Moduly Brno

[MirekTT]

Nepřemýšlí někdo z Vás, že by šel do reálných atypových soumodulí, jako já?

Ano, tohle je naprosto seriozní a legitimní přístup k modulovce. V žádném případě není nutno dělat sekanou z krátkých kousků dle normy a z toho bastlit trať. Znovu opakuji, větší provozní celky jsou vítány, jen je z praktického hlediska v zájmu společného provozu zajistit rozhraní.
Pokud mohu mluvit za naši brněnskou grupu, defakto se nám podařilo slézt s oblak a stanovit reálné cíle. Tím prvním je umět splodit modulové dřevo, položit kolej a zesjízdnit. Je to první meta, která se nám odvděčí poznatky, na kterých budeme dál stavět. Já se přiznám, že by se mi líbily V.Pavlovice zcela dle reálu, ale doma mi to k ničemu nebude a na setkání by to nebylo praktické pro převoz (ale není to nereálné).
Zkrátka se chceme držet nohama na zemi. Hned jakmile slezeme okolní kopečky, troufneme si na Krkonoše a až pak teprve přes Alpy do Himalájí

[airwar]

Vy všichni tedy modelujete a budete modulovat všechny moduly (kromě stanic, ty považuji za celek) normované? Nepřemýšlí někdo z Vás, že by šel do reálných atypových soumodulí, jako já? V každém případě(atyp nebo znásilnění do normovaných čel a geometrie kolejí) co se týče podkladů, těch mám hromady, zejména z tratí Znojmo – Břeclav, Hrušovany – Střelice, Střelice – Okříšky, Znojmo – Okříšky a navazující lokálky.

Za sebe mohu říct že o takové možnosti také uvažuji, mě modelářsky láká úsek Střelice-Moravské Bránice kde znám několik velice zajímavých míst kde by mě normo čela dost svazovala a drobná odchylka by byla ku prospěchu, takže zvažuji 2-4 moduly které by mezi sebou byly spojeny bez normočel, delší úsek bych takto nerad řešil, přecejenom by to omezovalo možnosti použití při setkání - čím delší celek bez normo čel, tím hůř se bude zakomponovávat do prostoru - rozměrové důvody.

Ale určitě jsem tomuto řešení nakloněn.

[airwar]

Čau chlapi,
za mě včera na 1*

Aktuálně rozesílám poptávky na materiál a pálení normo čel, hledám nejlepšího dodavatele.

Do příštího setkání bych rád přinesl hotovou stavebnici výdřevy modulu. Tak, aby byl opravdu každý doma schopný smontovat modul i na kuchyňské lince. Stavebnice bude obsahovat kostru včetně bočnic, 2x normo čelo (udělám víc typů, bude možnost výběru), banánky, Cu pražce, držáky nohou, nohy, stavitelné patky.

Tím pádem přinesu i cenové kalkulace na jednotlivé stavebnice.

Pokud by se ti toto podařilo během měsíce zmapovat bylo by to super.

[MirekTT]

Co se těch výsečí reálné tratě nerozporcované na normomoduly týče, zajímavý počin by v tomto mohla být elektrifikovaná dvoukolejka, na kterou také přišla řeč. Zatím třeba rovinka z tunelu do tunelu. Ale pokud to bude na víc částí, nevíme, jak napojovat troleje.

Uspořádání výseče tratě na nenormovaných modulech s předpokladem sestavy ze vzájemně nezámněnných kusů má malou výhodičku v tom, že se dají na přechodových rozhraních použít středící čepy bez toho, že by je bylo nutno strojově usazovat pro plnou kompatibilitu s jinými moduly. Ta malá výhodička spočívá ve snadnější stavbě layoutu a konkrétně já osobně bych tohle chtěl použít na vnitřních přechodech ve stanici, kde se rovněž nepředpokládá zaměnitelnost.

[Morris Zapp]

...nevíme, jak napojovat troleje.

