Výhybky, koleje - skutečnost a model

[Mcx]

Vzhledem k tomu, že toto téma je pro většinu zajímavé a může přinést i zajímavé informace pro většinu modulářů, tak věřím že se do diskuze zapojíte.
Na začátek takové nahození témat, které se zde probíraly v jiných vláknech. Pro začátek můj pohled na některé otázky z historie, svůj názor jsem si vytvořil ani ne tak studiem technických podkladů jako spíše studiem stovek fotografií.
Výhybky
do 30. let minulého století výhybky s pérovým jazyky se instalovaly pouze v hlavních kolejích na významných tratích, i zde byly ostatní výybky s kloubovými jazyky, tedy i většina místních drah
Vycházel jsem s fotografií zdvojkolejňování úseku Olomouc - Zábřeh cca 1930 - 32, zde výřez stanice Zábřeh, stejné je to i v ostatních fotografovaných stanicích

v hlavních kolejích výhybky s pérovými jazyky s podvlaky - to je ten úsek s částečně odfrézovanou patou jazyka, styky jsou s úhlovými spojkami a nejsou na dvojitých pražcích, zde stanice Červenka

obecně všechny viditelné styky kolejnic nejsou na dvojitých pražcích, pouze jsou pražce posunuty blíže k sobě, tady na nějaké stanici v úseku Hranice - Valašské Meziříčí, zajímavá je přídržnice vlevo - je z kolejnice, pro výhybky u nás spíše netypická
mimo záběr je ještě zajímvý námezník z kolejnice - samozřejmě pro tuto dobu celý bílý

[Mcx]

Tady je ještě jedna fotka opět někde okolo Hranic na Moravě - je to výřez z fotky nehody na přejezdu - cca druhá polovina 30. let - výhybka na dřevu, úhlové spojky bez dvojčitých pražců i zde přídržnice z kolejnice

řekl bych že dvojčité pražce se více objevují s druhou světvou válkou
tady lokálka Červenka - Prostjov na vjezdu do Červenky, bez dvojčitých pražců, ale pražce na styku blíže k sobě, výřez z fotky rok 1930, kolejnice velmi krátké, kvalita pražců je lokálková

tady ještě výhybka s podvlakem v roce 2007 v Ostrava filiálka

[vojtas]

škoda, že u kolejiva nepíšeš, jaký typ to je. Xa? Na téma Xa a starší jsem zatím na internetu nenašel ani slovo, ale je to něco co mě dost zajímá.

[Mcx]

A že výhybky s kloubovými jazyky vydržely dlouho - zde Opava západ rok 2006

ještě detailní pohled na úhlovou spojku, která se často vyskytuje na předchozích historických fotkách -byly různých délek, zde spíše ta delší, Mladecko, je tam asi dodnes

a tady ze stejné stanice normální spojka, vše na kolejnicích rok výroby 1915 a 1930, jedna už svůj věk neunesla a je prasklá, oba styky jsou tzv. převislé styky

[Mcx]

Když jsem to už nakousl, tak tady ten "kolejnicový" námezník a přídržnice z kolejnicového profilu, cca rok 1935

[Mcx]

škoda, že u kolejiva nepíšeš, jaký typ to je. Xa?

z historických fotek to můžeš pouze odhadovat a u novějších no neměřil jsem je. Ovšem pokud nebudeme zabíhat hodně do historie tak většina použitého drobného kolejiva je shodná.....
pro modelářské účely dle mého nevýznamné rozdíly
např zde - úhlové spojky A a Xa

[cer.t]

Poválečné vyhýbky typu A7 a T6. RadekSindy by třeba mohl přidat nějakou tu předválečnou, ať to můžeme porovnat.

[cer.t]

Zajímalo mne srovnání dlouhých vyhýbek Tillig a Weinert, abych uměl zvážit, zda a jak je to možné využít při stavbě modulů. Je to srovnáno na počátek jazyků. Červený oblouk má poloměr 2180, zelená ryska je na 6,3° a červená na 8,6°. Tillig má deformované obrázky, více u EW5, zbytek je bez deformací. Pro mne jediné nepochopitelné je počátek oblouku před hrotem jazyků, otázkou je, jak to pak vypadá s rozchodem či je tam jiný fígl...

[cer.t]

A jedna výhybka v době předválečné, v pozadí kola mikáda... Je vidět, že pražce jsou ocelové. Je to vidět na více fotkách, takže asi standard nových výhybek té doby.

[cer.t]

A poslední, ze zdvojkolejňování trati na Horní Lideč, zde kloubové jazyky. Zajímalo by mne, od kdy se začínají používat pérové jazyky, protože i na výše uvedených fotkách jsou na vedlejších kolejích kloubové. Takže je to spíše doména pouze hlavních kolejí, hlavních tratí?

[cer.t]

A přeci jen ještě jedna poválečná - již nejsou lité srdcovky, jiné přídržnice (profilové)...

