H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Absolutní začátky s modelovou železnicí. Dotazy na úplně základní věci.

Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » pon 20 zář, 2021 8:47 am

 

Jak už to tak většinou chodí, na začátku byly spíš jen jakési tužby a mlhavé představy, které se pak postupem času zpřesňovaly...


Dovi 24. června 2020 píše:- rád bych se pohyboval pokud možno v našich domácích ČSD/ČD vodách
- kvůli místu a poloměrům oblouků preferuji menší regionální tratě
- spíše kratší loko a více kratších dvojosých vozů na úkor delších čtyřosých
- epocha tedy spíš nižší než vyšší, ale není to až tak zásadní

Rocktime 25 června 2020 píše:Myslím si, že pokud nemáš staré zásoby vozidel a teprve hodláš nakupovat, minimálně v oblasti vozidel bych jednoznačně šel do digitálu, jehož přednosti jsou nesporné a cenový rozdíl není tak veliký. A když lokomotivy v digitálu, tak na doma raději i menší počet, ale se zvukem, který přináší úplně jiný zážitek. Sám jsem to podcenil a teď neozvučené ozvučuji nebo se se ztrátou zbavuji těch neuváženě nakoupených bez zvuku.

Dovi 1. srpna 2021 píše:Mám sympatie k našim zdařilým předlohám (a u některých strojů obdiv a úctu k jejich tvůrcům), jakými jsou legendární T 478 (Barča i Brejlovec), úspěšný Čmelák (T 669) s tisíci exportovanými kusy, skvostná Laminátka (S 489/499) atd. A nakonec vlastně i ten (ne)populární motoráček M 152.0, který se shodou okolností stal u nás nejpočetnějším typem.


Během posledního zhruba 3/4 roku se neskromná přání začala postupně naplňovat (*) a svůj domov tak našly:
 - ČSD Bardotka T 478.2 /Roco/ (**)
 - ČSD Brejlovec T 478.3 /Roco/ (**)
 - ČSD Laminátka S 499.1 /PIKO/ (**)
 - ČSD Orchestrion/Šukafon M 152.0 + Blm /Roco/ (**)

T478.2+T478.3+S499.1+M152.0+Blm.jpg

Všechny jsou již DCC a ozvučené, a zejména ta nezatlumená Barča je něco nádhernýho.
Tímto zdravím kolegu Rocktime - měl pravdu.. :-)
(navíc se ještě obě T 478.x přihodily v mnou preferovaných 'typických' decentních barevných provedeních)


Doplňují je další krásné ČSD stroje německého a ruského původu, známé nejenom z našich tratí:
 - ČSD Němka 555.1 (pára s pojezdem 1E + tendr), DCC, ozvučená /Roco/ (**)
 - ČSD Sergej T 679.1 (6nápravový 2T diesel, SSSR), DCC, ozvučený /Roco/
 - ČSD-ČD-priv T 435 (4nápr. diesel V60 BR106 DR se spojnicemi), s DCC přípravou /PIKO/
 - ČSD T 334.0 (původně protektorátní 3nápr. diesel se spojnicemi), DCC příprava /BRAWA/

555.1+T679.1+T435-V60-BR106(DR)+T334.0.jpg


A s přimhouřením oka i poněkud raritní kočkopes, rakouský 'parní motorový vůz' pozdější poválečné řady ÖBB 3071 respektive DT1 meziválečné rakouské správy BBÖ, který na přelomu 30. a 40. let posloužil jako základ pro výrobu vylepšeného "našeho" (rakouského -> slovenského -> československého) M 273.1, objednaného a provozovaného SŽ (pod Slovenským štátem) a následně pak po skončení WW2 převedeného k ČSD (DCC příprava) /Roco/

3071(ÖBB)-DT1(BBÖ)~M273.1(ČSD).jpg
3071(ÖBB)-DT1(BBÖ)~M273.1(ČSD).jpg (31.24 KiB) Zobrazeno 13076 krát

___

(*) bez velkého shánění - zřejmě částečně díky štěstí, ale hlavně asi vlivem dlouhodobě příznivé situace na trhu ohledně šíře sortimentu a reálné dostupnosti modelů ve velikosti H0

(**) doplněna hmotnostní tabulka na 8. straně tohoto vlákna (příspěvek z 28. 11. 2020)

 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » pát 29 říj, 2021 1:46 pm

 
Dovi 27. ledna 2021 píše: Čmelák jako případný další model se mi hodně líbí, a nejen pro tu svoji americko-ruskou koncepci s předlouhým čumákem a kabinou až vzadu, ale i jako "slovanská protiváha" k převaze západo-středoevropských strojů v mém parku.
Zvažuju jeho pořízení, i když...

Dovi 27. července 2021 píše: I přes naše občasné stesky v diskuzích je nabídka zejména H0 modelů od různých výrobců hodně bohatá (asi nejširší v oboru). A to, co v obchodě třeba momentálně k mání není, lze se štěstím pořídit z druhé ruky.


To štěstí se nakonec usmálo.

Po Čmelákovi od Roco, detailně a rozměrově i barevně přesně provedeném, s vynikajícím pojezdem, jsem pokukoval a toužil už hezky dlouho.

Počáteční okouzlení postupně přerůstalo v přesvědčení, že právě tento legendární veleúspěšný pracant (i na celosvětové poměry obrovský počet přes 8 tisíc kusů vyrobených lokomotiv tohoto typu), dodnes v různých zemích provozovaný, spolehlivý a všude oblíbený Čmelák, je v rámci dieselové trakce jedním z "must-have" modelů. A nejlépe pospolu se svými dalšími dieselelektrickými sourozenci z líhně ČKD - s ikonickou Barčou a Brejlovcem, taky s Hektorem (malým i velkým, kterými celé to úspěšné tažení začalo), případně i Kocourem...

Nechtěl jsem to zakřiknout, a když se mi teď naskytla možnost získat prakticky fung nový (v podstatě vitrínový) kus, neváhal jsem ani chvíli a skočil po něm:

_T669.0_ČSD_Čmelák_H0_Roco.jpg

Absolutně toho rozhodnutí a vložené investice nelituji.

Celkově vyvážené vyhotovení modelu a jeho kvalitní povrchovou úpravu + potisk (a tabulky odpovídající v ideálním případě zvolené reálné předloze) sice dnes už skoro všichni bereme od velkého renomovaného výrobce (a za ty peníze) jako "povinnost" a samozřejmost, ale co mě u tohoto stroje nejvíc dostalo, to jsou jízdní vlastnosti.

Celý ten robustní pojezd s pohonem všech 6 náprav, jeho chování a firemní odladění pro model daného určení, dokonalý sběr proudu ze všech kol a naprosto bezvadná jízda přes jakékoliv výhybky (i s izolovanými nenapájenými srdcovkami), a to i tou nejmenší použitelnou rychlostí, to je něco neuvěřitelnýho. Lze se to sice pokusit nějak popsat, a třeba i v superlativech, ale nejlepší je to vidět a zažít...

Byly zde použity dobře dimenzované převody ve spojení s kvalitním, silným a ještě původním "starým dobrým" velkým a větraným pětipólovým motorem s vyměnitelnými uhlíky a se dvěma setrvačníky. Výsledkem je klidný, tichý a plynulý (neucukaný) chod i při nejmenších nastavitelných rychlostech (dosaženy a umožněny jsou opravdu velmi nízké). A to je zvlášť zde při posunech u manipuláku cenné a potřebné víc než kde jinde. Je tedy moc dobře, že lokomotiva této těžkotonážní konstrukce umí jezdit plynule, hladce a krásně pomalu na posunu i pod zátěží.

Tento model se totiž v případě potřeby dokáže ploužit i rychlostí pouhého 1,5 mm/s(*) - a těch 1,5 milimetru za sekundu, to je 9 centimetrů za minutu! Anebo taky 5,4 metru za hodinu. U skutečného stroje (1:1) by to představovalo jen cca 0,5 km/hod, čili pouhou jednu desetinu rychlosti chůze.

Oproti levnějšímu Čmelákovi od PIKO s ne zcela domyšlenou koncepcí pohonu (těžký=slabý převod do rychla u těžkotonážního posunu, a navíc ještě v kombinaci se slabším motorkem s malým krouťákem) to u rokočmeláka vyřešili rakouští konstruktéři přímo ukázkově, na jedničku s hvězdičkou.

_Čmelák_T669.0_ČSD_H0_Roco.jpg

Dalším bonusem je DCC zvukový dekodér ZIMO se dvěma alternativními a uživatelsky volitelnými sadami zvuků:
- s tlumeným motorem
- s nezatlumeným motorem(**)

_T669.0_Čmelák_ČSD_H0_Roco.jpg

Tady je odkaz na přehlednou a informačně bohatou 20minutovou profesionální videorecenzi modelu spolu se stručnou historií předlohy a jen s několika málo(***) nepodstatnými nepřesnostmi:

MSL-TV Testbericht Roco 72782, T669 Diesellokomotive der CSD, H0
https://www.youtube.com/watch?v=a3f6F7SZvHA


Materiálů o Čmelácích nebo v rodě mužském neživotném o Čmelákách je spousta, a tak pro milovníky těchto našich lokomotiv už jen jeden krátký film za všechny - 3 zubem času ohlodaní modeloví Čmeláci v akci, jako živí:

Drei Hummeln for Fun
https://www.youtube.com/watch?v=0oBMYcN5Lyg


Jirka Černý 23. ledna 2021 píše: Nedalo mi to, takže např Ragulin v HO od Roco cca 565g. Neřekl bych, že může mít model přes půl kila.

