Moduly Brno

[MartinČerný]

Par poznamek k clanku:

Pro omezení proudového namáhání je nejlepší známou variantou vložení elektronických jistících/omezovacích prvků, které limitují proud na přijatelnou úroveň (viz například MERG – Cut out and detector unit (BDC1) ).

Rekl bych, ze podobne jako u ostatnich vyrobcu dojde k odpojeni DCC od koleji nikoliv k omezeni na "prijatelnou uroven".

Omlouvám se, ale ve Vaší reakci narážím asi na rozdílné chápání věty v češtině.
Ano, souhlasím s Vámi, že prvky jako je "Cut out and detector unit (BDC1)" pracují jako elektronická pojistka - se všemi z toho vyplývajícími principy a důsledky. Zvolený termín "přijatelná hodnota" vychází z toho, že neexistuje ideální maximální proud. Koncept v článku popisuje úsekovou limitaci jako kompromis mezi potřebnou energií (proudem) pro pohyb trakčního vozidla a limitem pro zkrat, který již "nepřijatelně" ničí (booster out: ZIMO-12A / LENZ-5A / Digitrax-8A). To, co jednomu v TT přijde moc, je v případě měřítka 0 asi jistě málo. V případě TT většinou bohatě stačí na jeden úsek cca. 1-max.2A. Proč testovat, jestli koleje (lokomotiva) vydrží 8A, které dá ZIMO jistě trvale (úsek na větším layoutu nemá impedanci smyčky např. 0,1Ohmu -> nemusí vždy nastat rychlá detekce tvrdého zkratu -> booster lecos považuje za "jen trochu vyšší odběr")?

Značná část DIY zařízení na internetu má bohužel jednu nectnost, a tou je absence kvalitní stabilizace napájecího napětí pro koncové spínací prvky. To způsobuje, že napětí je tak závislé pouze na výstupním napájecím napětí zdroje (adaptéru/trafa) a to může velmi kolísat a i u stejných typů se může mírně lišit.

1) Pokud je tam stabilizator, ktery funguje, tak je vykouceno, aby vystupni napeti bylo zavisle na"výstupním napájecím napětí zdroje" nad ramec specifikace katalogu.
Reseni: pouzit napajeci zdroj u ktereho je vystupni napeti i pri max zatezi vetsi nez pozadovane vystupni napeti stabilizatoru + "neco navic" dle katalogu.

Pokud v tom výše uvedeném bludu žijete, tak Vám doporučuji minimálně následující literaturu:
Elektronika - obvody-součástky-děje ( Láníček, BEN, 2001 )
Napájecí zdroje I-III ( Krejčiřík, BEN, 1999 )
Dále velmi doporučuji -
Vliv polovodičových měničů na napájecí soustavu ( Kůs, BEN, 2002 )
Elektromagnetická kompatibilita výkonových elektronických systémů ( Hammerbauer, Kůs, Skála, BEN, 2013 )

Schopnost stabilizace zdroje SILNĚ závisí na kompletní konstrukci celého zařízení - vstupní kondenzátory (jejich parametry včetně kapacity) + výstupní kondenzátory (jejich parametry včetně kapacity + vliv ESR dle kapacit) - návrh plošného spoje (parazitní indukčnost + odpor) + tvrdost primárního napájecího zdroje + forma zátěže.
Zkuste si jen pro zajímavost změřit osciloskopem, například na SPAXu, vliv spínání do zátěže (delší provoz, I < 1,5A) na ten 15V stabilizátor (měřte prosím s ekvivalentem - můj osciloskop je DS1150/EZ Digital/2x150MHz). Kvalitní zapojení NENÍ sestava "osamocených ostrovů"-jednotlivých subsystémů, ale je to celek. Zde se jedná o kooperaci lineárního stabilizátoru a koncových spínacích stupňů (např. L6203) s danou strmostí náběžné hrany (viz požadavky na DCC - NMRA specifikace S-9.1). Případ s kmitáním stabilizátoru není v textu zminěn, jelikož se jedná o velmi specifický stav.

2) Bezne dostupne stabilizatory, vcetne tech v DIY konstrukcich maji dostatecny cinitel stabilizace. Jaky tedy rozptyl napeti na vystupu stabilizatoru byl mezi jednotlivymi boostery ?

