Stoupání na modulech H0 z 1000 na 1300

[milan ferdián]

Aj,aj a je to tu i v N-ku.

[rawen]

Máš k tomu víc fotek nebo odkaz? Na té fotce to vypadá na pořádný náklon celé trati (i když uvážím vliv perspektivy).

Radek

[milan ferdián]

zde je odkaz http://forum.n-orma.pl/viewtopic.php?p= ... ff33#41690

[cipisekmp]

No pak ze nerostou chi. Jen pripomenu prvotni myslenku se kterou jsem toto tema zakladal. Jsme jedini H0kari, kteri jezdi v jine vysce nez 130cm? Cipisek

[Morris Zapp]

Trocha zkušeností z TT: Kopec umožnil majitelům stanic vybírat si, na jaké hladině chtějí mít své stanice - samozřejmě za předpokladu, že z kombinace jejich přání pak lze postavit smysluplný layout. Majitelé stanic to kvitují s povděkem - mohou uplatnit osobní preference, aniž by se museli přizpůsobit pevně dané hladině pro to které setkání. To vidím jako velmi přínosné: maximální volnost osobních libůstek, svazujme se jen tím, co je skutečně nezbytné - i tak nám toho nezbytného zbývá přehršel.

[vvitty]

Nejste jedini, kdo jezdi v jine vysce nez 1300mm. Treba modulari z Buben jezdi ve vysce, na kterou vidi ze zidle a deti bez stafli

[radeksindy]

Asi by to chtělo trochu rozdělit. Samozřejmě, že existuje nejen u nás spousta modulovek, které jsou na jiné výšce. Ale většinou mají výstavní chrakter, spíše polouzavřené nebo zcela uzavřené systémy. Provozní modulovka, tzn. to co dělá Zababov, Ostramo, naši kolegové z Polska, FREMO atd., má standardně 1300mm. Výhody a nebýhody zcela jasně sespsal Milan 26.3. Cílem je setkávání se a provoz v co nejširším možném smyslu, dvě výšky by byly jen překážkou.

[milan ferdián]

Zde je schématicky plánek stanice.Při pohledu na stanici mám ale pochybnosti zda jde vůbec stoupání ze 1000 na 1300.Připadá mi to jako klasické mimoúrovňové křižování tratí,otázkou je proč se trať nevrací zpět na původní nivelitu

[dfrolek]

Mě to připadá, že ten layout mají jenom rozhozený, a pro úsporu místa strčený na kozách pod těch 1300.. A to malé stoupání je mimoúrovňové křížení.. Já bych stoupání řešil sestavou obloukových modulů se spirálou.. v 1000 by vlak vjel do tunelu, v 1300 by z tunelu vyjel, ještě by mohl viaduktem překřížit trať v 1000 . Jaký by byl akceptovatelný poloměr oblouku? Předpokládám menší oproti normám. Vzhledem trati v tunelu. Zase aby neměly problém dlouhé soupravy.. Pardon, sestavou obloukových segmentů s normovanými čely.

[mlha]

Davide viděl bych to v min poloměru 1000 mm vzhledem k parním mašinám

[dfrolek]

segmenty.jpg (24.96 KiB) Zobrazeno 6692 krát

Přikládám tvar, počet a rozměry segmentů, ze kterých by se spirála ev. skládala. Stoupání mi vychází přbližně 12mm na metr. Vzhledem k tomu, že by bylo kolejové napojení násobeno počtem smyček, snažil bych se udělat segmentů do celku co nejméně. Zase ale vycházejí poměrně veliké.. Kdo by se stím tahal.. Je o takové dílo všeobecný zájem, nebo je to jenom zájem některých "vzdorujících" skupin . R 1000mm

[MirekTT]

A jak by ta stoupací spirála vypadala? Měla by jen jeden závit, nebo více?
Při více závitech, tedy kolejí v oblouku nad sebou, by to muselo být výrobně náročné na přesnost a z toho vyplývající nutnou tuhost konstrukce a podobné problémy, pokud by to bylo rozdělávací pro přepravu.
No nevím, zdali by se z toho dal vypáčit rozumný efekt.

