Diskuzní fórum železničních modelářů

HonzaM píše:

Tomáš píše:Já sice moduly nestavím,ale obecně si myslím,že taková eletrifikace,pokud to má nějak vypadat,je hodně o financich. Jednou jsem uvažoval udělat si alespoň kousek trati a musím říct ceny byly skutečně pěkný
Co se týče toho ježdění po troleji.... No nevím jak ostatní ale v dobách BTTB jsem přímo hltal ty jejich fotky z katalogů a nemyslím si,že by to tam bylo jen naaranžované

Video v těch katalozích nebylo a já si nedovedu představit jak můžeš poznat zda jde o naaranžovanou fotografii, nebo zda ten model opravdu jel. Viděl jsem na výstavách několik kolejišť s vrchním vedením a lokomotivy měly pantografy fixované těsně pod troleji.

Máš pravdu,koukal jsem teď na ty obrázky a zcela jednoznačně to poznat nelze. Ještě jsem si vzpomněl,díky těm katalogům,že u el.mašin se dalo šroubkem na střeše přepnout,zda má proud sbírat z kolejí nebo z troleje. Ale to taky nic neřekne o ježdění

Na kolejišti v TT jsem jezdil Bobinou se sběrem z drátu před více než 40-ti léty. Nebyl s tím jediný problém. Je fakt, že modelovost provedení nebyla na dnešní úrovni a cena taky nebyla lidová. Proto jsem měl zatrolejováno jen jedno nádraží na hlavní trati a to bylo mezi dvěma tunely. V tunelu byly nad kolejemi příčně umístěné smrkové nosníky a na nich natažen měděný drát. Na každém nosníku jsem ho omotal jedním závitem a shora zakápnul lepidlem. Levné, rychlé a naprosto bezporuchové.
Paradoxní je, že Bobina bývala ponejvíce využívána pro posun, protože to byl jediný stroj, který mohl být na analogovém kolejišti ovládán zcela nezávisle.

Různé varianty propojení trolejového drátu přes moduly.Modelová velikost N/1:160.
http://www.stummiforum.de/viewtopic.php ... 5#p1393275
http://www.stummiforum.de/viewtopic.php ... 3&start=75

Moc pěkné! Také mě to čeká. Rozhodl jsem se, že H0 pověsím na hřebík a začnu v měřítku N, druhou epochou DRG na motivy trati Dittersbach - Hirschberg. Už je na cestě domů i první strojek E95 04. Bohužel se model již 3 roky nevyrábí, ale zase jsem měl štěstí. Maďaři na mě mysleli a jeden mi tam schovali. Mám radost. Škoda, že jsem podobné štěstí neměl s krokodýlem E94 od Fleischmanna. Ale ono se zase něco bude vyrábět..

Proč ale píšu sem.. Prostudoval jsem si několik webů, které se věnují elektrizaci ve Slezsku, ale nikde jsem nenašel po kolika kilometrech se měnila trolej, jak byla řešena elektrifikace zhlaví, kde byly úsekové děliče apod. Nezajímal se o to někdo již přede mnou?

Díky Mira

Čouda píše:.......
Proč ale píšu sem.. Prostudoval jsem si několik webů, které se věnují elektrizaci ve Slezsku, ale nikde jsem nenašel po kolika kilometrech se měnila trolej, jak byla řešena elektrifikace zhlaví, kde byly úsekové děliče apod. Nezajímal se o to někdo již přede mnou?
Díky Mira

Zdravím, možná jste obě stránky pročítal, ale kdyby náhodou...

http://www.zackenbahn.de/elektrifizierung.html

http://rbd-breslau.de/fremde_daten/index.html

Na RBD doporučuji "Die Spannwerke" a "Das Längskettenwerk". Obsah stránek jsem zatím podrobně nepřekládal.

Jednim z dalsich mala kolejist se zatrolejovanim bylo(je?) klubove kolejiste KZM Brno, dokonce s vlastnorucne vyrobenymi stozary a na dotaz zda jezdi na proud z troleje mne bylo receno, ze ne, neb dochazi k prepalovani a tim niceni troleji/sberacu. Tak nevim, ale asi na tom neco bude.

Ahoj,

hezky jste to tu rozjeli
Několik poznámek z praktického hlediska:
- funkční napájení z troleje: určitě ne Na digitálu to nemá lautr žádný význam. Akorát komplikace - lokomotiva se nesmí otočit, takže průjezd smyčkou nebo trianglem je tabu. Tedy nepoužitelné.
- spojování trolejového drátu háčkama mezi moduly: ty háčky vyžadují, aby ten drát měl pořádnou tloušťku, jinak budou tak měkké, že nic neudrží. Jenomže ta tloušťka je tragicky nemodelová...
- samotná existence trolejového drátu nad kolejí významně omezuje přístup strojvedoucího ke svému vlaku (vám se vlaky občas na trati nezastaví nebo nerozpojí?). K překvapení mi stačily pouhé telegrafní sloupy, nasázené podél trati: po jednom setkání jich byla řada oholených... Možná by pomohlo napájet tu trolej z elektrického ohradníku na krávy
- rozdělení modulů na "drátové" a "bezdrátové" významně omezuje tvorbu layoutu. Už takhle má layout manager obvykle problém trať nasoukat do haly podle požadavků provozu a při dodržení tvarů rozhraní; když mu k tomu přidáme ještě to, že nemůže dát např. bezdrátový oblouk do drátové trati, i když by ho tam zrovna nutně potřeboval, tak je to další zhoršení. Zhoršení nejenom pro layout managera, ale pro nás všechny: budeme jezdit na horších layoutech, třeba se do haly nevejde to, co by se tam jinak bývalo vešlo...

