Diskuzní fórum železničních modelářů

V reálném životě jde vždy o kompromis. Při volbě si musí každý položit otázku na čem mu záleží víc a co je ochoten oželet. Asi se shodneme na tom, že z daných měřítek má H0 v nabídce největší nabídku průmyslově vyráběných modelů vozidel českých železničních správ. Měřítko 0 má nepochybně možnost lepších detailů, ale nabídka vozidel je minimální. Sice neznám celý trh, ale mám dojem, že i v měřítku N je dnes nabídka větší. Moje rozhodnutí pro N bylo podmíněno následujícími faktory:
- netrvám na maximálním připodobnění reálnému provozu ani maximu vozového parku ČD a ČSD.
- nejsem "počítač nýtů" a nepotřebuji maximální věrnost modelů
- nebaví mne realizace posunu spočívající ve spojování a rozpojování vagonů a souprav
- chci mít možnost provozovat vlakové soupravy v reálné délce, tedy třeba RailJet o sedmi vozech nebo TGV o deseti vozech.
- chci mít možnost pozorovat vlaky jedoucí volnou krajinou dostatečně dlouhou dobu, než dojedou z jedné stanice do druhé.
V měřítku Z je nabídka vozidel i komponent příiš malá a nepodporuje ji většina výrobců, TT nemá ani možnost vytvořit na prostoru který jsem vyhradil pro kolejiště splňující shora uvedené požadavky, ani nemá modelovou věrnost srovnatelnou s H0.

HonzaM píše:V reálném životě jde vždy o kompromis. Při volbě si musí každý položit otázku na čem mu záleží víc a co je ochoten oželet.

To bych podepsal.

Morris Zapp píše:Nic ve zlým, ale H0 vykazuje typické znaky kompromisu: dovedně spojuje nevýhody obou krajních řešení, při současném potlačení jejich výhod. Když mě zajímá napodobování provozu, jdu do N, maximálně do TT; naopak kdyby mě zajímala vozidla a jejich detaily, šel bych do 0.

Původně jsem chtěl tvrzení rozporovat, že pesimista vidí sklenici poloprázdnou a optimista poloplnou, ale pak mi došlo, že to vyjádření je vlastně nesmírně trefné. Problém je aplikace na reálný svět, ve kterém je jedním z klíčových faktorů i nabídka vozidel na trhu, která je diametrálně odlišná v závislosti na měřítku.

HonzaM píše:V reálném životě jde vždy o kompromis.

Nebo minimálně v 99 procentech případů. A myslím, že je mnohem lepší, když se začínající modelář zamyslí nad svými motivacemi, než aby tupě přejal modelovou velikost (dosaďte si), protože mu (dosaďte si) řekl, že je přece nejlepší.

Že mě ani nepřekvapuje, že dlouhodobý propagátor jediné " správné" velikosti se za tu svoji bude prát. Ještě nám zapomněl podsunout tu jedinou správnou a dokonalou firmu Fleischmann... Jenom tak mimochodem, když už jsme u těch modulářů. Pokud budeš chtít udělat rychlík ve IV epoše v nezkrácené délce ( 14 - 16 vozů) , tak těm od té jediné správné velikosti ( dle autora ) nebude stačit ani tělocvična ale spíš tovární hala.

No ještě že naprostá většina modelářů na světě nezná toto fórum a proto nevědí, jakou špatnou velikost si zvolili (H0)

Jen aby se neobjevilo tvrzení, že píši jen z teoretické zkušenosti, tak můj vývoj šel cestou (započítám - li i pár vozů od Merkuru z dětství):
0 - TT - H0 - TT - N - HO a nyní postupný a pomalý přechod na 0.

...můj vývoj šel cestou (započítám - li i pár vozů od Merkuru z dětství): 0 - TT - H0 - TT - N - HO a nyní postupný a pomalý přechod na 0.

To nechápu: přechod na jinou velikost přece znamená všechno, co jsem dosud udělal, shromáždil a postavil, zahodit. Proto taky tak málo lidí přechází a ve skutečnosti u většiny mašinkářů volba modelového měřítka není sofistikovaný proces s multikriteriální analýzou , nýbrž tu volbu za nás udělal náhodným losem Jéžišek a celý modelářský život pak strávíme hledáním argumentů, proč je zrovna ta naše vylosovaná velikost nejlepší
Ale přecházet 6x za život - to je teda drsňárna...