Dovi 27. ledna 2021 píše: Jo, to už je skoro jak pěstní klín.
Dalším kandidátem tady u nás je např. Sergej.
Nebo možná i Čmelák - i když třeba zrovna ten od PIKO nemá myslím ani 400 gramů, ale snad Roco s robustnějším pojezdem by mohl být o trochu těžší než PIKO?


Takže ano, je tomu tak.
Subtilnější Čmeláci od PIKO (s hmotnostmi okolo 330 gramů) jsou skutečně lehčí než podvozkově i motoricky robustnější rokočmelda, který ve verzi DCC Sound váží cca 427 gramů(****).

Což sice není ta vyloženě supertěžká váha jako třeba u modelu Sergeje nebo jeho většího sourozence Ragulina (v Německu pro změnu zvaného Ludmila), ale i tak je to velmi slušná a vítaná modelová hmotnost.


_____


(*)
Tomuto Roco modelu Čmeláka to při nejpomalejší jízdě vychází na dlouhých 5 sekund potřebných pro ujetí vzdálenosti 7,5 mm (osová vzdálenost mezi dvěma sousedícími pražci u kolejiva TRIX "C").

Pro větší přesnost měřeno na trase 5 pražců (od 1. do 6. pražce), kdy čas pro přejezd této vzdálenosti je 25 sekund.
Na náčrtku 'kolejivo_TRIX_''C''_versus_Roco_Line.png' v příspěvku viewtopic.php?f=1&t=13407&start=45#p299394 (paralelní vlákno o malém univerzálním kolejišti a na něm použitém kolejivu pro velikosti H0, H0e a H0f) je mj. u hánulových kusových kolejí TRIX "C" zdokumentována i vzdáleností mezi 1. a 11. pražcem jako cca 75 mm. Při době jízdy 50 sekund je tedy rychlost modelu 75 mm / 50 sekund = 1,5 mm za sekundu...


(**)
Typ K6S310DR - stejný nádherně chrochtající motor jako u Bardotky (T478.x)

Jedná se o 6válcový diesel s nízkotlakým přeplňováním (turbodmychadlem poháněným výfukovými plyny); vrtání 310 mm, zdvih 360 mm, jmenovité otáčky 750/min, volnoběh 350 ot./min, zdvihový objem motoru 163 litrů, objem chladicí kapaliny cca 1100 litrů, náplň motorového oleje cca 650 kg, palivová nádrž cca 6000 litrů.


(***)
- V čase 0:45 je přezdívka Čmelák dovozována ze zvukového projevu této lokomotivy a přitom je zcela opomenuta určující etymologie názvu (přezdívky) stroje původně vyvinutého pro ruskojazyčný SSSR:

ЧМЭ-3 --> ČME3 --> ČME --> 'Čmelák'

Zkratka ČME (rusky azbukou
ЧМЭ) je odvozena z celého ruského popisného pojmenování "чехословацкий тепловоз маневровый с электрической передачей" (foneticky čechaslaváckij těplavóz maněvróvyj s elektríčeskoj pěredáčij), v překladu "československá posunovací lokomotiva s elektrickým přenosem (výkonu)".

- V čase 2:35 je muzeum s deponovaným renovovaným prototypem T669.0001 v Lužné u Rakovníka umístěno do "Lučund Rakovníka"

- V recenzi změřená údajná minimálka není skutečnou minimální rychlostí modelu - ta je (respektive po záběhu může být) ještě výrazně nižší.


(****)
Doplněna hmotnostní tabulka na 8. straně tohoto vlákna (příspěvek z 28. 11. 2020)
viewtopic.php?f=43&t=12775&p=283803#p283803

 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » čtv 18 lis, 2021 11:42 am

 
Nakonec budou dva T679.1, aby nebyl Serjoža sám voják v poli...


dvojčata.jpg

---  j e d n o v a j e č n á   d v o j č a t a  ---

Sergej&Sergej.jpg


Mám k nim na jejich čela a boky volitelně 3 různé sady 3D tabulek s odlišnými čísly ČSD Sergejů T679.1xxx. Jeden stroj dostane ve finále tabulky se stejným číslem jaký má na potisku už z výroby (T679.1294) a u druhého budou jeho čísla překryta tabulkami s jiným číslem ČSD Sergeje.


Pro zajímavost:

Hmotnost toho druhého Serjožky je 531 gramů - na rozdíl od prvního s hmotností 533 gramů. Oba dva modely jednoho výrobce jsou přitom stejného typu a stejného roku výroby, oba dva DCC sound.

(doplněna hmotnostní tabulka v příspěvku z 28. 11. 2020 na 8. straně tohoto vlákna)

Pro vyloučení chyby byly oba stroje zváženy na té samé váze opakovaně těsně po sobě - první, druhý, první, druhý..

Na vnitřnosti jsem se jim ale kvůli tomu nedíval, a ani to nemám v úmyslu. Musím(e) se proto spokojit s pracovní hypotézou, že zatímco karoserie první lokomotivy byla vyrobena z PET lahví od Coca Coly, kastle té druhé je z PETek od Pepsi Light.


"ŠESTIKOLKY" ČSD:
Přílohy
ČSD_H0_''šestikolky''.jpg
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » pát 10 pro, 2021 11:38 am

 
Dovi 29. října 2021 píše:Čmelák je v rámci dieselové trakce jedním z "must-have" modelů. A nejlépe pospolu se svými dalšími dieselelektrickými sourozenci z líhně ČKD - s ikonickou Barčou a Brejlovcem, taky s Hektorem (malým i velkým, kterými celé to úspěšné tažení začalo), případně i Kocourem...


Toho Čmeláka, Bardotku a Brejlovce (všechny od Roco) doplnil ještě PIKO Hektor T435.0, který vlastně rozjel celou tu úspěšnou éru našich dieselelektrických lokomotiv z ČKD proslavených i jinde ve světě:

H0_PIK0_Hektor_T435.0140.jpg

Stejně jako ve výše uvedených 'Roco' případech modelových ztvárnění následníků Hektora, rovněž i tento H0 model od PIKO je ve verzi DCC sound. Je krásně a detailně proveden, velmi dobře a plynule jezdí, a dokáže to i pěkně pomalu včetně rozjezdů bez cukání. Navíc je Hektor z výroby vybaven kapacitním bufferem a může tak "světelně a zvukově" překlenout i případné kratší výpadky proudu.

Zjištěná hmotnost 298 gramů (PIKO ČSD Hektor T435.0 v provedení DCC se zvukem) byla zapsána do tabulky na straně 8 v příspěvku z 28. 11. 2020


Poznámka:
Tamtamy urban legend signalizovaly, že pojezd Hektora od PIKO by (prý/možná) měl být bez pohonu všech náprav:

viewtopic.php?f=15&t=13653#p301115

Není to naštěstí pravda; je ověřeno, že PIKO Hektor má poháněna všechna kola (všechny čtyři nápravy):

PIKO_Hektor_na_rolnách.jpg
PIKO_Hektor_na_rolnách.jpg (31.84 KiB) Zobrazeno 11155 krát

viewtopic.php?f=15&t=13653&start=60#p302233



Čtyři mušketýři z ČKD po 50 a více letech:

4_mušketýři_z_ČKD_po_50_letech.jpg



Protože můj mobil nenahrává videa tak jako samostatná kvalitní videokamera (kterou nedisponuji), a hlavně taky proto, že provizorní kolejiště na kuchyňském stole vypadá "o trošku" hůř než krásné modelové vršovické lokomotivní depo Michala Daleckého, dovolím si sem vložit odkaz na jeho ukázku originálně ozvučeného Hektora firmy PIKO:

https://www.youtube.com/watch?v=IdFpsRcMHmM



EDIT 20. 12. 2021 - doplnění
Pro srovnání ještě odkaz na čerstvé (předvčerejší) video se zvukem od Petra 'Jacka' Smutka:

https://www.youtube.com/watch?v=cQFn9wWiOhk
 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » ned 02 led, 2022 8:23 am

 
Konkurence bývá ku prospěchu věci - a dlouhodobě si konkurující a doplňující se nabídky mnoha výrobců velikosti H0 jsou těmi vůbec nejobsáhlejšími z celého oboru železničního modelářství...

A tak výraznou nadvládu modelů fy Roco v H0 vozidlovém trakčním parku vhodně nabourávají výrobky firem BRAWA a BACHMANN, 3 modely TRIX a zejména pak 5 modelů PIKO nové řady (viz dále). Také i s nimi jsem spokojený - jak s kvalitou jejich pojezdů, celkového konstrukčního provedení a finálního dílenského zpracování, tak i s příznivým poměrem cena/výkon. Z nich model parní lokomotivy ČSD řady 413.0 je výrobcem řazen do pikácké HOBBY edice a zbylé 4 modely jsou situovány do edice EXPERT.


