Přechod z dvojkolejky na jednokolejku

[Michal Šuhajda]

Jo v H0 je to snazší. Dvoukolejné čelo je širší o rozteč koleji. A co udělat obloukový modul? Tam se ty kouzla s posunem osy vpravo, vlevo daji maskovat různými poloměry trať. kolejí.

[vojtas]

A nemohl by ten modul být prostě kosodélník? To by snad ničemu vadit nemuselo, u staničních modulů je to přece normální.

[michal_n_cz]

A nemohl by ten modul být prostě kosodélník? To by snad ničemu vadit nemuselo, u staničních modulů je to přece normální.

Je to o tom jaký kdo je ochoten udělat kompromis.
Za mne: nejednodužší a nejpraktičtější je akceptovat "zub" na rozhranní, kosodélník je složitější na výrobu a méně praktický pro případný druhý kus do páru na přepravu - to se dá taky vykoumat a vlna je promne nejméně akceptovatelná. Platí: Každý svého štěstí strojvůdcem...

[Ivan]

A co čelo a spojovací čepy na modulu posunout do strany? Takže by kraj modulů tvořil zub o délce osove vzdálenosti kolejí, což je v N kolik? 25mm?
Chápu, že to není úplně estetické, ale přijde mi to menší kompromis, než ta zvlněná kolej, která by v reálu takto zvlněná nikdy nebyla. A kdyby to vadilo, udělal bych kosodelnik, ono to zas moc zkosené nebude, čela rovnoběžné.

[HonzaM]

Nejmenší kompromis z hlediska stavby představuje symetrická výhybka. Mně by to nevadilo. Když vyloučím “zub” i kosodélník, co je menší zlo, “vlna” nebo “Y”? Nebo je pro vyznavače stoprocentní věrnosti absolutně nepřijatelné obojí a nejlepší variantou je “zub”? Co vám bude na modulovém layoutu vadit nejmíň?

[prcek]

Kdyz uz doslo k tomu, ze se uvazuje o zmene tvaru - udelat modul obloukovy by nebyla cesta?

[MrBlackbird]

Co vám bude na modulovém layoutu vadit nejmíň?

Dle mě od nejlepšího:
1) Kosodélník
2) Zub
3) Symetrická výhybka
Vlna mi přijde na těch 55 cm nepřijatelná.

Kdyz uz doslo k tomu, ze se uvazuje o zmene tvaru - udelat modul obloukovy by nebyla cesta?

V tomto případě by bylo potřeba nejspíš udělat pravou i levou variantu, ne? Na druhou stranu by to vyřešilo problém s protikusem Nebyl bych proti.

[look23]

3) Symetrická výhybka

Tak je to podle mě v Lipové u Chebu ve směru od Kynžvartu při vjezdu do stanice.

[hank]

Tady

je další reálná provozní situace přechodu dvojkolejky v jednokolejku a zpět, a to při opravě mostů přes Moravu a vyrovnávací kanál Nová Morava na Vlárské dráze mezi Veselím nad Moravou a Bzencem. Stav trval asi dva roky v letech 1985-87.

Zdroj: https://www.k-report.net/presmerovani/? ... ek=4435730

[HonzaM]

Děkuji za všechny informace. Bohužel jsem si uvědomil, že už je od truhláře připraven rám, u nějž mám na jedné straně jednokolejné normované čelo, na němž lze kolej fixovat jen v ose panelu. Řešení se “zubem” je proto vyloučené. Do tohoto modulu jsem se pustil právě proto, že se mi řešení se “zubem” nelíbí (občas ho v nouzi používáme prostě posunem, jenže potom je ta jedna kolej nevyužitá v celé délce). Mým cílem je možnost využití obou kolejí a ten nový modul bude opatřen návěstidly, bude-li před stanicí Čachnov, budou tato návěstidla ovládána elektronikou stanice.
V úvahu tedy přichází jen dvě alternativy, jedna z těch uvedených dvou s “vlnou”, nebo použít symetrickou výhybku. Co je menší zlo?

[Dovi]

 
A použít co nejštíhlejší Y výhybku, nenásilnou (opticky co nejméně rušivou)?

Protože jinak (v reálu) by ty malé vlny měly být stavebně (v projektu) nějak věrohodně před investorem obhajitelné.
Např. terénem (řekou s regulovaným korytem, skálou ?) nebo stavbou zásadní důležitosti těsně vedle železniční trati.
Něčím, s čím nejde hnout, a je nutno to tím velmi podivným "malým tanečním krokem obeplout"..
 

[Ivan]

Děkuji za všechny informace. Bohužel jsem si uvědomil, že už je od truhláře připraven rám, u nějž mám na jedné straně jednokolejné normované čelo, u nějž musí být kolej v ose panelu....

Člověče, když už je vše rozhodnuto, tak proč se ptáš?

Alespoň tu vznikl přehled možností i do budoucna.

Ze dvou možností, které ti zbyly, za mne určitě symetrická výhybka, ta vlna je prostě úplně nepřirozená.
Ještě bych zvážil dát tam i druhou symetrickou jako odvrat, třeba to opticky trochu rozbuje symetrii. Zkus si nakreslit a uvidíš pak sám.

[HonzaM]

 
A použít co nejštíhlejší Y výhybku, nenásilnou (opticky co nejméně rušivou)?

Protože jinak (v reálu) by ty malé vlny měly být stavebně (v projektu) nějak věrohodně před investorem obhajitelné.
Např. terénem (řekou s regulovaným korytem, skálou ?) nebo stavbou zásadní důležitosti těsně vedle železniční trati.
Něčím, s čím nejde hnout, a je nutno to tím velmi podivným "malým tanečním krokem obeplout"..
 

Symetrická výhybka PECO velmi štíhlá je. Ten nápad se zdůvodněním vlny zvážím. Jde také o to, zda je lepší ta vlna u dvojkolejné nebo jednokolejné části. Proto ty dva návrhy v prvním příspěvku. Vlna na jednokolejné časti by se dala zdůvodnit předpokládanou přestavbou zhlaví stanice.
Jakou variantu by asi zvolil Milan Ferdián? Ale on se moduly nezabývá.

[HonzaM]

Člověče, když už je vše rozhodnuto, tak proč se ptáš?
.

Důvody jsem měl dva:
- znát názor která že dvou předložených variant je lepší, pŕpadně zda by byla lepší symetrická výhybka (na to jsi právě odpověděl).
- doufal jsem v obrázky takovéto situace z reálu, pro inspiraci k řešení krajiny na modulu.

[sPy-Ro]

A co tohle?

https://pikartmodels.com/product/h0-fre ... 99-module/