Výhybky, koleje - skutečnost a model

[cer.t]

Ad JuTi:
Mohu pouze říci, co využíváme poslední dobou. Nemáme zkušenosti se vším.
V uvedených rozměrech využíváme toto:
1) Výhybky o cca R1300mm: Tillig EW3, PECO má kloubové jazyky (takže do IV.ep. nevhodné) a navíc ten oblouk je proměnný, Weinert 74401 bych nejdříve koupil 1 ks a pořádně se na něho podíval, protože geometrie je prazvláštní.
2) Koleje: Flexi PECO 75, určitě ne Tillig (je hodně volný v upevňovadlech)
3) Přestavníky: nyní bez problémů používáme MTB. Toroise máme taky, jsou funkční, ale např. zástavbový prostor je větší, navíc mně osobně se nelíbí systém bez koncového vypínání. Určitě bych nedoporučil Tillig přestavník. Piko ani PECO nemáme odzkoušené.
Osobně bych chtěl před pokládkou další stanice prověřit zmíněný Weinert 74401. Vzhledem k tomu, že si chci na modulech také doma zajezdit, tak neuvažuji o delších výhybkách (porovnání delších výhybek jsem uvedl o několik příspěvků výše a tam bych asi volil Weinert, přestože je to typicky německá výhybka). S tím ježděním je to tak, že Lipová leží složená v koutě a vytáhne se 1x za rok na setkání. Je lepší mít možnost si doma na modulech zajezdit alespoň na nejjednoduším okruhu (zvláště v dnešní době, kdy už rok setkání nebylo).

[zaplef]

cer.t: co upravit výhybky PECO dle toho videa: https://www.youtube.com/watch?v=P6JfYFvN4M8&t=1s&ab_channel=wysiwyg1979? Myslím, že jsem to našel ve vlákně o Marwinově lokálce. Mě to docela nahlodalo, takže zkušebně jednu výhybku chci takto upravit v CODE 75.

[cer.t]

Ad Zaplef:
Já bych do toho to úsilí nedal. Navíc mne nijak kloubové jazyky neuráží, spíš naopak. Samozřejmě je nutné odstranit pružinovou aretaci a také je možné vyměnit táhlo jazyků, jelikož mezera mezi opornicí a jazykem je zbytečně velká. Ale nemyslím, že je to tak dobrá výhybka co do geometrie a pražcového rozdělení. Ale jezdí to po nich bez problémů, třeba taková Lipová je kompletně celá na těchto výhybkách.

[zaplef]

Co potom ale do IV. epochy s pružnými jazyky? Wienert je mimo moje možnosti. Pak jedině Tillig Ew3, ale za cenu CODE 83 a vyšší ceny, ikdyž s celkově hezkým dojmem. Nakonec si myslím, že si koupím i jednu Ew3 a pak až uvidím ty výhybky vedle sebe, tak se rozhodnu. Nicméně na lokálku mě láká CODE 75 a i přijatelná cena výhybek PECO v rozumné kvalitě.
Moje výhoda je v tom, že jsem stále na začátku, a tedy cestu si stále vybírám, ale nechci na tom tratit.

[cer.t]

Jak jsem psal výše, nyní jsme delší dobu používali Tillig EW3 v kombinaci s flexi PECO 75.

[zaplef]

výškový rozdíl cca 0,2 mm tedy nebyl prolém. Předpokládám, že jen "klapaj" víc dvojkolí, což je spíš benefit?

[cer.t]

Není to problém, při letování se to srovná do roviny a ani to nemusí klapat. Při revitalizaci Jeseníku, kde je CODE 100 a nyní jsem použil EW3, tak jsem musel výhybky na konci podkladat. Ono totiž ani ta pryž používaná pod kolejemi není stejné tloušťky na desetinu, takže nerovnosti tam jsou i bez rozdílu výšek kolejnic.

[cer.t]

Ještě jednu věc bych zmínil, pro domácí 60° obloukové moduly jsem využil roco kolejivo (např. kolej ROCO R6 30° R604 mm), protože menší poloměry se z flexi dělají velice špatně.