[Mcx]

Takové řešení má pro moduly několik dalších otazníků mimo konstrukci dílů (neb modul by to bylo celé)
- proč dělat "tunel", když právě moduly mi umožňují zážitek z jízdy volným terénem, v prostorách kde se moduly staví to jde
- součet odporu soupravy v oblouku + stoupání asi bude poněkud nad hranicí trakčních možností modelů, u modulů dost často bez bandáží.... a k tomu délka souprav 2-3 metry

[dfrolek]

Myslím, že to bylo probíráno výše. K tomu, aby lokomotiva vystoupala 30cm, potřebuje 30m. Při stoupání 10mm na metr. to je asi 30 modulů. U spirály by se to vyřešilo na 4 metrech čtverečních, podáno do motivu třeba telgártské slučky . Vychází mi to přibližně 4 závity (7cm na jednu otočku). Konstrukčně a pevnostně v tom vidím ten nejmenší problém..

[Pavel Dryml]

A další aneb dle cipíska kopec v TT/1:120.Stoupání 20 promile,rozdíl 30,0 cm,délka soumodulí 36,0m Na foto je jen část složena.

Dovolím si takovou technicko-matematickou připomínku.

O modelovém čase
V Zababově používáte zrychlený "modelový" čas. Teď si nejsem úplně jistý, v jakém poměru, ale mám pocit, že 1 skutečná hodina jsou 3 hodiny modelové (pokud se v hodnotě mýlím, tak 3 považujte za proměnnou). Zrychlením času Vám deformujeje délku moduliště - prodlužuje (snažíte se tím kompenzovat krátké mezistaniční oddíly). Zrychlení 1:3 Vám v podstatě 3x prodlouží veškeré délkové rozměry.

Teď si dovolím vrátit se k hodnotám které udává Milan Ferdián
pokud budu překonávat stoupáním 20 promile výškový rozdíl 30,0 cm tak to jsou 2 centimetry na metr délky. z toho mi vychází délka stoupání 15 metrů (tozměr je hrubý, protože, je potřeba údolní a vrcholový radius, kteréď částečně zasáhnou do oněch 15 metrů, částečně způsobí prodloužení tohoto rozměru), ale myslím si, že rozumný údaj v TT by byl zhruba 16 metrů.

Vliv délkové deformace, způsobený zrychlením času
3x zrychlený čas způsobí prodloužení skutečné délky tak, že "modelová délka je 3x větší (vlivem zrychlení času lze považovat jeden skutečný metr za 3 metry modelové!). Předchozích 16 metrů je rozměr modelový, pokud ho "deformujeme zryhlením času" (16 metrů dělíme 3) dostaneme 5,33 metru zkutečného!

Jednoduchá kontrola - použijeme k ní vlak zanedbatelné délky, jedoucí konstantní rychlostí, který délku stoupání zdolá za hodinu (je jedno jestli skutečnou nebo modelovou
1) ve skutečném čase - dráha (s) = 16 metrů; čas (t) = 1 hodina => v=s/t => v= 16/1 => v=16 metrů za hodinu
2 v modelovém čase - dráha (s)= 5,33 metru ; čas (t)= 1 hodina modelová = 20minut skutečných=0,33 hodin skutečných; v=s/t => v= 5,33/0,33 => v=16,15 metrů za hodinu (0,15 způsobeno převodem 1/3 = 0,33) výsledek můžeme v klidu zaokrouhlit na 16 metrů za hodinu
Toto považuji za důkaz, že moje myšlenka je správná

Výškový rozdíl 30cm na délce 5,33 metru - to je kopec jako kráva, který nějak si nedovedu představit, ale trvám na tom, že má úvaha je správná.
Pokud někdo máte jiný názor, napiště kde jsem udělal chybu.