Diskuzní fórum železničních modelářů

A celková délka mezi krajními výhybkami je kolik?

Zde v dlouhé variantě:

Bude to asi o nějaký milimetr více, protože výhybka č. 1 je na rozhraní dílů A a B - je rozřezána mezi jazyky a srdcovkou. Na fotce to moc vidět není.

Říznout výhybku uprostřed a není to vidět? Klobouk dolů. Ono celá ta stanice je moc pěkná. Napasovat díly do sebe, aby dobře seděly, je asi taky práce na odpoledne, že? Už delší dobu se snažím zjistit, jak se to dělá, ale dokud to neuvidím naživo, tak jsou obrázky a schémata asi k ničemu .

na tomto sníku je vidět, ve kterých místech je to říznuté
http://ostramo.parostroj.net/oa/nove_st ... ipo_21.jpg

richardisko píše:Vždycky, když vidím Lipovou, tak mne napadá otázka, jak jsou dlouhé staniční koleje? Je někde k dispozici nějaký výkres? Již delší dobu si pohrávám s myšlenkou stavby Bakova nad Jizerou, tak sbírám poznatky a rady.

Jóóó Bakov ,
to si pohrávej a postav si nejdřív větší dílnu . Hodně zhruba - 600 m - jsou krajní vyhýbky , 1. kolej měří 506 m . Aby to byl Bakov , tak ještě rozběh tratí do Č. Lípy a do Mn. Hradiště a jsi na 1 kilometru . Točna prům. 18,04m . Na výkresu je i uhelná drážka k Teudelhofu .
Čus , Petr S.

Těch výhybek co leží na dvou dílech je více třeba na druhém zhlaví, je to vcelku jednoduché - vybere se správné místo položí se to přes sešroubované díly a ... řízne

Tady z blízka

Obdivuji čistotu spoje, hlavně však kvalitu zaštěrkování v oblasti spoje !!
Hezký večer Všem.

Ještě k budově Lipové. Protože na začátku výstavby stanice nebyla síla postavit budovy -tehdy nebyly stavebnice a navíc jsou to budovy, které ani dnes ve formě stavebnice nejsou. Ale jezdit bez budov to je škaredé. A tak byla např. staniční budova nakreslena v Corelu, po vytisknutí nalepena na 2 mm silný ruční papír a postavena s tím, že všechny dveřní a okenní otvory byly proříznuty. Problém vznikl s úpravou přepravní výšky modulů - ze 70 cm na 60 cm - sjednocení s ostatními moduly a tím nutnost budovu mít odnímatelnou. A vznikl problém co s verandou, to vyřešil letošní nápad - střecha verandy součást budovy, zbytek součást peronu. Spoj mezi pevnou a odnímatelnou částí je mezi trámy pod střechou a trámem na sloupech - tady nějaké nepřesnost v dosednutí opravdu vidět není. Takto je to již na fotkách, kde během 14 dní vznikla veranda. Chodník JM Detail, sloupy IGRA, střecha verandy kombinace plastu a papíru, spoje plechů Evergreen 0,25x0,5 mm. Zároveň se ustálilo rozhodnut, že budova nebude provedena ve své historické podobě, ale něco mezi tím a současným stavem. Tedy původní okna a dveře a štuková výzdoba omezena na "dnešní"rozsah. Byly dokresleny dveře, upraveny okna - z oken které JM Detail dělá a teď se již jen čeká na říznutí laserem a může se budova "namalovat" a osadit. Pak přijdou na řadu střecha a komíny. Jde to pomalu, ale hýbe se to.
Tady nákres z Corelu:


A tady současný stav od kolejí


Průchod na nástupiště, rozdělení trubek v ohrazení je nutností - je to předěl mezi díly

Je to úžasný - už to dosahuje té dokonalosti, že člověk čumí na fotku a bádá, jestli je to skutečnost, nebo model (chybí tady emotikon palec nahoru!).

Akorát ty dámy - ty tam takhle 24 hodin denně stojí a mávají i když nic nejede?