V případě mého měření se většinou jednalo o maximálně delta=0,5V.
Když už jste tady v předchozím bodě zmínil "specifikace katalogu", tak tam je psáno následující:
78S15 - výrobce STMicroelectronics (internet, pdf, r. 2003) - naprázdno 14,4V - 15,6V / při zátěži 1A - 14,25V - 15,75V (delta až 1,5V! - jedná se o rozptyl z výroby + si k tomu přidejte teplotní stabilitu).

Pisesete, ze vychazite z praktickych zkusenosti, uvadite vyrobky Digitrax, Lenz, Zimo. Je mozne napsat jakou centralu a booster od Digitraxu a Zimo jste zkouseli?

Měření na Digitraxu bylo u kamaráda, jelikož Digitrax nevlastním (mám na pokusy MiniBox z r. 2009, za který tímto děkuji klukům z Railnetu.sk) - dle poznámky u oscilogramu - DB100+ (pořízeno v r. 2012). Centrálu poznamenanou nemám.
Citujte prosím větu, kde je uvedeno, že jsem testoval Zimo. Ve článku (a to v sekci Úseky) je pouze uvedeno to, že mají připojování vyřešeno - bližší info viz například manuál ZIMO-synchronizace MX-10, ostatně jako každý PROFI výrobce.

U profesionálních boosterů je s tímto počítáno a všechny boostery mají toto zpoždění nastavitavené z výroby (programově), tak aby byl výstup synchonizovaný a nedocházelo k destruktivním jevům při paralelním spojování

Kde se toto zpozdeni nastavuje o vyrobku firmy Digitrax, Zimo a NCE ?

Omlouvám se, zde se jedná o můj překlep - nesmyslné slovo "nastavitavené" - má správně být "nastavené". Zítra zaktualizuji text článku a vše opravím. Uvedená kalibrace boosteru není možná uživatelsky a ani by to nemělo smysl. Výrobce jí provádí, pokud kompenzuje rozptyl součástek.

Pokud s mými závěry nesouhlasíte, máte na to plné právo. Přiložte sem do diskuze prosím Vaše výsledky měření, jsem otevřený diskuzi. NEJSEM stvořitelem světa a nemám patent na rozum (živím se jako revizní technik a na částečný úvazek jako konstruktér v oboru automatizace a měření). Je samozřejmě možné, že jsem při svých pokusech něco přehlédl. Svými články chci hlavně šířit osvětu, ne svůj světonázor.
P.S. Jen pro informaci - V přístím díle (cca. za měsíc až dva - podle volného času) bych se rád zabýval například odrazy na vedení a jejich vlivem na tvar náběžné hrany DCC signálu a vznikající přepětí.

[Jirka_US]

Pokud v tom výše uvedeném.....
Pane kolego, patrne jste prehledl (verim, ze ne umyslne) tuto cast me vety " Pokud je tam stabilizator, ktery funguje,...", protoze predpoklad je, ze ten stabilizator je navrzen pro danou aplikaci spravne. V obecne rovine s vami souhlasim s popisem jevu, ktere zminujete. Nicmene nerozumim, proc pokud tyto vsechny vlivy znate, tak se jimi neridite v sve kontrukci nebo dokonce zhotovite zarizeni podle nekoho jineho i s temito nedostatky.....
Pokud si DCC centralu rozdelime na jednotlive "bloky", tak je treba se zamerit na pricinu a tou je konstrukce koncoveho stupne - H mustku. Ubytek/ztraty na tomto mustku je primo umerny zatezi, spinacimu kmitoctu a teplote. Pokud pominu spinaci kmitocet, ktery nemate moznost ovlivnit, tak zbyvaji 2 promene: zatez a teplota,ktery primo spolu souvisi. Pokud provozujete zatez 1A a vice na jednom boosteru s integrovanym mustkem, tak se nesmite divit, ze mate rozdily v amplitude DCC.
Jednoduche DIY boostery s integrovanym mustkem svou kontrukci, tedy bez automaticke kompenzace techto ztrat, nejsou vhodne pro provozovani zatezi s velkou vychylkou. Tzn.na jednom boosteru mate x loko (zalezi na spotrebe) a na sousednim 1 loko. Reseni je pomerne jednoduche a sice pouziti diskretnich tranzistoru, ktere maji nizke Rdson a jsou patricne vykonove dimenzovane. Druha vec je vyber vhodneho stabilizatoru, pouziti klasickeho 78xx neni asi prilis vhodna volba, presne z duvodu o kterych pisete. Resenim je nastavitelny stabilizator napr.typu LM350A (pokud chcete zustat u linearnich stab.) s tim, ze na vsech boosterech nastavite stejnou amplitudu DCC. Je celkem jedno jestli amplituda DCC ve vysledku je 14V nebo 14.5V, podstatne je aby se nemenila se zatezi a byla stejna u vsech boosteru.
Druhou moznosti, kterou zminujete v clanku je dostatecny pocet boosteru tak, aby byla zatez vzdy primerene rozlozena. Treti moznost, jiz drive zminenou, je booster se zpetnou vazbou, ktery udrzuje konstantni amplitudu DCC nezavisle na zatezi respektive ztratach. Otazka, ktera varianta je lepsi je spise otazkou financni nez technickou.
Poznamka na zaver, pokud kupujete stabilizator, tak doporucuji takovy, ktery vyhovuje pro danou aplikaci a nikoliv ten nejlevnejsi.

[MartinČerný]

Pokud v tom výše uvedeném.....
Pane kolego, patrne jste prehledl (verim, ze ne umyslne) tuto cast me vety " Pokud je tam stabilizator, ktery funguje,...", protoze predpoklad je, ze ten stabilizator je navrzen pro danou aplikaci spravne. V obecne rovine s vami souhlasim s popisem jevu, ktere zminujete. Nicmene nerozumim, proc pokud tyto vsechny vlivy znate, tak se jimi neridite v sve kontrukci nebo dokonce zhotovite zarizeni podle nekoho jineho i s temito nedostatky.....

Já přece v tom článku, nebrečím a nefňukám, popisuji skutečnou realitu. V sekcích se odkazuji na současný stav konstrukcí DIY (jak si je lidi staví a pak se mě ptají na důvody potíží) a jejich nectnosti, aby si je uvědomili i běžní domácí výrobci, elektronici a DCC veřejnost! Jedná se pouze o osvětu a nekladu si za cíl předělávat cizí zapojení.
Buďte prosím bez starostí, já se fyzikou řídím, u mě doma DCC plně funguje a na layoutu Moduly Brno také!

Zde uvádím jen dva příklady DIY běžně prezentovaných zařízení s jejich variantou nap. zdrojů:
OPEN-DCC - Booster 2 - bez aktivní stabilizace - napájení koncového můstku přímo přes sadu kondenzátorů - stabilita výstupní napětí závisí pouze na tvrdosti primárního napájecího zdroje viz schéma: http://www.opendcc.de/elektronik/booster2/booster2.html
MERG booster - bez aktivní stabilizace - napájení koncového můstku přímo přes kondenzátor low-ESR - stabilita výstupní napětí závisí pouze na tvrdosti
viz schéma: http://www.merg.org.uk/merg_resources/d ... _sch2B.pdf

Drtivá většina zveřejněných DCC boosterů se stabilizací má stabilizaci ala 78Sxx, což samo o sobě není špatně, vše je jen otázkou správného výpočtu.

Pokud si DCC centralu rozdelime na jednotlive "bloky", tak je treba se zamerit na pricinu a tou je konstrukce koncoveho stupne - H mustku. Ubytek/ztraty na tomto mustku je primo umerny zatezi, spinacimu kmitoctu a teplote. Pokud pominu spinaci kmitocet, ktery nemate moznost ovlivnit, tak zbyvaji 2 promene: zatez a teplota,ktery primo spolu souvisi. Pokud provozujete zatez 1A a vice na jednom boosteru s integrovanym mustkem, tak se nesmite divit, ze mate rozdily v amplitude DCC.

Já se ničemu z toho nedivím. Já si to uvědomuji (měřil a opravoval jsem například booster od ROCO - ten má pouze chlazení pomocí měď. plochy na DPS - vím k jakému ohřevu dochází u tranzistorů ve spínacím režimu).
Zeptám se Vás protiotázkou:
Myslíte si, že si podobné informace uvědomuje každý, který si to zařízení staví doma? Já myslím, že NE, a proto jsem zpracoval ten článek. Pokud myslíte, že by měl jít článek hlouběji, pak napište prosím svou verzi. Velmi rád si ji přečtu, třeba mi Váš úhel pohledu změní náhled na problém.

