Spádoviště

[Mcx]

No sice jsem psal mimo diskuzi, že se již k tomu nebudu vyjadřovat... ale nedá mi to.

Nevím proč někdo neustále spekuluje s tím aby to seřadiště bylo samostatné. Může mě někdo dát příklad jak jej samostatně použít? Zdůrazňuju ze to nestavím jako skryťák a seřadiště uprostřed trati......

A proč ne... Řáholec pokud byl použit v modulišti takto - z jedné strany dvojkolejka, z druhé strany rozbočení na dvě trati, tak byl vytížen z 80 - 90% dopravou (tj. křižování, předjíždění... vlaků) tj. - vlaky přes + nějaký posun na nákladiště ve stanici, + obraty několika vlaků osobní dopravy, tak ti Cipísku v podstatě nezbývá kapacita stanice na další kejkle - tím myšlena zejména kapacita časová zhlaví - jejich obsaditelnost + kapacita ovládací obsluhy + snížená kapacita stanice - využití kolejí 4-8.
To je jedna stránka věci, když bys měl vedle Řáholce autonomní seřaďovačku, tak zvýšené zatížení bude minimální
Takže pokud implantuješ seřaďovačku do komplexu Řáholec budeš muset snížit kapacitu dopravní stanice Řáholec - tedy počet vlaku přes + počet manipulací + obraty vlaků, které se tam běžně dělaly.
To je fakt a s tím nehneš a měl bys to brát na vědomí.
Kdežto taková seřaďovačka na dvojkolejce mezi Řáholcem a skryťákem může snižit zatížení skryťáku a zvýšit kapacitu příprav vlaků pro moduliště, přičemž pro Řáholec to bude znamenat jen mírně zvýšené dopravní zatížení.

Ale jinak je to tvá volba, co budeš stavět, ale ber to tak, že z Řáholce s integrovanou seřeďovačkou pupek moduliště - odkud pojede nákladní doprava Mn vlaky do celého moduliště - neuděláš ..... protože na to mít nebude.
Jen pro ilustraci na setkání Hluk 2019 to bylo 44 odjždějících vlaků za 12 hodin modelového času, tj cca 2,5 hodiny reálného času a to tam byl jen jeden pár Mn vlaků. O rok dříve to bylo 42 vlaků.
Jen ještě upřimné doplnění - zda samostatná nebo integrovaná do Řáholce - pro použití v modulišti jedno jest, ovšem nikoliv kapacitou.

[cipisekmp]

No vida jak se tu něco děje. To je jak když se píchne do vosího hnízda
No k věci:
ČT: Brždění delšíma chlupama má logicky v našem problému význam. Čím delší chlup - tím jemnější brzda to dá rozum. Musíme ale brát v potaz i místo mezi kolejama a vlastní prostor na to, v čem ty chlupy budou. K tomu ještě je potřeba aby to cele bylo v odbržděném stavu stáhlé k sobě. Rozhodně ale nezavrhuju!! Prověříme vyzkoušíme až bude na čem. Vidím že je v podstatě rozhodnuto, že se stavět bude. Samozřejmě otázka co že, ale něco bude a tudiž brzdy budou. Já se pokusím v dohledné době splašit matroš na ty testovací segmenty ať se pohneme. Škoda že chytré hlavy jsou z dost mimo oblast mého bydliště ale sám ten test chci vzít na setkání, kde se to postaví na zem (na nohách to stejně díky úzkosti být nemože) a možeme bádat.

Adam_B vyzkoušej sehnat informace. Určitě se to bude hodit. Já německy neumím a tak to nechám na tobě. Vypadá to docela dobře. Rozhodně to není stopka z 100-0 na 1cm.