Mcx píše:A tak byla např. staniční budova nakreslena v Corelu, po vytisknutí nalepena na 2 mm silný ruční papír ...

Dovolte veteránovi československého papírenského průmyslu jednu věcnou opravnou poznámku.

Na ruční papír určitě nikoli, jednak byste se nedoplatili a za druhé to, čemu se v branži říká "ruční lepenka", nemá s "ručním papírem" vůbec nic společného.

Ruční papír je to, co se vyrábí starou manufakturní technologií, která se od dob čínského vynálezce papíru Cchaj Luna (žil 50 - 121 našeho letopočtu) vůbec nezměnila. Lze se o tom kdykoli na vlastní oči přesvědčit při kterékoli návštěvě živého muzea - papírny ve Velkých Losinách a každý, kdo si to předem domluví, si tam může svůj arch ručního papíru dokonce vlastnoručně vyrobit.

To, z čeho jste ten model stavěli, se jmenuje ruční lepenka, a to víceméně z historických důvodů, ale hlavně proto, že papírníci jsou líní měnit staré názvosloví. Na rozdíl od strojní lepenky se ruční lepenka kdysi vyráběla na odvodňovacích strojích zvaných v papírenském žargonu deklovky, z nichž se archy toho výrobku ještě za mokra skutečně odebíraly ručně, což už ale dneska dávno neplatí. U nás se dodnes ruční lepenka vyrábí (i suší) plně mechanizovaně na dvou lepenkových strojích v lepenkárně EMBA Paseky nad Jizerou. Důvod, proč se udržel název ruční lepenka i pro výrobek z těchto moderních strojů, spočívá ve způsobu tvorby listu lepenky, který se od technologie výroby strojní lepenky zásadně liší. Dál do detailů nechci zabíhat.

Jinak: Ruční lepenka je ideální materiál především pro knihařskou a některou kartonážní práci - a ano, v poslední době se nejlépe osvědčila i pro vypalování laserem právě z důvodu odlišného způsobu tvorby listu; ten způsobuje jinou orientaci vláken buničiny i jiný charakter mezivlákenného vazebného systému.

Jo, jo - uklep jsem se, z ruční lepenky mám toho na modulech hodně - nově na Hukovicích perony - tedy základ peronu, v Hukovicích bude i výtopna ze stejného materiálu. V Lipové je z ruční lepenky 2,5 mm rotunda. Používám 2,5 mm, 1,9 mm a 1,5 mm. Materiál je to super.
Ruční papír mám doma taky, ale ne na modelařinu.

Tak jsem se díval, kdy jsme vlastně stanici Lipová začali stavět. Bylo to v roce 2005, v září již probíhala pokládka kolejí a pak v roce 2008 s provizorním ovládáním první modulové setkání..... no je to již pěkná řádka let.
Tady pokládka kolejí koncem roku 2005, vpravo stojící budova je rozestavěná budova stanice Javorník, ta nebyla dělána z ruční lepenky.
A zapomněl jsem dodat - proč ruční lepenka - i těch 2,5 mm lze řezat ručně nožem.

tady stavba rotundy v Lipové - ruční lepenka, 2,5 a 1,9 mm doplněná dřevěnými hranoly, později doplněny okna, vrata, štuky vše JM Detail (rozměry co dnes dělá jsou podle této rotundy )

tady stav někdy před dvěma lety

A ještě několik dnešních ranních pohledů do postavené půlky Lipové
Příjezdová cesta ke stanici, na budově pověšeny hodiny - jen zkouška narychlo postavených, na modulové stanici jsou vynechána část stromů mezi stavědlem a staniční budovou - strojvedoucí musí trochu taky na vlaky vidět a stromy by jim bránily ve výhledu a pak to co je napsáno u další fotografie

pohled z cesty za malou výtopnou, z hlediska rozložení je modulová stanice trochu jiná než skutečná - vložený 60 cm díl posunul staniční budovu o tuto vzdálenost od zhlaví proti skutečnosti a naopak jsou zkrácené vzdálenosti okolo skladiště

a tady pohled ze svahu nad stanicí

Moc pěkné