Jednoduche DIY boostery s integrovanym mustkem svou kontrukci, tedy bez automaticke kompenzace techto ztrat, nejsou vhodne pro provozovani zatezi s velkou vychylkou. Tzn.na jednom boosteru mate x loko (zalezi na spotrebe) a na sousednim 1 loko. Reseni je pomerne jednoduche a sice pouziti diskretnich tranzistoru, ktere maji nizke Rdson a jsou patricne vykonove dimenzovane. Druha vec je vyber vhodneho stabilizatoru, pouziti klasickeho 78xx neni asi prilis vhodna volba, presne z duvodu o kterych pisete. Resenim je nastavitelny stabilizator napr.typu LM350A (pokud chcete zustat u linearnich stab.) s tim, ze na vsech boosterech nastavite stejnou amplitudu DCC. Je celkem jedno jestli amplituda DCC ve vysledku je 14V nebo 14.5V, podstatne je aby se nemenila se zatezi a byla stejna u vsech boosteru.

Druhou moznosti, kterou zminujete v clanku je dostatecny pocet boosteru tak, aby byla zatez vzdy primerene rozlozena. Treti moznost, jiz drive zminenou, je booster se zpetnou vazbou, ktery udrzuje konstantni amplitudu DCC nezavisle na zatezi respektive ztratach. Otazka, ktera varianta je lepsi je spise otazkou financni nez technickou.

Jsem velmi rád, že zde se naše koncepty potkávají.
Text článku samozřejmě neobsahuje ani princip synchronizace měření procesorem s amplitudou výstupního signálu, ani zpětnovazební řízení stabilizátoru... protože to nebylo jeho cílem. Šlo mi o koncepty problémů, které se mohou vyskytovat. Věřte, že sám nemám snahu předělávat cizí zapojení ani DPS (jsem poměrně pracovně vytížený), ale při použití takového prvku přemýšlím nad DŮSLEDKY, které mohou nastat, a to má být i cílem článku.

Poznamka na zaver, pokud kupujete stabilizator, tak doporucuji takovy, ktery vyhovuje pro danou aplikaci a nikoliv ten nejlevnejsi.

Omlouvám se, ale pokud by se tato diskuze měla zvrhnout v to, jaký používám JÁ levný stabilizátor (povětšinou spínané od LinearTechu, jelikož nemám chuť vytápět kolejiště - BUCK ), tak prosím vytvořte diskuzní vlákno "DCC omyly M.Č." ve správné sekci DCC, nebo třeba na elektrika.cz. Toto vlákno je určené pro diskuzi o Modulech Brno.
Jsem zde ochotný diskutovat nad chybami v článku a otázkami, ne nad mými konstrukčními postupy. Tím se vždy vše jen zapleveluje.

[Jirka_US]

Myslim,ze by bylo vhodne do clanku doplnit, jake komponenty byly konkretne pouzity. zmereny, respektive uvest u kterych komponent a jake konfiguraci se dany problem vyskytoval. Pokud napisete, ze je to pro osvetu elektroniku, tak bez techto elementarnich udaju takovy clanek muze vest spise k dalsim nejasnostem nez k objasneni problematiky.

Drtivá většina zveřejněných DCC boosterů se stabilizací má stabilizaci ala 78Sxx, což samo o sobě není špatně, vše je jen otázkou správného výpočtu

No to bohuzel neni (predpokladam, ze vam to mozna jasne je, ale tem kterym je clanek urcen mozna ne), soucastky maji svuj rozptyl v ramci specifikace a jsou
mimo moznosti konstruktera je ovlivnit (pokud vyloucim moznost koupe x soucastek a vyberu tech, ktere maji priblizne shodne parametry) a pokud clovek prijde do obchodu s tim, ze chce stabilizator, tak obvykle vybere ten nejlevnejsi nicmene s podstatne vetsim rozptylem parametru. Proto moje poznamka, v zadnem pripade nebyla myslena jako debata na tema"DCC omyly..", pokud jste ji tak pochopil tak se omlouvam, ne vzdy se cloveku podari spravne vyjadrit....