Z této zatím pětice strojů PIKO jsou 2 modely, Hektor a Laminátka, v provedení DCC se zvukem:

"Piko T435 / 720 / BR107 maly Hektor"
viewtopic.php?f=15&t=13653

"Laminátka H0/PIKO"
viewtopic.php?f=15&t=12658&start=330#p296955


V analogu s DCC přípravou jsou pak následující 3 modely:

- PIKO 59433, model původem východoněmecké V60 DR (BR 106) čtyřspřežní (se spojnicemi) dieselové lokomotivy s hydraulickým přenosem, u nás řada T435.1 (T435.2) a následně po přeznačení řada 716 (LDH V60). Dovážena byla do Československa v 70. a 80. letech v celkovém počtu okolo 140 kusů (údajně 144 ks) převážně pro ČS průmyslové podniky (a zřejmě něco v utajení i pro ČSLA), a pak po rozpadu ČSFR rozpuštěno do ČR a SR. V polovině 90. let bylo potom několik desítek dosud provozovaných strojů přeznačeno na řadu 716.5, a tuším 4 kusy na 716.6.

(podrobněji když tak o této všudypřítomné a původem nejpočetnější dederonské lokomotivě v informativně bohatém hankově vlákně "Der Goldbroiler aneb dlouhé čtení o zlatém kuřeti": viewtopic.php?f=28&t=13650 )

- menší dvounápravový diesel Kaluga TGK2 ('ČS' řada T203.0) rovněž s hydraulickým přenosem, téměř 5 desítek let (od roku 1960 do roku 2008) vyráběný rusko-ukrajinský stroj pro lehký posun; celkově jich bylo zhotoveno a nasazeno okolo 9 tisíc kusů! K nám do Československa byla dovezena a provozována zde více než stovka těchto lokomotiv řady T203.0

- malá těžká pára ČSD 413.0 (někdejší G7.1 původní pruské řady, následně BR 55)


H0 lokomotivy nové řady PIKO:

5x_H0_PIKO_(413.0_Kaluga_Hektor_LDHV60-T435.2_Laminátka).jpg


Ke třem pikáckým modelům z těchto pěti již bylo hodně řečeno (viz mj. i odkazy výše na samostatná tematická vlákna), proto nyní už jen stručně ke zbylým dvěma:


H0 model parní lokomotivy ČSD 413.0 je výrobcem umístěn v pikácké HOBBY edici. Je to znát na vnějším zjednodušení modelu (méně detailů než bývá dnešním vysokým standardem), ale celkový výsledný dojem statický i jízdní je pro moje skromné amatérské potřeby myslím si více než akceptovatelný.

Typická rozpláclá jezevčíkovitá silueta "dlouhé" nízké čtyřspřežní lokomotivy s těsně připojeným 3nápravovým tendrem je věrně zachována, a množství různých 'výčnělků' u této malé a mně milé mašinky ze starých časů mi tu absenci nejmenších detailů tak nějak umenšuje a vyvažuje (a zvláště za jízdy dokonce snad až nahrazuje)..


PIKO H0 pára ČSD 413.0 (sejmuto z videa při záběhu na oválu Roco Line):

H0_PIKO_413.0_ČSD.jpg


Proti jízdním vlastnostem celé soupravy a proti jejímu modelovému pohonu, který je zde zařízen těžkým tendrem(*) a napájením všemi soukolími, nemohu říci už vůbec nic špatného. Také vlastní pasivní "D" pojezd lokomotivy funguje velmi dobře a lehce - přesto (nebo právě proto), že technicky vzato je "jenom" sunutý či tažený.


__


H0 model TGK2 Kaluga (u nás řada T203.0) je pak do pikácké expertní edice zařazen zcela poprávu. Za ty peníze ("expertní" model Kalugy je/byl dokonce asi o 25 % levnější než "hobby" model 413.0) je to moc krásně a velmi detailně zpracovaný stroj, a na dvounápravu s až nečekaně dobrým pojezdem; loko jezdí klidně, plynule, tiše a realisticky pomalu, a spolehlivě bez výpadků i přes výhybky, a to i pomalou jízdou.

Hmotnost této analogové PIKO H0 Kalugy TGK2 činí 127 gramů. Což sice, bráno absolutně, není na hánulu nijak závratně velká hodnota, ale protože se jedná o relativně malou lokomotivu pro lehký vlečkový/tovární posun několika vozů (a typicky víceméně po rovině), tak je to v pořádku - ucelené rychlíkové soupravy nebo těžkotonážní nákladní vlaky, a navíc ještě do 40-50promilových stoupání, se tím snad nikdo soudný vozit nechystá..


PIKO H0 diesel Kaluga TGK2 (sejmuto z videa při testu sjízdnosti výměn TRIX C):

H0_PIKO_TGK2_Kaluga.jpg


Oproti té samé Kaluze od toho samého výrobce ve velikosti TT v měřítku 1:120, kde kvůli malému rozvoru a spol. byl dosti nešťastně zvolen pohon jen jedné nápravy, a kde se to na jízních vlastnostech výrobci a uživatelům vymstilo, je zde u této větší H0 Kalugy v měřítku 1:87 zachován pohon obou náprav (všech 4 kol). A musím konstatovat, že jak u výhybek s izolovanými srdcovkami, tak i při tažení nebo sunutí souprav několika vozidel nenastávají u H0 Kalugy žádné problémy. Ani při potěžkání tohoto (H0) modelu Kalugy nemá člověk dojem, že by snad držel v ruce nějakého papíráka - naopak je to vzhledem k velikosti předlohy docela robustní a přiměřeně (dostatečně) těžký stroj.


----

(*)
Hmotnost hnaného tendru H0 analogové lokomotivní soupravy 413.0 ČSD (PIKO 57561) je plus minus 225 gramů.
Přesněji řečeno, vážen byl tendr sice stále mechanicky a vodivě spojený s lokomotivou, ale lokomotiva byla na váze nadlehčována tak, aby její vliv byl co nejmenší (pokud možno nulový), přičemž opakovaným vážením byla stanovena hmotnost samotného tendru v rozmezí od 220 do 230 gramů. Celková hmotnost kompletní soupravy (lokomotiva + její tendr) je 355 až 356 gramů.

Zjištěnými hmotnostmi páry 413.0 s tendrem (130+225=355 gramů) a Kalugy (127 gramů) byla aktualizována tabulka v příspěvku z 28. 11. 2020 na 8. straně tohoto vlákna: viewtopic.php?f=43&t=12775&p=283803#p283803

 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » čtv 20 led, 2022 9:47 am

 
Dovi o Roco Čmelákovi píše:
...klidný, tichý a plynulý (neucukaný) chod i při nejmenších nastavitelných rychlostech (dosaženy a umožněny jsou opravdu velmi nízké).

Tento model se dokáže ploužit i rychlostí pouhého 1,5 mm/s, to je 9 centimetrů za minutu! U skutečného stroje (1:1) by to představovalo jen cca 0,5 km/hod, čili jednu desetinu rychlosti chůze.


Dostala se teď ke mně normálně rozchodná (H0) malá "FLEISCHMANN-Roco" pára, původně ex bavorská tendrovka Pt 2/3 s ne až tak obvyklým, relativně dlouhým pojezdem 1'B, po které jsem pokukoval už skoro rok a půl: https://www.roco.cc/en/product/243045-S ... ducts.html


H0 Roco Rh 770.95 DCC sound (výřezy z testovacího videa):

H0_Roco_Rh_770-95_ÖBB_clipboard01.jpg

H0_Roco_Rh_770-95_ÖBB_clipboard03.jpg


Oproti její na letošek ohlášené německé variantě v ceně přes 9 tisíc korun (rovněž verze DCC se zvukem, viz https://www.roco.cc/en/product/248472-0 ... ducts.html ) mě zaujala tím, že:

- je to Rakušanka(*) (správa ÖBB, epocha III), která se mi hodí víc než na letošní rok ohlášená německá verze

- vzhledem k poměrně nedávnému roku výroby /tuším 2018 nebo 2019/ byly poslední dva skladové kusy modelu k mání ještě za tehdejší původní cenu (dostal jsem ho o příjemných asi 15 % levněji než na co by mě teď přišel ohlášený letošní model).


Ohledně hmotnosti modelu:

Z regulérních trakčních vozidel velikosti H0 (do kterých nepočítám malou motorizovanou ruční drezínu) je mou zatím nejlehčí normálně rozchodnou lokomotivou - váží jen 121 gramů a mezi ostatními lokomotivami ve vitríně u obchodníka vypadala velikostně spíš jako TT model nebo jako úzkorozchodná H0m či H0e mašinka..
(byla aktualizována hmotnostní tabulka na straně 8 v příspěvku z 28. listopadu 2020)


Po technické stránce je tato malá a (modelově) lehká pára pěkně a detailně provedená (včetně rozvodů), "podrobně" ozvučená a tiše a plynule jezdící - mj. bez výpadků také i pomalou jízdou přes výhybky s dosud nenapájenými srdcovkami. Navíc má naštěstí i starý dobrý kvalitní polootevřený motor s vyměnitelnými uhlíky a je schopna dokonce i ještě o trochu pomalejší jízdy než jakou jsem obdivoval a jaké si cením u Roco Čmeláka...


Takže pro info už jen stručný výsledek mého laického testu:

H0_FLEISCHMANN-Roco_Rh_770-95_ÖBB.jpg

Tento model se může v případě potřeby pohybovat velmi pomalou rychlostí 1,25 mm/s. Čili pouze 7,5 centimetrů za minutu - aneb 4 a půl metru za hodinu.

