Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký
Donatelli píše:No s tím si dovolím polemizovat. Rozdílnou výšku používá pouze jedna sekce ( TT - ČSD ), TT - provoz používá standartní výšku 1300 mm. Stavba kopce proběhla dle mých informací kvůli jisté sázce mezi členy. A ještě zkušenost z provozu. Dokud byl kopec v době ledové ( tedy pouze zapolystyrenován ) bylo docela o šajsli po něm jezdit. Vyšinutá vozidla nic nechránilo v pádu na zem. Jak je na tom teď netuším, neb už s touhle partou nejezdím....
milan ferdián píše:Upřímně řečeno jste mi vnukli nápad.Skladné,minimální,dobré pro přepravu,rychlé pro sestavování,protože máte čepy .Až budu míti chvilku času,tak se na ty nápady mrknu.
Milan
Igino
Ve starých podkladech,čtu neustále Chmarošský viadukt .
Milan
Morris Zapp píše:- třeťak vedení vlaku s postrkem vyžaduje delikátní souhru obou strojvedoucích a jemnou ruku na kroutíku freda. Ne všichni to zvládají.
Morris Zapp píše:Kopec v TT-ČSD se mi moc líbí, ale má taky nějaké problémy:
- jednak naše vozidla nemají samočinnou brzdu, takže při náhodném odvěšení části vlaku za jízdy bez postrku do stoupání se ta utržená část rozjede, nabere poměrně nepříjemnou rychlost a vjede do spodní stanice, kde může při ceně modelů napáchat citelnou škodu.
Morris Zapp píše:- druhak modelové lokomotivy nemají modelovou tažnou sílu, resp. jejich tažné síly neodpovídají tažným silám skutečných lokomotiv podle řad. Takže některá lok vytáhne těžký vlak, jiná nevytáhne - a ta co vytáhne, může být nějaký směšný stroj (byly provedeny pokusy, při nichž nejtěžší vlak vytáhla jakási dvojosá posunovací potvůrka DR), kdežto ta, co nevytáhne, může být třeba Sergej. Tím se dost komplikuje sestava GVD.
Morris Zapp píše:- třeťak vedení vlaku s postrkem vyžaduje delikátní souhru obou strojvedoucích a jemnou ruku na kroutíku freda. Ne všichni to zvládají.
Morris Zapp píše:Donatelli: pád vozidla z modulu je obecný problém všech modulů, které mají alespoň z jedné strany trati svah dolů, nekončící nějakou plošinou, na které by se mohlo padající vozidlo zastavit. Bojím se toho i u toho svého modulu s vysokým náspem, co se rozlézá skoro k okrajům; vyřeší to vegetace.
D píše:milan ferdián:
Litický kopec se skládá z 17 segmentů asi 80cm délek, takže nastoupá 30 cm na zhruba 13 metrech. Sklon je to ale pro hlavní trať i tak pořádný, na hlavní trati bych prudší nebo zatočenější jezdit nechtěl.
Litický kopec jsem vyjel několikrát bez problémů. Nepamatuji, že by ujel vagón. Tedy kromě jednoho svého, který jsem nechal ujet schválně, abych zjistil, jaký je to švuňk. Pořádný. V půlce kopce má nízkostěnný dvouosák takovou rychlost, že navzdory svému nízkému těžišti vylítne i z mírného oblouku.
Postrk se řešil jednoduše, nebyl třeba žádný speciální výcvik. Postrková lokomotiva byla zbavena spřáhla. Ve stanici pod kopcem najela zezadu na nákladní vlak a dojela s ním ke kopci. Stačilo, aby v kopci měla o fous nižší rychlost, než tažná. Jakmile šla tažná lokomotiva do skluzu, postrková ji pomalejší jízdou dohnala a zabrala. Když se dojelo na kopec, postrková lokomotiva se odpoutala a sjela dolů čekat na další vlak. Odpadlo jen modelové odvěšování postrku v horní stanici, ale zvýšila se tím praktičnost a dodržení jízdních řádů. V případě potřeby šel postrk i na rychlík mimo jízdní řád.
Na mezinárodním setkání jsem si také všiml, že drtivá většina českých i zahraničních klubů vůbec nepochopila, co je to standartní výška, a drze jezdí na rozdílné výšce (kupodivu ale všichni na shodných 1000 mm). Podcházení kolejí řeší podlézacími mosty.
Mirkův nápad s prudkými oblouky typu Sluníčka jako řešení změny výšky je vhodný na lokálku. Na hlavní trati, kde jezdí vlaky dvoumetrové i delší, se klidně stane, že se vlak nevleze ani do jedné smyčky spirály a síla lokomotivy spolu s odporem zadních vagónů v oblouku způsobí sesypání středních vozů do smyčky. Nemluvě o boční síle kinematik na krátkých lehkých dvouosých vozech na začátku těžkého vlaku.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků