co by třeba mohlo zajímat zase někoho dalšího (teď nebo později).

a technická, aby se to nerozházelo, použije se export do pdf nebo jpg, ale print obrazovky je taky fajn

Jj, aniž si to my dříve narození nějak zvlášť moc uvědomujeme, používáme většinou svoje staré osvědčené postupy
(jsou jednoduché a fungují skoro vždycky a všude)