To odpovídá situaci, kdy v reálu by se skutečná lokomotiva (v měřítku 1:1) šinula rychlostí jenom asi 6 a půl metru za minutu
(~ hypotetická minimální rychlost skutečné lokomotivy by byla méně než 0,4 km/h)


___

(*)
The Deutsche Bundesbahn took over 89 locomotives; four remained in Austria, three apparently as a result of military action were no longer worth repairing and one had been mustered out in 1935. The last engine, no. 70 083, was retired by the Nuremberg federal railway division in 1963 and transferred to Munich. After spending almost forty years as a memorial in Mühldorf am Inn, the Bavarian Branch Line Union (Bayerische Lokalbahnverein) was able to place the loco in service again in 2005.

After the Second World War, numbers 70 086, 092, 095 und 096 remained in Austria, and were preserved as ÖBB Class 770. Their main area of operation was the Pöchlarn–Kienberg-Gaming line. No. 770.086 was paid off on 31 January 1967 as the last of its type. This locomotive, which was then displayed at Pöchlarn station was reactivated in 1997 and, since 1999, has headed specials for the Brenner & Brenner Steam Locomotive Company (Brenner & Brenner Dampflokomotiven Betriebsgesellschaft).

Zdroj:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bavarian_Pt_2/3

https://de.wikipedia.org/wiki/Bayerische_Pt_2/3

 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » pon 04 dub, 2022 2:17 pm

 
Na chvíli teď opustíme normálně rozchodnou železnici ve velikosti H0 (modelový rozchod kolejnic 16,5 mm při poměrném zmenšení 1:87) a zaměříme se na rozchod 9 mm a s ním spojené modely různých velikostí (a různých měřítek). Nejčastěji se na tomto rozchodu můžeme u nás(*) setkat s normálně rozchodnou velikostí N v měřítku 1:160 a občas také i s některými úzkorozchodnými velikostmi - z nich nejčastěji s H0e (měřítko 1:87), o trochu méně často s TTm (1:120), a velmi vzácně i s 0f (1:45).

Poznámka:
Vozidla úzkorozchodné modelové železnice ve velikosti H0e si v tomto vlákně zaslouží v budoucnu minimálně dva samostatné příspěvky; budou o německé úzké a taky o rakouské. Na vozidla dle výhradně českých a slovenských úzkorozchodných předloh bylo z pragmatických důvodů rezignováno.

_____

Cílem celého tohoto příspěvku (výjimečně se věnuje vozidlům v eNkovém měřítku 1:160) je upozornit případné zájemce na některé osvědčené levnější výrobky z portfolia japonské firmy KATO.

Ta se zabývá výrobou modelové železnice ve velikostech H0 a N, a právě její eNkové modely níže zde zmiňované mají vesměs hodně dobrý poměr ceny k technické kvalitě pojezdů, použitým materiálům a jízdním vlastnostem. Trakční vozidla KATO ve velikosti N (pro někoho též pojezdy ve velikosti H0e apod.) jezdí už i při napětí 2,35 Voltu, jsou velmi tichá, mají spolehlivý sběr proudu ze všech kol a nedělají jim problémy ani výhybky, ani extrémně malé poloměry.

Kato Pocket Line 10-500-1 on 117mm radius curves
  https://www.youtube.com/watch?v=CVVKT1lr07w

Place For Trains - Smallest N Scale layouts possible with Kato Unitrack Compact
  https://www.youtube.com/watch?v=LH7cmMuZE5s

Place For Trains - N Scale Kato Unitrack Compact Pocket Line K105003 Review
  https://www.youtube.com/watch?v=zXvGXymwjhY


Lze je zakoupit buďto samostatně anebo je možné - vzhledem k přijatelné ceně - kanibalizovat i celé již okapotované soupravy vozů a trakčních vozidel a rozkuchat je na různé součásti při výrobě svých vlastních kusových modelů ve velikostech N, TTm, H0e a event. i 0f.

KATO_N_+_(1x_H0e).jpg


Pro info:

- ceny samostatných pojezdů (dodávány jsou v průhledných blistrech) se pohybují zhruba okolo 800 Kč, možná i trochu méně

- soupravy trakčních vozidel a připojených vozů (dodáváno v sympatických poloprůhledných, prostorově i materiálově úsporných papírových krabičkách s dobrou vnitřní ochranou modelů) jsou/byly k mání od 1.030,- Kč (naposledy teď v únoru u Conrada po jejich standardní slevě, a to včetně dobírky a dopravy) až do tuším 1.677,- Kč (dražší souprava s malou párou u itvlaky)

Je to jak kdy, jak co a jak od kterého obchodníka..
Zde v ČR např. od firmy Conrad.cz a od itvlaky.cz (od těchto dvou a za tyto ceny byly pořízeny modely KATO zachycené na přiložených snímcích).



Takže trochu té exotiky, aneb kolik třešní, tolik višní...

KATO_N_+_(1x_H0e)_detail.jpg


Vozidla na obrázku (směrem odshora dolů - od nejvzdálenější koleje po nejbližší):

- nejvzdálenější kolej:
  vlevo tramvajová souprava KATO 14-503-1
    vpravo většinová část "elektrické nákladní" soupravy KATO 10-504-1

- "předposlední" kolej:
  vlevo tramvajová souprava KATO 14-503-1
    vpravo tramvajová souprava KATO 14-503-3

- "prostřední" kolej:
  vlevo a uprostřed souprava parní lokomotivy a dvou osobních vagonů KATO 10-500-3
    vpravo 4nápravový pojezd KATO 11-105

- "druhá" kolej:
  vlevo a uprostřed "elektrická nákladní" souprava KATO 10-504-1
    vpravo čistě jen pro srovnání malá polní/lesní 43gramová úzkorozchodná H0e tendrovka v měřítku 1:87

https://www.youtube.com/watch?v=7xgGMjMvZWw

https://www.youtube.com/watch?v=NsArRrKEcNs

- nejbližší "první" kolej:
  vlevo 2nápravový pojezd KATO 11-109
    uprostřed nákladní vůz se středovou kabinou (část "elektrické nákladní" soupravy KATO 10-504-1)
      vpravo 2nápravový pojezd KATO 11-109



Několik poznámek a odkazů na videa pro lepší představu o těchto výrobcích (některá videa zobrazují i demontované pojezdy):


- 4nápravový "bílý" pojezd KATO 11-105 s natáčecími dvojicemi soukolí je subtilnější a lehčí než robustnější 2nápravový "černý" pojezd KATO 11-109 (11 gramů versus 24 gramů)

https://www.youtube.com/watch?v=BJt32_Q4kB0


- Souprava s parní lokomotivou a dvěma osobními vozy se vyrábí ve více variantách, vždy je ale lokomotiva bez pohonu a trakci obstarává vůz připojený za lokomotivou. Zde v případě KATO 10-500-3 se jedná o černou "rakouskou" (ÖBB) lokomotivu a o vozy decentně zelené (bez okrasných linek atd.). Hmotnost samotné lokomotivy je 11 g, hmotnost trakčního vozu je 21 g a hmotnost druhého nepoháněného vozu je 15 g (hmotnost celé vlakové soupravy je 47 gramů).

https://www.youtube.com/watch?v=eI_RRKzjols

https://www.youtube.com/watch?v=572Ddm9eQQo

https://www.youtube.com/watch?v=p0PxcbQZNy0

https://www.youtube.com/watch?v=CJFZpm1VF9A

https://www.youtube.com/watch?v=rvcMR-ChpJE


- Dvoudílné tramvajové soupravy (zelená KATO 14-503-1 a bílá KATO 14-503-3) mají pohon tam, kde by ho člověk předpokládal, tedy pod karoserií s pantografem na střeše. Hmotnost trakční tramvaje je 29 gramů, hmotnost vlečňáku pak 12 gramů. Trochu kuriozitou je bílá policejní tramvaj KATO 14-503-3, ale když mohou mít Cimrmani stíhací vzducholoď Karel, proč by nemohla jezdit po Jokohamě stíhací tramvaj (+vlečňák) s červenými a modrými majáky?

https://www.youtube.com/watch?v=fJWe4cbkUlQ

https://www.youtube.com/watch?v=9tqxip8f4ug

https://www.youtube.com/watch?v=o32JybPByMI

https://www.youtube.com/watch?v=T8rsApn0vuQ

https://www.youtube.com/watch?v=NfUTACglXtk

https://www.youtube.com/watch?v=pC8qnHA9T3o

https://www.youtube.com/watch?v=2oXJiE9T9nQ


- Rovněž i souprava elektrické lokomotivy (v tomto případě s detailně provedeným kovovým pantografem) a dvou nákladních vozů KATO 10-504-1 je s klasicky řešeným pohonem (2nápravový trakční pojezd s nasazenou kapotou lokomotivy). Hmotnost lokomotivy je 27 g, hmotnost nižšího vozu 5 g a hmotnost vozu se středovou kabinou je 6 g (celková hmotnost soupravy 38 g).

https://www.youtube.com/watch?v=fN8Wmd0oduw

https://www.youtube.com/watch?v=KU31WHVYYVM

https://www.youtube.com/watch?v=jSi_BvTHL68

https://www.youtube.com/watch?v=f-InRWsXh-g

https://www.youtube.com/watch?v=uxhl8-cCQWU


- hmotnosti trakčních vozidel byly zapsány do tabulky na 8. straně v příspěvku z 28. 11. 2020


___

(*) Poznámka (nejenom) pro začátečníky:

Ve světě se lze potkat i s jinými (a jinak označovanými) velikostmi a s trochu jinými měřítky než jen s těmi "našimi". Je tomu tak z důvodů historických i technických (živelný rozvoj modelové železnice ve 20. století a k tomu navíc dědictví nepřehledných a nejednotných imperiálních jednotek anglosaského světa), a taky vlivem snah o alespoň částečnou rozchodovou kompatibilitu mezi lišícími se již zavedenými systémy.