U našich jižních kamarádů na severních svazích Alp jsem viděl elektrifikovanou dvojkolejku na modulech: trolej přechází přes rozhraní v místě uprostřed pole (tzn. mezi podpěrami). Je tvořena tvrdším drátem s přesahem přes rozhraní modulu cca 2 cm; ty přesahy se při montáži layoutu spolu zakroutí. Na některých modulech je napínací zařízení - drát přechází přes kladku na stožáru dolů pod modul, kde končí rybářským háčkem, na který se věší hromada olova. Po takovéhle troleji se jezdí se zdviženým a pružinou přitlačovaným sběračem. Sbírat z ní proud ale samozřejmě nemá žádný smysl - takže skryťáky jsou bez troleje, na záhlaví skryťáku pak je taková lyžina, která zachytí na maximum zdvižený sběrač a stlačí ho na úroveň trolejového drátu. Někde bych případně našel dokumentární fotky...

Uspořádání výseče tratě na nenormovaných modulech s předpokladem sestavy ze vzájemně nezámněnných kusů má malou výhodičku v tom, že se dají na přechodových rozhraních použít středící čepy bez toho, že by je bylo nutno strojově usazovat pro plnou kompatibilitu s jinými moduly. Ta malá výhodička spočívá ve snadnější stavbě layoutu a konkrétně já osobně bych tohle chtěl použít na vnitřních přechodech ve stanici, kde se rovněž nepředpokládá zaměnitelnost.

Ano. Naprosto běžně se to přesně takhle dělá.

[Michal Šuhajda]

Smyčka zbytečně zabírá místo, zejména pokud chceš dodržet rozumné poloměry a ve výsledku obrací i řazení celé soupravy.
Jednoduchý skryťák stačí i s jedním zhlavím a kusými kolejemi. Aspoň si obsluha víc zaposunuje .

Smyčky používáme a používat 100% budeme, že by nějak zabíraly v místnostech 15x8m a větších místo
se mi nějak nezdá , poloměry to snad na smyčce, která MÁ ZA ÚKOL OTOČIT SOUPRAVU není potřeba
řešit a poloměr je tam minimálně R=500mm. Tak že tato připomínka je zřejmě poněkud mimo.

Nechci tu rozpoutat jakoukoliv váku pro/proti smyčkám. Sám je používám(a používat budu) u domácího kolejiště i v návrzích pro ostatní. Jsou dobré pokud si chce člověk jezdit a nechce posunovat ve skrytých částech (i proto, že se tam většinou špatně leze, protože jsou většinou schované někde pod terénem.
Rozdíl mezi domácím kolejištěm a modulovkou je v tom, že zatímco doma mám SN opravdu pod krajinou, většina SN na modulovce jsou vidět, jen se všichni tváří, jako že tam nejsou .
Tedy přístup k nim je dobrý a dá se tam dobře manipulovat s vozy i lokomotivami. Taky se ve většině skryťáků se posunuje víc, než v kterékoli jiné stanici v layoutu.
Je to dáno i tím, že SN by nemělo být je nějakou zásobárnou souprav, ale SN by měla zastoupit zbytek železniční trati nebo sítě. Tedy řazení zejména nákladních vlaků by se mělo měnit. A když už budu měnit řazení znamená to posun. Když už posunuju, můžu i objet a pak je smyčka zbytečná.
Pro Irudziho:
Jsou modeláří, kteří upravují vozidla dle projížděného poloměru, který bývá větší než je uvedených 500mm (fixování kulisy, spřáhla na krátko, upravené stupačky atd.)
No a takovým vozidlům vadí i "neviditelný" malý oblouk vadí.
I při poloměru 500mm je to cca 1100mm široký díl, který vyrůstá z /podstatně užších modulů a někam se vejít musí. Mmch 15x8 to na moc velké moduliště není

K otočení soupravy:
Může to být výhoda třeba u parních loko, protože není nutné uvažovat s točnou. Ale u moderních trakcí už se v koncových stanicích lokomotivy neotáčejí a hlavně je zvykem, že vlaky jezdí vždy v určitém řazení (např. Plzeň - Praha je to lokomotiva, A, BDx, B,B,B,B. Opačně je řazení za lokomotivou B,B,B,B,BDx,A, protože souprava přijede do Prahy, lokomotiva ji objede a vrací se zpět. Jo dají se používat symetrické soupravy, ale....
U nákladních vlaků se ve skryťáku stejně předpokládá rozřazení a poskládání znovu. viz výše.

