Diskuzní fórum železničních modelářů

t29 píše:Vypadat by to mohlo třeba takto, prostě "velký" modul otesaný do domácích rozměrů:

Rozumný přístup. Jen bych doporučil ještě popřemýšlet nad tím bočnicí s výřezem směrem nahoru. Zda je nutno ji mít takto složitou. Stejně asi nebude vždy horní hrana bočnice rovná - terén nikdy rovný není a je to řez terénem, proto je vhodnější mít hranu s lehčeji opracovatelného materiálu - klasicky MDF, nebo pro doma třeba jen styrodur a pak by i spodní hrana bočnice mohla asi být rovná. Pak si tu bočnice nechám jednoduše říznout v nějakém hobbymarketu.

Je fajn, že máš primárně takto nastudovanou problematiku. To spoustu věcí usnadní.
My brňáci k tomu minimálnímu poloměru oblouku přistupujeme z pohledu projížděné výhybky. Poloměr oblouku širé trati je sice jedna věc, ale pořád je minimální poloměr dán výhybkou. My to jednoduše připouštíme.

Jinak jak psal Mcx, bočnici nech raději plnou. Jde totiž o mosty a propustky. Takto řešeným modulem by sis odřízl možnost je na modul umístit. Z toho taky plyne plná vodorovná plotna a její poloha. Pokud jí budeš chtít dát níž, může se ti ocitnout ve výřezu oválného otvoru v čele. Zkus si zkusmo namalovat modul s mostem a uvidíš, co to bude chtít.

Mcx: velice dekuji za ten clanek

t29:
Ahoj. Mně se ten tvůj koncept mini modulu líbí. Na trať a jednu odbočnou kolej v zastávce šířka 20 cm stačí, ale už ti tam nevlezou budovy. Pokud nechceš kosit rohové čtverce s obloukem: obloukové moduly.

V domácích podmínkách bych se nebál ani poloměru cca 300, prakticky všechna tovární vozidla ho projedou. Pokud jde o doporučené poloměry v našich normách, doplním Mirka. Poloměr 700 vychází ze Zababova pro širou lokální trať. Poloměr 350 reflektuje námi již postavené vratné smyčky dle geometrie Tillig (353), kterými zakončujeme naše vlastní klubové layouty, a výhybky EW1, které sice nejsou modelově věrné, ale třeba ve skrytém nádraží by najít uplatnění mohly (pochopitelně verze s kovovou srdcovkou). Na trati však máme jen výhybky EW2 a delší, tedy poloměry 631 a více. Takže kromě jedné vlečky a dvou vratných smyček se na větší poloměry můžeš spolehnout i na našich setkáních.

Naše klubové normy nic nevyžadují. Shodli jsme se na tom, že je pojmeme jako doporučení. Pro mě za mě, ať si klidně někdo postaví na domácím modulu poloměr 250, ale pak nemůže doufat, že tuhle kolej zařadíme do řádného provozu. Na Zababovských setkáních můžeš prohánět i vozy, které mají vyšší nároky na průjezdný poloměr, třeba z domácí nebo malosériové výroby. Všechny naše vozidla však poloměr 350 projedou.

t29:
Ke komentářúm ohledně výšky bočnic, které podepisuji, bych si dovolil ještě přidat můj osobní názor týkající se nosníku trati. Já osobně jsem zastáncem pevného podloží, takže místo styroduru doporučuji pásek překližky alespoň 1 cm silné...na té základní desce jej můžeš mít třeba na šplalíkách. Nikdy nevíš, jaká nehoda se může stát (i v domácích podmínkách), co na modul upadne a podobnně. A promáčklé podloží s propadlou kolejí už bez totální destrukce nijak neopravíš...

3. týdny tady nejsem a fascinuje mě, co se tu všechno nesemele a jaké argumentace jsou tu požity...
Nicméně doufám, že rozdíl mezi modulem a segmentem to tady již všichni pochopili...

A teď pár vysvětlení co jsem v diskuzi do dnešního dne nezaregistroval.

Minimální poloměr:
Ano jsou vozidla, která dokáží projet poloměr 350mm (v H0) (T478.x od Roca má udávaný poloměr 358mm), ale pak jsou taky vozidla, která při průjezdu oblouku poloměru 600mm už začínají mít problém. Před vánoci jsem dělal na jednom kolejišti (skládájícího se z 10. segmentů) a v tobogánu při poloměru 550mm měla 556 od Elkomu docela velkej problém s průjezdem. Museli jsme to předělat na 600mm a už to bylo skoro v pořádku. Takže při volbě minimálního poloměru je potřeba si ujasnit co chci provozovat. Ve Fremu je minimální poloměr u H0-RE jasně daný (pokud se nepletu, tak 1435mm v oblouku a 1000mm na výhybce). Samozřejmě lze tento poloměr zmenšovat a i Němci mají stanice s výhybkami o poloměru 700mm, Ale rozdíl mezi setkáním v hale a v obýváku je prostor. Zatímco u tebe doma bude poloměr 1000mm vypadat obrovsky, ve velké hale bude tento poloměr neuvěřitelně směšný. To je jeden z důvodů, proč jsou ve Fremu tak velké poloměry. Další je jízda vozidel bez kinematiky a nárazník na nárazník. U malého poloměru by ti kromě mašiny vyskákali i vozy.
Ale záleží na tom, co ty chceš dělat. Pokud jezdit doma, případně s kamarádem po obýváku, tak si zvolte poloměr jaký chceš. Pokud chceš vyrazit do Evropy, nebo na velké setkání u nás, tak pak doporučuji Fremo standarty.

Čela a šroub v ose koleje.
Použít již vymyšlená čela má několik výhod. Nemusíš vymýšlet nic nového, můžeš se připojit k těm co už tyto čela používají a dají se ty čela sehnat. Sice cena je poplatná výrobní technologií (pokud jsou řezány laserem a nebo vodním paprskem, tak se to na ceně rozhodně promítne více, než když je to normální obdélník). Ale opět záleží co chceš. Použiješ kolejivo RocoGeoline, které má i podloží a máš to domácí ježdění s malým klukem? tak klidně udělej jako čelo obdélník a neřeš příkopy a další věci, nebo je upižlej doma pilkou... Chceš jet na větší setkání? Pak je lepší mít stejné čela jaká se používají, protože odpadne plno vzájemného překvapení a nedorozumění...
Šrouby pod osou koleje se dávají z důvodu pracování použitého materiálu. Ono to může být sebelepší dřevo, ale prostě dřevu vadí vlhkost a změna teplot. A tak se může stát, že při spojení dvou modulů budou na krajních šroubech sedět krásně na doraz a dělení u kolejí bude centimetrová díra (trochu přehnáno, ale není to nemožné a i to jsem už viděl). Naštěstí dřevo je docela pružný materiál a při použití šroubu správného průměru a použití trochu větší síly tato mezera bude eliminována na minimální možnou hodnotu. Samozřejmě doma se ti toto stát nemusí, ale pořád pracuješ se dřevem a třeba i menší náraz může způsobit změnu geometrie a pak se šroub pod osou koleje opravdu hodí. Jinak pokud použiješ třeba hliník, tak se připrav, že i tohoto materiálu může nastat problém s průhybem a půl cenťáku mezera taky není problém (už i to jsem viděl).

