Hluk H0/H0e

[milan ferdián]

Hluk/Hluk dolní nádraží H0 - HOe/1:87 II.epocha
Bylo nebylo, za devatero kopečků, devatero potůčků a devatero lesů ležela nebo leží malá víska uprostřed rozsáhlých polí sedláků, vlastnící tuto úrodnou půdu, ale i rozsáhle vinice a švestkové sady. Ta malá zapomenutá vesnička se jmenovala Hluk. Ve vinných sklípcích za zimních večerů při svitu svíček, dobrého vína a uzeného masa nebo klobás se vypráví příběh, pohádka ? To nikdy neví, jen se z malého příběhu stala legenda.

„Psal se rok 1918 a vznikl nový stát Československá republika. První co dostala do vínku, bylo zlepšit železniční propojení mezi mezi Moravou, Slovenskem a Podkarpatskou Rus. Jedním z těchto projektů byla trať z Brna přes Veselí nad Moravou, Myjavu do Nového Mesta nad Váhom. Z Myjavy měla vést další větev do Brezové pod Bradlom. Zdroje uvádějí, že prvním počinem byla výstavba vrcholového tunelu pod Polanou. Budování tunelu započalo 8.července 1923, trať byla otevřena 8.prosince 1927 a celá trať 1.září 1929.
My se zastavíme k úseku tratě z Veselí nad Moravou do Lipova. Legenda vypráví, že v dnešní stopě trať neměla vést, ale kolem naší vísky Hluk, do obce Blatnice u Sv.Antonínka měla přicházet z východu a pokračovat směrem na Lipov. Ve vísce Hluku bylo postavena mezilehlá stanice o dvou dopravních kolejí a jedné manipulační koleji. Křižovaly se zde osobní vlaky, aby ulehčily provoz ve stanici Veselí nad Moravou. Víska se nám rozrostla ve velkou obec neboť příchod železnice pomohl k velkému rozvoji. No, radní místo, aby byli spokojeni začali plánovat do obce další trať. A odkud z Vizovic a proč z Vizovic, protože podílově vlastnili vyhlášenou likérku. Obec vlastnila rozsáhlé sady švestek, zdroj léku a životabudič, jak tvrdili zdejší zdroje. Když propojíte slovo švestka a likérka, vyjde vám vyhlášený produkt po celé republice. Naplánovala se výstavba tratě z obce Hluku přes Újezdec u Luhačovic, Luhačovice do Vizovice. Snahy byla využít částí již vybudované tratě do Luhačovic. Ministerstvo, ale podanou žádost odmítlo, s poznámkou, jestli trvají na výstavbě trati, tak jen jako trať úzkorozchodnou. Obec nadšeně na tuto podmínku přistoupilo, protože jim poznámka sníží náklady na výstavbu, ale nějak zapoměli na budoucnost.
Výstavba tratě započalo stykovou stanici Vizovice severním směrem přes Vizovickou vrchovinu, vystoupala malými poloměry a kupodivu sklonové poměry nepřesáhly 30 promile. Protože se nemohla napojit na koncovou stanici normálněrozchodnou Luhačovice, vybudovalo stanici u lázeňského města na místě zvaném Malá Kamenná, čímž získala nejkratší spojení s lázněmi než doposud železniční stanice Luhačovice. Trať pokračovala úbočím místem zvaném V Hoře. Úzký rozchod dovoloval vést trať úbočími k Polichnu. V místě Zákřov překročila normálněrozchodnou trať z Luhačovic, říčku Šťavnice, dalším mostem překročila železniční trať do Brumov – Bylnice a z jihu se dotkla stanice Újezdec u Luhačovic. Kolejiště obou tratí ležely vedle sebe a nebyly propojeny podvalníkovou jámou, jen kusými koleji pro překládku zboží. Trať pokračovala souběžně s tratí do Uherského Brodu. Zde byla zřízena jen železniční osobní zastávky ouzké. Trať se stočila k obci Vlčnovu a vedla podél silnice 495 až ke stanici Hluk. Obec Vlčnov přivítala dopravní spojení, protože její průvody „Jízda králu“ byly vyhlášené v širokém okolí a přispělo ke zvýšenému turistickému ruchu, nemluvě o návštěvách ve vinných sklípků a památek obce.
Proč koncová stanice ouzké nebyla napojena na dosavadní stanici jako styková s podvalníkovou jámou, se neví. Ouzká podjíždí trať z Veselí nad Moravou stáčí se levotočivým obloukem ke stanici a zde končí. Stanice ouzké je výškově o něco níže. Máme dvě dopravní koleje, s kusou manipulační kolejí pro výkladku/nákladku zboží. Krátká kusá kolej u nástupiště slouží k odstavení posilového vozu Ci/u. Samotná stanice dostala název Hluk dolní nádraží a byla vybavena výpravní budovou s verandou, kterou by jsme našli v Senotíně. Klasické dřevěné záchody, šturc kde nám stojí u nástupiště motorový vůz M11.0. Strojová stanice je vybavena pro zbrojení parních lokomotiv řady U37.0 , s lokomotivní remízou s vodárnou . Na druhé kusé koleji ve strojové stanici vedoucí na uhelnou skládku je sklad paliva pro motorové vozy ouzké. Přestupující cestující musí podniknout k vlakům kousek pěší chůze.„

Zde legenda končí. Co se stalo s tratěmi nevíme. Vkrádá se jiná otázka, nejsou náhodou pořádaná setkání železničních modulářů v této vísce, odpovědí nebo navazující na tuto legendu??? Viz styková stanice Vizovice ???