[JuTi]

Ad JuTi:
Mohu pouze říci, co využíváme poslední dobou. Nemáme zkušenosti se vším.
V uvedených rozměrech využíváme toto:
1) Výhybky o cca R1300mm: Tillig EW3, PECO má kloubové jazyky (takže do IV.ep. nevhodné) a navíc ten oblouk je proměnný, Weinert 74401 bych nejdříve koupil 1 ks a pořádně se na něho podíval, protože geometrie je prazvláštní.
2) Koleje: Flexi PECO 75, určitě ne Tillig (je hodně volný v upevňovadlech)
3) Přestavníky: nyní bez problémů používáme MTB. Toroise máme taky, jsou funkční, ale např. zástavbový prostor je větší, navíc mně osobně se nelíbí systém bez koncového vypínání. Určitě bych nedoporučil Tillig přestavník. Piko ani PECO nemáme odzkoušené.
Osobně bych chtěl před pokládkou další stanice prověřit zmíněný Weinert 74401. Vzhledem k tomu, že si chci na modulech také doma zajezdit, tak neuvažuji o delších výhybkách (porovnání delších výhybek jsem uvedl o několik příspěvků výše a tam bych asi volil Weinert, přestože je to typicky německá výhybka). S tím ježděním je to tak, že Lipová leží složená v koutě a vytáhne se 1x za rok na setkání. Je lepší mít možnost si doma na modulech zajezdit alespoň na nejjednoduším okruhu (zvláště v dnešní době, kdy už rok setkání nebylo).

Dobrý deň,

1) Existuje aj nejaká konkrétnejšia definícia pre IV. epochu pre hlavné elektrifikované trate ČSD vo veci technického riešenia modelov výhybiek? Kĺbové jazyky sú typické spravidla pre ktorú epochu? Mám teda zúžiť výber iba na výhybky s pružnými jazykmi? Čo sa Vám nezdá na geometrii výhybky Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401)? Čo znamená tá DKW symetria?

3) Čo presne máte na mysli tvrdením o výhybke Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (74401) "je to typicky německá výhybka"? Je totiž vyhotovená v profile Code 75 a má pružný jazyk, čo sú pre mňa určite zaujímavé parametre.

Je podľa Vašich skúseností a odhadu teda najbližšie k IV. epoche (hlavná elektrifikovaná trať, ČSD) výhybka H0 Tillig Elite EW3 12º (napr. 85352)?

Je kombinácia Code 75 a Code 83 bežne používaná na moduloch (napr. podľa noriem FREMO, OstraMo, Zababov) a je esteticky a technicky bezproblémová? Netreba používať žiadne ďalšie prechodové koľajnice a pod.? Ide mi o to, aby sa aj trať vzhľadovo čo najviac podobala (podvaly, koľajnice a ich uchytenie) tratiam ČSD. A teraz mám už aj na mysli povedzme kombináciu H0 Tillig Elite EW3 12º (napr. 85352) alebo Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401) + H0 Peco Streamline Code 75, Flexi (SL-102F).

Vopred Vám ďakujem za odpovede.

S pozdravom

Juraj

[Mcx]

1) Existuje aj nejaká konkrétnejšia definícia pre IV. epochu pre hlavné elektrifikované trate ČSD vo veci technického riešenia modelov výhybiek? Kĺbové jazyky sú typické spravidla pre ktorú epochu? Mám teda zúžiť výber iba na výhybky s pružnými jazykmi? Čo sa Vám nezdá na geometrii výhybky Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401)? Čo znamená tá DKW symetria?