Nyni k vasi vyzve ohledne dotazu:
1) zpet k vyse uvedenemu dotazu - ad kalibrace zpozdeni u vsech profi vyrobku. Byt s vami do urcite miry mohu souhlasit/domnivat se, tak by me preci jen zajimalo, jestli tento fakt muzete necim dolozit (schemata, manual, mereni atd.). Zimo MX10 bylo soucasti vasich zkousek ?
2) Zkuste si jen pro zajímavost změřit osciloskopem, například na SPAXu, vliv spínání do zátěže
Ktery parametr stabilizatoru (respektive sadu parametru) mate na mysli ? Respektive, ktery parametr byl mimo katalogovou specifikaci dle vasich mereni ?
3) Muzete uvest ve ktere casti (z vyse uvedenych publikaci) se popisuje vliv zateze s integrovanym H mustkem na linearni stabilizator ?
4) Booster MERG s diskretnimi tranzisory byl soucasti vasich mereni ?
5) Já si to uvědomuji (měřil a opravoval jsem například booster od ROCO - ten má pouze chlazení pomocí měď. plochy na DPS - vím k jakému ohřevu dochází u tranzistorů ve spínacím režimu).
Je na tomto postupu (konstrukci) neco chybneho ?
6) Jakym zpusobem jste vyresili snizeni DCC napeti o boosteru (u profi verze ne DIY), ktere nemaji stabilizaci, aby toto napeti bylo privetive pro danou velikost a
nezpusobovalo zbytecny ohrev dekoderu (volna citace z clanku) ? Na toto tema zde bylo dost dotazu, ale jasne odpoved vetsinou zadna.

[MartinČerný]

Myslim,ze by bylo vhodne do clanku doplnit, jake komponenty byly konkretne pouzity. zmereny, respektive uvest u kterych komponent a jake konfiguraci se dany problem vyskytoval. Pokud napisete, ze je to pro osvetu elektroniku, tak bez techto elementarnich udaju takovy clanek muze vest spise k dalsim nejasnostem nez k objasneni problematiky.

Drtivá většina zveřejněných DCC boosterů se stabilizací má stabilizaci ala 78Sxx, což samo o sobě není špatně, vše je jen otázkou správného výpočtu

No to bohuzel neni (predpokladam, ze vam to mozna jasne je, ale tem kterym je clanek urcen mozna ne), soucastky maji svuj rozptyl v ramci specifikace a jsou
mimo moznosti konstruktera je ovlivnit (pokud vyloucim moznost koupe x soucastek a vyberu tech, ktere maji priblizne shodne parametry) a pokud clovek prijde do obchodu s tim, ze chce stabilizator, tak obvykle vybere ten nejlevnejsi nicmene s podstatne vetsim rozptylem parametru. Proto moje poznamka, v zadnem pripade nebyla myslena jako debata na tema"DCC omyly..", pokud jste ji tak pochopil tak se omlouvam, ne vzdy se cloveku podari spravne vyjadrit....

Nyni k vasi vyzve ohledne dotazu:
1) zpet k vyse uvedenemu dotazu - ad kalibrace zpozdeni u vsech profi vyrobku. Byt s vami do urcite miry mohu souhlasit/domnivat se, tak by me preci jen zajimalo, jestli tento fakt muzete necim dolozit (schemata, manual, mereni atd.). Zimo MX10 bylo soucasti vasich zkousek ?
2) Zkuste si jen pro zajímavost změřit osciloskopem, například na SPAXu, vliv spínání do zátěže
Ktery parametr stabilizatoru (respektive sadu parametru) mate na mysli ? Respektive, ktery parametr byl mimo katalogovou specifikaci dle vasich mereni ?
3) Muzete uvest ve ktere casti (z vyse uvedenych publikaci) se popisuje vliv zateze s integrovanym H mustkem na linearni stabilizator ?
4) Booster MERG s diskretnimi tranzisory byl soucasti vasich mereni ?
5) Já si to uvědomuji (měřil a opravoval jsem například booster od ROCO - ten má pouze chlazení pomocí měď. plochy na DPS - vím k jakému ohřevu dochází u tranzistorů ve spínacím režimu).
Je na tomto postupu (konstrukci) neco chybneho ?
6) Jakym zpusobem jste vyresili snizeni DCC napeti o boosteru (u profi verze ne DIY), ktere nemaji stabilizaci, aby toto napeti bylo privetive pro danou velikost a nezpusobovalo zbytecny ohrev dekoderu (volna citace z clanku) ? Na toto tema zde bylo dost dotazu, ale jasne odpoved vetsinou zadna.

Vážený pane Jirko_US,

mým záměrem nebylo publikovat doktoranskou práci, ale článek pro širší DCC veřejnost v podobě "Chytrému napověz...".
NEBUDU doplňovat ani oscilogramy, ani seznam měřících přístrojů, ani datum a platnost jejich kalibrace, ani výrobní čísla komponent, ani výsledky Fouriera pro prvních pět harmonických obdélníkového signálu... Měření probíhala přibližně od roku 2011/12 až do dnešních dnů a to u přátel a u nás v klubu na zařízeních - Roco, Lenz, Spax, Digitrax, MiniBox, booster STE Electronic a dalších. K měřením jsem využíval i měřící přístroje mého zaměstnavatele a dělal jsem si poznámky, ze kterých jsem čerpal při psaní toho článku (Neměřil jsem vše v jeden den, za daných klimatických podmínek, měření jsem neopakoval desetkrát a ani jsem nepočítal nejistotu měření).