Technicky se jedná o klasickou mezilehlou stanici s přestupem cestujících na úzkorozchodnou trať. Čela rozhraní jsou B96 vysoká nebo B´02 vysoká. Samotná ouzká vede a klesá v poměru 1:35 do podzemí modulu, kde je zřízena vratná smyčka o dvou kolejí ve skryťáku. Výškový rozdíl mezi viditelnými stanicemi je 80 mm. Z důvodu navržených poloměrů oblouků R292 širá trať a R262 ve vratné smyčce se doporučuje krátká hnací vozidla. V případě použití hnacích vozidel řady TU47.0 a M21.0 je třeba vyzkoušet průjezdnost na kolejích v uvedených obloucích.

Veselé Vánoce
-m-

[Dašek]

Máš to pěkné Milane. dost mi to připomíná jednu polskou stanici,ve které si obsluha jezdila na malém oválu pod stanicí.

[JanoH0e]

Zaujímavý námet. Dokonca aj na domáce koľajisko. Len treba doplniť spojovaciu koľaj medzi stanicami, resp urobiť prekládku. Jeden spôsob urobiť to ako typ "Uštek" s podvalníkovou jamou, rampou v pravej manipulačnej koľaji úzkej stanice. Druhá možnosť je ako v Strede nad Bodrogom, kde bola úzkokoľajka pre vápenku, ktorá stala pri normálnerozchodnej stanici. Len namiesto stanice úzkej dať vápenku, výsledný produkt - vápno by išlo rovno do n. r. vozňov. Z manipulačnej koľaje vpravo potom viesť buď dopravník alebo uvráť k n.r. stanici pre vozne s repou a poľ. plodinami, ktoré sa sezónne prepravovali. Len v skutočnosti boli trate v jednej rovine.
Ale asi najjednoduchšia by bola úzka typu "tramvaj" viz Liberec, Slezské úzke alebo Štrba, obrátenie polohy staníc.

[Vaclav86cz]

Myslím si, že kdyby na straně od taléřků (Veselí pod Moravou) byla doplněna manipulační kolej k úzké, tak by byl docela elegantně vyřešen problém s překlad zboží normální/úzká
Trochu mě postrádá smysl vytažení manipulační koleje na most... To byl podle mě byla docela zbytečná investice (a spíše by investovali do propojení jak jsem psal výše).
Taktéž by bylo pěkné při zpracování tohoto tématu v daném období opustit typizované drážní stavby před rokem 1918 a spíše dát stavby které se stavěli podél tratí právě v době 1. republiky. Krásný příklad je trať Handlová - Horná Štubňa, ze které dokonce existují stavební fotografie. Ale to bych už nechal na zpracovateli námětu.

Dašku... No nevím, já taky na jednom nákladišti na setkání v místě námětu provozoval pod modulem ovál s úzkou H0f Tak jako to že mě nadáváte do obyvatel jisté obce v čechách jsem si už zvyknul... Ale na Poláka si asi nezvyknu

[mlha]

Václave, mě se ta kusá kolej na mostě líbí, zbytečná investice ano, ale pěkná

[Vaclav86cz]

Mlha, možná kdyby za tím mostem nebyla trať stočená viditelně pod nákladiště, ale imaginárně rovně nebo na druhou stranu, tak by ta kusá kolej byla i reálnější, protože by jsi mohl na ní nakládat. Ale to jsou už jen úvahy nad možností rozšíření.
Navíc když se na to dívám, tak mám pocit, že jsou budovy trochu zmenšené oproti skutečnému přepočtu. Takže možná by se tam nemuseli tak jednoduše vlézt.

[cer.t]

Ahoj, je to uchvatne. Mne se ty male stanice strasne libi. Za mne bych volil koncept se stnicni budovou mezi uzkou a normalnerozchodnou, tak jk byvalo u nas zvykem. Pak neni problem s propojenim rozchodu. Trochu to pak udela problem, ze ktere strany mit ovladani, tedy pohledovou stranu, protoze ja vzdy preferuji ovladani naproti budove.

[Morris Zapp]

Fakt pěkný námět i nápad, Milane, ale určitě to chce doplnit nějakou možnost překládky alespoň kusového zboží. Tratě se až na výjimky stavěly především pro přepravu zboží - a takováhle lokálka, vinoucí se mezi polnostmi, vinicemi a švestkovými sady, by určitě tou výjimkou, která cílí na přepravu cestujících, nebyla.

[Michal Šuhajda]

Je tam dost velký výškový rozdíl kvůli nadjíždění trati vlevo. Mám obavu, ze se případně propojení úzké s normální částí bez úvratě ( několikanásobné) neobejde.

[vojtas]

Pokud bude úzká řekněme nějaká "lesní" dráha, pak by snad úvrať do horní stanice problém nebyla, a nevadila by ani absence podvalníkové jámy, ne?

[Morris Zapp]

Absenci podvalníkové jámy lze jednoduše a elegantně vysvětlit přítomností tunelu (který na tom modulu skutečně je) - tunel svým průřezem průjezd napodvalníkovaných normálněrozchodných vozů přirozeně neumožňuje...