Mcx: Ty mě dáváš. Jsem ale velmi rád že ti to nedá spát a že se ozveš. Sice jdete s M.K více méně proti sobě ale o tom všem diskuze je.
Není to tak dávno, co jsi chtěl využívat přímo koleje RAH jako objízdnou (8) výtažnou (6) a to by nešpuntovalo v RAH? Takhle by ten špunt defakto nemusel vznikat, pokud se do RAH nenakumuluje x vlaků zaraz, které by měli jet do seřadiště. Vše se děje plně na kolejích ranžíru a jim příslušných. I obsluha výhybek je rozdělena na dvě stanoviště. Vlastní RAH ovládá to co doteď + výhybky v dopravních kolejích vedle seřaďiště. Pomocné stavědlo ovládá vše kolem ranžíru a výhybky vjezdové a odjezdové skupiny. Tudiž výpravčí v RAH dělá jen to co dělal doteď. Nikdy tam už nebude sám, vždy se ranžír bude ovládat z druhého stavědla takže jej nebude nikdo otravovat až na výjezd a vjezd na trať a do depa.
Jinak pokud Mlha na to obětuje moduly nesyt, tak ty dva krajní nejsou obdelníky ale takové patvary a na jednom z nich se dá udělat redukce pro samostatné napojení na dvoukolejku když by se teda někdy mělo využít. Už jsem to měl i nakreslené a ta levá strana se jen stáhne do dopravní koleje nebo by se dala i zašpuntovat šturcem na tom modulu a stal by se z toho ranžír se slepýma kolejama kde musíš vyjet ven na stranu parhbku.

Mimochodem nevím jestli je vůbec nutné mít tu objízdnou kolej u parhbku. Když to vemu, tak celá ta souprava musí stejně vyjet až nahoru (neboť ta výhybka co dělá objíždění je první od hrbu) takže nevím jestli je to tam vůbec k něčemu. Jak se to dělá v reálu? V Břeclavě není žádná objízdná kolej kolem pahrbku z těch kolejí kde se řadí. (mimochodem vlečka je tam zaůstěna do poslední koleje ranžíru) Takže to buď tahají přez brzdy a hrb nebo nevím.

Cipísekmp.

[zdeno]

myslim, ze vsichni, co mne poznaji, vedi, ze pro ruzne udelatka mam slabost.
---
Teda ty kartacky maji jednu obrovsku nevyhodu a to, ze se casem opotrebuji nebo poulamuji.
Teda necekam, ze to bude mit nejakou extra velkou trvanlivost.
---
Napadlo mne pouzit vinkl tvaru "L" ktery se toci okolo spolecne hrany a natocenim se pritiskne na kolo.
Teda neco jako pohybliva pridrznice. Jedna by byla napevno a druha by se pohybovala.
V zasade se muze pohybovat po cele delce natocenim anebo jen jeden konec priblizenim ku koleji.
Servo ma velkou silu a zprevodovanim pomoci paky ji jeste muzeme znasobit.
Bonus je, ze servo je riditelne a to bleskovo a teda se da pritlak ovladat potakem.
Kdybych mel pred rokmi servo, tak bych urcite nevahal ho pouzit.
---
Navic by to bylo velmi modelove !!

EDIT: nebo se tam muze dat dreveny hranolek 3x3mm

[radeksindy]

Cipísku, všechny články k tomu spádovišti mám. Systém si totiž měří rychlost vozů a nastavuje brzdnou sílu podle rychlosti, stejně jako ve skutečnosti. Není to zrovna jednoduché a levné to asi taky nebude. Budeš potřebovat tým vývojářů

[zdeno]

Systém si totiž měří rychlost vozů a nastavuje brzdnou sílu podle rychlosti, stejně jako ve skutečnosti. Není to zrovna jednoduché a levné to asi taky nebude.

ono co znamena drahe ?
Nemyslim, ze to bude drahe v penezich, ale cas tomu venovany bude obrovsky.
---
Napriklad MiniPro 2560 dnes stoji 7 Eur a ma to 16 A/D prevodniku a k tomu 5 x 16bit timer.
Tento obvod by to v pohode ukociroval, vcetne snimani rychlosti, ovladani serva a jeste by mohl komunikovat. Treba by se mu mohla menit rychlost na vystupu.


