To: Ferda
jestli ta otazka na plany je na me, musim je naskenovat.
Driv se delaly a pouzivaly vyhybky v soustave stupnove, v dopravnich kolejich se pozival nejvetsi stupen odboceni 6, vyjimecne 7 stupnu, polomer v odbocne vetvi 200m, to byli vyhybky tvaru XXIV, X, Xa, A, T. Pro vyssi rychlosti pak 5, 4, 3.06 stupnu.
Potom s kolejovym svrskem tvaru S, R se preslo na na pomerovou soustavu, nejpouzivanejsi jsou vyhybky 1:9, to je ten uhel 6.34 st., r = 190m, srdcovka je rovna (da se pouzit stejna pro pravou i levou vyhybku) nebo r = 300m, srdcovka obloukova, do odbocky v = 50 km/h. Vyhybky pro vyssi rychlosti pak maji pomery 1:11 atd.
Doporucuji prostudovat knihu - Rukovet zeleznicniho svrsku CSD 1958, Dr,Ing Gustav Kasik a kol.
Kdyz si vezmes Tilligovu EW6 (1:9, 6.34 st.) a moji rucne delanou (6 st.), tak mezi nimi velky rozdil v tom uhlu neni. A sjizdne jsou obe.
Zkus si to nakreslit.
EDIT: ano Weller dela 1:9, 6.5 st., nekde mam ten planek. Az ho najdu dam ho sem.
Chtel jsem sem dat i vykres, podle ktereho jsem ty vyhybky vyrabel, ale pripona .dwg neni povolena (i kdyz nevim proc)