Diskuzní fórum železničních modelářů

V nádražní trafice v Bayreuthu jsem objevil, že koryfej evropské modulovky, Otto O. Kurbjuweit, vydává nový časopis, Anlagen Design Journal, a ke mně se to ještě nedoneslo! Objednal jsem všechna dostupná starší čísla; teď se tím probírám a v čísle 11 jsem našel vlečku firmy Waldrich v Siegenu. Provoz se nacházel ve městě, vlečka k němu přicházela po ulici.

Vlečka samotná byla na vjezdovou kolej napojena v prostorově nevýhodných podmínkách: než se vjezdová kolej dostala klesáním na niveletu pozemku továrny, už minula začátek vlečky; zaústila se tedy až o kus dále a vytvořila dvojitou úvrať s malinkatým nádražíčkem.

Prostě skvělý námět na model.

Zkusil jsem si něco načrtnout; na první pokus to vypadá dobře, dalo by se s tím dál pracovat a k něčemu se dopracovat...

No to je krása... A ta dlouhá kolej evidentně prochází továrními halami, což otvírá další zajímavé možnosti.

Fa Waldrich Siegen existuje v jiné lokalitě dodnes a vyrábí stále jako po celou dobu své existence těžkotonážní obáběcí stroje; některé z nich jsou největší ve své kategorii na světě. Například tato frézka/vyvrtávačka z roku 1974 je dlouhá 48 m a vysoká 11,5 m.


Podnik vyrábí např. obráběcí stroje na výrobu velkých lodních klikových hřídelů nebo soustruhy a brusky na velké válce (což mě jako papírníka obzvlášť zajímá, protože občas přebrousit potřebuje každý sušicí válec každého papírenského stroje, včetně mamutích yankee válců o průměru vyšších jednotek a šířce nižších jednotek metrů); v databázích obchodníků s použitými stroji se nachází například nabídka kotoučové brusky této značky o průměru broušení 1800 mm a délce broušení až 10 m. Tyto parametry zároveň vysvětlují, proč bylo účelné mít vlečkovou kolej přímo ve výrobních halách. Provoz na takové vlečce byl určitě specifický např. použitím hlubinových a dalších speciálních vozů i mimořádnými tvary a velikostmi dodávaného i expedovaného materiálu, polotovarů, výrobků a jejich částí. Spousta věcí se pravděpodobně expedovala ve velkých bednách nebo latěních zabírajících celou plochu běžného plošinového vozu a v dnešní době bude taková fabrika nejspíš plná normalizovaných i atypických kontejnerů.

OT: U nás vím o jediném podniku, který byl schopen vyrábět podobný sortiment, a to ČKD Blansko. Ten se bohužel po privatizaci přes mediálně známý subjekt J&T dostal v r. 2010 do rukou ruských majitelů, nachází se v konkursu a letos dokončil poslední výrobní zakázku před svým definitivním zánikem. Uvádím to tady proto, aby strojaři v naší komunitě obeznámení s výrobou obráběcích strojů měli srovnání, co se v tom Siegenu vyrábělo a vyrábí.

hank píše:...proč bylo účelné mít vlečkovou kolej přímo ve výrobních halách. Provoz na takové vlečce byl určitě specifický např. použitím hlubinových a dalších speciálních vozů i mimořádnými tvary a velikostmi dodávaného i expedovaného materiálu, polotovarů, výrobků a jejich částí. Spousta věcí se pravděpodobně expedovala ve velkých bednách nebo latěních zabírajících celou plochu běžného plošinového vozu a v dnešní době bude taková fabrika nejspíš plná normalizovaných i atypických kontejnerů.

Dík - to je inspirativní..!
Hlubiňáky se na setkáních objevují a mají zájem o nějaké náklady, velké bedny se dají pořídit na burze, dík za tip!
Akorát co s tou halou v modelu? Udělat ji s odklápěcí střechou? Nebo ji postavit na hranu modulu a nemít tam boční stěnu? Ovšem vyrábět vnitřní vybavení takové haly, to je pomalu na celoživotní práci jednoho modeláře...

Morris Zapp píše:Akorát co s tou halou v modelu? Udělat ji s odklápěcí střechou? Nebo ji postavit na hranu modulu a nemít tam boční stěnu? Ovšem vyrábět vnitřní vybavení takové haly, to je pomalu na celoživotní práci jednoho modeláře...

James Hilton to ve své sbírce návrhů minikolejišť řeší odebráním boční stěny. Ale jinak samozřejmě souhlasím, že model takové technologie by byl životním dílem... Někdo tady před léty modeloval tuším ocelárnu včetně vysokopecního provozu; v zahraničních časopisech jsou fotky modelových kolejišť v tepelných elektrárnách, pivovarech, briketárnách, železničních dílnách atd.

Ta hala se na modul stejně nevejde celá... Takže bych ji udělal na kraji modulu v řezu a kolej by vedla v podstatě hned vedle stěny, resp. středem krajního pole haly, kde by byla expedice hotových výrobků nebo příjem materiálu. Vlastní strojní park by pak byl ve vedlejších polích, které se na modul nevejdou. Napojení vedlejších polí na to s kolejí by mohlo být řešeno třeba naznačenými konci kolejí, klidně úzkými, kolmými na hlavní kolej. U nás ve fabrice je to řešené podobně, akorát to napojení na vlečku už je vytrhané a koleje v hale slouží jenom pro dílenské trolejové vozy.

Z toho, co znám, mě napadla třeba řezárna materiálu: Do haly přijíždějí vagony s pláty nebo svitky plechů nebo s dlouhým železem různých profilů, které se víceméně primitivně ručně plamenem řežou na potřebné velikosti. V takové hale budou potřeba manipulační prostředky jako mostové jeřáby a vysokozdvižné vozíky a nějaké třeba i samo-domo vyrobené nebo od dráhy vyřazené plošinové vozy a vozíky pro ruční posun na koleji v hale a přesun materálu do vedlejší haly k dalšímu zpracování.

Pěkný model továrního dvora včetně využitelného mostového jeřábu nabízí německý malovýrobce MKB, ale ten teď předělává e-shop, takže je nedostupný.