Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj,
chtěl bych na svém podzimně-zimním minikolejišťku udělat kus zoraného políčka (brázdy být nemusí). Máte někdo nápad, jak ho znázornit bez drahých fóliáží? Napadla mě zatím jen hrubě přesátá hlína. Díky za inspiraci

https://youtu.be/AcY090XV284?t=330

Na to "hrubě" pozor, přepočti si velikost brázdy do měřítka

Nedávno mi fotku nádherně zoraného pole poslal Martin (plastik3), tuším, že v souvislosti s řepou. Třeba se pochlubí i tady a prozradí technologii...

Radek

Tak asi půjdu touto cestou : http://www.modulybrno.cz/bramborove-pole

Jo to je velmi pěkná prácička,klobouk dolů.

Jinak ja jsem si koupil ve slevněnce různé sítka. Kovové i plastové,tak jak mi padly do oka. Za barákem houpnu na pole,naberu trochu té hlíny a doma šup s tím na pekáč. Za to mě ta moje miluje. No nebudu si kupovat ještě vlastní plech. Pak s tím pěkně do trouby a na 110st horkovzdušně suším. Chce to vyzkoušet aby se hlína nazačala pálit. Vysušeno,breberky jsou tuhý a můžeš začít přesívati až do zblbnuti. Celkem dělám tři frakce + prach čajovým sítkem.
Podobně se da zpracovat i písek,popel z elektrárny atp...

Tomáš píše:.......
Pak s tím pěkně do trouby a na 110st horkovzdušně suším. Chce to vyzkoušet aby se hlína nazačala pálit. Vysušeno,breberky jsou tuhý a můžeš začít přesívati až do zblbnuti. ........

Vzorky půdy se obvykle suší při 105°C, aby nedocházelo ke zmiňovanému pálení. Nikoli však hlíny (anorganické látky), ale humusové složky (zbytky rostlin a živočichů).

Papíroví modeláři občas používají sušený "lógr" neboli sedlinu z turecké kávy. U ní odpadá nutnost sterilizace. Výsledkem je tmavohnědý prášek barvy úrodné ornice, který se dá použít i na všelijaké nezpevněné plochy, jako základ zahradních záhonků apod.

to je výborný nápad. Díky!

MartinMach píše:

Tomáš píše:.......
Pak s tím pěkně do trouby a na 110st horkovzdušně suším. Chce to vyzkoušet aby se hlína nazačala pálit. Vysušeno,breberky jsou tuhý a můžeš začít přesívati až do zblbnuti. ........

Vzorky půdy se obvykle suší při 105°C, aby nedocházelo ke zmiňovanému pálení. Nikoli však hlíny (anorganické látky), ale humusové složky (zbytky rostlin a živočichů).

Malý exkurs do chemie.
Při 105 st.C se odstraňuje voda, nazývaná vlhkost. Při dalším zvyšování teploty odchází "chemicky" vázaná ( krystalová) voda. Např. při teplotě 300 st.C se ze sádrovce (CaSO4*2H2O) stává anhydrit (CaSO4). Stále se nic nepálí. Organické látky (včetně rostlinných zbytků) se začínají pálit při teplotě nad 400 st.C. A tu doma v troubě nedosáhnete.
Pro nás, modeláře, je při zvyšování teploty nepříjemné to, že zeminy s obsahem jílové složky ztrácejí svou plasticitu a "ztvrdnou".

Jak udělat oranici neporadím, nevím. Ale sterilizace hlíny je podle mě mýtus. Mám surovou, nijak upravenou, sušenou a přesátou hlínu na modulech víc jak pět let, a nic to nedělá. Lepím ji na modrý duvilax a zakapávám tím též s přídavkem jaru. Duvilax hlínu zcela uzavře a zakonzervuje. A to ani nemluvím o dalších vrstvách lepidla při nanášení statiky.

MirekTT píše:Jak udělat oranici neporadím, nevím. Ale sterilizace hlíny je podle mě mýtus. Mám surovou, nijak upravenou, sušenou a přesátou hlínu na modulech víc jak pět let, a nic to nedělá. Lepím ji na modrý duvilax a zakapávám tím též s přídavkem jaru. Duvilax hlínu zcela uzavře a zakonzervuje. A to ani nemluvím o dalších vrstvách lepidla při nanášení statiky.