A tak dnes na modelových kolejích s rozchodem kolejnic např. 9 mm existuje normálně rozchodná velikost N nejenom v "našem" měřítku 1:160, ale i 1:148 (Velká Británie, Japonsko), a kromě úzkorozchodné velikosti např. H0e v měřítku 1:87 i velikost OO9 (někdy se uvádí 009 nebo i 00-9 apod.) v měřítku 1:76. Na 16,5mm rozchodu pak v Británii kromě velikosti H0 v měřítku 1:87 mají i jejich "domácí" velikost OO (někdy psáno i 00) v měřítku 1:76, na 32mm kolejích se zase v Británii vyskytují modely velikosti O (0) i v měřítku 1:43,5 (a v USA naproti tomu i v měřítku 1:48), přičemž tento výčet "odchylek od normálu" (myšlen je normál viděný námi, čili z pohledu kontinentální Evropy) není ani zdaleka úplný...

 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod czhunter » pát 29 dub, 2022 7:29 pm

Dovi píše: 
- ceny samostatných pojezdů (dodávány jsou v průhledných blistrech) se pohybují zhruba okolo 800 Kč, možná i trochu méně
 


Já nakupuju Kato přímo v Japonsku (buď plazajapan.com nebo 1999.co.jp/eng) a ceny jsou tak na 1/2 - 2/3 včetně DPH, dopravy a zastoupení v celním řízení (konkrétně tento pojezd stojí cca 500 kč/ks když jich koupíte tak 5 zároveň)
https://www.plazajapan.com/4949727678290-1/

Teoreticky by pak mohla být horší reklamace, ale za desítky nákupených pojezdů jsem nikdy nic od Kato, Tomytecu, Tomixu ani GreenMaxu reklamovat nepotřeboval. A i kdyby něco nfungovalo (třeba motor), pořád je na každém pojezdu ještě dost součástek, které jdou využít.

PS: S těmi měřítky v Japonsku je to tak, že většina vlaků je 1:148 (všechny úzkorozchodné a lokálky), ale Shinkanseny jsou 1:160.
Můj Instagram o 3D tištěných tramvajích a vlacích: https://www.instagram.com/fine.trains/
czhunter
 
Příspěvky: 557
Registrován: ned 04 zář, 2011 9:37 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » pát 13 kvě, 2022 10:31 am

 
- ceny samostatných eNkových pojezdů KATO (dodávány jsou v průhledných blistrech) se pohybují zhruba okolo 800 Kč, možná i trochu méně

czhunter píše:Já nakupuju Kato přímo v Japonsku (buď plazajapan.com nebo 1999.co.jp/eng) a ceny jsou tak na 1/2 - 2/3 včetně DPH, dopravy a zastoupení v celním řízení (konkrétně tento pojezd stojí cca 500 kč/ks když jich koupíte tak 5 zároveň)
https://www.plazajapan.com/4949727678290-1/

Díky za osobní zkušenost a její sdílení, zvlášť u většího počtu kusů je určitě fajn ta možnost přímého nákupu i šíře dostupného sortimentu.

Jinak našel jsem ještě faktury za své pojezdy kupované zde v ČR u itvlaky.cz:
  - 2nápravové pojezdy KATO 11-109 stály 725,- Kč, a nedávali na ně zákaznickou slevu
  - 4nápravový pojezd KATO 11-105 stál 759,- Kč (opět i ten měli bez zákaznické slevy)


================================================================


Polomacene.jpg
Polomacene.jpg (16 KiB) Zobrazeno 7398 krát

Mám slabost pro jednoduchý polomáčený design, a to už od dětství, kdy naše ajznboňácká rodina často jezdila žlutočervenýma 4nápravovýma rychlíkovýma motorákama z Brna přes Jihlavu na konec Vysočiny a do jižních Čech. Takže dneska, po 50 až 55 letech od těch dob, jsem rád nejenom např. za polomáčené modely Bardotky, Brejlovce a dalších (ČKD) strojů, ale taky za (byť jen 2nápravový) Orchestrion. Všechno jsou to preferované (mnou preferované) starší ČSD epochy, ale kvůli tomu Šukafonu jsem udělal "epochální" výjimku a pořídil jsem k M152.0 ještě i jeho novější ČD verzi 810 v modrobílém Najbrtovi.

Namátková ukázka Roco modelů M152.0 ČSD a 810 ČD:

https://www.youtube.com/watch?v=TYcSxzQm35Y

https://www.youtube.com/watch?v=0JkrE6WaV4k

https://www.youtube.com/watch?v=W4g6NmJh73o


Sotva mohl kdo předpokládat, že tento low-cost z nouze ctnost motoráček řady M152.0/810 se nakonec stane nejpočetnějším typem vozidla u ČSD... A nejen to - za chvíli už tomu bude těžko uvěřitelných 50 roků, kdy nastoupil do služby. Není to ale tím, že by byl až tak skvělý; nedostatků a dyskomfortu pro cestující měl docela dost. Avšak postupně se ukazovalo, že při alespoň minimální údržbě je to vcelku nenáročný a spolehlivý pracant, a že někteří jeho zvažovaní nástupci jsou (ještě) horší než tento dnes už legendární stroj našich (a maďarských) vedlejších tratí.

S krásně (i dostatečně věrně) provedeným a loni zakoupeným H0 Roco modelem M152.0 ČSD se ke mně /podobně jako doufám asi i k většině ostatních zájemců/ dostal dobře vyrobený a zkompletovaný kus (tedy vlastně dvojice, motor + přípoj). Vše bez závad, motorek velmi tichý a bez vibrací, stejně tak převody. Také nátěr, potisk i všechny z výroby instalované doplňky OK, i samotná karoserie bezvadná, žádná vyboulenina.

I proto mě ta komplementární modrobílá 810ka ČD v Najbrtovi hodně lákala. Jenže pod vlivem stesků některých modelářů v dlouhém více technicky zaměřeném vlákně "M152.0/810 + Blm/Baafx/010/Btax ROCO", kteří měli se zakoupeným M152.0/810 smůlu, jsem se začal přiklánět k rozhodnutí neriskovat a tuto další krásnou verzi už raději nepořizovat. Poté se tam však jiný kolega zmínil o situaci ve svém okolí, kde se vyskytuje statisticky významné množství cca 20 kusů Orchestrionů Roco a všechny byly/jsou v pořádku..

A tak jsem do toho nakonec šel a tu 810 ČD s přívěsem BDtax jsem objednal - za pár dní přišla krásná modrobílá motorová souprava nástupnických ČD, opět bezvadná a stejně tichá jako předchozí žlutočervená ČSD M152.0 + Blm...

viewtopic.php?f=15&t=12260&start=615#p308856

H0_Roco_Orchestriony_M152.0_CSD_+_810_CD.jpg


Pro úplnost - M152.0 + Blm ČSD versus 810 + BDtax ČD

Kromě pochopitelných (drobných) dobových odlišností v samotných modelech daných již téměř 50 lety provozování jejich reálných předloh (barevné provedení karoserií, podvozků a interiérů plus např. nově u ČD 810 zpětná zrcátka, anténa na střeše, inovované stěrače čelních skel, vnitřek kabiny atd.) je ještě rozdíl i v přikládaném doplňkovém příslušenství.

Zatímco u původních ČSD verzí souprav s M152.0 je v příbalu 6 sáčků s volitelně instalovatelnými doplňky (3 sáčky pro motorový vůz a 3 pro přípojný), u novější soupravy s 810 ČD jsou místo 6 sáčků celkově už jen 3 sáčky (2 pro motorový a 1 pro přípojný vůz).

K modelu historicky staršího ČSD M152.0 s Blm jsou totiž přiložena celkem 4 balení leptaných tabulek (2 pro motor a 2 pro vlečňák), ale u soupravy ČD 810 a BDtax je již pouze jedno balení tabulek (určených pro motorový vůz). Ne však proto, že by to chtěl výrobce modelu nějak šidit, ale na těch "tabulkách" už šetřili (a šetří) samotní dopravci v novějších epochách (V. a VI.) - mj. vzhledem k jiným (dnešním) informačním technologiím (elektronické DOT/LED zobrazovače, LCD panely atd.)

Hmotnostní rozdíly jsou prakticky zanedbatelné, dělá to maximálně 1/2 gramu až 1 gram
(zapsáno do tabulky na 8. straně tohoto vlákna)
 
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » úte 20 zář, 2022 9:45 am

 
Naše (ČS) legendární "normalizační" motoráky řady M 152.0 ČSD a 810 ČD v měřítku 1:87 byly doplněny o zánovní neježděné H0 modely jejich předchůdců
(předchůdců starších o jednu generaci nebo skoro o dvě - jak se to vezme)


H0_Manka_M_140.310_Tilig.jpg


Vývoj motorového vozidla pro německé regionální tratě probíhal v letech 1935 a 1936, samotná výroba pak v letech 1937 a 1938. Vyrobeno bylo celkem 64 kusů VT 135 s čísly 061 až 064, 067 až 076 a 083 až 132.