Pokud použiji natvrdo definici Fremo tak:
Weichenwinkel über 12 Grad (Peco) sind generell nicht mehr zulässig - to se netýká výhybek Tillig EW3, PECO dlouhé, Weinert krátká 8,6 st. tedy těch o kterých se bavíme.
dále
Abweichungen von diesen Radien sind z. B. beim Einsatz von Länderbahnweichen möglich – das durchgehende Hauptgleis sollte (auch in Weichen) einen Mindestradius von 2000 mm aufweisen um den freizügigen Einsatz von Fahrzeugen auf dem Arrangement nicht zu behindern.
protože je ve Fremo více směrů
1 H0-Europa – NEM ...... früher 1.000 mm, heute 2.000 mm - myšleno kolej + výhybka v hlavní koleji pokud je vedena odbočkou - (pozn. - většina stanic u nás pouze výhybky 6 st., tudíž použití dvou různých úhlů odbočení u nás ne))
2 H0-Hauptbahn – zweigleisige Module – NEM ..... 2.000 mm in Weichen, 3.000 mm auf der Strecke - zde jasný požadavek i ve výhybce, je otázkou jak dopadnou délky zhlaví při vyhovění tomuto požadavku - oboustranná spojka + zbytek - ale to je věcí na rozhodnutí každého, vliv na použití vozidel ve 4. epoše to nemá....

Tolik Fremo, geometrie Weinert 8,6 st. je komentována v příspěvcích výše. DKW je angličan výhybka je přizpůsobena pro kombinaci s angličanem 8,6 st.
Kloubové jazyky se samozřejmě vyskytovaly i v epoše 4, ale spíše na manipulačních kolejích, ovšem je otázkou vzhledu modelových výhybek - opět v textech výše v tomto vlákně.

3) Čo presne máte na mysli tvrdením o výhybke Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (74401) "je to typicky německá výhybka"? Je totiž vyhotovená v profile Code 75 a má pružný jazyk, čo sú pre mňa určite zaujímavé parametre.

No, je to otázka použití zdvojených - dvojčitých pražců - na výhybkách u ČSD je to spíše výjimka, ale moc výhybek, které by se více blížily používaným výhybkám u ČSD prostě v modelu nejsou

Je podľa Vašich skúseností a odhadu teda najbližšie k IV. epoche (hlavná elektrifikovaná trať, ČSD) výhybka H0 Tillig Elite EW3 12º (napr. 85352)?

Jak jsem psal výše, jedna skupina Fremo toleruje výhybky o kterých píšete - H0-Europa – NEM, druhá skupina ne H0-Hauptbahn – zweigleisige Module – NEM - tak si vyberte (samozřejmě myšleno teoreticky u nových modulů), s výhybkami EW3 a obdobnými vás nikdo na setkáních v Česku, Slovensku a okolních zemích pořádaných podle H0-Europa – NEM, nevyžene, což je většina setkání, navíc jedna věc jsou pravidla Fremo a druhá věc jsou pravidla požadatele setkání, ten je může upřesnit a upravit směrem dolů i nahoru.

Je kombinácia Code 75 a Code 83 bežne používaná na moduloch (napr. podľa noriem FREMO, OstraMo, Zababov) a je esteticky a technicky bezproblémová? Netreba používať žiadne ďalšie prechodové koľajnice a pod.? Ide mi o to, aby sa aj trať vzhľadovo čo najviac podobala (podvaly, koľajnice a ich uchytenie) tratiam ČSD. A teraz mám už aj na mysli povedzme kombináciu H0 Tillig Elite EW3 12º (napr. 85352) alebo Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401) + H0 Peco Streamline Code 75, Flexi (SL-102F).

ano kombinace Code 83 a 75 je bezproblémová, můžete si říci, že kombinujete kolejový systém "A" se systémem"T"
Ke vzhledu - drobné kolejivo - upevňovadla, podkladnice..... no někde je jen něco naznačeno PECO, Tillig, někde jdou trochu dál - alespoň z vnější strany (vnitřní strana asi jako PECO z důvodu průchodu okolku dvojkolí) - Weinert, ale jsou ale to žebrové podkladnice... u nás se objevují ve větším měřítku až kolem 80. let, takže zde nijak díru do světa neuděláte, je to ale vše o kompromisu a výběru toho co mi vyhovuje, co se mi líbí.