Jinak ať se každý rozhodne dle toho co mu vyhovuje.
Mě posun v SN baví snad víc než ježdění.

Ještě pro Mirka a ostatní.
stavba větších dílů, proč ne, větší stanice se ani jinak dělat nedá. Ale u trati je lepší větší flexibilita, protože z velkých celků se hůř skládá dohromady layout.

[Morris Zapp]

K otočení soupravy:
Může to být výhoda třeba u parních loko, protože není nutné uvažovat s točnou. Ale u moderních trakcí už se v koncových stanicích lokomotivy neotáčejí a hlavně je zvykem, že vlaky jezdí vždy v určitém řazení (např. Plzeň - Praha je to lokomotiva, A, BDx, B,B,B,B. Opačně je řazení za lokomotivou B,B,B,B,BDx,A, protože souprava přijede do Prahy, lokomotiva ji objede a vrací se zpět. Jo dají se používat symetrické soupravy, ale....
U nákladních vlaků se ve skryťáku stejně předpokládá rozřazení a poskládání znovu. viz výše.

Jestli smyčkový skryťák ano/ne, jsme se zabývali s kolegy postiženými dvojkolejkitidou taky: vyšlo nám, že jestli chceme napodobit nějakou "páteř průmyslu" epochy IV, tak při té kadenci vlaků to bez smyčky neuposunujeme...
Otočení vlaku často nebývá ve starších epochách na škodu: lokomotivy (parní s tendrem) se stejně otáčely, služební vozy se stejně přeřazovaly dopředu.

[MirekTT]

Je super, že se debata na téma odstavná nádraží (skryťáky) v modulovce, rozeběhla do této míry. Já si nezdvořile dovolím odpovědět všem, co mi na tohle téma psali SZ tímto příspěvkem a nikoliv každému zvlášť přes SZ.

V zásadě jsou pravdivé a jinými vyzkoušené všechny uvedené možnosti provozu ve skryťácích. Jakou zvolit variantu je v prvé řadě (pominu-li možnosti účastníků) záležitostí hustoty provozu.

Je pravda, že je lepší otáčet parní lokomotivy - tedy smyčka (a točny a točnopřesuvny apod)
Je pravda, že celé vlaky se neotáčí - tedy kusé nádraží a posun + přejezd loko z konce vlaku na začátek
Je pravda, že při hustém provozu na rozsáhlejších kolejištích hrozí zahlcení posunu na kusém kolejišti - tedy nejspíš "dvouzhlavé" nádraží se smyčkou (a jeho různé technicky progresívní deriváty).
Je pravda, že nákladní vlaky přijdou rozhodit a sestavit jinak, člili šílený posun různými metodami.

A teď my:
Ze začátku se asi sejde pár traťových modulů a dvě, výjimečně tři nedokončené, ale sjízdné stanice. V této variantě bychom si zkusili provoz spíše technicky. Vlaky by asi jezdili kyvadlově z konečné na konečnou. Zjistíme, co máme, co to chce, co umíme a co bychom chtěli.
Pravděpodobně na dalším stupni se půjde nejjednodušší a nejlevnější cestou, a tím je obyč smyčka. Pak by se mohlo zkusit pár odstavných kolejí. Na základě takto získaných zkušeností a potřeb rozhodneme, kudy se vydáme dál. Sice tady jen teoretizuji, ale myslím, že jde o přirozený myšlenkový pochod. Nejprve síly upínáme ke sjízdné trati a stanicím.

Je moc fajn, že se nám tato debata rozjela už s předstihem a s vašimy názory budeme v budoucnu určitě počítat.