Mirku, používáš i holou hlínu bez překrytí statikou? Duvilax ji totiž vždy pokryje lesklou vrstvou a změní celkově její vzhled. Já to řeším přesátím hlíny na povrch natřený Duvilaxem a následným otřepáním.

Radek

Ano, mám spoustu nedodělaných povrchů s holou hlínou. Neberu teď v potaz místa, která holá chci mít. To je trochu jiná kapitola. Každopádně se mi nic neleskne. Zakapávku dělám spíše řidší a dle potřeby, ne vždy, ji pak též ještě cukruju suchou hlínou a po uschnutí vysaju. Většinou se mi nepodaří zakrýt technický povrch hlínou napoprvé a postup opakuju. Pokud ti to nejde s duvilaxem, zkus matný sportakryl. Pravidlo je takové, že lepidla nesmí být víc, než je absorpční kapacita hlíny. Když to přechlastáš, lesknout se to bude, to je jasné. Nebo po nasypání hlíny do lepidla zkrápěj lehce už jen vodou. Ta pak to lepidlo z podkladu natáhne do hlíny, ale ne na ni.

Ale abychom udrželi téma, možná jsem to tu už kdysi psal, na poorané pole bych asi vytvořil černou polosuchou pastu, třeba i z hlíny, a zkusil ji rozbrázdit v podstatě opravdovým miniaturním pluhem. Na oranici je totiž nejmarkatnější právě do hladka uhlazená lesklá stopa po pluhu na rozpadajících se hroudách hlíny. Ale je to jen teorie, nezkoušel jsem to.

Hlína se dá lepit barvou nebo disperzním lepidlem. Na obrázku jsou vidět všechny kroky před zafixováním.


Povrchové zafixování provádím zředěným disperzním lepidlem nanášeným rozprašovačem. Bohužel jsem ještě nenašel žádné lepidlo nebo lak, který by ve finále neztmavil hliněmý povrch. Na obrázku níže je hliněný prach P-04 hlína střední z mojí nabídky, vpravo zafixovaný a přilepený, vlevo jen volně nasypaný.
Takto upravený povrch je po dokonalém vyschnutí pevný, stabilní a dostatečně odolný. Se změnou tmavosti povrchu je nutné předem počítat a volit tak světlejší odstín vzhledem k zamýšlené barevnosti výsledku.

Já mám s tím tmavnutím problém neustále a dost mě to štve...Chtěl jsem si udělat letní polní cestu mezi poli a vypadá to spíš jako cesta po dešti.
Pokud hlínu prvně navlhčím vodou s jarem a pak zakapu disperzí,je to špatný. Pokud natřu podklad disperzí a poté zasypu hlínou = prachem,je sice efekt daleko lepší,ale i tak to není úplně ono. Mám tady z léta nasbíraný světle šedý prach,tak to zkusím ještě s ním,ale zatím jsem se k tomu nedostal.Světlejší odstín už asi neseženu.
Ted jsem se věnoval zasypání koleje směsí písku hlíny a tam je to úplné tragedie. Směs po zalití lepidlem změní odstín a splívá z pražci

Mohl by někdo poradit? Chtěl bych napodobit "zarostlou" kolej kde není vidět štěrk,vrcholky pražců jen občas a kolejnice lezou tak akorát.
a..
jak docílit toho aby ta hlína při vysychání nepopraskala,nebo to je prostě nutné zlo?

mnitka píše:Hlína se dá lepit barvou nebo disperzním lepidlem. Na obrázku jsou vidět všechny kroky před zafixováním.

A konkrétně k tomuto obrázku: čím je udělaný ten povrch výhybky? Je to zaprášeno hliněným prachem? Nebo nějaký pigment?
Podobně sem to zkoušel i já,ale jakmile jsem nanesl rozprašovačem naředěný duvilax = druhý den = vypadalo to jako kdyby bylo právě po dešti. Celá práce byla vniveč. Co s tím?