Největší část z těch vozidel, která přežila WWII a nacházela se v německém prostoru, byla rozdělena mezi západní zóny a východní zónu. V nástupnických státech (BRD a DDR) pak tato motorová vozidla jezdila pod DB jako VT 70.9 (celkem 30 kusů) a pod DR jako VT 135 (několik exemplářů tam bylo ve službě ještě koncem 70. let, od roku 1970 již jako řada 186.0 a 186.2).

K Československu:
Dle německých údajů pět kusů těchto motoráčků zůstalo u nás po válce jako kořistní vozidla, ale podle českých jich nakonec bylo zřejmě až 3x tolik. Dle systému Vojtěcha Kryšpína došlo k jejich přeznačení na řadu M 140.3 - jezdily u ČSD až do roku 1956 a přezdívalo se jim "Manka". Nahrazeny byly v té době už dostupnými a ve velkém množství vyráběnými československými motorovými vozy M 131.1, všeobecně zvanými "Hurvínek".

Poznámka:
Vývoj poválečného a již ryze československého Hurvínka M 131.1 probíhal od roku 1946 (10 let po německé Mance), a to v kopřivnické Tatrovce; jeho hromadná výroba se pak uskutečnila ve dvou velkých sériích - koncem 40. let a v polovině let padesátých. Celkově jich bylo (nejprve přímo v Kopřivnici a pak hlavně ve Vagónce Studénka) vyrobeno 549 kusů (!!) a sloužily u ČSD až do roku 1984, tedy cca 35 let. Poslední roky své aktivní služby (zhruba od poloviny 70. let do poloviny let 80.) už dožívaly a překrývaly se s tehdy nastupující novou "moderní" řadou M 152.0 (alias Orchestrion - Šukafon).


Motoráček M 140.3 ČSD zvaný Manka (na snímku vlevo) je tedy svým původem německá konstrukce i výroba VT 135 DR...

M_140.310_CSD_a_VT_135_DR_(2x_H0_Tillig).jpg

Výrobcem obou těchto H0 modelů v měřítku 1:87 je firma Tillig, přičemž Manka M 140.310 ČSD ještě ani nemá osazeno množství přiložených doplňků.

Vybavené interiéry jsou již z výroby osvětleny a LEDková světla vnitřní i vnější svítí už i při pomalé jízdě (respektive i při nízkém napájecím napětí).

Tady je když tak malá ukázka z itvlaky, tuším přímo od pana Kozojeda:
https://www.youtube.com/watch?v=8yfv2zYat_4


Jinak s pojezdem (pohon všech 4 kol) i s kastlí a spol. jsem spokojený, a je zde mj. taky už zabudována příprava na digitalizaci. Ale zatím ještě i v originálním analogu přímo z výroby jezdí modely o hmotnosti 192 a 191 gramů(*) klidně, plynule, relativně tiše (bez pazvuků), a umí jezdit i přiměřeně pomalu.
Sběr proudu ze všech 4 kol s výkyvnými nápravami je spolehlivý, takže oba exempláře vozidel projíždějí i přes výhybky s nenapájenými srdcovkami bezpečně, spolehlivě a plynule, a i při malých rychlostech bez zakolísání (natož cuknutí nebo dokonce uvíznutí). Vzhledem k limitující, jen dvounápravové koncepci bych skoro řekl - na jedničku (s hvězdičkou).


K tomu poznámka - doporučení: pokud se vám tento model hodí (epochou, železniční správou, charakterem tratí na vašem kolejišti atd.) a naskytne-li se vám možnost ho získat, vůbec neváhejte a jděte do toho.


Skutečná předloha v měřítku 1:1 - "Manka" M 140.310 ČSD:

Manka_M_140.310_CSD.jpg



Další info zde na diskuzním fóru i jinde (modely i v jiných velikostech):

 - viewtopic.php?f=16&t=12131

 - http://mankatt.cz/

 - https://www.kolmar.cz/cs/produkt/motorovy-voz-manka/

 - viewtopic.php?f=3&t=9827



Namátkou ještě několik videí:


"Manka" M140.314 ve velikosti TT
2014-06-08
Autor: Dan Strnad
Délka: 3' 48''
https://www.youtube.com/watch?v=pimeoE-ZSGs


Motorák M140
2016-03-19
autor: Miroslav Kaspar
Délka: 2' 36''
https://www.youtube.com/watch?v=AsEwM3rj-y0


Modely TT: M140.0 "Manka" při pomalých jízdách
2016-12-11
Autor: Dan Strnad
Délka: 3' 40''
https://www.youtube.com/watch?v=mtpN4nJ4kb8


Kres M140 ČSD alias Manka + sound JACEK
2019-11-20
Autor: Ivor Tomana
Délka: 5' 26''
https://www.youtube.com/watch?v=Hnit3RJhUMc


__

(*)
Hmotnosti 192 gramů a 191 gramů zjištěné u M 140.310 ČSD a VT 135 DR byly doplněny do tabulky v příspěvku z 28. 11. 2020 na 8. straně tohoto vlákna: viewtopic.php?f=43&t=12775&p=283803#p283803



EDIT 21. 10. 2022 - zpřesnění počtu "kořistních" kusů (viz i následující diskusní příspěvky)
Naposledy upravil Dovi dne pát 21 říj, 2022 10:22 am, celkově upraveno 1
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod hank » úte 20 zář, 2022 6:42 pm

Dovi: Proč myslíš, že jich bylo jenom pět?

Jenom samotnou výtopnou Veselí nad Moravou prošly 4 vozy: M 140.308, 12, 17 a 20. Dále byly dislokovány např. ve Veselí nad Lužnicí (1, 2, 6, 14, 15, 17, 19) a v Ústí nad Labem. Ja fakt, že ministerští úředníci po válce shrnuli pod řadu M 140.3 i konstrukčně jiné vozy (podle všeho se to týkalo vozů M 140.301 až 07), ale od 08 nahoru to byly ty manky, o kterých je řeč. Nejvyšší číslo, které jsem viděl na fotce, bylo 23, ale víc toho bohužel nemám. Viz též zdejší diskusi viewtopic.php?f=16&t=12131&hilit=M+140.3
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Dovi » pát 21 říj, 2022 10:00 am

 
hanku, děkuji Ti za reakci, byly to skromné německé údaje (tuším z Wiki), možná ve smyslu "kolik nám (= jim) toho bylo ukořistěno nebo skutečně ukořistěno". Psali o 5 kusech, a podle jimi uvedeného označení by mohlo jít o ty "naše nejisté" typy z počátku českého číslování.

EDIT - našel jsem to: https://de.wikipedia.org/wiki/DR_135_061_%E2%80%A6_132

Fünf Fahrzeuge gelangten 1945 zu den Tschechoslowakischen Staatsbahnen (ČSD): 135 067, 135 072, 135 073, 135 090 waren als M.140 001–004 eingereiht. 135 117 war nicht unnummeriert und schon 1945 ausgemustert.[1]


Zdejší (čs) diskuse o násobně větších počtech v Čechách a na Moravě jsem samozřejmě četl a odkazoval jsem na ně v tom původním příspěvku. Byly (a jsou) v tom ale nejasnosti; ono vlastně celé to období bylo hodně divoké (a bohužel nejen u ČSD). V těch poválečných zmatcích byla jako řada M 140.3 (M 140.3xx) možná označena i jiná vozidla než Manky - byla asi snaha je honem honem někam rychle zařadit a postihlo to zřejmě vozy M 140.301 až M 140.307. Dále jsou pochybnosti o obsazení těch dvou "veselých" dep (na Slovácku a v Mezimostí) a jejich "bezprizorní" Mance 17ce (a možná i Manka 14ka v tom lítá). Různě se s tím podle potřeby (a při vytloukání klínu klínem) šíbovalo a ne všechno je dnes možno dohledat a prohlásit za spolehlivý údaj. Něco, zřejmě jako součást těch veselských(?), mělo být také nějakou dobu dislokováno v Českých Budějovicích /kde, jak známo, by prý chtěl být dislokován každý/ a v Jihlavě. A hlavně pak až do konce této éry v Nymburku a na dalekém severu v Podmoklech (Děčín) a v Ústí, kde všude asi ty Manky u ČSD dosloužily.

M_140.3_Veseli-n-L_(vypracoval_Tomas_Dolejsi).png
M_140.3_Veseli-n-L_(vypracoval_Tomas_Dolejsi).png (4.25 KiB) Zobrazeno 3793 krát

Jako šťastný majitel dobře jezdící Manky (má kvalitně provedený pojezd s osetrvačníkovaným motorem Mashima) jsem se nechtěl přiživovat na vlně euforie a s počtem ukořistěných Manek jsem se držel při zemi. Ale uznávám, že to šlo formulovat obecněji a připustit, že jich pravděpodobně mohlo být i okolo 15 kusů - čili možná dokonce až polovina z celkového množství, které souběžně jezdilo v celém západním Německu. Což by vzhledem k velikosti našeho území a k počtu obyvatelstva znamenalo mnohem větší "hustotu" (relativní četnost) těchto německých motoráčků u ČSD než u DB.

(můj příspěvek z 20. září 2022 samozřejmě tedy může být v duchu tohoto množstevního konsensu doplněn/zpřesněn)


________________________________


Když jsme u toho poválečného Německa, dovolím si malou historickou vsuvku. Pro většinu z nás starších to asi nebude nic nového, ale mladší generace má možná tuto epochu už skoro utopenu v mlze dávnověku.