Dále zde hodím do placu alespoň moji privátní představu, jak bych to, kdybych to...:
V rámci ušetření materiálu bych se snažil vyloučit ze skryťáku výhybkové zhlaví a celou desku řekněme např. o pěti odstavných kolejích bych udělal jako posuvné šuple na nějakém skládacím rámu. Ručně posouvaný jemně mechanicky aretovaný celek s vyloučením elektrohejblat ovládaný obsluhou a pojížděný strojvedoucím. Na konci by bylo pár odstavných krátkých kolejí a mechanická ruční točna na páry a jedna objízdná kolej. Tolik můj nástin.

Dále jsou zde vnitroskupinové vztahy: Kdo to bude vyrábět, financovat, schraňovat, přepravovat, vlastnit?

Další kostky jsou vrženy, klidně debatujte, čím víc hlav tím lépe pro všechny, nejen pro nás

[MirekTT]

Na první stránce tohoto vlákna je nástřel našich norem:
viewtopic.php?p=73432#p73432
Prosím zúčastněné o výjádření - doplnění, úpravu, nebo změny.

[depo201]

Na první stránce tohoto vlákna je nástřel našich norem:
viewtopic.php?p=73432#p73432
Prosím zúčastněné o výjádření - doplnění, úpravu, nebo změny.

bez poznámek, šéfe

[mlha]

Budu mít skryťák doma pod vizovicema,na setkání ho budu brát proto,že je nás žalostně málo a nějaký posun nehrozí,proto ta smyčka

[romino]

páni, ako často si predstavujete stretnutia a v akej dĺžke? Pokiaľ by nevadila účasť spoza hraníc, jeden 8-koľajný skryťák je kúsok od vás , len nájsť voľný čas

[MirekTT]

páni, ako často si predstavujete stretnutia a v akej dĺžke? Pokiaľ by nevadila účasť spoza hraníc, jeden 8-koľajný skryťák je kúsok od vás , len nájsť voľný čas

Tý brďo!!!! (neviem, ako sa to povie po vašom). Účast je vítána odkudkoliv i z poza jakýchkoliv hranic!
Ale teď vážně. Zcela první setkání by bylo asi hodně zkušební a ne moc provozní a asi jednodenní. Dle dostupnosti získaných prostor a splnění stanovených cílů možná dvoudenní. Také je to o vozidlech, celkově se dá říci, že jich moc nemáme a určitě se dá říci, že budeme chtít všichni projet všechno, co máme doma za jakoukoliv cenu bez ohledu na epochu. Tím se nabízí možnost projetí i tvého vozového arzenálu.
Uvedený termín vánoce 2011 je prvotní nástřel, je k jednání a určitě se bude upřesňovat, pohybovat atd.
Co se týče četnosti příštích setkání, z mého pohledu čím víc tím líp, ale tohle jsme zatím neřešili.

Zkrátka tě jménem nás všech srdečně vítám a děkuji za tvoji nabídku.

PS: Tímto též vyzývám ostatní téčkové moduláře, kteří ať už chtějí, nebo nechtějí do našeho spolku, ale chtěli by si zajezdit, určitě někoho z nás kontaktujte a rádi se domluvíme

[maayaa]

Při prohlížení odkazů k výpravě Zababova do Holandska jsem narazil na tohle (sakra nedaří se mi hodit přímej odkaz na obrázek,ale je to skoro na konci,skryťák pro velikost 1 http://www.westportterminal.de/meetings ... ilder.html)vlastně taková jako přesuvno-výhybka

[MirekTT]

maayaa
To je dobrá vychytávka. Lepší, než šibovat se všemi odstavnými kolejemi, jak jsem navrhoval výš. Lepší než výhybky s přestavníky. Úspornější na místo.
Kladu si otázku: pokud nechci sám ovládat velký celek přes počítač, jaký je rozdíl rukou uchopit přepínač a přestavit výhybku, mezi tím uchopit přesuvnu a přesunout?
Je tam velký rozdíl!
U varianty s přepínačem potřebujete spoustu elektroinstalace, serv a z toho vyplývajících potíží nejen při pojíždění vozidel přes výhybky