[Mcx]

Já bych se ještě na chvíli vrátil jen k spojkám kolejnic a rozložení pražců u spojek. Opět se spíše zabývám studiem stovek fotografií z období 1930 až 1970, než psanými pravidly, protože dle fotek je to rovněž směs různých provedení.
Na fotografíích předválečných jsem na dvojčité pražce nenarazil vůbec, v seznamu kolejiva ČSD z roku 1936 můstkové podkladnice nejsou, samozřejmě nemusí být použity, mohou být i dva pražce se samostatnými podkladnicemi, ale např. u ocelových pražců - hojně používaných v meziválečném období u ČSD ani varianta dvojčitého pražce není. V převážné míře v meziválečné době jsou na fotografiích zejména spojky úhlové různých délek a tudíž různé vzdálenosti pražců od sebe na styku kolejnic. Na dvojčité pražce jsem na předválečných fotkách nenarazil.
Dobrý obraz vývoje spojek dávají tovární fotografie Albatrosů a Štokrů focených v okolí Plzně.
Tady výřez z fotografie 498.038, v levé koleji úhlová spojka a podle střídajících rozponkový podkladnic a podklanic pouze s vrtulemi je to svršek předválečný, proto úhlová spojka a zmenšený odstup pražců, v pravé koleji pouze rozponkové podkladnice, tedy asi poválečný svršek, podkladnice dlouhá můstková s odstupem pražců, spojka klasická dlouhá, tedy ne dvojčitý pražec - tedy pražce vedle sebe, u dřeva jsou spojené šroubem

tady výřez z fotky 556.0145 v levé koleji svršek dle vzhledu poválečný s rozponkovými podkladnicemi a dvojčítý pražec na styku, ale se samostatnými podkladnicemi

opět 556.0145 na jiném místěv koleji blíže fotografovi svršek "T" s rozponkovými podkladnicemi, spojky dlouhé, pražce s odstupem, dlouhá můstková podkladnice

Je to jen maličký výřez toho co jsem prošel - v meziválečné době dominují úhlové spojky, ty neumožňují dvojčité pražce. Existují dokonce dvojúhlové spojky, používaly se na místních tratích - je použitelná pouze z vnější strany kolejnice - jsou na fotce místní dráhy z Prostějova na vjezdu do Červenky. dám tady někdy řez jak vypadaly. Teprve v poválečné době se objevují podkladnice (desky) můstkové a dle délky podkladnice pražce s menším odstupem nebo i dvojčité pražce.
Již v materiálech traťového hospodářství v první polovině let 60. se hovoří o nevýhodách dvojčitých pražců - problematické podbíjení, uvolňování drobného kolejiva na můstkových deskách... a nástup svařování kolejnic v padesátých letech vedle postupně k vytlačování můstkových podkladnic a dvojčitých pražců. Takže relativně krátká epizoda tohoto způsobu spojování kolejnic a pražcového roštu u ČSD.

[Mcx]

Můstková deska (podkladnice) krátká pro dvojčitý pražec, výřez má umožnit větší pružnost desky.

Tady převislý styk s dlouhou můstkovou deskou (podkladnicí)

tady pruská kolejnice "8", můžete porovnat s kolejnicemi A a T, např. když jsem před lety fotil výhybky v nepřestavěné Opavě západ, výhybka č. 32 měla tehdy již jako jediná kolejnice typu "8a" tehdy jsem ji detailně nefotil, ale i tak je na spojkách vidět přechod na sousední kolejnice T, vše tehdy na oceli, vše bez dvojčitých pražců - na oceli se nepoužívaly

[cer.t]

A když už jsem byl u toho srovnávání výhybek různých výrobců v H0, tak jsem ještě udělal i ty o něco kratší, poloměr cca 1400 mm, délka cca 260-280 mm
1) PECO 75 dlouhá
2) Tillig EW3
3) Weinert 8,6° krátká na DKW geometrii
Deklarovaného poloměru (R1350) dosáhla pouze EW3 Tilligu a to ještě s předsazením počátku oblouku před hrot jazyků. Peco jsem proložil menším než deklarovaným R1200, tak aby to nějak vyšlo, ale poloměr je hodně proměnný. Weinert je také zcela proměnný, tak jsem ho proložil deklarovaným R1450 a oblouk by musel začínat 32 mm před samotnou výhybkou. Takže bohužel není z čeho v této délce výhybek vybírat.
Škoda těch výhybek s kloubovými jazyky, že je nikdo nevyrábí až na to PECO, které však není geometricky nic moc (pro II. epochu a i částečně pro III. epochu by to bylo vhodnější než pružinové jazyky). Ale za to co se týče flexi kolejí, tak s flexi PECO se pracuje velmi dobře.

[JuTi]

Dobrý deň,

potrebujem od Vás niekoľko rád. Ktorý model výhybiek by bol najvhodnejší pre použitie pre námet modulu s dvojkoľajnou elektrifikovanou hlavnou železničnou traťou ČSD, IV. epocha, mierka 1:87 (H0), koľajový profil Code 75 avšak najviac Code 83 (aby to bolo technicky dobré riešenie, autenticitou vyhotovenia v porovnaní s reálnou predlohou vhodné pre tento námet). U jednotlivých komponentov uvádzam len niektoré dôležité údaje, vďaka ktorým je konkrétny typ modelu ľahšie identifikovateľný.

Tu je môj užší výber modelov výhybiek: H0 Peco 12º (napr. SL-E189), H0 Tillig Elite EW3 12º (napr. 85352) a Weinert H0 Mein Gleis 8,6º (napr. 74401). Prípadne mi poraďte aj iný model, ktorý by však nemal mať odbočovaciu vetvu s polomerom oblúka R < 1000 mm.

A aký servo prestavník by ste mi odporučili pre daný typ výhybiek? Tu je môj užší výber: podpovrchový servo prestavník Piko (55272), motorický prestavník Tortoise Slow Motion Switch Machine 800-6000 a Peco (PLS-125) Smartswitch Single Servo Motor. Prípadne mi prosím Vás poraďte aj iný model, ktorý považujete za vhodný.

Je výhodnejšie kúpiť si výhybku rovno s napájanou srdcovkou (napríklad Peco Electrofrog)? Je na výhybke DKW symetria skôr výhodou? Aký máte názor na modelovosť použitia kĺbových jazykov na niektorých typoch výhybiek?

Vopred Vám ďakujem za odpovede.

S pozdravom

Juraj