Nohy:
Bylo k tomu sice již něco řečeno, ale pokud to shrnu, tak mít moduly na zemi je pěkná věc, protože nemusíš řešit nohy a jejich uchycení. Ale co elektrické propojení mezi moduly? šroub v ose koleje, pokud ho použiješ. A co chlad který jde od podlahy? to všechno jsou sice blbosti, které lze vyřešit, ale pořád je pohodlnější si k modulovce sednout nebo stoupnout a pozorovat vlak v úrovni očí, než u toho ležet a dívat se na bok a nebo, jak napsal Milan z ptačí perspektivy... A argument, že to dělám pro 8 letého kluka je pěknej, ale řekněme si to narovinu. Klukovi je 8. Táta ještě neví co a jak chce postavit ale slíbil mu vláčky. Táta se pustí do stavby a pokud není extra rychlí v truhlářině nebo nemá dostatek času, tak rok až dva mu bude trvat postavit něco po čem se dá jezdit (možná i déle). Pak si s klukem budou tak 2 - 3 roky užívat občasného ježdění (mimochodem to už bude dostatečně vysoký aby viděl i moduly na výšce 90cm) a pak kluka začnou zajímat úplně jiné věci, než jsou vláčky doma (a popravdě pokud nezačnou, tak být otcem jsem tak trochu nervózní)... Takže si to klidně řekněme na rovinu, že domácí modulovku si stavíme pro sebe, aby jsme měli kde jezdit s našimi modely a měli se kde kochat tím co jsme vyrobili a samozřejmě, aby jsme se tím i někomu (ať už doma nebo na netu) pochlubili...

Je mě jasné, že mě teď někteří označí za pravověrného zastánce Frema, ale já jsem chtěl jezdit na velká setkání, chtěl jsem si užít tu možnost podívat se, jak to dělají jinde a načerpat nové poznatky a technologie. Proto jsem zvolil Fremo normy (členem Frema nejsem) a jediný klub, který tehdy modulové spojení s Fremem nabízel (člen toho daného klubu už téže nejsem). Za sebe řeknu, že toho rozhodně nelituji a i když s některými normami a doporučeními ve Fremu nesouhlasím, tak jsem ochoten to akceptovat... Pokud to někomu nevyhovuje a nemá potřebu jezdit za hranice města, tak pak není problém, aby si udělal vlastní modulovku s pár kamarády z mokré čtvrtě a každý první pátek místo do hospody si šli zajezdit s vláčky. Já mu to rozhodně nebudu rozmlouvat a ani ho přesvědčovat... Ale byl bych rád, kdyby někteří jedinci akceptovali to, že jsou lidé, kterým Fremo vyhovuje, akceptovali, že i my narození po roce 1983 máme možná daleko větší modelářské zkušenosti než oni (nemluvím za sebe i když už jsem více než pár projektů dokončil) a akceptovali to, že místo posmívání seš blbej že to stavíš na styroduru mu napíšeme své vlastní důvody proč to na styroduru nestavět a nebo jak předejít následným problémům. Většinou to máme z vlastní zkušenosti a nebo ze zkušenosti někoho koho docela dobře známe...

t29 píše:- Jistota je měřítko TT, skoro jistota je analogový provoz.

... to jsem si myslel, že digitál je jeden z principiálních pilířů modulového ježdění. Jinak bude na modulišti možné provozovat jen jeden vlak.

fulda:
> digitál je jeden z principiálních pilířů modulového ježdění
Ne nezbytně. Na mezinárodním setkání jsem v rámci své prohlídky ovládacích panelů modulových stanic narazil na několik, které měly zabudovány i přepínače k odpojování analogových úseků. V brněnském KMŽ také před digitálem provozovali moduly TT analogově a nezdálo se mi, že by tím nějak trpěl provoz z pohledu laického diváka. Pochopitelně šlo o provoz bez strojvůdců systémem posílání vlaků mezi stanicemi.

[/quote]... to jsem si myslel, že digitál je jeden z principiálních pilířů modulového ježdění. Jinak bude na modulišti možné provozovat jen jeden vlak. [/quote]

Samozřejmě lze v analogu provozovat více vlaků/lokomotiv. V pravěku Fremo jezdilo analogově. Napajení systém Z-Schaltung. Nyní v r. 2017, je to samozřejmě vzhledem k dostupnosti DCC v úplně mimo. Už tak 10-15 let...

fulda píše:

t29 píše:- Jistota je měřítko TT, skoro jistota je analogový provoz.

... to jsem si myslel, že digitál je jeden z principiálních pilířů modulového ježdění. Jinak bude na modulišti možné provozovat jen jeden vlak.