Pokud máte zájem, jsem ochoten se s Vámi sejít při následujícím veřejném provozním setkání Moduly Brno ve foyer. Pokud se ohlásíte předem, tak si vezmu s sebou šanon s kompletním dokumentací, výpočty, poznámkami a jsem ochoten Vám věnovat dvě hodiny svého času. Samozřejmě Vás nechám nahlédnout do mých materiálů (NIC kopírovat/fotit/posílat/dávat na web nebudu!!!).
Můj čas na tomto světě je limitovaný - to je také důvod, proč je na mém počítadle příspěvků hodnota 10!

Snažil jsem se Vám odpovědět na kladené otázky srozumitelně a uvádět Vám i dostatek zdrojových odkazů a literatury (všechnu mám doma a i tu Vám klidně vezmu na setkání k nahlédnutí). Sotva Vám však na jednu věc odpovím, tak si vymyslíte tisíc jiných podotázek, kde rozebíráte jiné problémy a to počínaje rozptylem hodnot, přes vlastnosti integrovaných můstků, konče teplotní závislostí... nerad bych skončil u problematiky EMC a návrhu PCB.

Vím, že už se opakuji, ale pokud se mými závěry nesouhlasíte, pak napiště vlastní článek na dané téma, kde půjdete do hloubky a vše rozkryjete až po vliv vyšších harmonických u přechodových jevů při zkratovém ději! Nevím, pro kolik lidí to bude odpočinkové čtení, ale já si to rád přečtu a přiučím se.

[MiG]

Jenom jste právě teď udělal z toho článku povídky starýho zbrojnoša.

[D]

V neděli 21. února 2016 proběhl klubový workshop zaměřený na různé dodělávky. Tomáš nás seznamoval s technikami tvorby polních cest a tajemstvím výroby hranatých mustrů na kočičí hlavy. Prakticky pak vymodeloval cestu na modulu zastávky Dražůvky. Při obědě jsme diskutovali nad klubovým projektem. Jirka si vyzkoušel novou ozvučenou lokomotivu a zatímco mi předseda barvil přejezd, já se bavil instalací nového světla a výrobou laviček do přístřešku v zastávce Dambořice.

[MirekTT]

Uskladnění modelů

[habaděj]

Vzpomínky mého tatínka mě dokopali k pátrání v minulosti a na světě je další výlet do minulosti a nahlídnutí na činnost Hloubkových letců na trati 518e

[habaděj]

Po různých výletech z hysterie a do historie tady máme snad echt modelářské téma. Víte, co to jsou krumple alias jablóška? Odpověď a zároveň jeden z mnoha způsobů jak je ztvárnit najdete tady

[rawen]

Ahoj.
Taktéž jsem modeloval bramborové pole (v poněkud smutnější podzimní podobě).
Jako usnadnění postupu doporučuji použít lepenku v metráži z malířských potřeb - ta má jen podklad a vlny, není třeba odtrhávat krycí část. Samozřejmě ji nebudete kupovat kvůli políčku, ale třeba se vám válí doma. A vystříháním symetrických klínků lze ztvárnit i obloukové brázdy.

Radek

[greenery]

.... no tedy páni bramboráři, máte to móóóc pěkné.
Díky za tipy.
Když jsem si prohlížel Trnávku, uvědomil jsem si, jak moc se v posledních letech změnil ráz modelů českých stanic, modulů a tak dále...
Laserované stavebnice dělají divy, když se to umí.
O statické trávě a lupení ani nemluvím.

[habaděj]

rawen » sob 26 bře, 2016 7:40 pm
Jako usnadnění postupu doporučuji použít lepenku v metráži z malířských potřeb

pokud jsou ty vlnky v relativně uspokojojícíí velikosti, tak určitě to není špatná cesta

Koukám že Trnávka už pěkně prokoukla

[Lubomír]

Něco málo z dnešního focení modelu zastávky Terezov na Moravě.

[mlha]

klobouk dolů až na zem, první moment jsem hledal, kde ten model je....