Dělá tu někdo z vás dvě velikosti? Lámu si hlavu, jak doma občas prohnat delší vlak v H0. Být zavislý na klubu není ono (nemůžu si zajezdit kdykoliv). H0 mi sice vyhovuje, ale na delší soupravy nic moc doma. Tak si říkám, jestli paralelně nerozjet něco v menším měřítku, nebo jestli bude lepší to občas rozbalit "na koberci" a nechat pracovat fantazii na 300 %

Já mám 1:120 a 1:22.5

Jinak je to ale o kompromisech a námětu - když nemáš místo, musíš rychlík anebo ucelenku oželet a věnovat lokálkám a vlečkaření.

Pokud mne paměť neklame, v Modulech Brno jsou i H0kaři...

Radek

Taky jsem krátce zvažoval, vývoj pořízení bydlení v rodinném prostředí neprobíhá podle plánu, doplnit k H0 i N, pro ježdění. Úkrok stranou by byla nějaká H0e lesní dioráma. Ale mít zahradu, velkou zahradu, řeším opačný poměr velikostí.

Jestli se ti opravdu líbí dlouhé vlaky, jak píšeš, tak vidím jedinou cestu: nějaký modulový klub, takový, co si nehraje jenom na lokálku. Na měřítku v podstatě nezáleží, i když v H0 je vidět, že ty reálně dlouhé vlaky přece jen narážejí na fyzická omezení dříve, než v TT nebo v N.
Doma to nedáš, a jestli přece jen (jsi nemravně bohat a máš FAKT velkou hobby místnost), tak tě to stejně přestane bavit: bude to furt stejný, jakmile kolejiště jednou dokončíš, tak už nemůžeš nic dalšího plánovat.

Místa moc nemám. Ideálně to honit podél stěny. Dlouhý vlak je u mě rychlík se sedmi ☺ Já zase takový fanda nejsem. Mám to pro relax. Zrovna nedávno jsem jezdil s posunkou na stole, kde jsem měl jen dvě vexle (co taky s hanulou na 140 cm.. ). Jen občas by se mi líbilo vidět delší soupravu v pohybu. Jde o to, jestli s krajinkou ( N ), nebo postaru na zemi ( vim, jsem barbar ). Modulovka neřeší problém "zajezdi si, kdy chceš".

Stanin píše:Modulovka neřeší problém "zajezdi si, kdy chceš".

U mne jo

Radek

Stanin píše:Místa moc nemám. Ideálně to honit podél stěny. Dlouhý vlak je u mě rychlík se sedmi ☺ Já zase takový fanda nejsem. Mám to pro relax. Zrovna nedávno jsem jezdil s posunkou na stole, kde jsem měl jen dvě vexle (co taky s hanulou na 140 cm.. ). Jen občas by se mi líbilo vidět delší soupravu v pohybu. Jde o to, jestli s krajinkou ( N ), nebo postaru na zemi ( vim, jsem barbar ). Modulovka neřeší problém "zajezdi si, kdy chceš".

Podívej se na naši stránku www.1ku160.webnode.cz. Kolejiště mám podle dvou stěn, dílem v nábytkové stěně, dílem na zásuvkové komodě. Rychlík se sedmi vozy není problém a z jednoho nádraží do druhého ujede vzdálenost 6 metrů.

Morris Zapp píše:

...můj vývoj šel cestou (započítám - li i pár vozů od Merkuru z dětství): 0 - TT - H0 - TT - N - HO a nyní postupný a pomalý přechod na 0.

To nechápu: přechod na jinou velikost přece znamená všechno, co jsem dosud udělal, shromáždil a postavil, zahodit. Proto taky tak málo lidí přechází a ve skutečnosti u většiny mašinkářů volba modelového měřítka není sofistikovaný proces s multikriteriální analýzou , nýbrž tu volbu za nás udělal náhodným losem Jéžišek a celý modelářský život pak strávíme hledáním argumentů, proč je zrovna ta naše vylosovaná velikost nejlepší
Ale přecházet 6x za život - to je teda drsňárna...

Já jsem přešel nejprve od H0 k TT a potom k N. U toho jsem zůstal. Důvod je jasný, provoz má u mne přednost před dokonalostí modelu. Vždy stojíme před kompromisem, buď slevíme na modelové věrnosti, nebo na provozních možnostech. V N lze na stejném prostoru postavit podstatně bohatší layout, umožňující složitější manipulaci, jakož i provozovat vlaky délky blížící se realitě. Mám známého, který má kolejiště v N v místnosti 5 x 6 m (sloužící výhradně tomuto účelu) a kolejiště vede podle všech čtyř stěn. Je velmi impozantní sledovat nákladní vlaky o délce třřiceti i více vozů.

A co segmenty nebo police okolo celé místnosti? Nebylo by řešením?