Stále úspěšně ulítáváme na analogu - jsme schopni provozovat více vlaků, trať je rozdělená na úseky, které si můžeme přiřadit k obsluze jedné nebo druhé stanice, mezi kterými úsek je. V praxi to funguje tak, že ze stanice odešlu svým trafem soupravu, na rozhraní úseků má kolega nastavené svoje trafo stejným směrem a na stejný výkon, až vlak najede na jeho úsek, můžu si ve stanici posunovat nebo ovládat vlak který ke mě míří z jiné stanice.
MODULÁŘI BUBNY průběžné info z činnosti klubu https://www.facebook.com/modulari.bubny/

eppa píše:Stále úspěšně ulítáváme na analogu - jsme schopni provozovat více vlaků, trať je rozdělená na úseky, které si můžeme přiřadit k obsluze jedné nebo druhé stanice, mezi kterými úsek je. V praxi to funguje tak, že ze stanice odešlu svým trafem soupravu, na rozhraní úseků má kolega nastavené svoje trafo stejným směrem a na stejný výkon, až vlak najede na jeho úsek, můžu si ve stanici posunovat nebo ovládat vlak který ke mě míří z jiné stanice.
MODULÁŘI BUBNY průběžné info z činnosti klubu https://www.facebook.com/modulari.bubny/

Tak ona jedna věc je, co je technicky realizovatelné a co se nějak podobá reálnému provozu. A právě odesílání vlaků spíš odpovídá automatizovanému provozu metra, zatímco digitál a rozdělení na vlakvedoucí a staniční se mi trochu víc zdá podobné reálnému provozu.

Ale to je asi jedno, já jako ne-modulář do toho nemám co mluvit.

A proč bys do toho nemohl fuldo mluvit, tady se každý vyjadřuje svobodně

Díky za reakce, tady je druhý pokus. Na radu Mcx, Mirka a Dana nahrazení základní desky dvěma deskami dole a jednou pod kolejemi, předpokládám že pro případný most budu muset doprostřed přidat žebro, nebo udělat "cihlový" viadukt a schovat desku dovnitř mostovky. Na desku pod kolejemi plánuju 3 mm mikroporézní pryž dle Ostramo. Uvažuju čela, bočnice a desky síly 10 mm, spojené přes hranoly 20x20 mm. Bude to dost tuhé?



- D: Ta stavebnice se mi líbí, můžu vědět náklady na materiál včetně čel? Rohové moduly uvažuju pro vedení trati podél zdí, abych se vytočil v rohu. Až se rozjedu doprostřed místnosti, uživím víc oblouků.

- cipisekMP: Díky za SZ, zatím nemůžu odpovědět (forum požaduje abych byl víc aktivní, než budu moct poslat SZ) ale doplnil jsem profil

- fulda: Zatím nemám (kdoví jestli někdy budu mít) tolik modulů, abych řešil současný provoz více vlaků - a předpokládám, že pro digitalizaci modulů stačí propojit oddělené analogové úseky dohromady?

Přidal bych minimálně jedno příčné žebro pod kolejovou pláň

t29 píše:..... Uvažuju čela, bočnice a desky síly 10 mm, spojené přes hranoly 20x20 mm. Bude to dost tuhé?......

Ve velikosti minimodulů, které plánuješ, by to mělo stačit. Koukám jen na ty výztužné hranoly 20x20. Dobrý, jen si dávej pozor v případě, že je budeš spojovat klasicky ze spoda přes otvory v čelech šrouby a křídlovkami, aby ti kolem spojovacího otvoru zbyl prostor na prsty dotahující křídlovku.
Pak mě napadla ještě jedna věc. Pokud budeš mít, pamatuji-li si dobře, šířku modulů 20cm, a chceš je mít na nohou, budou dosti vratké. Nikoli pro kvedlavost nohou, ale je to dost zkrátka dost úzké.
Doporučuju postavit jeden cvičební modul a z něj se poučit.