[Mcx]

Tady archaická výhybka na stanici v Krnově v roce 2009, dnes už tam není. Kloubové jazyky, navíc ještě spojka mezi nimi. Bohužel tehdy jsem nezjišťoval typ kolejiva - nezajímalo mne to

podle drobného kolejiva výroba cca 1920

úhlové spojky

[JuTi]

Dobrý deň,

na mnohé moje, tu publikované otázky, som odpoveď dostal, ale predsa, potrebujem vedieť, asi aké typy výhybiek v modelovej mierke 1:87 (H0) by mohli byť použité na napodobenie výhybiek zo skutočnej predlohy (1. až 3. príklad):
1. https://earth.google.com/web/@48.188513 ... 434h,0t,0r (môj odhad napr.: H0 Tillig Elite EW6 6,34°(85346); H0 Mein Gleis 8,6° (74662)),
2. https://earth.google.com/web/@48.188691 ... 788h,0t,0r (môj odhad napr.: H0 Tillig Elite EW3 12º (napr. 85352); H0 Peco 12º (napr. SL-E189); Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401)),
3. https://earth.google.com/web/@48.188535 ... 848h,0t,0r (môj odhad napr.: to, čo pre 2. príklad okrem Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401)).

Prípadne navrhnite typy výhybiek vhodné pre dané príklady (najlepšie koľajový profil Code 75 alebo prípadne Code 83).

Vopred Vám ďakujem za odpovede.

S pozdravom

Juraj

[Mcx]

Na to se odpovědět takto nedá, na těch fotkách nic nepoznáte , musíte na to jinak.
I ve 4. epoše byly výhybky na více jak 40 km/h výjimkou. Takže pokud chcete dát někde do své stanice, na traťový modul třeba odbočky výhybku na více jak 40 km/h tak musíte jít na to tak, že na 40 km/h - tedy 6 st. výhybka bude třeba EW3... ted 12 st. nebo chcete-li 10 st, když ji narovnáte za srdcovkou což lze. Pak můžete použít EW6 nebo Weinerta 6 st a můžete si říci že je to výhybka třeba na 80 km/h, třeba výhybky do předjížděcích kolejí - spojky před stanicí to ne, to nebylo jedině při stanicích jako Dluhonice ... Ale pak to taky chce návěstidla s rychlostní návěstní soustavou.....
Pokud budete mít za vzor, že vše je na 40 km/h...tedy 6 st. ve skutečnosti - máte na výběr co použijete od modelových 6 st. výhybek po EW3 narovnané na 10 st., nebo Weinerta 8,6 st...., pak jen záleží na tom co se vám líbí, jak dlouhou stanici budete tolerovat.
Ale podle družicových snímků nelze dělat vcelku nic.

[radeksindy]

S dovolením bych něco napsal knahrubo k historickému vývoji. Vezmu to po nejrozšířenějších typech kolejiva státních drah, které se vyskytovaly u ČSD mezi válkami a krátce po ní. Popíšu to, co je z modelového hlediska dobré k povšimnutí.

1. Xa: Je to předposlední typ svršku zavedený u kkStB. Má kloubové jazyky, které mohou být různých délek, srdcovka je složená z litého klínu a kolejnic, tj. není litá z jednoho kusu.
2. XXIVa: Typický lokálkový svršek. Srdcovka je litá z jednoho kusu, kloubové jazyky délky 4,7m.

Oba typy používají kolejnicový profil jako přídržnici, svršek typy Xa existoval na dřevěných a železných pražcích, XXIVa jen na dřevěných. Oba typy používají jednoduchou klínovou podkladnici, u XXIVa jen hřebované, u Xa s vužitím vrutů, ale v průběhu času docházelo ke změnám. Základní provedení je šestistupňové, ale existovaly i prudší verze pro stísněné poměry. Obzvlášť počet variant Xa byl velký, zasílené a nezesílené provedení, různé osové vzdálenosti, typ pražců atd. Skupina výhybek tvaru XXIVa byla pochopitelně výrazně chudší, jiné verze ne 6st. se dělaly jen na míru situaci.