Po válce bylo Německo okupováno vítěznými mocnostmi a rozděleno mezi 4 "vlastníky" do čtyř různých zón: sovětské na severovýchodě, americké na jihovýchodě, britské na severozápadě a menší francouzské na jihozápadě. A podobně byl rozdělen i samotný Berlín jakožto někdejší hlavní město Německa. Z geopolitického hlediska to tedy byly v podstatě 2 hlavní a zároveň protikladné zóny - menší tzv. východní (sovětská) a větší západní (americká + britská + francouzská). Ze "společné" západní zóny (ze tří západních zón) pak koncem 40. let vzniklo tzv. "západní Německo" (NSR - Německá spolková republika, BRD - Bundesrepublik Deutschland) a následně z východní zóny tzv. "východní Německo" (NDR - Německá demokratická republika, DDR - Deutsche demokratische Republik).

Všimněte si toho (chytře) zvoleného názvu západoněmeckého státu a zároveň jeho chybného českého překladu - takto (záměrně?) špatně to bylo ze začátku s oblibou překládáno. Aspoň tedy tak si to pamatuji z dětství. Potom už později se začal postupně v TV a v novinách používat správný překlad oficiálního názvu - možná k tomu došlo po KBSE v Helsinkách v roce 1975 (a pod diplomatickým tlakem?)...

Faktem /nikoli pouze lingvistickým/ je, že zatímco na východě to byla "jen" jakási republika, byť s přívlastkem německá, tak podstatou názvu konkurenčního státu na západě bylo slovo "Německo". Správně se to tedy mělo u nás překládat ne jako Německá spolková republika (česká zkratka NSR), ale jako Spolková republika Německo (SRN). Tento oficiální název už podvědomě evokuje, který z těch dvou států je toho Německa nositelem - a že snad někdy v budoucnu bude zase jen jedno a sjednocené. K čemuž nakonec došlo a bývalá Německá demokratická republika byla po 4 desetiletích své existence začleněna do stávající Spolkové republiky Německo.

Jenže k tomuto obratu bylo tehdy ve 40. a 50. letech ještě velmi daleko; došlo mezitím mj. ke dvěma Berlínským krizím (k blokádě západního Berlína v letech 1948/49 za Stalina a ke stavbě 165 km dlouhé Berlínské zdi okolo celého západního Berlína v roce 1961 za Chruščova), obě země se ve 40. letech musely vypořádávat s katastrofálními následky války, a hlavně v západních zónách (do doby, než se Spojenci rozmysleli, jak vlastně k poraženému Německu a k Němcům přistupovat) s nedostatkem všeho včetně jídla, a oba státy se pak staly opět mohutně vyzbrojenými německými členy dvou světově nejmocnějších protikladných vojenských bloků. Ale už v 50. letech se přitom západní Německo proměnilo ve výkladní skříň Západu a demonstraci jeho možností, když pod vlivem kancléře Konráda Adenauera, s velkou pomocí USA a s využíváním hospodářského plánu na poválečnou obnovu Evropy (jeho hlavním zaštiťujícím autorem a propagátorem byl dlouhodobý Eisenhowerův "mentor a ochránce", 5hvězdičkový U.S. generál George Marshall, náčelník generálního štábu za WWII a poválečný ministr zahraničí a ministr obrany) došlo k obrovskému vzestupu ekonomiky a životní úrovně - a tomuto období (zhruba od konce 40. do konce 50. let) se všeobecně říkalo německý hospodářský zázrak.

(omlouvám se všem, které jsem případně obral o trochu času, ale historie je vedle mašinek mým velkým koníčkem už od časného mládí)


Takže teď už k železnici (té skutečné i modelové) poválečného západního Německa...

... aneb Záchranáři a zachránci vedlejších tratí:

Stávající předválečné motoráčky (známé i nám jako Manky) brzy ani zde už nemohly svými přepravními výkony vyhovět rychle se rozvíjející poválečné společnosti. Podobně jako u ČSD, kde Manky nestačily mj. ani svým počtem, a byl proto rychle vyvinut jejich hromadně vyráběný nástupce M 131.1 Hurvínek, ani ve SRN již jejich "Manky" (u DB to byla řada VT 70.9, přeznačené to motoráčky původní celoněmecké předválečné řady VT 135) nepokrývaly ani zdaleka tamní potřeby.

Nastoupily proto další a lepší stroje - legendární Uerdingeny:

VT_98_(998+798)_DB.jpg

Roter Brummer - Červený bzučák /bručák, bručoun, brumla/

Další přezdívky, zejména mezi venkovským obyvatelstvem:
 - Blutblase - Krevní puchýř
 - Eule - Sova
V severním Německu pak i Ferkeltaxi (Ferkeltaxe) - Selátkový taxík /Selečí taxi/


Citát z Wikipedie:

"Jako motorové vozy Uerdingen (německy Uerdinger Schienenbus) jsou označovány dvounápravové železniční motorové vozy lehké konstrukce, které byly v 50. a 60. letech 20. století vyráběny ve firmě Waggonfabrik Uerdingen (později DUEWAG, nyní včleněna do společnosti Siemens AG), která se nachází v Uerdingenu, části německého města Krefeld. Celkem jich bylo vyrobeno (včetně licenční výroby) 1 492 kusů. Byly využívány společností Deutsche Bundesbahn (DB) a dalšími soukromými dopravci. DB, u kterých nesly řadu VT 95 (později 795) a VT 98 (později 798), je vyřadily nejpozději do roku 2000. Část vozů řady 798 byla v roce 1988 upravena pro jednomužnou obsluhu (pouze strojvedoucí) a nově byla označena řadou 796.

Vozová skříň je samonosná ocelová a je usazena na dvou jednonápravových podvozcích. Vozy řady 795 mají pouze jeden motor, jenž pohání jednu z náprav, řada 798 již je vybavena dvěma motory, takže hnací jsou obě nápravy. Vstup do vozu je zajištěn dvěma skládacími dveřmi v každé bočnici, dveře ústí na plošinu, kde se nachází stanoviště strojvedoucího. Sedačky v oddílu pro cestující jsou rozmístěny 2+3."


V zásadě existují 2 hlavní verze Uerdingenů:

1)
Původní (starší) jednomotorové (81/96/110 kW) VT 95 (později od roku 1968 řada 795), s mechanickým přenosem výkonu a s pohonem kol jen jedné nápravy (podobně jako např. i náš o více než 20 let novější Šukafon M 152.0) - vyrobeno 584 kusů
(pozn.: kromě většinového cca 13tunového provedení vozů o délce přes 13 metrů a s rozvorem 6 metrů existovala i malá úvodní 11kusová série lehčího a skoro o 3 metry kratšího VT 95 z roku 1950 s rozvorem jen 4,5 m)

2)
Novější dvoumotorové (2x 110 kW) VT 98 (později od roku 1968 řada 798; některé pak od roku 1987 jako řada 796 s úpravou pro jednomužní obsluhu), rovněž s mechanickým přenosem výkonu, s pohonem obou dvou náprav a s hmotností okolo 20 tun - vyrobeno 329 kusů
(úvodní a něco málo přes 13 metrů dlouhé 3 exempláře z roku 1953 a pak v letech 1955 až 1962 hromadně vyráběné cca 20 tunové vozy o délce 14 metrů, všechny VT 98 s rozvorem 6 metrů)


Tyto nové "moderní" poválečné motoráky (+ komplementární přípojná vozidla) byly také exportovány např. do Lucemburska, Španělska, Turecka, Rakouska, Jugoslávie a dalších zemí, a v některých byly tyto původně německé vozy vyráběny licenčně. Třeba zrovna v Jugoslávii ke 40 v Německu vyrobeným a zakoupeným Uerdingenům bylo v licenci na místě pro jugoslávské potřeby vyrobeno dalších 270 kusů.

Pro Uerdingeny je charakteristická "vysoko posazená" karoserie s nápadně velkými převisy-přesahy nad relativně malým 6metrovým rozvorem podvozku (náš zhruba stejně dlouhý Orchestrion má rozvor 8 metrů), opticky výrazně vyčnívající (dlouhé) nárazníky, a v kontrastu s temným zvukem "bubnujícího" výfuku motoru sopránová, vysoko posazená houkačka (skoro jako píšťala).

Od roku 1950 až do roku 1971 jich bylo - originálně i licenčně - vyrobeno 1492 kusů (dobře se to pamatuje jako rok, kdy Kolumbus objevil Ameriku), a včetně přípojných a řídících vozů jich bylo celkem 3306 kusů.

Uerdingeny byly univerzálně používány buďto jen jako samotný motorák anebo velmi často v soupravách o celkovém počtu 2, 3, 4, 5 nebo až 6 vozů, a vzhledem k počtu už i jen těch originálně vyrobených a nasazených VT 95/98 a spol. se tyto vozy staly legendou a na několik desetiletí neodmyslitelným koloritem zejména západoněmeckých lokálek a vedlejších tratí. Velmi dobře je znaly a denně používaly celé generace západoněmeckých občanů, ať už to byli pracující otcové a matky z rodin nižší a střední třídy nebo spousty malých školáků, žáků a větších studentů - ti všichni se těmito kolejovými autobusy v jejich typickém tmavočerveném nátěru dopravovali ráno do zaměstnání a do škol, a odpoledne nebo navečer pak zase zpátky domů. A o víkendech s nimi za pěkného počasí podnikali turisté i celé rodiny výletníků cesty do blízkého i vzdálenějšího okolí. Zvláště v Německu a mezi starší a střední generací jsou proto "Uerdingeny" dodneška pojmem - tyto motoráky mají v úctě prakticky všichni, kdo se s nimi dlouhá léta pravidelně vozili nebo je i jenom dennodenně vídali.
Mám z první ruky, že srdce každého takového pamětníka zrovna zaplesá, když ještě i dnes po čase opět náhodou někde uslyší ten typický klapavý až chrchlavý zvuk výfuků dieselových motorů těchto vozů pod zátěží nebo v rozběhu krátce po přeřazení...