EDIT:
on je to tak silny obvod, ze by mohl klidne ovladat aj cele zhlavi a rozpojovac na kopci. A teda jeste ovladat pripojenou klavesnici a display.

[Mcx]

Není to tak dávno, co jsi chtěl využívat přímo koleje RAH jako objízdnou (8) výtažnou (6) a to by nešpuntovalo v RAH? Takhle by ten špunt defakto nemusel vznikat, pokud se do RAH nenakumuluje x vlaků zaraz, které by měli jet do seřadiště.

to jsem ještě netušil, že chceš dělat z Řáholce střed "vesmíru" tedy moduliště a to nepůjde v žádném řešení

[cipisekmp]

Ahoj Milane. No nevím jestli střed vesmíru ale....třeba střed sluneční soustavy ti nestačí?
No vážně. Asi se z toho nesnažím dělat pupek světa ale chci aby se s tím dalo vyhrát. Martin Kejhar ten se do toho vložil a škoda že zrovna vy dva jdete proti sobě. Mě se pak strašně špatně řeší co a jak mám či nemám vymýšlet neboť vás dva beru jako autority v oboru. No uvidíme rozhodně se něco dít bude, jsem rozhodnutý to dělat koncepčně jak je navrhnuto neboť se mě to líbí. Snad to bude k něčemu. Možná by stálo za hřích aby jste si vy dva promluvili neboť bychom se třeba lépe pak domlouvali co teda a jak to má vypadat. Přeci jen moduliště, provoz a pod máte pod palcem vy dva.
Takže asi tak ke koncepci.

Co se týče elektroniky řízení a pod. tak na to já samozřejmě nemám. Mám ale lidi, kteří vědí která páčka a už se o to začínají zajímat. Takže já musím dořešit mechaniku a oni SW. Prvně se bude samozřejmě vše zkoušet pokusně a tak uvidíme. Čím to budou řídit to ať si vymyslí oni.
Cipísekmp.

[michal_n_cz]

Mimochodem nevím jestli je vůbec nutné mít tu objízdnou kolej u parhbku. Když to vemu, tak celá ta souprava musí stejně vyjet až nahoru (neboť ta výhybka co dělá objíždění je první od hrbu) takže nevím jestli je to tam vůbec k něčemu. Jak se to dělá v reálu? V Břeclavě není žádná objízdná kolej kolem pahrbku z těch kolejí kde se řadí. (mimochodem vlečka je tam zaůstěna do poslední koleje ranžíru) Takže to buď tahají přez brzdy a hrb nebo nevím.

Cipísekmp.

Záleží mimo jiné na geometrii toho pahrbku, tj na jeho zakřivení v souvislosti s přechodností vozidel přes toto zakřivení. Třeba v Olomouci na pahrbku objízdná není, kopec je malinkej bez brzd a je možné se přes něj táhnout třeba celý vlak nebo jeho část i s mašinou. Je to provozně někdy jednodušší vzít to na kopec i s mašinou něco z toho shodit a zavézt do platzu a pak s tím pro něco předchystaného zajet a přestavit na dopravní kolej. Na některé pahrbky např. Ostrava levé, třeba krom žehličky co tam jezdí jiné elektriky nemůžou. Ten kopec bez objízdné koleje je ve skutečnosti trochu nevýhoda, protože pak se přes něj tahají i ty celé sestavené vlaky. V modelu většina mašin má výborné trakční vlastnosti, bandáže atd., ale skutečná posunka má za horších adhezních podmínek s těžším sestaveným vlakem co dělat.

[milan ferdián]

Pánové, omlouvám se všem, protože já starý trouba, jsem si nepřečetl předešlé příspěvky a tím jsem zbytečně duplikoval vaše připomínky, náměty a schémata spádovišť.
-m-