Resumé: za sebe se přimlouvám za provizorní řešení "čistě administrativní cestou": prostě se v layoutu prohlásí určité tratě, stanice a koleje za elektrifikované a dovolí se po nich jízda elektrických lokomotiv. Na lokomotivách aretovat sběrače v "tak ňák akorát" zdvižené poloze. V podstatě jedinou komplikací tohohle přístupu je nutnost kontrolovat výšku průjezdného průřezu na modulech, aby se tam vešel zdvižený sběrač (moduly stavěné pro čistě bezdrátový provoz mohou mít nízké tunely, mosty apod.).

Nejsem obdivovatel El. trakce a ani odborník na tohle téma, ale před týdnem jsem se vrátil z St. Valentinu, kde se elektrifikované moduly provozovaly v rámci setkání FREMO a pár postřehů bych k tomuto tématu měl.

- Rakušané jezdí se smetákem po drátu, nicméně napájení je samozřejmě z kolejí
- drát používají 0,3mm poměděný svařovací; na pohled vypadá velmi hodnověrně a pevnost je naprosto dostatečná; háčky drží, poruchovost téměř nulová dobře se letuje
- přístup k vozidlům je samozřejmě omezený, ale protože dráty mají napínané závažím pod moduly, tak pružnost trolejí dovolí i dosti nešetrnou manipulaci
- při tvorbě layoutu je dělení na el. a standard samozřejmě nutné; je to zajímavé zpestření provozu při přepřahání na jinou trakci, ale musí se na to myslet už při tvorbě grafikonu
- starší moduly mají drátařinu napevno jako součást modulů, ale pro nové už mohou použít unifikované šachtice viz:
Pár dalších fotek je u mne na Rajčeti
Prosím neposuzovat kvalitu fotek ani výběr témat. Fotil jse si pro sebe spíše nějaké postřehy a technická řešení, ktrá mě zajímala.

Morris Zapp píše:Několik poznámek z praktického hlediska:
- funkční napájení z troleje: určitě ne Na digitálu to nemá lautr žádný význam. Akorát komplikace - lokomotiva se nesmí otočit, takže průjezd smyčkou nebo trianglem je tabu. Tedy nepoužitelné.

Nešel by "problém" vyřešit tak, že by byla trolej vodivě propojená s jednou z kolejnic (polarita by se měnila vratnou smyčkou) a lokomotiva by měla sběrače z kol jen na jedné straně, přičemž druhou stranu by suploval smeták? De facto by se jen změnil jeden z přívodů k dekodéru z kol, na smeták.
Prakticky je to samozřejmě k ničemu, ale stavitel by potěšil svojí dušičku funkčním řešením.

EDIT: řešení je asi použitelné jen pro domácí kolejiště a segmenty

Na starým kolejišti jsem bral šťávu z troleje naprosto bez problémů, ale teď řeším dilema, jestli fixovat sběrače, nebo radši vytáhnout vedení výš. Už se mi opravdu nechce jezdit s přítlakem po vedení, když nebude funkční. Ztopřené sběrače taky vypadají divně, všechno je pak nepřirozeně vysoko, a je fakt, že moc té inspirace není. Ale trolej musím mít, coby fanda elektrik .

Jedno je jisté, že modulové řešení funguje s jízdou sběrače po napnutém trakčním vedení - vypínané závažím pod krajinou. Je pak krásný pohled, kdy za jízdy dochází k lehkému nadzvedávání trakčního vedení - jak ve skutečnosti. Na pevném kolejišti je to jednodušší není nutno řešit spojování trakčního vedení na rozhraní modulů.
Použít dnes trakční vedení v době DCC k napájení je kravina.
Jediné co je k řešení:
- sloupy trakčního vedení - traťové - nejstarší svařované, pak ocelové sloupy, příhradové - na dělení úseků, pro převěsy
- převěsy a u nás spíše brány - dělají se v leptu
- modelovou maketu napínače trakčního vedení - tedy příhradový stožár s napínačem + k tomu jak udělat lankem "průvlak" pod kolejiště, kde bude závaží, aby to viditelně nahoře působilo modelově

Evidentně dnes jiné řešení nemá smysl - nějaké pevné trakční vedení je moc masivní, použít historické řešení s jízdou sběrače pod trolejí - bez kontaktu - je již přežitek.

Ferda píše:- drát používají 0,3mm poměděný svařovací;

no... ať jsem hledal jak jsem hledal tak jsem našel nejmenší 0,6 mm a to je tlusťoch

Mcx píše:

Ferda píše:- drát používají 0,3mm poměděný svařovací;

no... ať jsem hledal jak jsem hledal tak jsem našel nejmenší 0,6 mm a to je tlusťoch

Asi jsi nehledal na .at servrech. Rakušáci ho tam dokonce zájemcům nabízeli. Nevím kolik za to chtěli ale zkus se zeptat vererána, možná ti řekne víc. Myslím, že si nějaký metr koupil.

Jo, v německy mluvících zemích jsem hledal a furt jen 0,6 mm

A ještě se tu nikdo nezmínil a dosti podstatné komplikaci - bo s bobinou či E499.2 pod dráty 15 kV nezajedeš a s E18 pod soustavu 3 kV rovněž ne Tož rozumujte, kdo bude první stavět stykovou stanici či styk napěťových soustav na širé trati. Pár rakouských modelů 4 ep. se vícesystémových najde tak by na 25 kV to šlo, ovšem s čím jezdit u nás pod 25 kV , to spíše bastarda a přechod z 3 kV na 15 kV no a nebo "vícesystémový" diesel
Už jsem u rakouských soudruhů viděl jezdit maďarské šestikolo na 25 kV pod dráty s 15 kV ... no prdel

Takže propojení el.modulů ČSD s OeBB tak jednoduché není