3. A: První typ s pružnými jazyky, pochází také ještě z období před rokem 1918, ale nestihl pochopitelně dojít tak velkého rozšíření jako Xa. Srdcovka je skládaná z kolejnic, na rozdíl od předchozích typů se pozná snadno podle přídržnice ze speciálního profilu.

4. T: Svršek typu T se objevil v roce 1929, upevnění je v podstatě shodné s tím co představuje německý svršek typu K, klady pražců ve výhybkách jsou jiné. Hlavní rozdíl je skutečně ve využití můstkových podkladnic ve výhybce s dvojitým pražcem, který u T existuje jen u zvláštních provedení, zatímco u DRG používaly standardně. V koleji je naopak dvojitý pražec běžný i pro T. Přídržnice je opět ze zvláštního profilu, nikoli z kolejnicového.

A rámcové použití:

XXIVa: Bez problémů bylo k nalezení na našich lokálkách ještě v první polovině 60. let. Moje oblíbená stanička Kamenický Šenov horní nádraží přišla o první výhybku XXIVa až v roce 1961, ostatní následovaly v dalších letech. Jeden kousek sem před lety fotil ve Mšeně, ale už v 70. letech se muselo jednat o absolutní exoty.

Xa: V nejmodernějším provedení se pokládal ještě celá 20. léta, až když byl v roce 1929 zaveden svršek T, tak se používal jen jako "second hand". Z hlavních tratích musel vymizet rychle po válce, ale na lokálkách byl nalezení dlouho. Kromě zapadlých lokálek by asi neměly na modelu IV. epochy být kloubové jazyky, byť já si je na několika místech po roce 2000 fotil.

A: Kde se používalo za kkStB nevím, nikdy jsem na to nenarazil, ale ČSD ho využívaly hojně pro náhrady starého svršku, nejen na těch nejhlavnějších tratích. Ale dostaly se mezi válkami také na lokálky, protože lokálky postavené v první vlně v 80. letech se musely rekonstruovat. Doložitelně se dostaly na trať z Nuslí do Modřan, před válkou byly na několika místech na loketské lokálky. Pružné jazyky na lokálce mezi válkami nejsou typické, ale ne nemožné. Po roce 2000 bylo ještě běžně možné najít svršek A v síti, ale dalo to už práci .

Německý svršek K tady existoval po válce také a ne v malém množství. Obzvláště v Sudetech byly mnohé stanice a tratě za války přestavěny na svršek K, poválce se zase chvíli využíval materiálu ponechaného tady DR. Ani ocelovým pražcům svršku K se nemusíte vyhýbat, nejznámější byla polenská lokálka, která byla po válce rekonstruována s využitím německého materiálu.

[cer.t]

To je dobre, ze jsi se i bez dovoleni odvazil toto sepsat
Co si z toho vzit modelove v tebou popisovanem obdobi II a pocatku III. epochy? Modelujeme prevazne lokalky alias mistni trate a tak pro sirou trat, kde delky kolejnic se pohybovaly koncem 20. let mezi 7-9 m, bych volil koleje Peco ci Weinert na drevenych prazcich a dvojitym prazcum na styku kolejnic bych se vyhnul. Co se tyce vyhybek, bych pri pouziti kratsich cca R1300 pouzil i pres vsechny neduhy Tillig EW3 (bohuzel jsem si potvrdil, ze nejkratsi Weinert je bohuzel nepouzitelny, protoze to neni oblouk, ale lomenak) a pri pouziti delsich vyhybek bych volil Weinert pro jeho modelovejsi vzhled, ac tedy je to pekna nemecka vyhybka. Bohuzel Tillig nema asi zadny vzor v realu, vyuzitelny vsak je. (Nenasel jsem vykres, kde by vyhybka mela rozlozeni prazcu jak ma Tillig).
Vice se dle meho priblizit realu nedokazeme.