Tady je pro představu několik pěkných ukázek (skutečné vozy 1:1):

Z množství nabízejícího se materiálu je ale skoro nemožné vybrat jen dvě tři "nejlepší" videa, a tak to nechám na laskavém divákovi:

Der Schienenbus - Retter der Nebenbahnen 2016-07-25
https://www.youtube.com/watch?v=sw_5y2v_eNc

Der Schienenbuss VT 98 - oder : Der letzte Langläufer 2018-07-20
https://www.youtube.com/watch?v=ocXwnzqJ1_k

Der Uerdinger Schienenomnibus 2011-10-02
https://www.youtube.com/watch?v=Gz8idKBqWUg

Schienenbusromantik Nebenbahn Kall - Hellenthal 07.2006 2006-07-09
https://www.youtube.com/watch?v=txwUPpQBm2Y

RAILBUS - 5. Oct. 2019. Mayschoss, Germany. 2019-10-07
https://www.youtube.com/watch?v=f80pKJ5HMC8

Der Uerdinger Schienenbus Einst&Jetzt 2020-05-11
https://www.youtube.com/watch?v=myuvjSQ4khA

Bundesbahn-Schienenbusse im Daadetal | 1991 | Baureihe 796 2012-09-02
https://www.youtube.com/watch?v=0cX0GxJoKaE

Uerdinger Schienenbus - Der rote Brummer VT 98 - Siegen - Kreuztal / Aug 2015 2015-08-10
https://www.youtube.com/watch?v=expSXp2fbSM

Der Uerdinger Schienenbus 2022-01-15
(poslední Uerdingeny v jižním Bavorsku - film z roku 1998)
https://www.youtube.com/watch?v=kU4tWtaXcfg

Auf den Gleisen der alten Kalibahn 2020-09-28
(dobrodružná výprava, paráda od začátku do konce, záznam z 27.9.2020)
https://www.youtube.com/watch?v=e3LrZnYakko


- Na co zírá mašinfíra Uerdingenu...

Führerstandsmitfahrt VT98 Neuenrade - Binolen | 12.06.2016 | Hönnetalbahn mit hist. Fahrzeugen | 2017-04-23
https://www.youtube.com/watch?v=iMcYyETVhgs

Mit dem VT98 von Kappeln nach Eckernförde / Fst-Mitfahrt / BR 798 2022-09-02
https://www.youtube.com/watch?v=49_-5d7lPeo


- A ten zvuk... :--)

Toller Motorensound mit Schienenbus 798 (VT98) auf der Hellertalbahn / 1995 2015-06-05
https://www.youtube.com/watch?v=ahutjjNHx_k

Die volle Dröhnung VT 98! 2013-08-28
https://www.youtube.com/watch?v=9kcBYvUcJyo


Schwarzwaldbahn Schienenbus WeilderStadt - Calw 1981/83
(natočeno začátkem 80. let na superosmičku a částečně dodatečně ozvučeno)
https://www.youtube.com/watch?v=y4Eg98m9S7s

Der Schienenbus 2022-01-25
https://www.youtube.com/watch?v=xei-9kdmkTA

Film: Der Schienenbus ist angekommen am 01.03.2013 im Landschaftspark
(špeditéři doručili Uerdingena až na místo)
https://www.youtube.com/watch?v=6KLB03ueq9U

Uerdinger Schienenbuss der Baureihe 798 (VT 98) 2016-04-02
https://www.youtube.com/watch?v=xp0giNSvR-c

Rote Brummer im aktiven Dienst 2020-05-18
https://www.youtube.com/watch?v=acUTRCeH12c

__

Rád potvrzuji, že i H0 modely (moje konkrétně od Roco) mají nejenom velmi dobré jízdní vlastnosti i přes výhybky, ale že originálně ozvučená DCC varianta má i stejně krásný zvuk, jako je ten naposlouchaný z množství videí skutečných Uerdingenů v měřítku 1:1

Modellbahn H0 Realistik pur: "Roter Brummer" trifft V100 Nahverkehrszug 2015-06-12
https://www.youtube.com/watch?v=OFjAYQByz20

Bentink Modelspoor presenteert de Roco Railbus VT98 (63078) 2013-03-04
https://www.youtube.com/watch?v=cI3q5DoV67w

Dieseltriebzug VT 798 / VS 998 der DB auf unserer Anlage "Kannstehaben" 2012-09-12
https://www.youtube.com/watch?v=A8_0RrRPegk

PIKO [V055] H0 Expert Schienenbus - Modellvorstellung 2017-12-04
https://www.youtube.com/watch?v=Yj77WlH4LiE

ROCO VT98 mit Sound 2017-11-19
https://www.youtube.com/watch?v=reBG10upNR0

Roco VT798 mit Sound Testfahrt 2016-02-16
https://www.youtube.com/watch?v=qhxNL5tcukc

VT98 / ÖBB 5081 / GKB VT10 mit Sound by LeoSoundLab 2020-03-20
https://www.youtube.com/watch?v=HgTrvZiyHl4


- nejenom ve velikosti H0, ale i v menších. např. v N

Spur N - Minianlage auf 0,35m² 2017-12-28
https://www.youtube.com/watch?v=H7r0zlHTTOU

Minianlage auf 0,35m² - Video 2 2018-02-26
https://www.youtube.com/watch?v=Fidgqt8Sw6Q


- taky ve větších zahradních

Schienenbus VT 98 in Spur 0 von Lenz Digital Modellbahn 2013-07-28
https://www.youtube.com/watch?v=O7G3KaFZhsQ

VT 98 (DB-Schienenbus) Piko G 2014-03-24
https://www.youtube.com/watch?v=9GriuGUMqVM


- očivišče bardzo fajny počjong, taky trošečke šinobus postaveny na tore, vyglonda sympatyčně :--)

PREZENTACJA #3 Motorak VT98 od Roco 2021-07-01
https://www.youtube.com/watch?v=MR1dmDwmDtE


- bel modello e suono di prima classe

roco 63073 schienenbus with sound zimo 2012-03-26
https://www.youtube.com/watch?v=T3wf44rEXRQ



Nechci už dál unavovat technickými podrobnostmi, takže kdo případně má zájem o další informace a zajímavosti a přitom třeba nevládne němčinou a/nebo angličtinou, může si nechat některé dostupné materiály přeložit Google translatorem.

Zde tedy do začátku už jen 3 odkazy z mnoha dalších možných:

https://en.wikipedia.org/wiki/Uerdingen_railbus

https://www.epoche-3.de/?page=schienenbus

https://cs.wikipedia.org/wiki/Motorov%C ... _Uerdingen

___

Jak šel čas s malýma motoráčkama (a co dům dal):
Přílohy
VT135_M140.3_VT98_M152.0_810.jpg
- v dětství H0 a následně N
- teď už si jen hraju (nemodelařím) s H0, H0e a H0f, analog+digi
Uživatelský avatar
Dovi
 
Příspěvky: 536
Registrován: pon 25 kvě, 2020 5:47 am

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Ivan » pát 21 říj, 2022 12:59 pm

Dovi, asi jsi dal rekord co se týče délky příspěvku :wink: :mrgreen
Článek si dám do záložky a někdy projdu.

Manky jsou hezké stroje, v TT je dělal KRES a ve spolupráci s Kolmarem vznikla i ČSD verze. Krásně jezdí a má i slušné osvětlení. To jen taková vsuvka.
TTmini Jizerka III/IV ep. (1.3m2, DR5000, Z21 a MM) ... hlavně že mne to baví!
Uživatelský avatar
Ivan
 
Příspěvky: 1687
Registrován: ned 06 říj, 2013 8:06 am
Bydliště: Praha

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod hank » pát 21 říj, 2022 2:07 pm

Dovi: Jenom bych chtěl znovu připomenout, že do intervalu M 140.301 až 07 ministerští úředníci shrnuli konstrukčně jiné stroje než to, čemu dnes říkáme manky a co zobrazuje pojednávaný model; a zřejmě šlo o vozy každý pes jiná ves. Jinak řečeno, smysl má zabývat se vozy od čísla M 140.308 nahoru.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

Příspěvekod Sandy » sob 22 říj, 2022 7:20 am

Já bych k tomu chtěl jen dodat, že VT135, kterou PIKO vyrábělo těsně po druhé světové válce, bylo vozidlo s nejlepšími jízdními vlastnostmi z tehdy vyráběného sortimentu. Možná i lepšími, než mají současné modely dvounápravových motorových vozů. Ta moje jezdí, zatím jen v analogu, krásně čistě, se slabým vrčením motorku a nedělá jí problém žádný prvek z plechového kolejiva. Možná je to proto, že skříň ukrývá robustní motorek, který ji téměř celou zaplňuje a okna proto musela být černá. Asi ji, z nostalgie, digitalizuji.
Sandy
 
Příspěvky: 1485
Registrován: čtv 26 říj, 2006 4:42 pm
Bydliště: Černošice

PředchozíDalší

Zpět na Začátečnické dotazy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků