Výhybky, koleje - skutečnost a model

[Mcx]

Pro přehlednost přidávám popis užití jednotlivých druhů kolejiva v roce 1924.

[Mcx]

A ještě zde chyběly technické údaje ke soustavě A a Xa, kde jsou i další zajímavé podklady užití, rychlostí....
A

Xa

Když se podíváte do příruček z let 1958, 1965 tak zjistíte shodné údaje s rozdělením pražců v kolejovém poli... je zde jediný rozdíl - na styku dvojčitý pražec, tzn. krajní pražec má údaj 25 což je v cm vzdálenost osová k sousednímu pražci na styku se sousedním kolejovým polem, zavedeno po válce a vymizelo koncem 60. let - myšlenokdy bylo pokládáno, jinak je najdeme dodnes.
Kdežto v předchozích údajích je na styku u sosutavy A, Xa, XXIVa uvedeno 50 nebo 48 cm, takže pražce nejsou zdvojeny - dvojčité.

[Mcx]

A ještě nám zde chyběly místní dráhy - soustava XXIVa, zde jsem údaje složil k sobě

a protože někde na začátku vlákna jsem dával foto z Červenky - dvojúhlová spojka - tak např. zde:

[Mcx]

Tady pro porovnání rok 1958, koleje A, rozdělení c jsou vedlejší tratě

a ze seznamu dílů kolejiva v roce 1936, kdy již byly kolejnice T je vidět, že dodávány jsou spojky jsou pouze pro styky převislé stejně jak u soustavy A a Xa, krátká spojka u A je pravděpodobně rovněž pro tunely

[Mcx]

Jinak ještě k porovnání kolejiva, viz můj příspěvek výše. Po prostudování stránky Správy železnic bych tedy řekl, že nejblíže rozponovému upevnění převažujícího u ČSD není vůbec nic, Weinert bohužel přesně odpovídá žebrovým podkladnicím ("zvonkovému upevnění"), a ten zbytek výrobců něco napodobuje, možná Tillig by se rozponkovému přiblížil, ale s jejich flexi se zase pracuje hrozně.

Žebrové podkladnice "K" svršek se u nás objevil během války - viz foto z Děhylova výše, ale jen jako materiál který byl za války na našem území připojeném k "říši" dosazen, u ČSD byl zaváděn pak od roku 1971, tedy je možné jej použít, tudíž i ten Weinert, ale pro epochu 4, případně 3 (řekněme že byl za války dosazen ) v hlavních tratích, na místní se nesáhlo - nebyl důvod, nepoužívat pro epochu 2, tam se nevyskytoval.
Ale jinak je to zase jen o pohledu modeláře na věc, někdo modeluje co nejlépe koleje - ten by si na to měl dát pozor, ale pro jiného je to pod rozlišovací schopností a je zaměřen na něco jiného.

[Mcx]

Výyhybky vždy měly delší život než jejich jednotlivé komponenty, kdysi to byly zejména srdcovky, protože lité klíny, případně celé srdcovky neměly dlouhou životnost, ale měnily se i jazyky...., Ovšm není to jen věc prvorepublikových ČSD. Můžeme si ukázat na příkladu výhybky focené v roce 2010 na odbočce Morava, je to odvratná výhybka na trati do Starého Města
Tady základní situace na místě, blíže k objektivu výhybka č. 1 a za ní výhybka č. 2 stanice Hanušovice (odbočka zahrnuta do stanice Hanušovice), v pozadí předvěst návěstidla Lc101

tady pohled v ose pravé kolejnice od Starého Města - je jasně vidět jak v průběhu výměn dílů výhybky došlo k trochu rozhození geometrie, zajímavá je i vlastní odbočná výhybka - točí až kus za sdrcovku

zde pohled na část výhybky okolo srdcovky - tam jsou pouze ploché podkladnice a připevněny vrtulemi, jazyky i opornice byly měněny (otázka je kolikrát ) tam jsou rozponkové podkladnice

pokračování v další odpovědi

[Mcx]

Protože i jazyky byly měněny asi již dávno, jsou to jazyky s podvlaky, levá opornice, nepojížděna do odvratu má jen vrtule, asi neměněna

na přídržnici je letopočet 1960, pokud je původní má výhybka 50 let, vrtule již toho mají hodně za sebou a některé již odvál čas

tady detail srdcovky, která určitě původní není, i tak byly asi navařovány křídlové kolejnice srdcovky a přebrušovány, některé vrtule již svou funkci neplní

[Mcx]

a poslední část
tady kombinace podkladnic jen s vrulemi a rozponkových

tady ještě jeden kompletní pohled na oblast srdcovky, v pozadí kolej na Letohrad s žebrovými podkladnicemi

[cer.t]

A ještě jeden dotaz, zda se v oné knížce z roku 1924 nachází rozložení pražců např. pro výhybky kolejí typu Xa nebo A (nebo jiné předválečné). To už je poslední detail. Jinak si tedy nakreslím šablonu (a nechám vypálit) na položení kolejí s rozdílnou vzdáleností pražců na 15-metrové kolejnice. Tedy na převislém styku bude mezera mezi pražci 2,5 mm a ostatní mezery cca 5,9 mm (mnou naměřený standard flexi tillig a peco je 4 mm).

[Davca]

Zdravím,
jestli mohu, žst. Chuchelná dne 17.4.2016 ... https://davcca.rajce.idnes.cz/Kolejiste ... 17.4.2016/ .
Na jistém dílu výměny č.1, 1:9-190 (snímky 1 až 5) nalezen letopočet 1944. Jak na výměnu, tak i úsek přímé koleje za ní do "šturcu" k polské Ratiboři se nesahalo od roku 1946.

David

[Mcx]

Ahoj Davide, včera jsem vedle ní stál, ale byl jsem na kole na projížďce tak jsem na ni jen letmo kouknul. Pěkné fotky zajedu si tam s foťákem, výhybka může být starší jen třeba díly byly měněny a tady bych řekl, že je původem starší.

[Mcx]

Takže naskenoval jsem rozdělení pražců na výhybce Xa, 6 st. na dřevu., stejné rozdělení je na železu

tady doklad s nově položenými výhybkami v roce 1930 - pravděpodobně podle spojek ještě soustavy A, ale možná i sosutava T měla nejdříve lomené spojky. Opět pouze v místě styku pražce přiblížené na vzdálenost 480 - 500 mm, v roce 1936 již byly i spojky pro soustavu A nezalomené - rovné - viz. příspěvek o něco výše
Štěpánov

Zábřeh na Moravě

Takže z toho vyplývá, že výhybky Weinert nemají svým vzhledem s výhybkami ČSD či kkStB do roku 1939 moc společného, paradoxně jsou blíže skutečnosti výhybky Tillig - rozložením pražců, podkladnicemi.

[Polabský]

Hezký den,
původní německé žebrové podkladnice jsem zachraňoval před cca patnácti lety při opravě kolejiště depa Most.

Jinak ještě k porovnání kolejiva, viz můj příspěvek výše. Po prostudování stránky Správy železnic bych tedy řekl, že nejblíže rozponovému upevnění převažujícího u ČSD není vůbec nic, Weinert bohužel přesně odpovídá žebrovým podkladnicím ("zvonkovému upevnění"), a ten zbytek výrobců něco napodobuje, možná Tillig by se rozponkovému přiblížil, ale s jejich flexi se zase pracuje hrozně.

Žebrové podkladnice "K" svršek se u nás objevil během války - viz foto z Děhylova výše, ale jen jako materiál který byl za války na našem území připojeném k "říši" dosazen, u ČSD byl zaváděn pak od roku 1971, tedy je možné jej použít, tudíž i ten Weinert, ale pro epochu 4, případně 3 (řekněme že byl za války dosazen ) v hlavních tratích, na místní se nesáhlo - nebyl důvod, nepoužívat pro epochu 2, tam se nevyskytoval.
Ale jinak je to zase jen o pohledu modeláře na věc, někdo modeluje co nejlépe koleje - ten by si na to měl dát pozor, ale pro jiného je to pod rozlišovací schopností a je zaměřen na něco jiného.

[radeksindy]

Mcx: Takže z toho vyplývá, že výhybky Weinert nemají svým vzhledem s výhybkami ČSD či kkStB do roku 1939 moc společného

To víme, ale pořád je Weinert jediné modelové kolejivo, které sleduje nějakou předlohu.

cer.t.: A ještě kdyby to chtěl dotáhnout někdo k dokonalosti, tak tu kombinaci rozponek a vrtulí, to by byla machrovina. Pak už to bude exkluzivni FREMO Fine nebo 87....

V rámci hledání cesty ke kolejivu jsem vyzkoušel dost věcí. Jenomže to co je ve skutečnosti velký rozdíl, je v měřítku 1:87 drobnost. V modelu je nutno počítat s nějakými minimálními rozměry a tloušťkami, které spoustu detailů zamáznou. Vem si, že třeba z klínové podkladnice ti v měřítku 1:87 vyčuhuje pod patou něco o šířce 0,5mm a výšce cca 0,2 mm. Rozponovky jsou větší, ale i tak mnoho detailů v této velikosti není vidět. Právě třeba rozponový svršek T se v měřítku 1:87 ve výsledku od žebrované podkladnice liší pouze polohou vrtulí držící podkladnici k pražci vůči upevňovací matici. Klasická rozponová podkladnice T má na vnitřní a vnější straně vrtule v lajně s maticí, žebrovka samozřejmě ne. Pohledově dominantní je však na tom vystouplá upevňovací matice, ostatní je vidět jen při velkém detailu. Protože dostupné pruty code 55 velmi přesně rozměry sedí na Xa, tak si občas dělám Xa na klínové podkladnici, kde jsou dva hřeby z jedné a vrtule z druhé strany. Když jsem zkusil rozponovku Xa, tak to v měřítku 1:87 vypadá bez pořádné lupy zevnitř jako žebrovka.

[cer.t]

Ad Mcx:
Díky, takže jak čtu, tak výhybky Xa a A od 13. do 37. mají pražce skloněny kolmo k ose srdcovky. Takže zcela odlišně od poválečných výhybek, kde dochází ke sklonění pražců až před srdcovkou, shodně jako na německé K. Z pohledu rozložení pražců je tedy nejblíže Tillig. Je to pro mně překvapivé, protože jsem myslel, že Tillig žádný reálný podklad nemá. V podstatě Tilligu chybí akorát některé pražce blíže sobě (v místě styku kolejnic). No, zajímavé zjištění. Z toho mi tedy plyne pro prvorepublikové kolejivo použití Tilligu jako vhodnější. Tedy pro mnou zamýšlenou stanici vsazenou do 50. let je to jasné. U kolejí si ještě rozmyslím, co použiju. U nich je rozdíl jen v upevňovadlech, předělávat rozestupy pražců se budou muset tak jako tak. Pro mne je hlavní celkový dojem, detail upevňovadel z 1 m nevidím a je to tedy až druhé kritérium, protože v tuto chvíli je hlavní rozložení pražců, které z toho 1 m vidím dosti znatelně. Ještě si musím rozmyslet ty uhlové spojky, jak na ně, protože ty Weinertovy asi nebudou délkově na převislý styk vhodné.

Ad RadekSindy:
Weinert je sice jediné kolejivo, které nejlépe znázorňuje reálnou předlohu, ale to nic nemění na tom, že tedy alespoň pro mne, je u výhybek vzdálenější reálné ČSD předloze než Tillig. Za mne bohužel, ale je to tak. Tudíž pro mne ztratilo zcela smysl se výhybkami Weinert zabývat. Je to asi jako s vozidly, také jsou některé tovární modely zahraničních vozidel více odpovídající reálné předloze, ale to ještě neznamená, že si třeba třeba v párách radši nekoupím model od Albatrosu. Prostě se chci co nejvíce přiblížit ČSD nikoliv modelovosti reality, která však je buďto u ČSD nulová nebo minimální. Pak jak píšeš je cesta individuální tvorby, ale to je opět stejné jak v těch vozidlech, zabere to hlavně spoustu času. A pokud nechce člověk vytvořit jen malé diorama, tak musí jít cestou továrních kompromisů. Ale jak už tu bylo psáno, každý modelář, ať si zvolí své priority, někdo řeší kolejivo, někdo nýty na lokomotivách, někdo reálnost grafikonu... Hlavně, že aspoň ten rozchod máme stejný a na těch setkáních nám to jezdí

Obecně:
Chci poděkovat všem, kdo přispěli do této diskuze a pomohli mi, zorientovat se v reálném kolejivu i modelové tovární nabídce. Rozhodně jsem nyní o mnoho moudřejší. A taky dík OndroviFírovi, který toto celé svým postojem rozpoutal Za mně super debata...